Takhle zadaný příklad asi nezvládne nikdo, protože nikdo vlastně neví, o co v něm jde. Těžko se dá přemýšlet nad příkladem, ke kterému chybí základní indicie. Je sice hezké, že je příklad vyfoceny se zadáním, ale čeho se to zadání týká?
Mají děti procvičovat sčítání, násobení, odečítání, mají hledat společného dělitele, atd, atd...
Všechny výsledky uvedené v komentářích jsou pouhé spekulace, protože nikdo jakym způsobem má k čislu uprostřed dojit🤣
To je právě rozdíl mezi dieselem a benzínem ...😀
Tak zde Vám musím rict, že jste zcela mimo mísu, protože typ paliva je to poslední, co by určoval, jakou maximální hmotnost může mít bržděný přívěs za tažným vozidlem. Největší vliv na maximální hmotnost přípojného vozidla má hmotnost tažného vozidla, velikosti brzd, výkon motoru, a to včetně krouticiho momentu a samozřejmě i jeho velikost. Máte dojem, že má Octavia II, 1.6 TDI 77 kW/250 Nm navrch nad 160-190 kW/357 Nm Santa Fe? Mate dojem, ze má O II vyšší hmotnost než Santa Fe? Myslíte, že má O II větší brzdy než Santa Fe? Řekněte mi jeden jediný technický parametr, v kterém je O II lepší, než Santa Fe.
Neexistuje žádný technický parametr, který by dával O II výhodu nad Santa Fe a který by umožňoval tahat těžší přívěs.
No tak s šestnáctistovkou nelze více čekat, můžeme být ještě rádi, že to má čtyři válce 😀
Já tedy úplně nevím, ale pokud měla dvojkova ovce v 1.6 TDI 77 kW tažné na 1400 kg brzdeneho přívěsku, tak bych řekl, že soudruzi z Hyundaie udělali někde hrubou chybu, pokud tohle auto utáhne brzdenych maximálně 1100 kg😱😱😱
Auto jako kráva, hmotnost od dvou tun, výkon od 215 do 253 koní a neodtahne to ani středně velký karavan?
K čemu je pak takové auto dobré? Na parádu? Je mnoho menších, výkonově lehce slabších, lehčíh a cenově příbuzných vozidel, která nemají problém odtáhnout na kouli dvě tuny.
Ale takovýhle mastodont a utáhne pouze 1.1 t? 😱😱😱
Možná proto, že ti další lidi nejsou předsedové nejsilnější politické strany u nás a bývalí premiéři? Zvykněte si, že o veřejně známých osobnostech se bude vždy psát.
S tím určitě nemám žádný problém, že se o veřejně známých osobnostech píše, ale jakou má tenhle článek vypovídající hodnotu? Nulovou, a o tom byl můj komentář. Komentář byl o tom, že někdo z informace s nulovou přidanou hodnotou udělá článek na titulní stranu...
Je to v pořádku. Soukromému subjektu pod svou privátní značkou skutečně nemůže nikdo nařizovat, jaké má mít složení. Pokud evropská unie by chtěla tento segment regulovat,, tak by si musela vymyslet svoji značku, např Cola drink a ten by mohli výrobci Coly a podobných nápojů používat za přesně definovaných podmínek, jinak by toto značení používat tyto typy nápojů nemohly. Nebo by si mohla vymyslet, že třeba obecně sycené nápoje s kofeinem musí mít takové a makové složení, ale vždy by to muselo být obecné povahy a nikdy by se to nemohli vztahovat na jednoho konkrétního výrobce. Příměr s autem jsem ale nepochopil vůbec. Mě napadá že pokud Renault dohodl s VW, že bude používat na Dácii znak VW, tak je to možné. Stejně tak pokud by VW koncert odkoupil od Renaultu Dácii. Pravděpodobnost toho hlavně prvního je nula, ale teoreticky je to možné. Byla by to dohoda dvou soukromých subjektů a žádný zákon nebo směrnice nedefinuje konkrétní značce, jak musí vypadat, ale to se vám Bolševikům těžko vysvětluje.
