Asi žiju na jiné planetě, ale opravdu se nesetkávám ani s tím, že by děti nemohly z finančních důvodů chodit na kroužky, ani s tím, že by lépe situované děti machrovaly. Máme 4 děti, normální rodina s normálními příjmy, děti v běžných státních institucích, takže i běžný vzorek spolužáků.

Ta dcera měla roztroušenou sklerozu! Ne těžkou mentální retardaci nebo koma. Pokud by chtěla do Švýcarska na eutanazii, zařídila by si to klidně sama...

Prosím zjistěte si o té nemoci něco... Má ji třeba i bývalý předseda lidovců Bělobrádek. Nebo možná někdo z vašich známých, není to až taková vzácnost. Mozek je ok a nemoc je postupná. Nekončí to pěkně, ale ti lidé mají čas udělat si sami o sobě nějakou vizi. Mít nemocné dítě je vždycky náročné na hlavu. Ale tohle není nemoc, kde by se narodilo dítě které o sobě neví a 24/7 je na někom závislé od prvního do posledního nadechnutí. Paní byla možná už na vozíčku, asi se ale úplně neprosila o to, aby ji někdo vzal kamenem, to by se to neřešilo u soudu. Fascinuje mě ta míra pochopení pro takovou zrůdnost.

Roztroušená skleróza se projevuje až když je dítě starší/ v dospělosti, má postupný progres a mozek je ok. ,,Co s ním bude" si ten člověk zvládne zdelegovat i sám. Řeči o eutanazii, celoživotním vyčerpání rodiče apod. jsou v souvislosti s tímto případem mimo mísu.

Jste úplně mimo. Dcera té paní má roztroušenou sklerózu - jo, je to hnusná nemoc s postupným progresem, která se obvykle začne projevovat až v dospělosti. V průběhu let pak nemocní končí na vozíčku, je to blbý. Ale to je tak celé. Ten člověk normálně myslí a funguje jak mu nemoc dovolí. Takže není to tak, že se narodilo postižené dítě, o které se paní celý život starala 24/7 a už nemůže. Dcera u ní byla NA NÁVŠTĚVĚ a nemám pocit, že by se někoho prosila, aby ji zabil. Neskutečné co tady v těch komentářích vidím. Moc by se mi nelíbilo, kdybych byla na vozíčku, a tady chápající společnost měla plnou hubu pochopení, že mě blízký člověk vzal po hlavě kamenem. Kristepane...

Tady se ale fakt neřeší stan. Práva dítěte jsou kde, když už se tady oháníte nějakými právy? Ne, není ok pečovat ve stanu o miminko se dvěma promile a pak zmizet neznámo kam. To prostě neobkecáte, sorry.

Tak jistě, i se dvěma ožralýma rodičema co se mezi sebou mlátěj (pokud tam teda matka zrovna je a neuteče neznámo kam) se v tom stanu dá v pohodě žít, zvlášť když jste kojenec. Však ta sociálka to ve výsledku asi zhodnotila vcelku podobně, když dítě rovnu nesebrala. Na poblití.

Celé neuvěřitelně pitomé. Od rodičů přes všechny další zainteresované lidi až po reportáž jako takovou. Ožralí rodiče bydlící ve stanu se mezi sebou napadají a dítě je jim ponecháno, super. X lidí o dítěti ví, ale doteď podle všeho sociálku nikdo nekontaktoval, přišlo se na něj vlastně náhodou. Uf. Matka utekla neznámo kam, dítě je v bezpečí v azyláku, eee? Ani ten reportér nemohl do tématu trochu rýpnout, taky si myslí, že je to v pohodě? Pan primář neví, že v nápoji se dvěma promile je alkoholu asi jako v kapkách na kašel, on je fakt rozdíl nápoj se dvěma promile vypít, nebo mít dvě promile v krvi.... takže další nesmysl, ale aspoň dobrá zpráva pro miminko ve všech těch sračkách, po mléku se dvěma promile mu opravdu nebude nic. Moc prckovi přeji, aby se jeho okolí probralo, začalo konat, a brzo se o něj starala nějaká fajn pěstounská rodina.

A ty záběry jsou tedy staré dva roky? Doufám v to. Jinak debilita lidí, kteří tohle podporují, mne štve o něco méně, než bezprostřední okolí. To bydlela v lese padesát kilometrů od nejbližší civilizace? Jak tohle vůbec může dojít tak daleko, že jsou psi v klecích před barákem i s mrtvolkama v igelitce, normálně je tam přístup i pro toho, kdo ženskou nezastihne doma, o hluku ani nemluvím, a nikdo nic? Přitom takový jsme národ všímavých práskačů, tady by to alespoň bylo k užitku. To veterinární správa vůbec nekonala, shledala jen drobné nedostatky a vyřešila domluvou, nebo za osm let ten podnět vážně nedostala? To je opravdu snad ještě děsivější než nějaký vyšinutý magor a jeho hloupí zákazníci.

