Centralisace v čemkoliv je vždy ve prospěch redukce administrativy, případně v nastavení úspor. Naopak ve prospěch občanů je především dostupnost služby (nejlépe pěší), ne sice ve všem, ale minimálně v základní péči a j. službách. V každé obci min. základní škola, kostel, hospoda (to byl základ náměstí!), obecní úřad, pošta, obchod se zákl. potravinami, bankomat.. V každém okrese menší nemocnice, stavební úřad, vyšší školství atd. atd. Bývaly i soudní okresy!
Pamatuji si, jak V. Klaus jednou pronesl něco v tom smyslu, že až budou správně uspořádány všechny pozemky v zemi, nemělo by v majetku obcí zůstat nic, vše by mělo mít jmenovitého vlastníka. Protože pamatuji, jak ještě před socialismem existovaly pozemky obecní, využívané např. k pastvě dobytka všech lidí v obci, co nějaký dobytek měli, přišlo mi to divné. Teď, když čtu, že se obce strachují, že přijdou o možnost postavit plánovaná zařízení, říkám si, jestli obce svůj historický majetek vůbec musely mít zapsán do katastru? Jestli jim teď nebude odebrán víceméně záludně?
Myslím, že ve větě Jakuba Hlávky z Masarykovy university "Tam, kde slučování úplně nepomůže..." - slovo
"úplně" je nadbytečné, a něco naopak vypadlo, co by řeklo, co tedy pomůže, třeba: ..."je řešením reforma systému veřejného zdravotního pojištění, které není udržitelné..." (opět je slovo "úplně" zbytné) "za současných podmínek, kdy se zvyšují náklady se stárnoucí populací."
To přece musí být jasné i každému laikovi!
Děkuji autorovi tohoto článku za to, že nám ukazuje optimistický výhled do buducnosti. Podle všelijakých průzkumů mezi (dospělými) lidmi
to tak růžově nevypadá, většina svou spokojenost hodnotí podle svého hmotného blahobytu a vždy s pohledem na ty, kteří se mají "lépe než oni". Jsem ve věku, kdy není jisté, že se příštích voleb dočkám, tak mám radost, že pravděpodobně - i bez mého přičinění - zůstane směrování naší země demokratické, navíc s důrazem na udržitelný způsob života. Toho bych se ráda dožila, bohužel přirozený běh života nelze zvrátit....
Mluvila jsem s jednou známou, která je pedagožka a poskytuje dětem také přípravu k přijímacím zkouškám. Říkala mi, že otázky jsou rok co rok obdobné, typově stejné, takže se obsah zkoušek dá víceméně předvídat. Prý hlavní je ty otázky s dítětem probrat a navést je k tomu, jak asi která otázka bude vypadat! - - - Tohle že má být pak prověrka schopností dítěte? Zjištění, jak umí věci pochopit, jak umí rozvíjet to, co se nového dozví? Jak poznat pravdivou věc od účelově hloupých tvrzení? Jak vydedukovat z prožitého něco pro budoucnost? atd.atd. Copak někdo povolaný - třeba na ministerstvu - nevnímá dnešní zkoušky jako úplně zcestné, co o schopnostech dítěte řeknou málo, a jeho zařazení v dlouhé řadě uchazečů o přijetí do školy - jako naprosto neprůkazné, a k ostatním dětem nespravedlivé??
Ničit zavedenou síť, která může sloužit jakékoliv potřebné složce státní správy, je velká škoda!!! Jestli je dnešní speciální určení přežilé nebo nedokonalé, nebo málo využívané - to je druhotné. Neměl by být problém dát místu jinou náplň! Jakmile se zruší, vybudovat jinou síť pro náhle vzniklou potřebu je mnohem obtížnější. Nejedná se tolik o pobočky pošt ve městech, ale venkov, který je postupně ochuzován o školy, obchody a j., přijde teď o poslední veřejný záchytný bod... Závada je zřejmě na resortním způsobu správy země, kdy chybí nějaká "supervise".
