Mezi děti a náctileté už bohužel notnou dávku let nepatřím. Postoje mám však rozporuplné. Chyby jsou na obou stranách a tu moudrost asi puberťáci nezastupují.

Když jsem byla na prvním stupni, neměla jsem problém se vejít do autobusu.

Uplynulo pár let a v jízdním řádu byly dva autobusy, jeden v 7:19, který byl fyzicky na voze označený oranžovou cedulkou s dětmi a druhý bez označení v 7:32.

První dojížděl do města v 7:36 a děti ze základky tip ťop stíhaly první zvonění v 7:50. Druhý příjížděl v 7:45 a i kdyby děti běžely, tak se vchod prostě v 7:50 zamyká, takže pozdní příchod.

Jasně pojedou prvním označeným, že veze děti a jezdí jen o školním roce. To je snad dostatečné označení, že je to česká verze školního autobusu, ale ne... Půlka autobusu obsazená seniory, kteří se bavili o nákupech.

K lékaři by to na osmou stíhali i tím druhým, protože konečná byla přímo před poliklinikou, ale proč, pojedou si kdy chtějí. No a děti, které chtěly nastoupit na dalších stanicích měly opakovaně smůlu, protože byl autobus plný. Nejednou některé na těch zastávkách plakaly.

Když jsem byla ve čtvrťáku tak jsem se neudržela, a prostě jsem zahulákala na řidiče, ať nechá všechy, kteří nejedou do školy vystoupit ne? To jste měli slyšet ty komentáře o krá.. drzé a nevychované.

Nakonec jsem si vystoupila já a ještě několik středoškoláků a tu neomluvenou hodinu na vysvědčení mám jako odznak odvahy 😂

Úctu si zaslouží jen člověk, který se chová úctyhodně a je mi jedno jestli je o deset let starší nebo mladší.

Babičce je 84 bydlí v Praze a objednává se mimo špičku, prý má rozum - její slova