V řadách Ruské armády bojují už přes rok Nepálci a teď už měsíc i Severokorejci a on je to globální konflikt až od neděle, když Amerika dovolila Ukrajincům střílet dál, než kam dohlédnou z věže tanku na nejvyšším kopci? Dobře, kdyby to byl vzkaz dovnitř Ruska tak nad tím mávneme rukou a utrousíme něco o tom, že si tam lžou pořád, tak na nějaké další lži už nesejde. Jenže tenhle vzkaz je evidentně namířený k nám. Snad si v Moskvě nemyslí, že jsme stejně pitomí jako pastevci za Uralem (oni asi nejsou, ale v Kremlu jsou o tom přesvědčení, proto je posílají jak ovce na porážku na ukrajinskou frontu).

Není střílení drahými mezikontinentálními raketami na ukrajinské fabriky spíš výrazem zoufalství? A kolik si jich mohou dovolit vystřelit, než jim Nabiulina (šéfka Ruské národní banky) vystaví tučný účet?

V roce 1993 jsme v Čechách ronili slzy za rozpad Československa. Na Slovensku jásali. Když v Bratislavě vládl Vladimír Mečiar, zděšeně jsme koukali přes hranice. Když za Fica zastřelili novináře přáli jsme Slovákům ať se té špíny zbaví. Dnes nevěřícně kroutíme hlavou a děkujeme za to, že to v tom '93 proběhlo v klidu a míru. ...my snad tomu Mečiarovi s Klausem v Břeclavi ještě postavíme pomník za to, že nás uchránili té hanby, potupy a ostudy.

Pokud opravdu chce Západ Ukrajině dopřát vítězství v imperiální válce Kremlu musí Rusko prorazit tou nejsilnější zbraní, kterou má - ekonomickou silou a atraktivitou svobodného demokratického prostředí. Zkomplikujme Rusku jeho obchody, ponechejme ho závislé jen na jeho spojencích, ale i je nechme pocítit naše odhodlání nenechat v tom Ukrajinu samotnou. Čím důsledněji toto provedeme, tím kratší dobu budeme muset ukrajinskou frontu zásobovat zbraněmi, což je nejen nepopulární, ale i bolestivé. Současně bychom měli dát možnost těm Rusům, kteří se ve své zemi necítí dobře, aby přijeli k nám, umožnit jim u nás investovat jejich ruské zisky a nedovolit jim je vrátit zpátky ruskému medvědovi. Rusku začnou docházet zdroje a bude se poohlížet jako už tolikrát v minulosti po tom, co může ještě sebrat Rusům. Rusko má mnoho problémů, ale řešit jich dokáže jen omezené množství...

Andrej Babiš by si měl připomenout, kdo do politiky vnesl hospodský styl protkaný vulgarismy a osobními útoky. Jistě, kdož jsi bez viny, ať hodí kamenem. Ale česká politika to je dnes z 38% Andrej Babiš (nenalhávejme si, že voliče žene do náruče ANO vševědoucnost Karla Havlíčka nebo žena s pávem Alenka Schillerová, to Babišova lidová prostořekost je přitahuje).

Co Andrej čekal od Čechů? Že stačí říct, že originální podpis pod jeho vázacím aktem neexistuje, neboť byl skartován a je k dispozici jen kopie a asi 15 přidružených svazků a tím pádem všichni uvěří, že on agentem nebyl? Že se národ na západ od řeky Moravy spokojí s tím s čím jsou schopní žít bratia pod Tatrami? Nebo, že stačí udělat polický handl se slovenským ministrem vnitra, který připomíná víc parodii na politiku, než cokoliv co lze nazvat státníkem. A když na tom ostudném papíru z Blavy ještě ani neoschl inkoust na razítku, tak vyleze 17. listopadu na Národní třídu a očekává vřelou náruč davů? To by se musel dočista zbláznit. Ale je to spíš jinak - čekal, že dostane výprask. Ale dobře věděl, že se tak dostanete na první stránky webů a titulní zprávy rádií a televizí a zadarmo tak získá příležitost tu nevraživost opět rozdmýchat. Kdyby mu nešlo právě o ten konflikt, na Národní by za žádnou cenu nelez (mohl by jet do Bratislavy, kde v tu dobu býval. S pražskou Sametovou má pramálo společného). ...on má ovšem v hlavě marketing a na těle hroší kůži...