Přečte si prosím znovu a pořádně o čem článek pojednává. Článek pojednává o tom, že vyrazíte do Německa za svým kamarádem a vyrazíte spolu do restaurace. Oba si objednate tatarak. Vás kamarád dostane tatarak z pravé svíčkové, ale Vy dostanete tatarak z klizky, a to přesto, že oba zaplatíte stejnou cenu.
Když se zeptáte číšníka, jak je tohle možné, tak Vám odvětí, že jste přeci Čech, a že to takhle chcete. Opravdu máte pocit, že je tohle v pořádku? Opravdu máte pocit, že je na tomhle něco bolsevickeho?
Pokud ano, tak jste přesně ten typ zákazníků, které tyto korporaty jako je Coca-Coly potřebuje.
Vy přece nechcete tatarak z pravé svíčkové, Vám by přeci nechutnal, Vám bude stačit z kližky, a to i přesto, že za něj zaplatíte tolik, jako byl z právě svíčkové.
Jednodušeji už celá záležitost vysvětlit nedá!
Děkuji za pozornost a nechte si to když tak vysvětlit ještě jiného. Od někoho, koho znáte, komu věříte a kdo dané problematice rozumi.
Tak jednoduché to není. Předně máslo je produkt, Cola je značka. Mezi to fakt rovnítko dat nemůžete. Navíc nařizovat a regulovat ještě privátním značkám, jaké mají mít složení, to by už tady za chvíli fakt nikdo nechtěl podnikat a investovat, prohloubilo to zaostávání za USA a Asií a ještě by to stálo obrovský čas, peněz a administrativu. Definovat milionům možná i více produktům, jaké mají mít složení a pak to hlídat? To pak byste potřeboval ještě jeden Brusel se všemi negativy.
Tak jednoduché to není? Já nevím jak Vy, ale já rozhodně značku nepiju, já piju produkt, který nějaká značka vyprodukovala. Co se Coca-Coly týče, tak ta tvrdí, že vyrábí nápoj podle originální receptury. Pokud nápoj není v souladu s originálním složením, tak to potom není originál a nemůže být řeč o Coca-Cole. To samé platí pro Cornetto. Pokud je zmrzlina vyrobena společností Cornetto v originálu se smetanou, tak o zmrzlina z odstredeneho mléka nemůžete tvrdit, že je to Cornetto. Nikdo nikomu nenarizuje, co a jak má vyrábět, ale že to nemá vyrábět pro rozdílné trhy v rozdílné kvalitě!
Měl bych pro Vas skvělý kšeft, nepotřebujete nové auto?
Měl k dispozici jednoho VW Tiguana 1.5 TSI 4x4. Jen to má malý háček. Technika není VW, ale Dacia. Ale to by Vám vlastně nemělo vůbec vadit. Vypadá to jako Tiguan, má to znaky a nápisy VW, pořád to jezdí na benzín a má to náhon na čtyři kola.
Jen ty vnitřnosti neodpovídá originálu. Ale podle toho jak jste okomentoval můj příspěvek, tak je vlastně v pořádku🤣🤣🤣.
Žádný zakaz, nebo směrnice EU o zakazu dvojí kvality potravin neexistuje. Jedná se o pouhy návod výrobcům, jak dvojí kvalitu legalizovat.
Pokud by existovala nějaká směrnice na zákaz dvojí kvality potravin, tak tak by se Cornetto s odstredenym mlékem místo smetany nemohlo jmenovat Cornetto, Coca-Cola s glukozovym sirupem místo cukru by se nemohla jmenovat Coca-Cola, atd, atd...
Aneb jak si jsou podle EU všichni stejně rovni, ale někteří jsou si rovnější!
Viz proč se nemůže pomazánky ve máslo jmenovat pomazánkové máslo? Protože je v něm málo másla! Proč se Cornetto s odstředěným mlékem místo smetany může jmenovat Cornetto? Proč se se Coca-Cola s glukozovym sirupem místo cukru může jmenovat Coca-Cola? Protože se na rozdíl od našich mlekaren jedná o nadnárodní koncern, které mají takovou lobistickou silu, aby si dokázali prosadit takový zákon, nebo smernici, který jim v podstatě dvojí kvalitu legalizuje.
