Nedoělo mi, že ty dvě hodiny fyziky mají jen jeden rok. Tam opravdu stihnou jen část základů, možná klasickou mechaniku a elektrické obvody. S tím, co píšete, naprosto souhlasím. Včetně nutnosti tlačit na politiky (teď konkrétně třeba na pražské a středočeské radní odpovědné za školství, ať se domluví a společně řeší kapacity škol v okolí Prahy; dopravu už dokáží řešit společně, tak by to mohlo jít i u škol).

Děkuji Vám za zajímavou diskuzi a přeji hezký den!

Pokud Vašeho syna baví učení jako takové nebo pokud má zájem o všeobecné vzdělávání, je gymnázium ideální volbou (tedy předpokládám, že má na to napsat přijímačky na 40 a více bodů z obou předmětů). Ale řada dětí už v tomto věku dost rozlišuje, co je baví a co ne. Pokud je něco baví, jsou schopné se tomu naplno věnovat (třeba tomu programování), ale to ostatní do nich nedostanete ani pokud by to měly pětkrát týdně... A kromě počtu hodin je také důležitá kvalita učitele: pokud na škole mají dobrého fyzikáře, mohou být dvě hodiny týdně naprosto dostačující, zvlášť v třídě programátorů (což by měly být technicky nebo matematicky zaměřené děti).

A přijde mi, že střední škola je docela vhodné období, aby dítě postupně začalo přebírat odpovědnost za svůj osud. Doma u Vás mají děti bezpečné prostředí, mohou se Vám svěřit nebo se s Vámi poradit, ale ve škole jsou samy za sebe.

S Vaším pohledem na důležitost SŠ souhlasím, děti by na nich měly získat hlubší rozhled. A dodám "a schopnost učit se" 🙂

Přijde mi, že to je obvyklejší jev, protože gymnaziální třídy mají třeba SPŠ v Úžlabině (Odkaz   ), SPŠ Hostivař (Odkaz   ), SPŠ Zeměměřická (Odkaz   ), SPŠ Horní Počernice (Odkaz   ), OA Bubeneč, SPŠ Na Třebešíně, SPŠ Podskalská, SPŠ Poděbradská, SPŠ Preslova, Stř. pedagogické škole Evropská nebo v Hotelové škole Radlická. A řada dalších škol nabízí ještě studium "lycea", což je něco mezi klasickou střední školou a gymnáziem (tedy není to úplně všeobecný obor, mají tam třeba více ekonomiky, techniky či pedagogiky apod., podle zaměření školy).

To je dobrá připomínka. Neumím si představit, že by talentové zkoušky vůbec nebyly. MŠMT to musí vymyslet tak, aby mohly proběhnout i talentové zkoušky nebo školní přijímačky (tuším, že na nějakém geografickém gymnáziu měli i test ze zeměpisu apod.).

V názoru na nápad ministerstva se neshodujeme, protože mě to přijde jako celkem dobrý nápad. Dítě i jeho rodiče získají reálné zhodnocení studijních šancí a podle toho mohou podat přihlášky. Dnes se děje třeba to, že jedničkář si podá přihlášky na gymnázia nebo obchodní akademie, pokazí oba pokusy přijímaček (třeba kvůli nervozitě), nedostane se a zoufale shání jakékoliv místo v dalších kolech. Nebo naopak jiné dítě ani nezkusí přijímačky na maturitní obor, protože si nevěří, ale mělo by na něj.

Shodneme se v tom, že zásahy bohatých tatínků nebo ambiciózních maminek dítěti nijak nepomůžou. Být nejhloupější ve třídě chce málokdo... Pokud bohatí rodiče chtějí dítěti prospět, ať mu zaplatí kurzy (doučování) nebo zkoušky na nečisto, ale nic víc.

Jen technická poznámka: jednotné přijímací zkoušky (= testy Cermatu) se týkají jen maturitních oborů. Jiná věc je, že ti s minimem bodů si určitě mohou podat přihlášku na nematuritní (učební) obor a mohou v něm být úspěšní.