Ach jo, my, tak nepočetný národ a tolik toho ve světě dezinformací napácháme jen proto, že naše názvosloví pro číselné řády je "pošoupnuté" vůči tomu anglo-americkému. Stačí jeden celkem nevinný článek a burziáni všehomíra si vážou v parcích smyčky kolem krků, protože Gazprom je po loňské ztrátě letos už definitivně u dna, neb v českém tisku hlásí, že ta nebohá firma dluží Rakušanům celé dva české státní rozpočty! Makléři světových měn hází v pytlích českou korunu do kotlů, protože se její kurz vůči evropské měně pohroužil na nepředstavitelných 25.000 : 1 a k ničemu jinému se už nehodí. A za to všechno (tolik zmařených životů a promrhaných celoživotních úspor) může jen obyčejná záludnost naší mateřštiny a jelimánství toho, kdo rediguje strojové překlady světových agentur...

Jedná-li se o autentický záběr z tiskové konference na níž Maria Zacharovová oznámila světu válečné odhodlání Vladimira Vladimiroviče, pak musel i v řadách obyčejných Rusů vzbudit vážné obavy, že se matička Rus hroutí a otřásá v samotných základech.

Přesto platí, že mír nelze nastolit tím, že Rusku přenecháme to, co si usmyslelo pohltit, ale jen tím, že mu vtlučeme do hlavy, že vždy bude draze platit, pokud nebude respektovat, že svět ve 21. století už nedobývá cizí území silou, ale spojuje se obchodem a vzájemnou spoluprací. V Moskvě to stále ještě nechápou...

Jsou události v životě lidském které můžeme sami ovlivnit (lze se dobře či špatně oženit či provdat, je možné dělat práci, která jednoho baví nebo k smrti nudí, lze žít život s bohatým světem uvnitř v hlavách a srdcích, nebo se sžírat touhou po majetku, a do určité míry si lze zvolit i to, budete-li obklopeni upřímnými přáteli, kteří váš bohatý svět budou dál formovat a rozšiřovat, nebo "přáteli", kteří vás budou milovat úměrně tomu, jak hustý chup dokážete pustit). A pak jsou události, které v našich rukách nemáme a nebo alespoň ne v plné míře, ale jen jako součástka ve velkém hodinovém stroji. Revoluce v '89 bezesporu patří k tomu druhému a přesto měla na životy mnohých z nás vliv přinejmenším stejně zásadní, jako třeba právě to manželství.

Na dnešní dotaz syna, jaký význam měla Sametová revoluce pro mne kupodivu přišla na mysl odpověď ihned - umožnila mi zůstat v téhle zemi spolu s lidmi, které mám rád a jsou pro mně důležití.

Našim dětem bychom měli přát, aby nepotřebovaly svůj 17. listopad a nemusely napravovat to, co jim my zanecháme. Pokud se to má podařit, nesmíme zapomenout na ideály, s nimiž jsme do mrazů zimy '89 vyráželi na náměstí s klíči a svíčkami. Bezesporu byly správné a dobré pro všechny. Jasně, nepodařilo se všechny naplnit, to ovšem neznamená, že se jich máme vzdát. A neměli bychom připustit, aby naše životy řídili ti, kteří se dokázali mít dobře za obou režimů, protože je nikdy netížily žádné výčitky svědomí nebo stud. A ani ty, jejích hlavním motorem je závist a nenávist. Zasloužíme si mít svobodné ideály, ne prebendy za zásluhy!

