Jaký je v tom rozdíl vím, ale také vím že ten toaletní papír se v lese rozkládá několik měsíců. Nevím jak vy, ale já se při procházce přírodou chci dívat na tu přírodu, ne na hromady použitého papíru které jsou fakt všude kolem, byť jen trochu, frekventovaných turistických tras.

Třeba v USA na dálkových trasách je normální toaletní papír v přírodě nenechávat, protože v určitých oblastech se rozkládá věky.

Ano, toaletní papír se sice rozloží za nějakých 6 měsíců, což je pomaleji než hrabanka. ALE také je vyrobený z buničiny a není tak vhodný pro půdní bikrobiotu. Tu dokáže i narušit, pokud je to nějaký bělený a parfemovaný papír.

Na druhou stranu hrabanka je smesice listí, jehličí, kůry, každá složka se rozkládá jinak rychle a vytváří tak příznivé podmnky pro půdní mikroorganismy. Její rozklad přispívá ke kvalitě půdy, na rozdíl od rozkladu celulózové buničiny.

Navíc, kdo se v přírodě chce koukat na poházené papíry za každou zatáčkou? Hrabanka do lesa patří, toaletní papír fakt ne.

To se mýlíte. Když v lese lejno přikryjete toaletním papírem, tak lejno je pryč během pár dní, kdežto papír tam straší klidně měsíce, pokud zrovna moc neprší.

Navíc ty časové údaje které se tak často dočtete, jako že se toaletní papír rozloží za 4 týdny, platí pro obyčejný jednovrstvý šmirgl, ne pro bělené a třeba i parfemované třívrstvé papíry které v dnešní době většina lidí používá.

V tom případě doufám, že si s sebou ten toaletní papír odnesete zpět domů. A to i použitý.

Ale právo na potrat do hranice životaschopnosti plodu a možnost potratu těsně před porodem jsou dvě zcela odlišné věci. Obnovení Row vs. Wade by pouze ošetřilo že je možnosti potratu do životaschopnosti plodu. Omezení potratů v pozdějším týdnu už by se muselo ošetřit nějakou novou legislativou. V každém případě si myslím, že by většina obyvatel USA benefitovala z ošetření potratů na federální úrovni.

Odkaz  

"The Harris campaign told POLITICO the stance the vice president took in a September interview with “Face the Nation” hasn’t changed — support for restoring Roe, which protected abortion until the point of fetal viability, around 22 weeks of pregnancy."

Ono mezi 20 týdnem a porodem je ještě hromada času. Navíc dost vad plodu je zřetelných teprve kolem toho 20 týdne. Myslím že třeba u nás je to nastaveno velice dobře, elektivní potraty do 12. týdne, a kvůli vadě plodu do 24. týdne. USA by se mohly inspirovat.

S touto rétorikou ale zapomínáte na to, že v mnoha školách/ rodinách v USA je sexuální výchova tabu. Ty holky často opravdu nevědí, že takto může vzniknout dítě. Navíc ve spostě států je již teď přístup k antikoncepci komplikovaný a jak známo, sexuchtiví pubertální chlapci nejsou úplně žhaví do nošení kondomů.

Navíc zapomínáte na to nejdůležitější, a to že ne všechny potraty se dělají kvůli tomu že žena dítě nechce.

Drtivá většina potratů provedených po 15 týdnu těhotenství je dělána ne elektivně, ale kvůli zdravotním potížím buď matky, nebo plodu. Se zákazem potratů jako je teď v mnoha státech USA musí žena nejprve aktivně umírat, než jí je potrat povolen a proveden. Již existuje několik žalob na stát TX v souvislosti se zdravotními komplikacemi jimž byly ženy vystaveny kvůli tomu, že jim nemohl být proveden potrat. Velmi často se to pojí i s náročnějšími medicínskými výkony, operacemi, hospitalizacemi a ne zřídka i s trvalými následky. Třeba odebraná děloha kvůli sepsi, protože plod zemřel a začal se v těle ženy rozkládat. A to prosím v zemi, kde není zdravotnictví jako u nás, ale kdo si nemůže dovolit nějaké hodně dobré zdravotní pojištění, tak tímto se může zadlužit na zbytek života. Kdežto včas provedený potrat by předešel drtivé většině komplikací a stál by zlomek toho co hospitalizace, operace a několik dní na JIP.

Americkou politiku celkem sleduju a tím pádem vím, že Harris rozhodně není pro potraty až do porodu. Chce obnovit Roe v Wade a právo na potrat do hranice přežití plodu. To že Harris chce uzákonit potraty prakticky až do porodu pronesl Trump na nějaké jeho rally, což z toho fakt pravdu nečiní.