Přitom by stačila jediná věta. Pokud chcete prodáváte výrobek, který není v souladu s originální recepturou, tak se nemůže jmenovat stejně, jako výrobek vyrobeny podle originální receptury. Cornetto s odstredenym mlékem by se nesmelo prodávat jako Cornetto, Coca-Cola s glukozovym sirupem místo cukru není Coca-Cola...
Jak jednoduché. Jenže to bylo něco pro obyvatele EU a to není žádoucí, protože z toho EU papaláši nic neměli!
Není jednodušší říct lobistim "pořádně námaze a my vám vyrobíme takovou směrnici, která naoko bude vypadat jako zákaz dvojí kvality potravin, ale ve skutečnosti to pro vás bude návod, jak budete moci tuto dvojí kvalitu potravin legalizovat.
Já tedy nevím, co ví pan redaktor o metru, ale pražské metro jezdí bez řidičů od počátku provozu. Řidič je od slova řídit a strojvedoucí od slova vést stroj. Ta osoba, která je v čele vlaku, ta pouze vede stroj. O smeru jakým vlak pojede rozhoduje vypravci, případně vlakový dispečer, nikoliv strojvedoucí (když tedy pomineme neoprávněně projetí návěsti zakazující jízdu). Toto ovšem u tramvají a trolejbusů neplatí. Ještě donedávna směr jízdy tramvaje řídil řídič tyčí, kterou prehazoval výhybky (dnes se to děje v mnoha případech elektronicky přes dálkové ovládání), tudíž skutečně řídil a stále řídí směr, jakým tramvaj pojede. Tolik asi k vysvětlení pojmů řidič-strojvedoucí. Další věc je, podle čeho se jednotlivé provozy řídí. Stejně jako u vlaku, i metro podléhá drážnímu zákonu. Tramvaj i trolejbus jsou sice také drážní vozidla, ale vzhledem k tomu, že se pohybují po pozemních komunikacich, tak pro ně platí pravidla silničního provozu, stejně jako pro jakékoliv jiné vozidlo.
Jak chtějí v Praze do konce desetiletí jezdit bezobslužnými vlaky, když ještě nemají ani vysoutezeneho dotavele vlaků a technologií?
Od roku 2005 jezdí na trase B rekonstruované soupravy se ruským zabezpečovačem ARS. Mělo se jednat pouze o přechodné řešení (2-3 roky). Pár vlaků s tímto zabezpečovačem tam jezdí dodnes (jezdí s ním už téměř 20 let). V roce 2020 se začala řešit montáž nástupišti stěny ve stanici Zličín. Máme rok 2024 a ve stanici Zličín jsou instalovány dvoje dveře (z dvaceti).
Kdo věří tomu, že do konce desetiletí bude v Praze jezdit bezobslužné metro?
Jen blázen by si koupil Škodovku, předražený kus plechu a bez naduté peněženky nejde udržet v provozu
Dnes určitě, ale v dobách Yetiho? Mám Yetiho od roku 2014, 2.0 TDI s výkonem něco kolem 170 kW. Dnes najeto 206000. A investice? Nafta, oleje, filtry, ve 120 000 brzdy, ve 180 000 rozvody a 200 000 spojka. Jinak vše stále původní a plně funkční. Nikde nic neklepe, nikde nic nevrže. Jen ten kufr, to je trochu bída. Ten kdyby byl o 15-20 cm delší...
To je asi jediná vada auta, které se ale dá nějak přizpůsobit a dá se s ní také žít.
To nějak vypadá, že pan redaktor tak nějak netuší, o čem to vubec mluví. Mluví tu o kamionech, ale nejvíce se tlačí na osobní dopravu. Jak by v tomto případě ta výměna asi probíhala? Každé osobní auto jinak veliké, každé má jinak velikou baterie, každý výrobce má svou vlastní podvozkovou platformu, ke které jsou baterie nějakým způsobem přizpůsobené. Myslí si, že by se výrobci domluvili na jedné platformě, aby byly všude stejné baterie, když se svět není schopen domluvit na tom aby jen pro blbě mobily existoval pouze jeden obyčejný nabíjecí kabel? Jak by to vypadalo v případě koupě nového vozu? Koupíte si vozidlo z s novou baterii, která bude mít hodnotu poloviny vozu a při první výměně dostanete třeba rok, nebo čtyři roky starou, ktera bude mít úplně jidnotu, než ta nová? Je někdo zvědavý na to, aby po ujetí petiset kilometrů hodnota jeho vozu klesla třeba o půl milionu?
