No nazvat to denním motýlem je taky chyba, stejně jako by ho bylo nazvat můrou (to je jen čeleď Noctuidae) . Denní motýli mají na konci tykadel paličky, noční ne, vesměs jsou ještě hřebenitá. Něco mezi jsou soumračníci (Hesperidae) . Tohle je, vzhledem k tomu, že patří k již zmíněným přástevníkům, podobně jako lišejníkovci atd.) "noční motýl s denní aktivitou".
osobně si myslím, že messerspit měl elegantní linie. Ve výsledku, v čase vzniku to byl nejlepší motor nacpaný na nejergonomičtější mašinu v tom čase (OK....Fw 190 měl oboje), avšak, když děláme článek, google translator není nejlepší zdroj (lapač vzduchu? Kde to jsme? Ve světe Franka Herberta a Duny? Je to prostě sání (to je taková ta blbůstka, občas s filtrem do tropů, po levé straně, JUMO 213 ji mělo vpravo). PS: na první fotce je prostě jen cap Mk. IXE (špičatá směrovka) z "Circusu", Messerspit stavěli na pětce 🙂
Bohové, proč píší články lidé bez alespoň elementární znalostí tématu. Zvláště tu,kde je to "Hello, Mr. Google translator. Ono slovíčko belly je břicho v rámci savců, vysloveně překlad latinského abdomen, žel abdomen je u pavouků jeden ze dvou tělních segmentů (tjst. zadeček). Ty chloupky vyčesávají tudíž z hřbetní části této partie. Chloupky tvoří tzv. zrcátko, tmavý útvar vypadající jako stopa sudokopytníka
, při vyčesání pak vzniká lysina.Ty chloupky jsou docela svinstvo, na vlastní kůži a oči to znám, tyto potvůrky chovám víc jak dvě dekády.
Jeeej...tady nám někdo chyběl na biologii,ale streamovaci hvězdou být může. No turbopřisání klíštěte přejdu jen lehce zamračeným pohledem. Mravenec Dorylus sice jedovatý je, ale není to chřestýš, mravenci bud vstřikují kyselinu na dálku (schválne si přejeďte rukou nad mraveništěm lesňáků, vypadá to jak malá acid bukake párty) a nebo pak do ranky způsobené právě kousnutím ,primitivnější čeledi mají ještě žihadla jako vosy (což vlastně mravennci terminus technicus jsou,jen nemají křídla). To že hráli v Indym Čtvrtém...na začátku tvrdí,že Dorylus je z Afriky, Indy se odehrával v Americe, tam žije rod. Eciton (taky se na fotce vyskytne,čas 1:15). Mohl by zmínit u slunéčka, že aktivní látkou jejich "hemolymfy" jsou alkaloidy. Popravdě v naší přírodě máme čeleď majkovití (Meloidae) která má obsah jedovatých látek (cantharidin) mnohem vyšší, viz. pověstné španělské mušky (puchýřník lékařský). Pravda,že slunéčka dávají svou nechutnost najevo barvou (kombinace černá žlutá/červená, říká se tomu aposematismus). Ale pro člověka je slunéčko neškodné, jen hořké. Bodnutí od kodulky svinsky bolí, můžu potvrdit (naše druhy), ale rozhodně bych z toho nedělal zabijáka dobytka. Arillus je pěkná potvůrka, stejně jako ostatní velké zákeřnice, třeba často chovaný rod Platymeris, který prý dokáže stříknout jed i do očí, mě zatím vždycky jen hrozily škrtáním rostra o sternum,což vydává šustivý zvuk. Celkově si autor plete i výraz kousnutí a bodnutí atd. Vše zveličuje, pravděpodobně se nedostal dál než na wikipedii a raděj by měl dělat videa o boybandech.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No ...jak bych to řekl....je ten kvíz docela odfláklý. Když už něco dělám, buď o tom něco vím a nebo vím, kde si najít informace. Pro většinu zvířat máme v češtině alespoň rodové jméno. Včetně luskouna a ksukola (to že to má s lemurem společný max. Podřád čert vem). A na poslední fotce není kakapo, ale nestor kea....taky z NZ, ale létá a spíše než přítula je to takový ptačí prankster.