Byť píšete "když se na veřejnoprávní televizi podívám z širší perspektivy", ale přesto v článku absolutně ignorujete fakt, že převážná část kritiky kvůli zvyšování koncesionářských poplatků směřovala hlavně na rozšiřování povinnosti platby na všechny, kdo mají připojení k internetu, ale televizi nevlastní a nesledují.
Pokud někdo televizi vlastní (a koncesionářské poplatky už platí), tak je poměrně logické, že v době ohrožení povodněmi místo sledování telenovel přepne na zpravodajský kanál. Nicméně kdo televizi nevlastní, tak rozhodně nepoběží do obchodu si ji koupit, aby mohl sledovat ČT24!
A další část kritiky poplatků se týká toho, že ČT (a ČRo) mají nejen zpravodajské kanály, ale dohromady další desítky zbytečných kanálů, jejichž obsah by mohly bez problémů pokrýt komerční stanice. Snad nikdo nezpochybňuje důležitost objektivního zpravodajství, ale proč máme mít ze zákona povinnost platit brak typu StarDance? To přece není o tom, že by se nám "nelíbil styl vedení".
O jaké "širší perspektivě" je zde tedy řeč? Spíše to vypadá jako silně manipulativní lobby.
Byť je Nizozemsko jinak vyspělou zemí, tak veřejné toalety tam jsou obecně velký problém. V Amsterdamu ve čtvrti červených luceren sice mají alespoň ty mužské, ale jinde a v ostatních velkých městech nemají prakticky skoro žádné. Jakoukoliv cestu do města je třeba plánovat s ohledem na vykonávání potřeby. Z popudu rozhořčených turistů dokonce vznikla aplikace se seznamem a mapou nejbližších veřejných toalet.
Autor obhajuje zvýšení koncesionářských poplatků vyvážeností zpravodajství, a tím, že zvýšení o 300 korun ročně za to, co dostanu, není až tak moc. To by bylo v pořádku, kdybychom měli jeden zpravodajský kanál, případně ještě jeden na sport (ale ten dokáží dostatečně dobře pokrýt i komerční stanice). Jenomže ČT má kanálů šest a ČRo – a sama jsem byla překvapená, když jsem to dohledala – dokonce dvanáct celoplošných a čtrnáct regionálních kanálů! K čemu?!
Navíc ti, kteří ČT a ČRo nekonzumují a nemají ani TV ani rádio, budou ročně platit nikoliv o 300 více, ale o téměř dva a půl tisíce. Autor sice rozšiřování poplatníků "pro vyváženost" zmiňuje, ale zřejmě účelově jen tak letmo. Pokud dané peníze s rozumným úročením investuji, tak za svůj produktivní věk naspořím celkově půl až jeden milion, při troše štěstí i více. A to je sakra hodně za pouhou možnost sledování "vyváženého StarDance"!
Přechylování je součást flexe – je to způsob, jak umožnit skloňování ženských jmen.
Máme snad přestat skloňovat i mužská jména, aby to bylo "fér"? "Potkala jsem Bill Clinton a Hillary Clinton" – podle zarytých odpůrců přechylování by to tak muselo být správně, neboť dle jejich logiky, která ignoruje fakt, že čeština je flektivní jazyk, by se kromě přechylování nesmělo ani skloňovat, protože by jinak přece vznikl tvar jména, který muž nemá zapsaný v pasu, a to by byla tragédie a v zahraničí by se z toho mohl někdo sesypat!
Pokud by se, jak autor uvádí, hypoteticky v nějakém jazyce přidávala k mužským jménům přípona -ilo, určitě by s tím málokdo u nás měl problém, neboť u nás se takovým cizím jazykem nehovoří. A kdo ovládá cizí jazyky, snadno si na jejich specifika zvykne a považuje je v daném jazyce za přirozená, i když se značně odlišují od češtiny.
