No já nevím, asi bych to v téhle formě svým žákům nepředložil.
Podle mě má úloha dva zásadní problémy:
1) zadání není jednoznačné. Ptá se na stejné číslo ve všech třech středech kytiček, anebo na tři různá čísla? To totiž značně ovlivní směr uvažování.
2) Tento typ úlohy by měl obsahovat dvě ty entity vyřešené a třetí k řešení. Žák pak musí pochopit, jak autor k číslům došel, a pak stejný postup aplikovat na třetí kytičku.
Tohle je za mě špatně a neodpovídá to rozhodně třetí třídě.
Využije, ale většinou o tom neví. Matika a logické úlohy obecně vám dobudovávají centra v mozku, která by jinak zůstala v "atrofovaném" stavu. Komplexnější úlohy třeba člověka připravují na princip dekompozice, což je obecnější koncept, který využijete při všem možném v životě. Chybou učitelů mnohdy je, že to dětem nevysvětlí, takže pak kladou přesně tuhle otázku. Setkávám se s tím občas při doučování a dovysvětlím to dětem. Protože ono by se to dalo říct skoro o všem. Na co budou v životě typy vět vedlejších? Na co mi bude znalost vzniku soli z kyseliny a kovu? Na co mi bude roubování meruňky?
Jádro příběhu mi strašně připomíná jednu zkušenost, kterou nám kdysi předal profesor na telekomunikacích. Když se díky technologii najednou hodně zmenšily modemy, zákazníci je přestali chtít, protože trpěli pocitem, že malý = slabý. Tak je (po nějakou přechodnou dobu) dávali dovnitř původní krabice, která tak byla poloprázdná, ale zákazník měl pocit, že za svoje peníze "něco" dostává . 🙂
Když si někdo přečte v mailu/Twitteru/Facebooku nebo kdekoli informaci, která je evidentně a prokazatelně lživá, a šíří ji dál, může to být prostě jenom jeliman s omezeným rozhledem a inteligencí. Ovšem ta informace se k němu odněkud dostala. Dejme tomu, že mu ji přeposlal bratránek, jemu kamarád, jí teta z Orlických hor a tak dále. Ale někde někdo ten řetěz musel začít. Někdo tu informaci musel vyfabrikovat. Kdyby se to dalo elektronicky vysledovat (a někdy to jde), dostali bychom se na prvotní zdroj, ať už je to "výzkumák" poblíž Petrohradu nebo redaktor z aeronetu. A to je sv*ně. Co na tom někteří nechápou?
Prej bezkonkurencni Mapy 😂. Kam se hranete na Wuse nebo Google. Kdyz jsem si od vas zapl navigaci, tak jsem podle vas ani neodbocil, protoze hlas se spustil az po projeti odbocky. Zbozi.cz? Pouzivame Heureku. Proste Seznam je out a jen chce jeste vice penez. Kdyz si tedy spocitame, ze vas mesicne navstivi na 150 milionu realu, denne okolo 5 milionu, takze zhruba 5 milionu lidi za mesic, tak muzeme nasobit, kolik jsme vam pri castce za jednoho za ten jeden rok vydelali. Nehorazne. Z nas zijete, ne my z vas. To si uvedomte!
Wuse nevím, co je, asi Waze...? Ani ten, a když nemusím, tak ani Google nepoužívám pro jejich nepřehlednost. Seznam u mě vede.
Aneb jak vydělávat na lidech 2x - nechat si zaplatit reklamu a nechat si zaplatit od lidí za to, že ji neuvidí. Seznam navštěvuji už jen pro e-mail, ale i to tak nějak spíše nostalgicky. Až mě to naštve, tak to zruším. Jinak ho k životu člověk nepotřebuje. Asi tak. Je to jen o tom, jakou formu si člověk zvolí pro získání info a kde. Pomalost a nefunkčnost je to, na to by se tu měli zaměřit.
To přece není dvakrát. Jsou to vzájemně disjunktní množiny. Ti, co si zaplatí, že reklamu neuvidí, negenerují médiu zisk za reklamu. A ti, co si nezaplatí, tak těm je vnucena reklama, což vygeneruje Seznamu zisk.
20 000 mil pod mořem je moje nejoblíbenější knížka, četl jsem ji za život mnohokrát. Myslím, že veliká škoda je, že neexistuje aktuální český překlad. V originále totiž ta kniha vyznívá docela jinak. V češtině nejen díky zastaralému jazyku, ale právě i těm popisným pasážím, které jsou plné obrozeneckého českého názvosloví, to často působí trošku jako Cimrman, takové úsměvné učitelské retro, člověk vidí ty nýty, cylindry a zaprášené školní tabule. Jenomže v originále je převažujícím dojmem ohromující modernost, kdy Nautilus de facto připlouvá z budoucnosti a ocitá se v zastaralém světě 19. století. Verneovy popisy podmořských scén jsou fascinující, jeho obraznost a fantazie strhující, člověk opravdu vidí potopenou Atlantidu, podmořský prales či pohřeb neznámého námořníka. Sám Kapitán Nemo je postava velmi nejednoznačná a v rámci autorovy tvorby úplně ojedinělá: nedozvíme se s jistotou ani jeho jméno, ani jeho původ, jeho motivace jsou pouze naznačeny, čtenář nedostane jednoznačné vodítko, zda jde o postavu kladnou nebo zápornou a nedozvíme se ani, jak skončil. Pozdější vysvětlení v románu Tajuplný ostrov ponechávám stranou, neboť není součástí díla. Myslím, že 20 000 mil pod mořem je román, který je neprávem řazen jen do nějaké žánrové škatulky, ale má své místo ve “skutečné” literatuře 19. století. Je to fascinující, živé a geniální dílo.
Matěji, souhlas, je to úžasné dílo. Ale četl jsem nějaké vydání ze šedesátých let (myslím) a ten překlad docela ušel. Zítra to najdu a kouknu na podrobnosti.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jo ne, hokejista se nám emancipuje:)