Je mi 30 a k RŠ jsem se dostal někdy na začátku nultých let.

Grafický vizuál mě natolik strhnul, že jsem rodiče donutil, aby mi koupili takovou tu velkou žlutou bichli asi o 550 stránkách, kde byla drtivá většina základních komixů. Přečetl jsem jí několikrát a záhy následoval film Záhada Hlavolamu. Taky dobrý.

V těch letech shodou okolností jsme ten rok na dětským táboře hráli zrovna na RŠ a začali nám tam promítat po večerech černobílý seriál. Světe div se: 6-15 letý děti seděly jak přikovaný u promítacího plátna a těšili se na každý večer na další díl ''zaostalýho černobílýho morálního žvejku''. Celý den všichni řešili kdo je Široko a kdo by ho dokázal překonat.

Takže věřím, že RŠ jsou nesmrtelný dílo, svoje čtenáře si to vždycky najde.

Měl jsem pana Haška za odborníka. On to trenérský odborník byl. Ale naposled okolo roku 2000, od té doby se fotbal dost posunul, jenže pan Hašek v tomto období už evidentně zamrznul. Celý Euro na to koukám s otevřenou pusou a říkám, že to není možný, že vidím fotbal z 90. let.

80000 je na Ukrajině, pro zbytek nejsou uniformy.