Právě že tato politika se těch teenagerek dotýká mnohem víc než Republikány volící postmenopauzální ženy. A s elektivními potraty jsou ale zakázány i potraty medicínské, a to je ten pravý průser. Ženy které jsou proti potratům si mnohdy neuvědomují, že i ony se můžou ocitnout v situaci, kdy ten potrat mohou potřebovat. V tuto chvíli, i když je známo že plod bude ohrožovat život ženy a těhotenství je neperspektivní, tak v mnoha státech USA není potrat možný, dokud žena aktivně neumírá.

Nebo nemožnost potratu v případě postižení plodu neslučitelného se životem. Místo potratu ihned po zjištění vady, je žena nucena ještě několik měsíců nosit dítě o kterém ví že nebude žít, nebo že bude ihned po porodu v bolestech umírat.S tím je pojeno velké emocinální trauma, většinou toto totiž bývají potraty, kdy to dítě bylo chtěné a o to je pro mnohé těžší pokračovat s těhotenstvím bez naděje na to že si domů to miminko odnesete.

Potratová politika je mnohem složitější než "má se chránit nebo nesexovat a ne chodit na potrat".

Tak předpokládám, že pokud je lékař schopen složit příslušnou zkoušku v českém jazyce a má za sebou minimálně půlroční praxi v českém zdravotnictví, tak by neměl mít s vámi popsanými úkony velký problém. Pokud se česky nedomluví/nerozumí neví jak funguje systém a tak, tak samozřejmě nemá v praxi co dělat, ale v takovém případě by neměl být schopen projít tou zkouškou. Pokud si můj příspěvek přečtete ještě jednou, tak z něj vyplývá že rozhodně nejsem pro zmírnění podmínek které musí UA lékaři splnit, ale jsem pro zefektivnění toho procesu třeba tím vypisováním více termínů zkoušek, aby potencionální doktoři nemuseli půl roku vyčkávat a nic nedělat, než se mohou o zkoušku pokusit.

No, raději bych měla Ukrajinského praktika, než žádného a to platí i pro pediatra.

Nevím jestli se to k vám doneslo, ale praktičtí lékaři v mnoha regionech zoufale chybí a pokud jsou lékaři z UA schopní se naučit jazyk a složit odbornou zkoušku v češtině, tak by se jim neměly házet zbytečné klacky pod nohy v podobě nízké frekvence vypisovaných zkoušek, nebo časových limitů které kolikrát není možno splnit, když vám to prostě časově blbě vyjde. Nechápu proč by se třeba ty zkoušky nemohly vypisovat čtvrtletně místo 1x za půl roku, je to malá administrativní změna, která by ale mohla hodně pomoci.

Holt se musíme smířit s tím, že naši lékaři odchází za lepším do DE a lékaři z východu zase míří k nám. Už jsem u pár ukrajinských lékařů byla a s kvalitou péče jsem byla spokojená, vesměs velmi pečliví a milí, což se o českých lékařích kolikrát říct nedá.

Ono to snad nebude tak hrozné. Je potřeba si uvědomit, že děti které se narodily v tomto roce a jejichž matky budou moci čerpat RP pouze do tří let dítěte, patří do slabého ročníku co se týče porodnosti.

Momentální panika z toho že se rodí málo děti zřizovatelům školek paradoxně trochu pomůže, protože tím že děti bude celkově méně, tak se do školek dostanou i ty tříleté. Zřizovatelům to poskytne trochu více času aby se mohli připravit na silnější ročníky které se třeba za pár let zase objeví, tak nezbývá než doufat že ten čas dobře využijí.

Máte samozřejmě právo na svůj názor, ale když se řekne A, musí se říct i B. Pokud zakážete potraty, tak co se ženami které těhotenství ohrožuje na životě? Necháte je umírat jako je tomu v Polsku? Nebo kde bude ta hranice kdy potrat již přípustný, když ženě hrozí že zemře, nebo když už aktivně umírá?

Nebo potraty pro vývojové vady, když se na třeba takový rozštěp páteře přijde ve 12. týdnu, budete nutit ženu donosit plod až do řádného termínu, i když po porodu v bolestech zemře? Nehledě na to že pak je těhotenství pro ženu i mnohem rizikovější? Nebo co se všemi těmi narozenými postiženými dětmi, které se v tuto chvíli díky potratům nenarodí? Kdo se o ně bude starat? Kdo to zaplatí?