Pošta, daně, sociální pomoc, zdravotnictví, vzdělání, doprava, bezpečnost, spravedlnost - každý obor má nějakého pána (ministerstvo) a jede po své vertikální cestě. Mělo by se naopak vycházet od člověka a jeho potřeb - a v každé obci zachovat aspoň jeden fysicky přítomný bod (místo a pracovníka) kam se kdokoliv může obrátit o pomoc, případně najít tam konkrétní službu. Samozřejmě čím větší obec, tím více mohou být úřady zastoupeny i resortně. - Pokud nejsme anarchisté, ale stát vnímáme jako svou vlastní instituci, která lidem pomáhá, měli bychom usilovat, aby lidi i v nejmenší obci cítili, že správa země je jim vždy nablízku.
Pane architekte Gebriane, je to asi Vaší profesí, že přítomnost lidí považujete za to nejlepší. Uvedené místo znám - a cením si naopak toho, že tam žádní lidé nejsou - hned na protějším nábřeží jich mohu potkat až až. Jestli je pravda, že ve Vídni se dá v řece koupat - to je něco jiného, ale Praha takový komfort neposkytuje a asi již nebude... Nejen kvůli ne dost čisté vodě, ale Slapskou přehradou jsme Vltavu pěkně ochladili! Kdysi jsem se snažila iniciovat změnu režimu vypouštění vody z přehrady... protože nad Mostem inteligence se ještě koupat dá! - Takových koutů bez lidí bylo v Praze víc - než se jich ujaly výdělečné iniciativy. Ale existovala také upravená místa pro lidi - pamatuji ještě Občanskou plovárnu nedaleko. Zdravím Vás - jinak si cením Vaší iniciativy rozhlížet se po světě a své postřehy poskytovat dalším lidem. (ak.arch.) Milada Vorlová (Myslím, že už jsme se jednou dávno setkali - jestli se nemýlím - při filmu o pražských sídlištích!)
Zveřejňování preferencí a strhávání pozornosti voličů na kandidáty s pochybnou minulostí (vyber menší zlo...?) potlačuje rozum a zamlžuje úsudek: Není lepších z nynějších kandidátů nežli Marek Hilšer a Pavel Fischer.
--- Ke kauze A.Babiše a prezidentování M.Zemana: Ne všechny špatné skutky jsou žalovatelné, to neznamená, že neexistují!
Ano, zveřejňování "preferencí" je velmi nefér. Vlastně za voliče dělají předvolbu jiní lidé - kdo jim k tomu dal právo? Myslím, že by měl být ve volebních pravidlech zákaz zveřejňování, komu kdo dá svůj hlas. Pravděpodobně už i ten mediální humbuk je předem zaplacen. Lidi vede strach, že "moje volba propadne". Chce to trochu víc nadšení, zaujatosti a důvěry v kandidáta, kterého si vyberu. A taky aspoň trochu důvěry ve voliče, že půjdou k volbám a budou volit opravdu toho svého vybraného kandidáta!
Druhým důvodem, proč se lidi pořád ohlížejí, koho budou volit sousedi je fakt, že každý raději má pravdu s vítězem, než být s poraženým poražen. -
Dostanou-li se do druhého kola jen ti, kterým bych spontánně hlas nedala, nebudu volit nikoho.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Další svědectví o bezpráví, které mohlo být aspoň částečně odčiněno po roce 1989. Ale stanovením hranice 25.2.1948 křivdy, které se udály od r. 1945, jakoby byly smazány. Bylo tak těžké přiznat i ostudný souhlas většiny s bezdůvodným znárodněním podniků, které měly ve svém důsledku zmaření práce několika generací? Ano, většinou to zřejmě bylo už pod diktátem SSSR, ale nástroj, kterým se to stalo, byl už český.
Stejně tak hlásání kolektivní viny a vyhnání českých Němců, těch, kteří k nám byli pozváni před 600 lety, aby zvelebili pohraničí... Vyhnat někoho z domova, je skoro jako mu vzít život. V obou případech hrál ostudnou roli tehdejší president Beneš. "Žeňte je, žeňte!" - to byla oficiální výzva k "očištění českého území" při pomstě na často nevinných lidech, při živelném vyhánění, ještě před požehnáním tohoto bezpráví v Postupimi...
3 odpovědi