Stávající systém ale umožňuje mnohem rychleji sdělit uchazečům výsledky. Pokud se dítě hlásí na školu, kde berou třeba 50 dětí, a skončí třeba na 70. místě, ještě loni by rodiče museli psát odvolání (nebo poslat dítě na další školu v pořadí). Letos se hned dozvěděli, že se např. 35 dětí dostalo na prioritnější školu a uspělo i 85. dítě v pořadí. A tím, že se toto zmíněné dítě dostalo na vysněnou školu, zároveň uvolnilo místo na školách dle 2. a 3. přihlášky, což celý systém velmi zefektivnilo.

Pravděpodobnost, že po přijímačkách dítě ví mnohem lépe na jakou školu chce než vědělo před přijímačkami, je malá.

Pokud je mi známo, Praha se snaží neustále navyšovat počet míst na gymnáziích, otvírá gymnaziální třídy na průmyslovkách apod., ale ten nárůst počtu dětí je opravdu velký (letos jich bylo o více než 10 % víc než loni). Ale vhodných budov na školy v Praze tolik není a postavit úplně novou školu nějakou dobu trvá (vím o případu mateřské školy v Praze, u níž to od záměru po otevření trvalo 8 let a politici do brali jako velký úspěch).

Středočeský kraj v rozšiřování počtu gymnázií naprosto zaspal, snad se to konečně začne zlepšovat. A taková perlička: v obci Sulice (okres Praha-východ) se rozhodli, že ke své ZŠ přistaví také gymnázium a zřejmě už tam teď mají 1. ročník (čtyřletého gymnázia) - viz Odkaz  

Zkušenost mých známých z loňska je taková, že na přijetí měly vliv výsledky z Cermat testu (maturitní obory) nebo prospěch (nematuritní). Ty pohovory a talentové zkoušky často jen slouží k odfiltrování těch uchazečů, které škola určitě nechce, nebo naopak k podchycení těch, kteří třeba nemají tak pěkné známky či výsledky z testu, ale jsou velmi talentovaní. (Ještě třeba chápu testy ze zeměpisu na geografickém gymnáziu apod., toto nějaký vliv má.) A podívejte se, zda někde letos otvírají více tříd než loni nebo zda někde otvírají nový obor (už existují gymnaziální třídy i na běžných průmyslovkách) - to také může pomoct. A pak už jen držet palce u přijímaček. Podle statistik se většina dětí dostane na 1. nebo 2. školy. Přeji Vám, ať se to podaří i Vašemi dítěti (Vašim dětem).

P.S. Pokud jste z Prahy nebo blízkého okolí a zatím úplně ještě nevíte kterou školu či který obor, doporučuji veletrh Schola Pragensis (Odkaz   ), který probíhá teď do soboty.

Nevidím žádný důvod k tomu, aby se uchazeč s minimem bodů hlásil na prestižní gymnázium. Pokud se tam přihlásí kdokoliv s méně než cca 95 body ze 100 možných, tak ho tam nevezmnou a zbyrečně přjde o jednu přihlášku. Předpokládám, že ty děti se na ty školy chtějí reálně dostat, a tak si vyberou (třeba za pomocí svých učitelů či rodičů) školy, které je alespoň trochu zajímají a zároveň odpovídají jejich výsledkům.

Nicméně nápad nechat děti napsat jednotné přijímačky před podáním přihlášky mi přijde celkem rozumný. Ve stávajícím systému se stává, že jedničkář si podá přihlášky na gymnázia či obchodní akademie, pak pokazí oba termíny přijímaček (třeba kvůli nervozitě) a obtížně hledá v 2. či 3. kole, na které škole zbylo nějaké místo (v jiném oboru, dost možná i nematuritním). Anebo naopak šikovné dítě raději ani maturitní obor nezkusí, co kdyby to nevyšlo...

U přijímaček "před podáním přihlášky" by se ale nějak musely ošetřit školní přijímačky, kdy si konkrétní škola chce ověřit i další znalosti (v konkrétních předmětech, třeba v zeměpise) nebo dovednosti (zpěv, sportovní výsledky) atd. Tato speciální část by musela zůstat po podání přihlášky. (Ale zase by školy nemusely zvát uchazeče, jejichž bodové hodnocení z jednotné zkoušky je příliš nízké.)

