V době dnešních technologií je celkem jedno, jestli projektant sedí v Praze, Olmiku nebo na Bali...

Jako absolvent má šoupat nohama, nasávat zkušenosti a ne brečet po internetech.

Cherrypicking a povrchní blábolení člověka bez vzdělání v historii. Polemizovat by se dalo prakticky o každém jednotlivém odstavci. Za všechny: "Vznikaly nádherné iluminované rukopisy. Nové myšlenky, peněžní systémy a teritoriální identity. Prostě se dělo daleko více než dnes." Autor má opravdu pocit, že za posledních třicet let vzniklo méně knih, uměleckých děl, myšlenek, vynálezů nebo třeba i zmiňovaných peněžních systémů než za tisíc let středověku? Každý z významných kroků lidstva, který tehdy trval sto a více let, má aktuálně srovnatelné kroky sotva v dekádě. Pro lidskou svobodu, lidská práva a pokrok ve vědě byl středověk neoddiskutovatelně výrazně temnějším obdobím, než renesance a s výjimkou nacistické a komunistické diktatury první poloviny minulého století všechna další období. To není nějaké emoční hodnocení, to je prostě historický fakt.

Krásný a velmi pravdivý text, podepisuji v plném rozsahu.

Autor zjevně něco tuší o geologii, což je chválihodné, ale bohužel výsledná hypotéza nedává příliš smysl z hlediska praktického lesnictví minulého století. Nejde ani o parcelaci (majitel celé oblasti byl vždy jen jeden a rozměrově to nedává smysl), ani protierozi (nedává na té rovině smysl). Pokud by šlo jen o potřebu "uklidit" plochu tak, aby dávala lesní či pastevní co největší výnos, tak každý hospodář, který by si dal práci s manipulací s takovým množstvím křemece, využil by ho prakticky či ekonomicky lépe než odvalením do řady. Křemenec je a byl totiž ceněný stavební materiál. Dále hypotéza zcela ponechává stranou a nezmiňuje žádnou archeologickou činnost v lokalitě, která je přitom vedená jako UAN I, což je od někoho, kdo se prezentuje jako archeolog, docela pikoška ;-)

Sorry, ale tam pásová parcelace opravdu nedává nejmenší smysl, ta se používá v bezprostřední návaznosti na zástavbu vesnice. Co kdybyste místo teoretizování o něčem, co jste ani neviděl, se vydal na výlet? ;-)

Pokud si projektant nevydělá ani šedesát, tak je nejspíš neschopný nebo líný.

Jaký ještě chcete další důvod, proč zrušit tuhle zcela nekompetentní sebranku?

jj, trapnej clickbait. odpad.

Autor bohužel neumí ani šermovat kudlou... je to strašnej komik. Bohužel propadl dojmu, že když trochu rozumí japonským mečům, že se vyzná v chladných zbraních a práci s nimi obecně. A jeho házení je skutečně k smíchu.

Další z mnoha článků s nulovou informační hodnotou, nepřinášející k rukopisu zlomeček něčeho nového. Clickbait

Proboha, Topí, drž se raději přírodovědných témat, ve kterých jsi doma. Ne, mušketa opravdu nebyla dlouhá až dva metry. Ne, běžná mušketa konce třicetileté války neměla tebou uváděné rozpětí váhy. Moje velmi přesná funkční replika kousku z Brandýsa má 2,7kg. Na začátku třicetileté války mohly mít plus mínus pět kilo, ale rychle se s postupem konfliktu odlehčovaly. Charles de Batz dʼArtagnan byl členem a později velitelem jednotky zvané Šedí mušketýři, kteří byli nablízko králi. Částečně jako osobní stráž, ale také kvůli králově zálibě sledovat jejich cvičení. Právě práce s mušketou je poměrně dlouhý sled rutin, kterému se vojáci často věnovali, určitě častěji než výuce šermu. Btw. vystřelit (mimo jednotlivě velené rutiny) se dá max třikrát do minuty, ale po šesté sedmé ráně této kadence už na rozžhavenou pánvičku nasype prach jen sebevrah. Název mušketýři byl nicméně u této jednotky vzniklý historicky, s běžnými mušketýry neměli nic společného. Mušketýr třicetileté války byl nejvíce zbytnou součástí armády, drnohryz bez vzdělání a jen s úplně základním výcvikem, aby se nepostříleli nebo spíš nevyhodili do vzduchu navzájem. I pikenýři byli líp placeni, o jezdectvu nemluvě. Doporučená literatura: Jacques de Gheyn, Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, Petr Klučina...

Koho proboha dnes zajímá názor politické mrtvoly nějakého Kasla?

Ne, měkká voda kovové olovo nerozpouští. Měkkost je dána menším podílem rozpuštěných minerálů. Kovové olovo je v běžné vodě (tvrdé i měkké) nerozpustné. A jen část olověných trubek se cínovala.

Ovšem to olovo se do nich nedostávalo z olověných trubek, ale z masivního slazení octanem olovnatým. Kovové olovo je ve vodě nerozpustné a netoxické.

Mluvíte o Bergovi?

Mimoně Turka stokrát raději, než Bergovi Zelené.

Nesmysl. 9 z 10 lidí netuší, co sektorová daň obnáší.

Článek plný zavádějících nesmyslů a přírodovědecké neznalosti. Kreveta tygří (Penaeus monodon) zvuky popisované článkem nevydává, nemá totiž klepeta, jak je ostatně vidět na úvodním obrázku. Popisované zvuky vydává tzv. tyger pistol shrimp (Alpheus bellulus) a zejména strašek paví (Odontodactylus scyllarus), který však s krevetami není nijak příbuzný. Šoková vlna s účinkem dvou metrů je samozřejmě také nesmysl.

Než nastala éra internetu, vědělo pouze nejbližší okolí ing. Petra Kováře, že je tak trochu mešuge...