Tohle asi není pro individuální osobní dopravu moc funkcni model. Pan redaktor by se měl nad svými řádky nejdříve trochu zamyslet, než takovouhle hloupost vypustí do světa!
Já myslím, že není všechno úplně tak, jak se to podává. Nedávno jsem viděl dost zajímavou reportáž o konci drůbežářů v Čechách. Chovatel drůbeže tam prohlásil, že je pro něho výhodnější vyvážet drůbež do Polska, protože tam mají vyšší výkupní ceny. Jak je možné, že mají polští zpracovatelé vyšší výkupní ceny než v ČR a přitom dodávají zpracované maso zpět do českých řetězců za nižší ceny než čeští zpracovatelé?
Tady něco smrdí a nejsou to jen koncové řetězce!!!
To je neskutečná verbež tahle vláda, už aby táhla od válu. Tak budeme znovu dotovat všechny solární barony, kteří si mastí kapsy na pro ně velmi výhodných smlouvách, které jim stát tak vstřícně připravil.
Hlavně že zrušíme EET, ať se šedá ekonomika znovu pěkně rozjede, vždyť si ty chybějící daně vybereme od zaměstnanců, ty si nezaslouží mít se dobře.
By mě docela zajímalo, když s takovou pompou tenhle petislepenec zrušil EET, zrušil také ty stovky, ne-li tisíce urednickych míst, která musela kuli EET vzniknout? Teď když není EET, tak přeci nejsou tahle úřednická koryta potřeba...
S Vámi tuto diskusi ukončím, nemá to cenu a ani už nebudu reagovat na komentář který vy napíšete.
Takže naposledy:
1) vy si znovu přečtěte článek kde se dozvíte, že jel v obci téměř dvojnásobnou rychlostí, což by bylo 100km/h, ale nebudu puntičkář, tak jel 95 km/h místo 50 km/h. Ale i kdyby to bylo 90 km/h, stále je to hodně.
2) i kdyby motorkáře viděla přijíždět, nemohla očekávat, že pirát jel, jede 95 km/h, při 50 km/h kterou by měl jet, tak by motorkáře na křižovatce omezila kdyby ho přehlédla, nebo vůbec a nechala ho bezpečně křižovatkou projet, ale určitě by to nedopadlo tak jak to dopadlo.
3) dejme tomu, že motorkář jel 95 km/h pouze jeden km před křižovatku, tak si prosím spočítejte, za jaký čas ujel vzdálenost jeden km při rychlosti 95 km/h a za jaký čas by ujel motorkář při rychlosti 50 km/h. Ten rozdíl bude dosti značný na to, aby řidička dokončila bezpečně odbočovací manévr.
4) pokud by jel motorkář podle předpisů 50 km/h, a ne 95 km/h, k nehodě by nedošlo, protože než by se dostal na tuto křižovatku, paní by byla o dost dále nebo i na jiné silnice kam by mohla eventuálně odbočit.
Jsem moc rád, že už nechcete reagovat, protože svými reakcemi pouze potvrzujete sve naprosté nepochopení článku, a jen a pouze se zamerujete na motorkáře, který jel v obci TÉMĚŘ dvojnesobnou rychlostí.
Viz. 1. Co znamená téměř? 80 km/h je také téměř 100 km/h.
Viz 2. V autoškole se hned na začátku učí, že je v provozu je nutné předvídat a očekávat, že ne všichni se chovají podle předpisů. Chcete snad říct, že by paní nerozeznala jestli jel 50 km/h, nebo "téměř" 100 km/h v hodině, když jak sám píšete je to tak obrovský rozdíl na první pohled?
Viz 3. Co když byla křižovatka hned za dopravní značkou IZ4a - obec? Co když motorkář začal zrychlovat 100 metrů dopravní značkou IZ4b - konec obce? Co když jel rychlostí "TÉMĚŘ" 100 km/h celou obcí? Kde by byl?
