Opravdu hloupý článek. Jaká šlechta? Dcera učí na střední škole, bere čistého cca 30 tisíc, podobně jako prodavačky v Lídlu. K tomu, aby mohla učit, potřebovala si k filosofické fakultě dodělat pedagogickou složku a má dva magisterské tituly. Kde je tedy to ohodnocení, že se neflákla a studovala. A 4 měsíce? Kde? Lení prázdniny to je osm týdnů (ten poslední devátý je přípravný), jarní týden, podzimní 3 dny, pololetní 1 den, a zimní většinou týden. Když si letos normální zaměstnanec vezme 4 dny dovolené ve starém roce a dva dny v novém roce (tedy dohromady 6 dní), může být doma od 21.12. do 5.1. včetně, tedy celých 14 dní. Ze zimních prázdnin je to šest pracovních dní, tedy týden a jeden den. Sečteno jednoduchou matematikou je to 11 týdnů což nejsou ani tři měsíce.

Kromě toho, nejsou to učitelé, kdo určují prázdniny, ale ministerstvo školství.

Jestli mám dítě vychovávat, musí to být podle nějakých pravidel. Dítě si chce většinou dělat to, co ono samo chce. I v životě za nedodržení pravidel přijde trest nebo pokuta. Takže vychovávat bez trestu nelze. Jde ted jenom o formu trestu. Nemluvím o tom, že dítě musím nutně bít. Ale přiměřeně věku může přijít například nějaký zákaz nebo omezení. Ale úplně bez trestu a bez nastavení hranic to prostě nejde.

Pokud měla rodina cestovní pojištění i na poškození cizí věci, věřím, že problém se dal řešit i přes pojišťovnu.

Jojo. Nápodobně. Už jsem zaregistrovaná 2 dny na UP. 😀😃 Zajímalo by mně, kolik živnostníků to letos udělalo stejně.

Samozřejmě se souhlasem rodičů. Bez obav.

My si tykáme?

Uvidíme o hranicích, které děti mají mít. Problém je když je nemají ani rodiče. Bohužel. A neposlušnost není běžný standart. Zařadit se a spolupracovat, to posouvá malé děti k tomu, aby se něco naučily a posunuly se, rozvijely.

Úcta k jídlu jedna ze základních výchovných prvků. Je vidět všichni mají všechno a ničeho si neváží.

Ne, paní měla zvážit, jestli je práce s dětmi pro ni, v dnešních podmínkách chocani dětí. Pak to nemuselo dojít tak daleko.

Kdybych nepodléhají ochraně osobních údajů poslala bych vám video nevinného dítěte.

To jsem tím chtěla říct. Kdyby paní zvazila, že je to nad její síly, nebyly by problémy.

Zvážit na co mám a na co nemám je mojí zodpovědnosti v každém zaměstnání.

Děti mám 4 vychované, slušné, zařazené. Svým příspěvkem bych chtěla říct, že paní měla zvážit co zvládne a nepoustět se do podnikání nad její síly. Jsem ředitelkou jeslí aktivně mezi dětmi, proto vím, co děti umí. Na výchovu ve školce, v jeslích, máme jenom přísné slovo a to je vše. Pokud to přestanu zvládat, odejdu. Není jiné řešení. To jsou ty hranice. Zhodnotit sebe a svoje možnosti.

Je mi líto, že paní neodhadla svoje hranice toho, co zvládne. Děti dokážou neskutečně vytáčet a někdy až do takové míry, že dospělá osoba je tak frustrovaná, že nedokáže ovládnout své emoce. Pak křičí, nadává, chce mít autoritu... A je tam, kde být prostě nesmí. 🙈🙈🙈 ALE! I rodiče některých dětí by potřebovali "výchovnou". Děti nad jídlem ohrnují nos, na nočník si nesednou a vzpírají se, nemají absolutně žádné hranice v chovaní a když se mají zapojit do aktivit, dělají všechno možné, jen ne to, co mají. Viděla jsem i dítě, které na zem shodilo rohlík se šunkou se slovy FÚÚJ!!!!! Dnes pracovat ve školství je mnohdy odvaha a sebezapirani.

Co se,týče péče o rodiče, je třeba zhodnotit všechny faktory a okolnosti a vyhodnotit, co se zvládnout dá a co ne. Naše maminka 76 trpí 3.stupnem Alzheimerovi choroby a jednoduše nebylo v psychických silách se o ní postarat. Ani na střídačku. Tak byl Domov seniorů jediným možným řešením. Kdo nás bude soudit? Jen ten, kdo neví, jak taková diagnóza terorizuje celou rodinu.

Myslím, že lidé, kteří přispívají do diskuzí, se nestrefují do oblasti rodičovství jako takové. Stejně jako děti, i rodiče jsou každý jiný. A mám za to, že diskutující se spíše zaměřují na to, že někteří rodiče jsou přes čáru a že některé výchovné metody jsou neakceptovatelné.

Můj tatínek má 75 a řídí v Brně tramvaj. Ne každý po 70 je dementní.

Co je to za článek? Špatně napsaná a nicneříkající slonová úloha bez konce. 😀

Co k tomuto napsat? Výchovu děti potřebují, sami si nejsou schopné nastavit hranice. Způsob, jakým to rodič dělá, je věc druhá. A třetí věc je kritika a přesvědčení, že "já to dělám nejlépe ". Paní Zděšená patří k číslu 3. Asi má fajn děti, které jsou zvladatelné a dá se s nimi jen po dobrém. A podle sebe soudím tebe. Článek nikomu nepomáhá, jen přiléhá olej do ohně...

Přestaňte proti sobě štvát zaměstnané a OSVČ. Každý má svoje starosti i radosti. Ale malý příklad.: Zamestnala jsem si normálně učitelku k dětem. Klienty jsem sehnala, zaplatila soc a zdrav jako zaměstnavatel a nakonec mi tatovzena začala využívat "benefity" zaměstnaných. Neustále neschopenka, nebo paragraf... Za neschopenku platí rovněž první dny zaměstnavatel. A najednou jste bez peněz i bez zaměstnance a máte stejný problém jako na začátku. Není člověk k dětem...Když jsem já v létě onemocněla (zápal plic) a musela jsem na neschopenku, prvních 15 dní si zsplat sám.... byla jsem tři týdny, musela jsem opět místo sebe někoho sehnat. A od sociální jsem dostala 600 Kč. A odvody mi nikdo nesnížil. Nestezuju si, jenbukazuji na druhou stranu mince...