Eiffelovu věž dynamicky zatěžuje vítr. Spočítejte si to.

Laikovi může být jasné cokoliv, ale to neznamená, že má pravdu.

Kdo jsou prosím ti "opravdu zasvěcení"?

Takže Eiffelovu věž zbourat, protože únava materiálu?

Právě proto, aby se "neztrácel čas", byl opraven Branický most. Nákladní vlaky tedy budou mít kudy jezdit.

Podle této logiky by měl ŽESMAD nyní spíše tlačit na vybudování vysokorychlostních železnic, aby se uvolnila část kapacity stávajících tratí pro nákladní dopravu, a o historickém centru Prahy nechat odbornou a laickou veřejnost jednat.

Není to jen o tom, aby zde byl funkční most, musí také mít nějakou estetickou hodnotu. Byli jsme a stále ještě jsme železniční velmoc. Pokud nadšenci udržují staré parní lokomotivy, proč bychom nemohli mít historický most.

Historický charakter mostu zachován, náklady nižší, emise nižší.

Nejlepší způsob, jak vyvrátit, že něco nejde, je to provést.

Děkuji všem nadšencům, kteří dali ruku k dílu pro veřejné blaho.

Ano, na to, abyste vědci opovrhoval, stačí, když budete nevzdělaný ignorant.

Čím více budeme chtít, aby se na takové řešení přišlo, a čím více zaměstnáme kvalifikované vědce a inženýry, aby na tom pracovali, a čím více vizionářů do toho vloží peníze, tím rychleji se na takové řešení přijde. Výroba elektrické energie z fotovoltaiky a ze štěpení jádra je tady jen dvě třetiny století, lithiové akumulátory ani ne třetinu století.

Evropským politikům jsou předkládány odborné studie na velmi vysoké úrovni, po etické i odborné stránce. Zda a jak se jimi řídí je jiná věc.

Václav Smil říká, že to reálné je, ale za cenu 20-25 % HDP. To jest bude nás to stát pětinu až čtvrtinu všech vydělaných peněz. Vysloveně neříká, že je to technicky neproveditelné, ale to, že nebudeme chtít na to dát.

Vše záleží na tom, zda dlouhodobě chceme zachovat naši civilizaci se všemi vymoženostmi, a zda pro to jsme ochotni něco obětovat. Teď máme docela levné fosilní energie, ale platíme za to rozjezdem klimatických změn a odlivem peněz do zemí, od kterých fosilní zdroje nakupujeme. Obojí je časovaná bomba. Klimatické změny přinesou častější extrémy teplot, sucha a srážek. Za naše peníze za ropu jsou často nakupovány zbraně, které se mohou otočit proti nám. Pokud se úplně vykašleme na klima, velmi brzy budeme muset stejný problém řešit proto, že se svět začne prát o zbývající zdroje. A pokud přijde krize, energetická a následně ekonomická, bude výrazně těžší investovat do nových technologií. Dává to tedy smysl udělat to teď, dokud na to jako civilizace máme.

Je to jako pokus s dětmi, jestli chtějí jeden bonbón hned, nebo dva o něco později. Ty, co počkali, aby měly dva, na tom byly v životě lépe.

Odkaz 1  

Instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren zatím stále ještě velmi prudce roste, takže tímto tempem brzy dosáhnou uhelného vrcholu, po kterém bude následovat uhelný útlum. Velká Británie už s uhlím, alespoň pro výrobu elektřiny, skončila.

Jako jeden z vědců upřesňuji, že na pokraji katastrofy je minimálně naše civilizace, tak, jak ji známe. Přežití člověka jako živočišného druhu tak černě nevidím, a Zemi jako takovou už vůbec ne.

Počasí je výsledkem dějů nelineárního dynamického systému. Ten je charakteristický tím, že malé změny provedené v určitém místě a čase se projeví velkými změnami v chování systému. Onen pověstný motýl zatřepající křídly. Nemusí to být spouštěcí mechanismus, někdy je ona chvíle a místo velmi vzdálena, řeklo by se na začátku. Ne spoušť, ale zasazení stromu. Energie je ze slunečního záření, a díky klimatickým změnám je jí k dispozici více.

Je to 1 kW na m2.

Ovládání velké energie s pomocí relativně velmi malé energie není nic proti fyzikálním zákonům. Třeba ke shození některých lavin stačí malý impuls ve správný čas ve správném místě. Zákonům termodynamiky by odporovala výroba velkého množství energie z malého.

A magnet kolem palivové hadice, magický krystal zavěšený na zpětném zrcátku, elektrolyzér rozkládající vodu na vodík a kyslík a dodávající pár bublinek do sání (asi tak 0,001-0,01% z celkového množství energie v palivu), a další vymoženosti snížily spotřebu natolik, že účinnost přesáhla 100%, dosáhla nekonečna a přehoupla či protuneovala se do záporného nekonečna, takže vůz nejen že nespotřebovával žádné palivo, ale spotřeba byla záporná, palivo vznikalo, a muselo se z nádrže pravidelně odčerpávat. Jó, kdo se ve škole neučil, uvěří ledasčemu.

Venkov nechte být, žijí tam vesměs poctiví, pracující lidé.

Zaměřte se na miliardy, o které stát připravují kravaťáci, kteří za život měli v ruce kladivo, zednickou lžíci nebo vidle pákrát, pokud vůbec.

Proč zrovna héliem? 1 m3 vnitřního objemu pneumatiky při 1 bar tlaku vytlačí při použití vzduchu 997,5 litru vody, při použití hélia 999,7 litru vody, to je poměrně zanedbatelný rozdíl.

Zapomněl jste na nějakou přibližně desetinu vozidel, u kterých jsou emise vyšší, než by měly být, protože katalyzátory z výroby měly, ale nefungují nebo je někdo odmontoval.

Také jste zapomněl na to, že teplota výfukových plynů u naftového motoru je při volnoběhu cca 100 C, možná o něco více při recirckulaci výfukových plynů, a že při pomalém pojezdu v kolonách SCR katalyzátory zdaleka nedosahují té účinnosti, kterou zmiňujete.

Dále jste zapomněl na poměrně obvyklé a časté studené starty.

Míra opotřebení se nerovná míře rizika pro lidské zdraví, musíte si položit otázku, jak dlouho částice z brzd či pneumatik vydrží ve vzduchu, a co se stane, když je vdechneme.

Hovoříte o cílích VW? Protože na cílích EU se podílí velké skupiny poměrně vysoce kvalifikovaných odborníků.

Měřitelné to bohužel stále je, a otěry z pneumatik jsou spíše problém hydrologický než problém znečištění ovzduší. Zapomněl jste na otěry z brzd, dále jste zapomněl na všechny provozní podmínky, kdy jsou katalyzátory neúčinné nebo méně účinné, a také jste zapomněl na ta vozidla, kde katalyzátory nefungují tak, jak popisujete, protože tam třeba vůbec nejsou.