Jen aby se to nezvrhlo a diskvalifikací pro post v budoucí Trumpově administrativě se nestala skvrna v životopisu v němž se uchazeč dozná, že až dosud nikdy nikoho nezabil...

To v Moskvě už musí mít adept na ministra ruce aspoň po lokty od krve.

A takhle to bude příští čtyři roky pořád - etudová komedie na pokračování, nekonečná soap opera, komiksový seriál v pokleslém humoristickém plátku. Kdybychom to nežili, mohla by být zábava to sledovat. Jenže ono to nepůjde vypnout a půjde to na všech kanálech současně.

Ještě ani nevyměnil závěsy v Oválné pracovně a už dostal Donald od Vovky políček a jasný vzkaz - až s námi budeš chtít mluvit, požádej a postav se do fronty. A taky to znamená že, dokud nejseš prezident, nejseš pro nás nic.

Jeden by si i vsadil na to, že ještě než se setkají ti dva tváří v tvář, určitě Vovka hluboko v Tajze svlečený do půli těla uloví tygra, aby Donald vypadal jako neohrabaný chaot a diluviální obtloustlý kocour. ...a my, my budeme cudně klopit zrak.

Když do pekla, tak na pořádným koni!

Ve světě diplomacie vždy platilo, že když chci udělat prasárnu tak potichu a rychle. Když chci provést něco jinak než říkám, ohlásím to dlouho dopředu, aby pak i moji odpůrci měli pocit, že neprohráli. U Trumpů jeden neví, jestli se řídí diplomacií nebo starým pořekadlem od Zelníčků z Čech totiž, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr.

Ještě nemají opratě a koně v maštali už jsou splašení.

Zdá se, že už první okamžiky po zvolení Donalda Trumpa ukázaly, jak se k situaci budou v Kremlu stavět. Nejprve řekli, že Trumpovi k vítězství nepogratulují, pak Donaldovi Vladimir Vladimirovič zavolal a následně to mluvčí Kremlu popřel.

...a mnozí pravověrní z obou stran se mohou pod článkem Saši Mitrofanova do krve požrat. A vůbec jim nedochází, že přesně o to jim vlastně v Moskvě jde. Ta chamraď se bude hádat o pitomostech ...a my si mezi tím budeme rozdělovat svět. Copak jsme to sami na vlastní kůži tady nezažili čtyřicet let? A pořád jim to budeme polykat i s navijákem. Jak ti kapři.

Havlíček musel někde ošklivě upadnout na hlavu. Máslo zdražilo v říjnu a listopadu 2024, od energetické krize 2022 ceny energií klesají, dodavatelé se podbízejí zákazníkům slevami a místopředseda ANO vyplivne voslovinu, že za aktuálně drahé máslo může plyn a elektřina.

Tak jistě, najde se dost těch, kteří mu za to zatleskají. Ovšem že jsou to uměle slepené argumenty, které věcně, časově ani logicky nesedí, natož pak matematicky (i zvýšení daně ze zisku by se na ceně másla muselo projevit nanejvýš v řádech desetin procenta, ne desítek procent) zakrýt nelze. A fakt, že z rostoucí ceny má prospěch Agrofert, potažmo AB tu prostě je a trčí jako pověstný slon uprostřed místnosti o kterém Havlíček dělá, že ho nevidí. To je pak lepší nic neříkat...

Jestli si takhle budeme po příštích volbách nalhávat, tak to si leckdo bude muset u televize či rádia raději zacpávat uši, aby nepodlehl zděšení, že jsme se posunuli někam k Uralu.

Teorie, že pro voliče Donalda Trumpa byl přitažlivý jeho machismus je dosti pravděpodobně přitažená za vlasy a odvádí pozornost od racionální věcné analýzy vysledku US voleb.

