to mate sice pravdu,ale dnes je jiná doba,a mluvím o trestu smrti za vraždu ne že někdo s něčím nesouhlasí,co třeba ten kluk co jen tak s pleziru zavraždil dvě prodavačky že je nezletilý no a co když je schopen zabít je schopen i zemřít rukou kata,a on si ještě stěžuje že sním policajti nejednali v rukavičkách,a tohle máme živit z našich daní minimálně 25 let a takových případů je víc

Těch 13 minut je zavádějící. Musel by lékař kontrolovat tep a jiné známky života po celých těch 13 minut. A i to by neznamenalo, že těch 13 min byla při vědomí a trpěla. Nejspíše je to ale doba, kdy to teprve kontroloval a konstatoval smrt. Takovéhle články se píšou, aby se ukázalo, jak bylo vše v minulém režimu nehumánní. Stačí si přečíst něco o popravách na el. křesle...

Inteligence nízké úrovně a chování nevychovance. Vizitka pana Šteindlera.

Vážený pane, možná by bylo dobré najít si normální práci. Pak nebudete mít čas komentovat skoro každý příspěvek na Fóru.

Doufám, že autorka článku nepíše takové nesmysly v článku jako v nadpisu. V encyklopedii je napsáno správně, že Heinrich Kulka byl moravský architekt židovského původu, který se narodil v Litovli 29.3.1900 na Moravě. Autorka článku píše však nasledujíci: S Loosem společně navrhli řadu projektů. Po Loosově smrti v roce 1933 pak Kulka dále rozvíjel jejich praxi ve společné vídeňské kanceláři, ale zároveň i více pracoval v Česku. Dopouští se dalšího nesmyslu, protože žádné Česko nebylo, bylo Československo a správné označení jeho působení v části české státnosti je v Čechách a na Moravě. K tomu je nutné dodat, že všichni občané Československa byli Čechoslováci a příslušnost k národnosti byla podle obcovací řeči, která byla jak v případě architekta, tak zákazníka němčina. Jako příklad uvádím slova již zemřelého profesora Ernsta Tegendhata, který na dotaz proč jeho dědeček a babička neodešli zavčas z Brna jako jeho rodiče, když už hrozba nacismu byla za dveřmi, odpověděl takto: V Brně jsme se setkávali s německy mluvící inteligencí, která také nechtěla věřit tomu, co Hitler vykřikoval. Varovala nás naše služka, která na Zeleném trhu slyšela co se děje, ale my jsme to její povídání nebrali vážně. I vysokoškolsky vzdělání Češi mají v reáliích hodně velký zmatek, který se táhne dějinami české státnosti až do dnešní doby. Soudě podle autorky článku byl například Gustav Mahler židovský, nebo rakouský skladatel? Byla umělecká tvorba sklářů v Čechách práce českých rukou, kterak se píše v česky psané odborné literatuře, nebo práce německých rukou?

Kecy v kleci.

Právě proto nemůžu hodnotit podle článku, který je napsaný pohledem novinářky. Pozastavuji se nad tím, pro koho ona pracuje. Sme je něco jako u nás Forum24 a podobné nedůvěryhodné médi a u nás. O slušnosti a inteligenci můžete rozhodovat, pokud máte pravdivé informace a to pro mě Sme, nebo Denník N, určitě není.

Britové "vlastnili" daná území na základě právních nároků, které vydávali a uznávali jen oni a někteří podobní Evropané. 🙂 Podobně bylo "právním" kdysi zabrat Židům jejich majetek, jelikož nejsou přece "plnohodnotnými lidskými bytostmi". Nic proti současné Británii a sbírkám v muzeích. Socha Moai by spíš v londýnském muzeu zůstat měla. Dokládá i historii kolonialismu, mimo jiné. Není nijak mimořádná velikostí ani zpracováním od dalších, které na ostrově jsou. Přitom jich je asi 311! Pochopitelně dnes odvézt sochu z ostrova by bylo něco naprosto jiného.

Myslím, že by se k podobným případům mělo postupovat s rozumem, a to z obou stran. Pokud by šlo o jedinečný exemplář, který má navíc mimořádný vztah k dané zemi, národu, kmeni, jistě by se mělo uvažovat o návratu. Ať již byl získán jakkoli, třeba "legálním darem nebo nákupem". Ale zde jde o jednu sochu z mnoha, navíc nikterak mimořádnou svou velikostí. Edukativní přínos je mnohem větší, pokud zůstane, kde je. Konečně je to poučné i z hlediska výuky kolonialismu. Čistě i z důvodu poškození nebo zničení daných památek na místě svého výskytu je lepší, pokud jsou některé z nich na místech vícero. Londýnské nebo pařížské muzeum je neskonale bezpečnější než jakákoli jiná adresa na světě. Asi podobné, jako kontroverzní vycpaná zvířata například i v Národním muzeu v Praze. Pořizování nových by bylo neetické, ale staré se mohou ponechat. A dokládají nejen něco o zoologii, ale i etnologii, antropologii a muzejnictví.

Byl jsem na Rapa Nui dvakrát, těsně před covidem a krátce po něm, pokaždé asi 10 dnů a docela jsem ho proběhal. Tam je to poněkud složitější, jistě, Angličané tam kradli a omluvitelné to není, vrátit by měli... Zcela bez diskuze. Pak je tu ovšem také působení Chilanů, pokud se do čtení historie pustíte, záhy zjistíte, že ještě v polovině minulého století to byl v podstatě plotem obehnaný tábor a Chilané se k Polynésanům chovali jako dobytek....