U prověrkové komise ukáží prověřovanému obrázek Lenina. „Tak nám soudruhu řekni, kdo to je.“ „Nevím.“ „Ale soudruhu, toho soudruha přece musíš znát, jeho fotografie jsou všude a nosí je i na každém prvomájovém průvodu.“ „Je mi to líto, ale v životě jsem ho neviděl.“ „Tak to je nám líto, ale prověrkami jsi neprošel. Čest práci.“ Prověřovaný odejde z místnosti a za ním vyběhne předseda prověrkové komise a ptá se: „Odkud jsi soudruhu?“ „Z Pyšel“ „Pyšely? Tam musí být krásně.“
Pořád jsem si nemohl vzpomenout, co mi to připomíná. Už to mám! Odkaz
„Když jsem mluvil s hrdinou Ruska, generálem Apti Alaudinovem, zeptal jsem se ho, jestli se bojí smrti. Odpověděl mi, že je pobožný člověk, a tak se smrti bát nemůže,“
Tato citace mi připomněla jakýsi ruský válečný film, kde zraněný voják (možná ho hrál Vasilij Šukšin) řekl v okamžiku, kdy mu vytahovali střepiny ze zad bez umrtvení něco v tom smyslu "já můžu řvát, protože nejsem ve straně, ale chudák komunista vedle, ten řvát nemůže". Víc si z toho filmu nepamatuju, ale tohle se fakt nedá zapomenout. Dlouho jsme to citovali, protože i my jsme měli to privilegium, že jsme mohli řvát.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Vzpomínám na historku z TUZEXU v Dlouhé, kdy se tam přihrnul P. Liška a hned se cpal kolem fronty k pultu. Cestu mu zastoupil jeden „mánička“, zastavil ho rukou a pronesl: „Ty jdi nakupovat do Čajky!“ Chudák Liška pak za huronského smíchu lidí ve frontě utekl. Asi do Čajky - nebylo to daleko.