Švamberk má pravdu v tom, že se Američani cítí ekobomicky chudší než za první vlady DT. Stejný pocit známe i u nás, a to přesto, že Američané k tomu mají výrazně menší důvod než Evropané - na starém kontinentě byla inflace téměř dvojnásobná. Trochu u toho zapomínáme, že hlavní viník světové inflační epizody sedí v Kremlu a odstřelil ji tím, že zavřel plynové kohouty na trubkách do EU (respektive před zimou 2022 nechal zásobníky co jsme mu naivně pronajali poloprázdné) a zahryznul se Ukrajině do zátylku. I když se ekonomika staví opět na nohy na obou stranách Atlantiku, než nám to dojde, bude už po volbách.

Horší je to, co DT (ale u nás třeba AB) voličům slibuje a bulíkuje na nos: nechává voliče v přesvědčení, že je oběť a hází vinu tu na přistěhovalce, tu na ekologickou politiku (u nás Green Deal), tu na vysoké daně (nebo naopak příliš nízké u neoblíbených skupin). Což je pochopitelně nesmysl. DT navíc slibuje, že to spraví ("fix it") - zavede cla, deportuje přistěhovalce - ekonomové se však shodují - v globalizovaném světě to USA prosperitu nepřinese a naopak to Američany (i svět) ochudí. Radost z toho, že liberální demokracie ve světě ztrácí je krátkozraká: uplynulých třicet let je důkazem toho, že právě liberální demokracii vděčíme za většinu toho, čeho jsme dosáhli. A že má své chyby a vady - tak je napravujme ne nahrazujme autokracií sebestředných vůdců.

Asi to vystihuje nás Evropany - najít si ve vlastních řadách a krocích obětního berana a toho pak spektakulárně "podříznout" na základech stavby té příští oběti. Teď se tou obětinou má stát Green Deal aniž bychom se racionálně zamysleli nad tím jak jsme jeho myšlenek dokázali využít my, a jak ti, kteří od nás opisují.

Byla to Evropa, která přišla s myšlenkou změny celého sektoru energetiky a dopravy pro snížení vlivů na planetární klima. A byla to Amerika, která se té myšlenky chytla a nabídla světu jak tu změnu provést. A to dokonce firma aktuálního miliardáře, který podpořil v US volbách toho, kdo neváhá vyhrožovat, že od závazků na klima jeho země ustoupí. A dnes je to Čína, která dokázala nejen uchopit tu evropskou myšlenku, ale i využít americké technické nápady a začala svět zaplavoval levnějšími a dokonce leckdy i technicky propracovanějšími řešeními až do té miry, že se Evropané snaží cly chránit vlastní zastaralý průmysl a bránit naplnění té původní myšlenky. A tak místo abychom si lámali hlavu nad tím, jak ten kruh otočit - nevyvážet myšlenky, ale již hotová řešení, rozhodneme se za jásání davů popravit ty myšlenky. Vůbec nám nedochází, že tím nic nezískáme. Ty myšlenky už totiž dávno žijí vlastním životem a nelze je zastavit.

Nebylo by rozumnější přiznat si, že tu či onde jsme si nechali ujet (spíš ukrást) vlak, ale je šance v jiných oblastech hrát prim a v těch ostatních být alespoň vyrovnaný soupeř? To, že Evropě mnohé vlastní suroviny chybí nás v minulosti donutilo najít maximálně efektivní, úsporná řešení. Tak dělejme co umíme, ne jen obětovat další ovce...