Prosím rozveďte to. Co konkrétně vás na tom, co paní popisuje, tak popuzuje? A jaké neblahé následky si myslíte, že to může na dětech mít? Fakt mě to zajímá.

Díky za článek. Ale diskuze, to je zase přehlídka. Proč si myslíte, že někdo dítěti něco tloukl do hlavy? Netloukl. Ale nerozhodli se za každou cenu pro opak, totiž něco mu z hlavy vytlouct. Což tady všem přijde naopak normální. Vidíte si do ty pusy aspoň trochu? Kdo se s takovým človíčkem nesetkal, asi nepochopí. Máme doma něco podobného, a opravdu všechny můžu ubezpečit, že se žádné vtloukání do hlavy nikdy nekonalo, přesto se dítě naprosto konzistentně identifikuje s opačným pohlavím od doby co se vůbec naučilo mluvit. Na té nejhlubší úrovni, fakt neřeším nějaké panenky/autíčka nebo že se klukovi zrovna líbí triko s duhou a holka nesnáší sukně. Já jsem při dětských hrách taky raději byla princ, protože to uměl s mečem a byl vtipnější než upištěná princezna, ale o tom že jsem holka jsem fakt nepochybovala nikdy, to bylo dané. Když je soulad těla a duše, tak to děti neřeší, protože není co řešit. Když soulad není, tak je to docela jízda. Jsem poslední člověk na planetě, který by chtěl být zajímavý tím, že je jedno z jeho dětí jiné. Není to snadné (a číst ty kecy tady taky nepřidá) a přála bych dítěti z celého srdce toto neřešit. Opravdu se z toho neraduju, nepíšu články a nefotím dítě na instáč. Ale tu kartu jsme si asi vytáhli. A opravdu, není to o tom že něco hučíme do hlavy nebo že to nějak cíleně živíme. To dítě se nějak vnímá zcela samo a není to hra. To ho mám začít hrdinsky mlátit, nebo popírat jeho pocity? Když se s důvěrou s něčím svěří, tak mu říct, že kecá kraviny, že to tak není, nemůže být, že vím líp než ono, co cítí? Proboha.

četl jste to celé? čemu na tom oponujete? Vždyť paní píše to samé co vy, jen místy tlumočí i jiné pohledy.

Jako jak přesně? Že má holčička krátké vlasy a nenosí sukni. No to je drama tedy.

Neoslovuje. Někdo (okolí) ji občas osloví jako kluka, protože tak vypadá.

Strašný kecy v těch reakcích. Třeba já bych to řešila stejně jako vaše příbuzná. Věřící nejsem, ale ani se necítím na to rozhodovat o něčím životě a smrti pokud zrovna není ,,akorát", připadala bych si jako Hitler. Ta situace je hrozná.. ale já bych taky nechala dítěti všechen čas, který mu byl vyměřen, umožnilo by mi to důstojně se s ním rozloučit jako maminka a lépe to zpracovat. O dost lépe by se mi žilo jako mámě, které po porodu zemřelo dítě, než jako někomu, kdo si pro své dítě vybral den a čas, kdy ho někdo usmrtí. Souznít s tím nemusíte, ale odsuzovat taky není nutné. Paní dělá nejlepší věc podle svého vědomí a svědomí, tohle není žádný fanatismus.

Kdyby mu místo baby boxu zakroutila někde krkem, tak by to s tou adopcí asi taky úplně neklaplo.

Zabít dítě je podle vás odpovědný přístup, ale postavit se k situaci tak, že se o dítě prostě postarám, odpovědný přístup není? Proč myslíte? Nenávidím tenhle alibismus. Stačí prostě říct, že se vy osobně o postižené dítě prostě starat nechcete, a je to. Já bych třeba na potrat s downovým syndromem nešla, připadala bych si jako Hitler, necítím se na to rozhodovat o životě a smrti někoho dalšího. Z představy, že se těším na miminko, ale když zjistím problém, tak si prostě domluvím místo a čas kdy ho někdo usmrtí, je mi úplně na blití, nicméně nikomu to neberu. Ta možnost tady je, je legální, v pořádku. Ale buďte opatrná s výrazy. Společnost by měla být schopná se postarat o svoje slabší, to nás dělá lidmi. Dotují se mnohem horší věci, než postižení lidé, kteří za to nijak nemohou.

Bohužel nevrací, už od roku 2017 čerpá víc než dává.

Ale tam asi vyděšená maminka volala rychlou, a ne aby ohlašoval mrtvé děťátko nějaký anonym....

To už tady jednou bylo, rozhodovat za někoho, jestli si zaslouží nebo nezaslouží žít. I na těch fotkách se svou milující mámou holčička vypadá, že si ze všeho nejvíc přeje zemřít, to jde vidět. Dejte si facku.