Elektřinu si umíme a budeme umět vyrobit, ropu nikoliv.

Je tam jedna chybička, pan Musk asi předpokládá, že odejdou ti, co nic nedělají, ale bude to možná naopak - ti schopnější mají na to, aby si našli práci někde jinde, a zůstanou ti, co jsou sice celý den v kanceláři, ale rovnají tam papíry v tiskárně a podobné duperele.

Konečně rozumný, moudrý názor a vize do budoucna, po všech předchozích premiérech, kteří propagovali jen montovny.

Za první republiky jsme byli průmyslovou špičkou, a máme na to, abychom opět o nějakou vyšší úroveň usilovali.

Řekl bych že u takto velké stavby v hustě obydlené a navštěvované oblasti je obava o nakládání s asbestem zcela oprávněná. Argument, že to občané nedokážou posoudit, je zcela nemístný, obyvatelé Prahy 1 nejsou nějací burani (to jsou možná turisté hulákající v noci pod okny), jsou mezi nimi inženýři, technici, fyzikové, chemici, lékaři, univerzitní profesoři, právníci, architekti, ... Rozumné firmy s občany spolupracují, protože tím získají zadarmo cenné rady a informace, a předejdou tím potenciálně velmi vysokým odškodným v případech, že třeba nejsou dostatečně pečliví při výběru stavební firmy nebo při stavebním dozoru, a tak se stane, že se později zjistí, že s azbestem pracovali lajdáci, kteří nedodrželi technologický postup, třeba ani žádný neměli, zamořili okolí azbestem a nemají ani majetek ani pojištění, ze kterého by zaplatili sanaci a škody.

Nejpozději za příštího prezidenta budou viníci exemplárně potrestáni. V akademické debatě by měla vítězit síla argumentu, ne síla křiku nebo trhaviny.

Bohužel výstavba nových dálnic, díky kterým je, či by mělo být, cestování autem rychlejší a pohodlnější, přitahuje mraky tranzitní dopravy, protože jsme v geometrickém středu Evropy.

Být studentem univerzity s sebou přináší nejen práva, ale i povinnosti.

Kdo se během cesty nechce věnovat řízení, má možnost využít hromadnou dopravu, kde řídí profesionálové.

Právě proto, aby se "neztrácel čas", byl opraven Branický most. Nákladní vlaky tedy budou mít kudy jezdit.

Podle této logiky by měl ŽESMAD nyní spíše tlačit na vybudování vysokorychlostních železnic, aby se uvolnila část kapacity stávajících tratí pro nákladní dopravu, a o historickém centru Prahy nechat odbornou a laickou veřejnost jednat.

Není to jen o tom, aby zde byl funkční most, musí také mít nějakou estetickou hodnotu. Byli jsme a stále ještě jsme železniční velmoc. Pokud nadšenci udržují staré parní lokomotivy, proč bychom nemohli mít historický most.

Historický charakter mostu zachován, náklady nižší, emise nižší.

Nejlepší způsob, jak vyvrátit, že něco nejde, je to provést.

Děkuji všem nadšencům, kteří dali ruku k dílu pro veřejné blaho.

Václav Smil říká, že to reálné je, ale za cenu 20-25 % HDP. To jest bude nás to stát pětinu až čtvrtinu všech vydělaných peněz. Vysloveně neříká, že je to technicky neproveditelné, ale to, že nebudeme chtít na to dát.

Vše záleží na tom, zda dlouhodobě chceme zachovat naši civilizaci se všemi vymoženostmi, a zda pro to jsme ochotni něco obětovat. Teď máme docela levné fosilní energie, ale platíme za to rozjezdem klimatických změn a odlivem peněz do zemí, od kterých fosilní zdroje nakupujeme. Obojí je časovaná bomba. Klimatické změny přinesou častější extrémy teplot, sucha a srážek. Za naše peníze za ropu jsou často nakupovány zbraně, které se mohou otočit proti nám. Pokud se úplně vykašleme na klima, velmi brzy budeme muset stejný problém řešit proto, že se svět začne prát o zbývající zdroje. A pokud přijde krize, energetická a následně ekonomická, bude výrazně těžší investovat do nových technologií. Dává to tedy smysl udělat to teď, dokud na to jako civilizace máme.

Je to jako pokus s dětmi, jestli chtějí jeden bonbón hned, nebo dva o něco později. Ty, co počkali, aby měly dva, na tom byly v životě lépe.

Odkaz 1  

Instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren zatím stále ještě velmi prudce roste, takže tímto tempem brzy dosáhnou uhelného vrcholu, po kterém bude následovat uhelný útlum. Velká Británie už s uhlím, alespoň pro výrobu elektřiny, skončila.

Jako jeden z vědců upřesňuji, že na pokraji katastrofy je minimálně naše civilizace, tak, jak ji známe. Přežití člověka jako živočišného druhu tak černě nevidím, a Zemi jako takovou už vůbec ne.

Venkov nechte být, žijí tam vesměs poctiví, pracující lidé.

Zaměřte se na miliardy, o které stát připravují kravaťáci, kteří za život měli v ruce kladivo, zednickou lžíci nebo vidle pákrát, pokud vůbec.

Proč zrovna héliem? 1 m3 vnitřního objemu pneumatiky při 1 bar tlaku vytlačí při použití vzduchu 997,5 litru vody, při použití hélia 999,7 litru vody, to je poměrně zanedbatelný rozdíl.

Zatímco tady brečíte, že je to nesplnitelné, asijští inženýři pilně pracují, a ukáží vám, že to splnitelné je.

Bohužel. Hurikány berou svoji energii z rozdílu teplot povrchu moří, a každá desetina stupně navíc, nasbíraná po ohromné ploše milionů hektarů, se projeví ohromným množstvím přidané energie, a tím pádem vyššími rychlostmi větru.

Každý, kdo tomu alespoň trochu rozumí, a dobře ví, o co jde, a zároveň ví, že se mu nepodaří docílit toho, že zpomalíme klimatické změny, jako třeba meteorolog vystupující v televizi, musí pociťovat naprostou bezmoc.

Neměl by pan Jančura spíše řešit korozi a technický stav vagónů, se kterými jezdí?

Zase ten RyanAir. Teď hořící motor.

Před třemi dny, 1.10., všechny (!!!) zadní gumy prasklé při přistání v Bergamu.

Odkaz 2  

24.2.2024 při přistání v Bruselu poškozený přední podvozek.

Odkaz 3  

Další prasklá pneumatika v srpnu v Dublinu

Odkaz  

23.8. při vzletu v Birminghamu třískli ocasem letadla o rozjezdovou dráhu.

Odkaz 1  

Požár motoru nebo kouř v kabině hlášen několikrát:

Odkaz  

Odkaz  

Téměř žádná z ostatních aerolinek, co létá se stejnými modely Boeingu, problémy v takovémto rozsahu nemá.

Je zřejmé, že výsledek tlakové zkoušky potrubí byl negativní. Tlaková zkouška by se ale měla provádět před uvedením potrubí do "ostrého" provozu, a potrubí by mělo být naplněno vodou nebo nějakým inertním plynem, případně vzduchem, aby se zamezilo škodám.