Zda-li si někdo z voličů na Slovensku klade otázku, pokud někdo:

• nedokáže rozptýlit pochybnosti o jeho vztazích s lidmi odpovědnými za smrt novináře a jeho snoubenky,
• je schopen úřadující hlavu státu dehonestovat pouličním pokřikováním o "amerických ku...ch",
• je schopen šířit záměrně lži po vraždě před gay klubem Tepláreň jen proto, aby se zalíbil většinové společnosti,
• je ochoten propůjčit se k tomu, že zasáhne do politického dění sousedního státu tím, že uzavře politický handl a prohlásí, navzdory přesvědčení vlastních státních institucí o opaku, agenta StB za bezúhonného
• necítí stud, když vystoupí v propagandistickém pořadu nepřítele svých spojenců a opakuje zjevné lži a manipulace,

je takový politik skutečně důvěryhodný? Lze se spolehnout, že nezradí své voliče ve chvíli, kdy to pro něj bude výhodné? Je to dost na to, aby slovenský volič pochyboval? A co my, Češi? Jsme si jistí, že dokážeme odolat podobným vábením a šalbě, které nám nabízejí naši politici? Prohlédneme lži, nebo si necháme namluvit, že vždy lžou ti druzí?

V právě skončených volbách v USA bylo pro nás nezúčastněné jistě šokující, když slyšeli podporovatele DT jak omlouvají jeho neomalenost a nevzdělanost: "Trump rád přehání, ale nakonec to udělá vždy správně." Není to náhodou jinak? Nejsme náhodou jen šťastní z toho, že to nakonec Trump nedotáhl až tak daleko, jak vyhrožoval a tak vedle hrůzostrašných scénářů, které na nás valí nakonec ta jeho rozhodnutí vypadají jako dobrá (protože to mohlo být horší) i když vlastně dobrá ani být nemusí?

Případ Karin Kneisslové nejspíš dokonale vykresluje jaká očekávání je možné mít, pokud se smíříme s účastí extremistických, nacionálně populistických "politiků" ve výkonných státních funkcích. Kneisslové nedělá vůbec žádný problém hodit za hlavu všechna hesla a vzletná prohlášení o Rakouském národě s nimiž vystupovala do čela ministerstva zahraničí za FPÖ a nahradit je urážkami a dehonestací, které dnes lahodí uchu jejího současného chlebodárce. Domnívat se, že by čeští populisté a srdnatí národovci byli jinačí, kdyby k tomu měli příležitost by bylo skutečně naivní hraničící až s blbostí. Nebo se snad někdo domnívá, že jsou slova slovenského premiéra Fica v pořadu ruské propagandistky Skabajevové od kálení na vlastní národ z úst Kneisslové tak vzdálená. Jestli ano, tak opravdu jen o malý kousíček...

Klade si p. Kobza otázku, zda-li je vystoupení premiéra stále ještě suverénního státu v neskrývaně propagandistickém pořadu ruské televize skrze nějž posílá Kreml svoje otevřené výhrůžky Západu (nic co by předem neodsouhlasili kremelští cenzoři v RTV těžko může zaznít) spadá stále do kategorie udržování dialogu s mocností aktuálně v pozici agresora nebo je možné jej již označit za zahájení vazalství a zradu dosavadních legitimních partnerství a paktů?

Pokud si Kobza odpoví ANO, je to možné považovat za mezinárodní dialog, bude to důkazem jeho kombinace kachního žaludku a mdlého rozumu.

Pokud si odpoví NE, má alespoň vyvinutý pud sebezáchovy a je schopen si ještě přiznat chybu.

A ve stejném duchu se odehrává i suverénní volba jeho voličů...