Považovat přechylování za kompenzaci historických mindráků – tak zde, v kontextu s až skandálně hysterickou argumentací dále v textu plném argumentačních klamů, mi to připadne, že hodně velký mindrák má naopak autor článku. Nemohu si pomoct, ale připomíná mi to agresivní agitaci všelijakých genderových a jiných "woke" aktivistů.
Ano, přechylováním občas mohou vzniknout nelibozvučné tvary, takže někdy je lepší nepřechylovat, a někdy je nepřechýlený tvar už dávno zažitý, ale tam, kde to není proti přirozenosti českého jazyka, nevidím důvod se násilně nutit k nepřechylování.
"Rezignujte, vyzvala matka oběti Rakušana a policejního prezidenta"
To je zase úroveň novinářské stylistiky... na první pohled to zní, že "matka vyzvala oběti Rakušana a policejního prezidenta, aby rezignovaly".
Vhodnější by bylo třeba: "Rezignujte, vyzvala Rakušana a policejního prezidenta matka oběti".
V dnešní době zbytečná a situaci jen komplikující značka (viz příspěvky níže o tom, zda a kdy pruh použít či ne), a ještě horší je obecně přidávání přídatných pruhů vpravo.
Pokud by se přídatné pruhy přidávaly pouze vlevo, jako je tomu v mnoha jiných vyspělejších státech, pak by pomalu jedoucí vozidla jednoduše pokračovala v pravém pruhu, a do levého by přejel jen ten, kdo chce předjíždět.
Mělo by to i psychologický efekt – do pravého pruhu (do všech, nejen do toho pro pomalá vozidla) se málokomu chce, a tak mnozí diletanti pokračují v levém průběžném pruhu, a stávají se z nich tak provoz brzdící levoproudaři. A naopak při ukončování pravého přídatného pruhu řidiči v něm jedoucí mohou mít problém se zařadit do průběžného, nebo se naopak zařazují příliš brzy, a opět brzdí provoz. S přídatným pruhem vlevo by bylo na zodpovědnosti předjíždějícího zařadit se zpět do průběžného.
Typická situace 1 (např. silnice I/6, z KV ve směru na Prahu, před Bochovem): Po dlouhé jízdě z kopce přídatný pruh vpravo v následujícím stoupání. Mnozí pokračují v levém pruhu s vidinou předjet vozidla před sebou, silně přecení výkon svého auta (nebo neumí podřazovat), a stanou se ve výsledku pomalejší než ti vpravo. V levém pruhu se tak vytvoří kolona pomalu jedoucích vozidel, pravý pruh je prázdný.
Typická situace 2: 200 m před koncem pravého přídatného pruhu je předvěst o snížení počtu pruhů (IP 18b s dodatkovou tabulkou 200 m). Řidiči přejíždějí do levého průběžného pruhu hned za, nebo dokonce i před touto značkou. Zbývajících 200 m je pravý pruh prázdný a vlevo opět kolona způsobená levoproudaři.
Chápu, že pro některé lidi je přechylování cizích jmen trnem v oku, byť jde o přirozenou součást flexe češtiny, ale když už se autor rozhodne nepřechylovat, pak by tomu měl také přizpůsobit stylistiku:
"na olympiádě..., kde Kerrigan vyfoukla Harding bronzovou medaili přímo před nosem" – kdo vyfoukl medaili komu? Kerriganová Hardingové, anebo Kerriganové Hardingová? Jen z této věty se to nedozvím, obojí je možné. Až teprve dál v odstavci z kontextu věty "Pro Harding to i tak byla těžká rána" mohu vyvozovat, že medaili vyfoukla Kerriganová Hardingové. Pokud by tam ta věta nebyla (a já neznala ten příběh), tak jsem prostě a jednoduše namydlená.
Takže zastánci nepřechylování, takhle prosím ne!
Proč psát "dostal*a" nebo "napsal*a", když pro možnost obojího rodu je již dávno ustálený způsob "dostal(a)" nebo "napsal(a)"? Nebudu se vyjadřovat ke genderové problematice, ale z gramatického pohledu je hvězdička nesmysl. Ta se navíc mimo jiné používá namísto chybějících písmen. Takhle vzniká patvar, který ani není možné vyslovit.