Problém s úbytkem dětí na středních školách nastane za cca 10-15 let (podle konkrétní lokality), v několika málo místech možná o trochu dříve. Málo dětí se narodilo až loni a letos. (V předchozích letech byl nějaký pokles porodnosti, ale nijak dramatický. Až loni to spadlo.)

Školy si dnes samy řeší nematuritní obory, celostátní přijímačky se týkají jen maturitních oborů. Předpokládám, že ty celostátní přijímačky jsou kvůli tomu, že chceme (jako společnost) nastavit nějakou minimální úroveň, kdo může usilovat o získaní maturity, a - díky jednotné maturitní zkoušce - také úroveň té maturity (resp. její státní části).

Hlavně velmi nevyrovnaná kapacita středních škol. Třeba v Praze a v jejím okolí výrazně narostl počet obyvatel a taé dětí (deváťáků), ale nabídka škol v Praze se rozšiřovala mnohem pomaleji a ve Středočeském kraji se nabídka téměř nezměnila. Středočeský kraj pak hlásí volné kapacity na školách někde ve Vlašimi či Novém Strašecí (nic proti nim), sousední kraje mají volná místa v Chvaleticích, Novém Bydžově apod, ale dostat se na školu v Praze je velmi obtížné. Uchazeč o studiu na gymnázium v Praze potřebuje přibližně o 2/3 více bodů z přijímací zkoušky než uchazeč o studium na gymnáziu v Českém Krumlově (Č.Kr 55 bodů, Praha - Gymnázium Na Vítězné pláni 92 bodů). Tyto údaje lze uvěřit zde: Odkaz   a zde Odkaz   . (Obě školy jsem vybral čistě náhodně.) Dokonce i na učební obory (nematuritní) se v Praze hlásilo více uchazečů než byla nabízená kapacita (a to i pokud bychom počítali jen přihlášky v 1. prioritě). Souhrnné údaje za typy škol a kraje lze najít na tomto webu: Odkaz  

Děkuji za Vaši reakci. Váš názor respektuji a přijde mi, že vy to máte se mnou podobné, i když se naše názory zčásti liší.

U předchozí vlády mi vadilo, že příliš se soustředila na růst důchodů, což jednak přineslo vyšší závazky do budoucna (krácení nominální výše již přiznaných důchodů si neumím představit) a také to mohlo přispět k rychlejšímu rozvoji inflace, protože lidé měli peníze ale během pandemie a těsně po ní byly omezené možnosti za co utrácet. Růst cen potravin tak většina populace dokázala pokrýt a obchodníci mohli o to rychleji v růstu cen pokračovat... (Samozřejmě vím, že největší vliv na inflaci měly drahé energie.) Navíc to rozdělování státních peněz je vždy něco za něco, tedy když se někomu přidá, je někdo jiný poškozen (třeba budoucí důchodci, nebo mladé rodiny atd.).

K superdávce: pokud jsem jí pochopil správně, důchodového, zdravotního a nemocenského pojištění se netýká. Viz: Odkaz 1  

Souhlasím s Vámi, že lidé nebudou chtít financovat systém, kterému nedůvěřují. Je třeba zmínit, že lidem vadí zneužívání dávek (byť se zřejmě děje méně často než si většina lidí myslí) a zároveň těm, kteří nějakou dávku čerpají nebo by mohli čerpat zase vadí komplikované žádosti. Spojením dávek by se ta administrativa měla zjednodušit a teba ubyde i toho zneužívání...

Na stáří se můžete zajistit třeba i pořízením vlastního bydlení a jeho úpravou, která sníží náklady na provoz (energie). Stát by měl zajistit nějakou minimální důstojnou úroveň, o což se aktuální vláda podle mého názoru snaží.

Tak odborníky mají (SPOLu i PirSTAN), ale ne vždy je poslechli a ne vždy se ti odborníci shodli.