Těžko se chápe argument, kdy si oba protagonisté notují, že překážkou rozvoje digitální logistiky v Evropě je regulace (p. Mikulecký to urputně hází na bedra Bruselu, ignorujíc fakt, že svým dílem jsme Unie i my sami. P. Dravecký je rozpoznatelně zdrženlivější a snaží se upozornit na nezanedbatelnou roli v kladení překážek dynamice rozvoje ze strany národních států). Jen prostým porovnáním: USA je trh 350 mil. obyvatel, EU je trh 450 mil. obyvatel. USA těží ze své federace, která sehrává klíčovou roli ve sjednocování tržních podmínek a mezistátní harmonizace, EU má v základu stejný cíl, ale zůstala na puli cesty, neboť se národní státy zdráhají zříci mnohých svých pravomocí ve prospěch celku. ...a na logistice je to snad nejvíce viditelné. Kdo se nepozastavil nad tím, proč EU nemá jednotný mýtný systém? Kdo si nezoufá nad tím, že na rozdíl od USA nemá EU jednotný účetní standard (což je mimochodem jedním z důvodů, proč Evropa tolik pokulhává za USA v alokaci investic - to po čem oba gentlemani tak volají). Komu by nevadilo, že se v EU státy přetahují o investory vařením guláše z pobídek, daňových prázdnin a sazeb zdanění zisků misto, aby rozhodovala businessová kritéria. A venkoncem chybí nám i schopnost připravovat společnou evropskou tranzitní dopravní síť. V tomto smyslu je současný trend posilování nacionálních stran v členských zemích přesný opak toho co situace vyžaduje. Mikulecký se rád veze na stejném proudu okopávání koníků Bruselu, ovšem jak jinak to vyřešit než tím, že přidáme ...více Evropy. Odstrašující případ: Slovensko a Maďarsko.

O vrtkavosti postojů Andreje Babiše asi nemůže být pochybností. Založil hnutí, kteréžto spíš než volné politické uskupení, což je podstata hnutí, připomíná seshora organizovanou firmu. Do politiky vstupoval jako proevropsky spíše liberálně - reformě orientovaný subjekt zaměřený na střední třídu a podnikatele. Záhy po získání moci pochopil, že k jejímu dlouhodobému udržení vede nejsnazší cesta přes populismus a oportunismus. V přízni nejvíc vrtkavou střední třídu hodil přes palubu, o ztrátě přízně podnikatelů si nedělal iluze - na jakékoliv zásadnější reformy ihned rezignoval, vystačil si pouze s viditelnými symboly (ETS atp.) Jeho cílovou skupinou se stali především penzisté a nižší střední třída, které uspokojoval rozdáváním z rozpočtu a sliby, že zachová svět, jak si jej pamatují z mládí - reformní étos už vyprchal úplně. Po posledních parlamentních volbách pochopil, že roztříštění a "bezprizorně pohození" jsou nacionálně ladění voliči a tak se z něj stal největší Čech a bojovník s Bruselem, mírotvůrce a národovec. Andrejovi je to v podstatě jedno - jde tam, kde cítí kořist. Stačilo! v eurovolbách uspělo a tak bude tvrdit, že Konečná a spol. nejsou ti špatní (komunisti). Pochopila to i Maláčová ze Socdem: oba se chtějí na Konečné přiživit, protože chápou, že Stačilo! je v podstatě jenom Konečná a na obsáhlejší agendu se spolkem stalinistických starců a bab nemá kapacity. Až po příštích volbách zůstane bezradný liberální volič, budeme svědky toho, jak bude Andrej hledat jak i jim osladit jejich koblihu...

Je třeba Róberta Fica opravit. To slovenská politická reprezentace vstoupila sama aktivně na pole mezinárodního vměšování do věcí na západním břehu Moravy tím, že nahradila zjevně politickou dohodou to, co měl vyřešit nezávislý soud.

Co slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok sklízí se dalo očekávat. Snaha zakrývat to všelijakými vytáčkami a konstrukcemi o odvracení škody už jen rozmazávají matérii, která sama o sobě smrdí. Fiala se svým vyjádřením mohl počkat, novináři a komentátoři by tu práci odvedli za něj. Jediné co by jej mohlo omlouvat, by byl fakt, že se tím český premiér snažil odradit aktuální slovenskou reprezentaci od ještě větších čuňáren, ke kterým se mohlo schylovat. To jsou však jen spekulace a skutečné pohnutky se nikdy nemusíme dozvědět. Mohly Fialoví taky jen prostě ujet nervy.