Viz 4. Kde berete tu jistotu, že osudna křižovatka nebyla uprostřed obce a řidička k ní nejela od začátku obce rychlostí 60 km/h? Došlo by k nehodě, pokud by například místo
60 km/h jela předepsanou rychlostí?
Kde se v článku píše o tom, jakým způsobem jela řidička k osudné křižovatce?
Všichni vidí pouze motorkáře, který jel "TÉMĚŘ" 100 km/h.
NEOBHAJUJI MOTORKÁŘE, DLE POPSANÉHO JE TO I***T, ODSUZUJI PLNÉ OSVOBOZENÍ ŘIDIČKY Z PODÍLU NA NEHODĚ. NEŘÍKÁM, ŽE BY MĚLA JÍT DO VĚZENÍ, ALE JEJÍ PODÍL NA VZNIKU NEHODY JE NEPOPIRATELNÝ.
Vzpomeňte si, až Vám jednou někdo nedá prednost, Vy do něho nabourate, ale odsoudí za nehodu Vas, protože jste před ní jel 56 km/h a bude Vám, že jste odsouzen proto, že kdybyste 50 km/h, tak by k nehodě nedošlo!!!
Prosím Vás abyste si znovu přečetl článek.
Tam se dočtete, že kdyby jel předepsanou rychlostí, k nehodě by nedošlo.
Kdyby jel tak měl, řidička by ho zcela určitě viděla, vlastně neviděla, protože by ho ani nemusela na silnici potkat, protože než by motorkář dojel ke křižovatce, byla by řidička o pár
set metrů dále. Možná i km.
Ale když se podíváte doleva, doprava, někde nikdo, rozjedete se a BUM PRÁSK! Narazí do vás b l b e c který jede 100+ km/h.
Nebo si myslíte že motocykl nebo automobil který jede 120 km/h ujede stejnou vzdálenost jako kdyby motocykl nebo auto jelo 50km/h za stejný čas?
U Vás asi jo, zkuste si spočítal kolik ujedete metrů při 120km/h a při 50 km/h.
Coby kdyby. Já na rozdíl od Vas článek četl. Pokud došlo k čelním střetu, tak byl v okamžiku započetí odbocovaciho úkonu řidičky ve vzdálenosti cca 25 - 50 metrů. Pokud by jel předepsanou rychlosti, byla by vzdálenost cca 15 - 30 metrů. Začít odbocovat před jakýmkoliv vozidlem a jakékoliv rychlosti při takto malé vzdálenosti je dost velký hazard. Pokud někdo tvrdí, že by k nehodě nedošlo, tak by k ní možná nedošlo, ale minimálně by řidička motorkáře omezila, ne-li přímo ohrozila.
Další Vas zcestný argument je o blbci, který jel 100+, nebo vozidle, které jede 120 km/h. TÉMĚŘ 100 km/h není 100+, nebo 120 km/h. 90 km/h je také téměř 100.
Opět jsme u toho, coby kdyby...
Kdyby jel motorkář 50 km/h deset km před osudnou křižovatkou, tihle lidé by se nikdy nesetkali.
Kdyby jel 50 km/h jednu vteřinu před srážkou, tak by k ní stejně došlo. Pokud se osudna krizovatka nenachazela v nepřehledné zatáčce, tak o něm musela řidička vědět.
Jestli jste si nevšiml, tak jsem se nikde v komentáři motorkáře nezastával. Pokud jel jak se píše, doživotně bych mu sebral řidičák, ale stejně tak má na vzniku nehody svůj podíl řidička. Hrát si COBY KDYBY, je velmi nebezpečné.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Určitě se jedná o velmi zajímavou studií, ale opomina jednu velmi důležitou proměnou. E-paliva. Jak by dopadlo srovnání, kdyby benzínová Koná jezdila na e-palivo? Jak by vše vypadalo, kdyby EP místo protezovani elektromobilů pobizela výrobce paliv k výzkumu a rozvoji e-paliv? Třeba v Německu už jsou E-paliva dostupná. Není to zatím všude, na litr vychází o cca 10 Kč dráž, ale emise snizuji o 90%. To by pak bylo zajímavější srovnání...
2 odpovědi