Rozhodovat se na základě činů politiků může být také dobrá strategie. Nicméně v tomto ohledu naprosto prohrává chaotický mikromanažer Babiš (vzpomeňme např. na naprosto nezvládnutou pandemii), teoretik Fiala dosáhl přece jen lepších výsledků. Někdy třeba tím, že nezasahoval ostatním do jejich kompetencí (např. během letošních povodní, které záchranáři, pracovníci povodí, hydrometeorologové i lokální politici zvládli na výbornou).

Nepředpokládám, že byste znal odpovědi na moje otázky (proč ANO nepředložilo nebo proč vláda...). Píšu v obecné rovině, že konkrétní politici něco slíbili a pak to nesplnili. Tak mě zajímá, proč.

Vztahy mezi vládními stranami a opozicí jsou dost vyostřené, zejména před televizními kamerami, ale ani tak bych neřekl, že jedni na druhé neustále plivou. Přece jen tu máme nějakou politickou kulturu (výrazně lepší než mají na Slovensku): hnutí ANO má dva místopředsedy Poslanecké sněmovny (Havlíček, Juchelka) a 6 předsedů výborů sněmovny (Válková, Vondráček, Nacher, Metnar, Okleštěk, Brabec).

Hnutí ANO nemusí radit této vládě, pokud nechce, ale před volbami by mělo být říct, jak chce řešit aktuální problémy Česka a případně jak chce naši zem rozvíjet. Abych si mohl vybrat tu stranu, hnutí či koalici, která bude nejvíce vyhovovat mým názorům.(Předpokládám, že takto by se mohli rozhodovat i další voliči.)

Nepodsouvejte mi, prosím, to, co jsem nenapsal. Pokud teď premiér Fiala prohlásil, že do pěti let budeme mít německé platy (nebo něco podobného, nesleduji všechna jeho prohlášení), je správné se zeptat, jak toho docílíme.

Politici počítají s tím, že když nastane nějaký neočekávaný problém (pandemie, migrační vlna s energetickou krizí), tak podle nich musí volič pochopit, že nemohou své (předvolební) sliby splnit. Nelze dost dobře vyčítat Babišovi, že před volbama 2017 nepočítat s možností, že přijde pandemie, podobně nelze vyčítat Fialovi (a spol), že před volbami 2021 nepočítali s invazí Ruska na Ukrajinu (a migrační vlnou atd). Na druhou stranu nečekaná událost by neměla automaticky anulovat všechny sliby. Proto by mě zajímalo, proč hnutí ANO nepředložilo svoji variantu důchodové reformy, stejně jako proč se aktuální vládě nedaří snžovat zadlužení republiky.

Úplně všichni asi nelžou a také ta míra (intenzita, četnost) lží je u různých politiků velmi odlišná.

Mrzí mě, že jsem nebyl pochopen. Nic takového jsem tam nepsal. Prostě jen chci, aby napřř. politik odmítající důchodovou reformu jako zbytečnou dokázal říct, odkud vezme peníze na důchody. Případně aby informace, ze kterých vycházejí, měli ozdrojované.

P.S. Větší část vládních politiků zastávají konzervativní postoje. Což někdy může rozvoji Česka škodit, ale to je na jinoi diskuzi.

Mě přijde, že čísla převzatá ze státního rozpočtu nebo závěrečného účtu pro naši diskuzi stačí.

Dohledal jsem si několik příspěvků pana Patta a v něčem s ním souhlasím (propad porodnosti je problém), ale v něčem se s ním neshoduju. Propad porodnosti přičítá čistě ekonomickým údajům a naprosto pomíjí demografii. Prostě silné ročníky Husákových dětí už jsou ve věku, kdy další děti mít nebudou (resp. muži si mohou hledat mladší partnerky, ale to výsledný počet dětí moc neovlivní). A psát o ministrovi práce a sociálních věcí že je "ministrem hluboké orby" mě přijde neslušné. Pokud pan Patta chtěl pracovat se vzděláním pana Jurečky, mohl si zjistit, že je inženýr-rostlinolékař.

Destrukci sociálního systému si nepřeju, ale přijde mi, že tento systém poškodila předchozí vláda a tato se ho snaží napravit.

Třeba. Nebo tvrzení některých opozičních politiků, že žádnou důchodovvou reformu nepotřebujeme. Nereálné sliby mně prostě vadí...