Právě proto, aby se "neztrácel čas", byl opraven Branický most. Nákladní vlaky tedy budou mít kudy jezdit.

Podle této logiky by měl ŽESMAD nyní spíše tlačit na vybudování vysokorychlostních železnic, aby se uvolnila část kapacity stávajících tratí pro nákladní dopravu, a o historickém centru Prahy nechat odbornou a laickou veřejnost jednat.

Není to jen o tom, aby zde byl funkční most, musí také mít nějakou estetickou hodnotu. Byli jsme a stále ještě jsme železniční velmoc. Pokud nadšenci udržují staré parní lokomotivy, proč bychom nemohli mít historický most.

Historický charakter mostu zachován, náklady nižší, emise nižší.

Nejlepší způsob, jak vyvrátit, že něco nejde, je to provést.

Děkuji všem nadšencům, kteří dali ruku k dílu pro veřejné blaho.

Václav Smil říká, že to reálné je, ale za cenu 20-25 % HDP. To jest bude nás to stát pětinu až čtvrtinu všech vydělaných peněz. Vysloveně neříká, že je to technicky neproveditelné, ale to, že nebudeme chtít na to dát.

Vše záleží na tom, zda dlouhodobě chceme zachovat naši civilizaci se všemi vymoženostmi, a zda pro to jsme ochotni něco obětovat. Teď máme docela levné fosilní energie, ale platíme za to rozjezdem klimatických změn a odlivem peněz do zemí, od kterých fosilní zdroje nakupujeme. Obojí je časovaná bomba. Klimatické změny přinesou častější extrémy teplot, sucha a srážek. Za naše peníze za ropu jsou často nakupovány zbraně, které se mohou otočit proti nám. Pokud se úplně vykašleme na klima, velmi brzy budeme muset stejný problém řešit proto, že se svět začne prát o zbývající zdroje. A pokud přijde krize, energetická a následně ekonomická, bude výrazně těžší investovat do nových technologií. Dává to tedy smysl udělat to teď, dokud na to jako civilizace máme.

Je to jako pokus s dětmi, jestli chtějí jeden bonbón hned, nebo dva o něco později. Ty, co počkali, aby měly dva, na tom byly v životě lépe.

Odkaz 1  

Instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren zatím stále ještě velmi prudce roste, takže tímto tempem brzy dosáhnou uhelného vrcholu, po kterém bude následovat uhelný útlum. Velká Británie už s uhlím, alespoň pro výrobu elektřiny, skončila.

Jako jeden z vědců upřesňuji, že na pokraji katastrofy je minimálně naše civilizace, tak, jak ji známe. Přežití člověka jako živočišného druhu tak černě nevidím, a Zemi jako takovou už vůbec ne.

Venkov nechte být, žijí tam vesměs poctiví, pracující lidé.

Zaměřte se na miliardy, o které stát připravují kravaťáci, kteří za život měli v ruce kladivo, zednickou lžíci nebo vidle pákrát, pokud vůbec.

Proč zrovna héliem? 1 m3 vnitřního objemu pneumatiky při 1 bar tlaku vytlačí při použití vzduchu 997,5 litru vody, při použití hélia 999,7 litru vody, to je poměrně zanedbatelný rozdíl.

Zatímco tady brečíte, že je to nesplnitelné, asijští inženýři pilně pracují, a ukáží vám, že to splnitelné je.

Bohužel. Hurikány berou svoji energii z rozdílu teplot povrchu moří, a každá desetina stupně navíc, nasbíraná po ohromné ploše milionů hektarů, se projeví ohromným množstvím přidané energie, a tím pádem vyššími rychlostmi větru.

Každý, kdo tomu alespoň trochu rozumí, a dobře ví, o co jde, a zároveň ví, že se mu nepodaří docílit toho, že zpomalíme klimatické změny, jako třeba meteorolog vystupující v televizi, musí pociťovat naprostou bezmoc.

Neměl by pan Jančura spíše řešit korozi a technický stav vagónů, se kterými jezdí?

Zase ten RyanAir. Teď hořící motor.

Před třemi dny, 1.10., všechny (!!!) zadní gumy prasklé při přistání v Bergamu.

Odkaz 2  

24.2.2024 při přistání v Bruselu poškozený přední podvozek.

Odkaz 3  

Další prasklá pneumatika v srpnu v Dublinu

Odkaz  

23.8. při vzletu v Birminghamu třískli ocasem letadla o rozjezdovou dráhu.

Odkaz 1  

Požár motoru nebo kouř v kabině hlášen několikrát:

Odkaz  

Odkaz  

Téměř žádná z ostatních aerolinek, co létá se stejnými modely Boeingu, problémy v takovémto rozsahu nemá.

Je zřejmé, že výsledek tlakové zkoušky potrubí byl negativní. Tlaková zkouška by se ale měla provádět před uvedením potrubí do "ostrého" provozu, a potrubí by mělo být naplněno vodou nebo nějakým inertním plynem, případně vzduchem, aby se zamezilo škodám.

Alespoň ze začátku ať jezdí pořádně a učí se od profíků.

Desítky let jezdím za nula bodů, takže to jde.

Podle této logiky by profesionální řidiči byli brzy vybodovaní, protože jezdí pořád.

Dohoda o hranicích bez použití trhaviny. Zbytek světa se má co učit.

Je to jednoduché.

Pokud bude elektřina chybět, znamená to, že bude drahá, a pak je uvážlivý provozovatel nebude zavírat, bo by přišel o penízky.

Pokud se jim provoz nevyplatí, a budou proto zavírat, znamená to, že elektřina na trhu je příliš levná, a to by levná nebyla, kdyby jí byl nedostatek - a pak jim s úctou poděkujeme za všechnu vyrobenou elektřinu.

Jedny ponožky za třicet, pozor, akce, troje za stovku.

Zkrátka kdo nakupuje v Albertu aby uměl z hlavy počítat a procenta slevy si vypočítal z minimální ceny za 30 dnů a z aktuální "slevové" ceny. Zdá se, že kdo nestudoval technické nebo přírodní vědy a pravidelně neprocvičuje matematiku, naletí.

Udržet se mezi tramvajemi nesražen je značně těžké i ve zcela střízlivém stavu.

Článek nahodile přechází od tématu k tématu, aniž by logicky vysvětloval, jak se věci mají, což bych od chemika očekával. Skleníkový efekt CO2, který absorbuje teplo vyzařované zemským povrchem, je prokázaný (to je fyzika i chemie). V souvislosti s klimatickými změnami se poměrně logicky očekává větší četnost a intenzita povodní a dalších extrémů. U kterékoli z nich ale nelze s jistotou říci, že tato konkrétní povodeň je v důsledku klimatických změn a tamta jiná konkrétní povodeň nikoliv. Není tedy zcela pravda, že za povodně si můžeme sami. Přispíváme k nim. Tedy ani Greenpeace, ani autor, ale něco mezi tím. (Autor komentáře mimo jiné působil jako vědecký pracovník ve výzkumném centru atmosférických věd.)

Na seznam.cz všichni vědí všechno, tak jakápak fyzika. Fyzika vyžaduje přemýšlení, to je pro většinu populace sprosté slovo.