Jak říkáte, máme 21. století a pokud existuje možnost těžce postižené dítě na tento svět nepřivést, mělo by to rodičům být umožněno.

Záleží na tom kde jste, u nás bylo v plném květu všechno, takže letos žádné třešně, jablka, hrušky, švestky, ořechy, borůvky, prostě fakt všechno. Jahody jsme měli přikryté a tam je to tak 50/50, něco to dalo a něco ne. Ono -6°C už udělá celkem paseku.

S nějakými povinnými praxemi bych souhlasila, ale rozhodně ne tedy od prvního ročníku. Pokud by tito studenti 5 hodin denně pracovali jako AP, kdy by se učili to co potřebují pro svoují budoucí aprobaci? Nebo by dle vás měli učit lidí se znalostmi průměrného maturanta, ale s širokou praxí ve školství?

Bakalářské studium by mělo zustat studiem, je potřeba prohloubit znalosti tak, aby problematice mladí učitelé opravdu rozuměli. Tandemová výuka se zkušeným kantorem v rámci magisterského studia je ale úplně něco jiného, tam bych byla rozhodně pro aby se toto ve větší míře zavedlo.

Ano "nárok na dítě" opravdu nebyla šťastná formulace. Na druhou stranu, člověk bez ledviny dle vaší logiky nemá nárok žít? Prostě moderní medicína má řešení pro spoustu problémů, u chybějících ledvin je dialýza nebo transplantace, u chybějící dělohy je řešením využití náhradní matky. A nemusí to být chybějící děloha, může to být problém v imunitě, nebo cokolov jiného co třeba biologickou matku může ohrozit na životě v případě těhotěnství. A světe div se, i takové ženy touží po vlastním dítěti.

Jsem zastáncem toho, že za náhradní mateřství by žena měla být přiměřeně finančně odměněna, právě kvůli možným komplikacím. Ženy by se stávaly náhradními matkami dobrovolně, nikdo je k tomu nenutí a pokud to toho někdo chce jít, proč by se mu mělo bránit? Je přeci na každém jak naloží se svým tělem, je to jeho svobodná volba.

Právě že není, v těch podmínkách se to totiž nerozkládá a tak tam to hov*o může smrdět klidně desetiletí. V tomto případě je opravdu lepší ten plastový pytlík, který se poté někde v civilizaci ekologicky zlikviduje i s obsahem.

Přesně tak, vidím to stejně. Plus samozřejmě ženy které mají z nějakoého důvodu problém s dělohou, nebo dělohu nemají vůbec, dále ženy které mají imunologický problém kd yjejich tělo útočí na plod a nejsou tedy schopné dítě donosit. Ono těch situací kdy pár touží po vlastním dítěti a je třeba využít náhradní matky je poměrně dost.

Pokud se bavíme o náhradním mateřství, tak to dítě přece bude znát své rodiče, bude s nimi vyrůstat. Žena která jej porodila pro něj bude naprosto cizí, i geneticky.

Z mého úhlu pohledu je úprava legislativy nutná. A selekce přírody? Ono s tempem jaký přírodu ničíme, tak se za chvíli dětí bude rodit méně a méně, ona totiž neplodnost patří k civilizačním chorobám a znečištění prostředí na tom určitě má svůj díl viny.

Nevím proč sem pletete 2 tatínky, vždyť i v článku se píše o tom, že by tato možnost měla být pouze pro heterosexuální páry s prokázaným problémem. Podle vás tedy pár kde žena třeba kvůli úrazu/nemoci přišla o dělohu neměl nárok na to mít své genetické dítě? Náhradní matka se v tuto chvíli stává pouze inkubátorem, geneticky to její dítě není, jenom ho odnosí a porodí.

Vy se školstvím v USA máte nějakou osobní zkušenost? Já totiž mohu s klidným svědomím říci, že naše školství je v mnohém kvalitnější, než to americké.

Kvalita vzdělávání ve státních školách je dost nestálá, neskutečně záleží na lokalitě, kdy kvalitní veřejné školy jsou pouze v hodně bohatých čtvrtích. Už ty ve středně příjmových čístech jsou kvalitativně proti našim horší.

Co se mi tam ale naopak líbí je možnost volby náročnosti předmětu v závislosti na schopnostech a zájmech studenta. Tím by se české školství inspirovat mohlo.

Dále spousta lidí neví, že průměrný americký školák přijde domů zhruba v 16h a tráví cca 2-3 h nad domácími úkoly, všichni ti kteří na DÚ tady nadávají by asi dsotali psotník, kdyby viděli kolik úkolů musí plnit americké děti.