Autor zjevně něco tuší o geologii, což je chválihodné, ale bohužel výsledná hypotéza nedává příliš smysl z hlediska praktického lesnictví minulého století. Nejde ani o parcelaci (majitel celé oblasti byl vždy jen jeden a rozměrově to nedává smysl), ani protierozi (nedává na té rovině smysl). Pokud by šlo jen o potřebu "uklidit" plochu tak, aby dávala lesní či pastevní co největší výnos, tak každý hospodář, který by si dal práci s manipulací s takovým množstvím křemece, využil by ho prakticky či ekonomicky lépe než odvalením do řady. Křemenec je a byl totiž ceněný stavební materiál. Dále hypotéza zcela ponechává stranou a nezmiňuje žádnou archeologickou činnost v lokalitě, která je přitom vedená jako UAN I, což je od někoho, kdo se prezentuje jako archeolog, docela pikoška ;-)
Proboha, Topí, drž se raději přírodovědných témat, ve kterých jsi doma. Ne, mušketa opravdu nebyla dlouhá až dva metry. Ne, běžná mušketa konce třicetileté války neměla tebou uváděné rozpětí váhy. Moje velmi přesná funkční replika kousku z Brandýsa má 2,7kg. Na začátku třicetileté války mohly mít plus mínus pět kilo, ale rychle se s postupem konfliktu odlehčovaly. Charles de Batz dʼArtagnan byl členem a později velitelem jednotky zvané Šedí mušketýři, kteří byli nablízko králi. Částečně jako osobní stráž, ale také kvůli králově zálibě sledovat jejich cvičení. Právě práce s mušketou je poměrně dlouhý sled rutin, kterému se vojáci často věnovali, určitě častěji než výuce šermu. Btw. vystřelit (mimo jednotlivě velené rutiny) se dá max třikrát do minuty, ale po šesté sedmé ráně této kadence už na rozžhavenou pánvičku nasype prach jen sebevrah. Název mušketýři byl nicméně u této jednotky vzniklý historicky, s běžnými mušketýry neměli nic společného. Mušketýr třicetileté války byl nejvíce zbytnou součástí armády, drnohryz bez vzdělání a jen s úplně základním výcvikem, aby se nepostříleli nebo spíš nevyhodili do vzduchu navzájem. I pikenýři byli líp placeni, o jezdectvu nemluvě. Doporučená literatura: Jacques de Gheyn, Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, Petr Klučina...
Článek plný zavádějících nesmyslů a přírodovědecké neznalosti. Kreveta tygří (Penaeus monodon) zvuky popisované článkem nevydává, nemá totiž klepeta, jak je ostatně vidět na úvodním obrázku. Popisované zvuky vydává tzv. tyger pistol shrimp (Alpheus bellulus) a zejména strašek paví (Odontodactylus scyllarus), který však s krevetami není nijak příbuzný. Šoková vlna s účinkem dvou metrů je samozřejmě také nesmysl.
Byl jsem tam měsíc a z toho v Ubudu jen jeden den. Kdo chce poznat Bali, musí projet nejméně čtyři pět míst, ideálně v různých koutech ostrova. Doprava se vzdáleností od Ubudu řídne, dá se zvyknout. Na co se zvyknout nedá a co je můj důvod už se tam nikdy nevrátit, je bordel v moři. Z měsíce pobytu jsme měli cca deset dní, kdy se přes plastový odpad nedalo koupat, potápět. Není tam ten odpad vždy, záleží na počasí, větru a proudech, ale Asii mi to znechutilo navždy. Největší světový producent odpadu do moře - Filipíny - jsou odtamtud jen kousek. Ale Balijci si s nějakým odpadem také hlavu nedělají, jsou schopní odhazovat čurbes a nedopalky i v chrámu, kam se právě přišli pomodlit.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Cherrypicking a povrchní blábolení člověka bez vzdělání v historii. Polemizovat by se dalo prakticky o každém jednotlivém odstavci. Za všechny: "Vznikaly nádherné iluminované rukopisy. Nové myšlenky, peněžní systémy a teritoriální identity. Prostě se dělo daleko více než dnes." Autor má opravdu pocit, že za posledních třicet let vzniklo méně knih, uměleckých děl, myšlenek, vynálezů nebo třeba i zmiňovaných peněžních systémů než za tisíc let středověku? Každý z významných kroků lidstva, který tehdy trval sto a více let, má aktuálně srovnatelné kroky sotva v dekádě. Pro lidskou svobodu, lidská práva a pokrok ve vědě byl středověk neoddiskutovatelně výrazně temnějším obdobím, než renesance a s výjimkou nacistické a komunistické diktatury první poloviny minulého století všechna další období. To není nějaké emoční hodnocení, to je prostě historický fakt.