"...si dovolím požádat autory takových příspěvků, aby se na křižovatku Nedokončená/Českobrodská zajeli podívat a následně do diskuze přispěli svým názorem, jak to na uvedené křižovatce podle nich je..."
Pravidla silničního provozu neurčuje situace na jedné konkrétní křižovatce, ale zákon o provozu na silničních komunikacích, a ten, jak již v komentářích mnohokrát zaznělo, hovoří jasně (ve zkratce, že směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo povinnost dát přednost v jízdě).
Autor vůbec nepřipouští situaci, že by křižovatka byla navržená chybně. A ano, takových křižovatek lze nalézt poměrně hodně. Místní je znají a jezdí na nich podle "místních zvyklostí" a neřeší to, a proto takové křižovatky existují i dlouhé roky. Pokud tedy signalizace na křižovatce umožňuje vznik situací odporujících tomuto zákonu, pak je třeba to řešit se správcem komunikace, a nikoliv psát články, že zákonem daná pravidla neplatí vždy.
Naprostá většina diskutérů srovnávajících osvobozené území se svou zahradou by si měla zopakovat základoškolskou matematiku, protože 0.51 km čtverečních rozhodně není 510 metrů čtverečních.
Kilometr čtvereční je čtverec, jehož každá strana má délku 1 kilometr, neboli 1000 metrů. Kilometr čtvereční se tedy rovná 1000 x 1000 m = 1 000 000 metrů čtverečních, a 0.51 km čtverečních je tudíž 510 000 metrů čtverečních.
Chtěla bych mít tak velkou zahradu (ne, nechtěla, kdo by to kosil).
Spíše bych řekla, že se kolikrát spíše obávají parkování pozadu do kolmého stání. Zaparkují popředu, při vyjíždění pak nulový rozhled (a ohrožují tak jedoucí vozidla), pochybné manévry a zablokované oba jízdní pruhy.
Chápu to leda tak u nějakého obchoďáku s těsným parkovištěm, kde by si jinak nenaložili nákup do kufru.
Ta soutěž je sice zřejmě fraška (já ji neviděla ani jednou, ani o to moc nestojím), nicméně na Ukrajině i v Rusku je hodně populární a lidé ji dost prožívají. Nejednou se mě známí z Ruska i Ukrajiny ptali, jestli se také dívám.
Pokud tam tedy vyhraje Ukrajina, tak i když to bude zinscenované, pořád to bude mít nezanedbatelnou symbolickou hodnotu, a tady mě naopak docela zlomyslně zajímá, jak na to bude reagovat ruská propaganda.
Známá, kterou mám přímo v Chersonu – když jsem se jí ptala, jestli k referendu půjdou a budou hlasovat (proti), anebo ho budou bojkotovat, jako to udělali Ukrajinci a Tataři na Krymu – mi potvrdila, že připojení k Rusku nikdo nechce, ale že na výsledku referenda stejně nezáleží (jinými slovy, že to je jen šaškárna).
Jinak situace je tam taková, že město už plno lidí opustilo, přímo ve městě se nebojuje, ale každý den jsou slyšet střelba a výbuchy, které se odehrávají kousek za městem. Okolí města je zaminované, lidé trnou strachy a celkově je tam depresivní nálada. Školy jsou od začátku května zavřené a není jasné, jestli v září vůbec otevřou. Syn té známé měl zrovna den před začátkem invaze narozeniny (takže na ně dokonce života jistě nezapomene) a letos měl jít do první třídy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To by mě zajímalo, jak správně slovensky pojmenují "perlu" mnohých našich i jejich vývařoven - "vegetariánské chili con carne", navíc často psané nesprávně s dvěma "l" jako "chilli". Asi jako "bezmäsité dusené fazule a feferónky s mäsom". No alespoň si lidé uvědomí, že takové jídlo technicky nemůže existovat.