Buča se stala jedním ze smutných symbolů války na Ukrajině. Město poblíž Kyjeva po několik týdnů drželi Rusové, následky okupace byly hrozivé. Zavražděny byly stovky lidí. Nešlo přitom o vojáky, nýbrž o běžné civilisty. Mezi mrtvými bylo i mnoho žen a dětí. Těla následně zůstala často dlouhé dny ležet na ulici. Americký list The New York Times nyní přišel s analýzou, která vyústila v odhalení ruských vrahů.

Život v Rusku se pod vlivem ekonomických sankcí uvalených Západem zkomplikoval. Rusové mají čím dál větší potíže dostat se k věcem, které jsou pro nás běžné. Problémy se netýkají jen velkých společností, nedostatky doléhají i na běžné Rusy.

V uplynulých měsících se nejednou stalo, že se Vladimir Putin na veřejnosti choval zvláštně. Cukalo mu v rukách i nohách nebo se mu podivně třáslo celé tělo. Podle šéfa ukrajinské tajné služby před kamerami pokaždé nebyl skutečný ruský prezident, ale jeho dvojníci. Kreml jim prý nařídil podstoupit plastické operace, aby byli od Putina k nerozeznání.

Ruská střela už poněkolikáté od začátku invaze na Ukrajinu zasáhla toaletu. Podle Kyjeva k tomu tentokrát okupanti použili raketu v hodnotě stovek tisíc dolarů.

Rusku se nedaří vytvářet nové bojové jednotky, protože lidé nejsou ochotni bojovat. Uvedla to ukrajinská rozvědka a dodala i příklad.

Česko podle premiéra Petra Fialy jedná s Ukrajinou o poválečné obnově země. Pomoci by podle něj ale mohlo již nyní, například s opravami škol nebo nemocnic.

Útoky ukrajinských obránců proti ruským okupantům nadále pokračují. Generální štáb či ukrajinské silové resorty zveřejňují denně záběry, které zachycují zničenou ruskou techniku. Příkladem je video, na němž ruský tank po zásahu zmizel v oblaku černého dýmu. Okolnosti vzniku záběrů však není možné nezávisle ověřit.

Socha moravského markraběte Jošta na Moravském náměstí v Brně změnila vizáž. Štít panovníka pokrývá znovu ukrajinská vlajka. Státní symbol východoevropského státu, jenž čelí ruské agresi, se na atrakci objevil i přes kritiku části veřejnosti. Ta chce žluto-modrý prapor opět strhnout.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v pondělí přednesl na konferenci ve švýcarském Luganu, která se zaměřila na rekonstrukci Ukrajiny, návrh na rozdělení jednotlivých regionů Ukrajiny mezi západní země, které se budou podílet na obnově válkou zničené země. Na Česko ale společně se Švédskem a Finskem připadla separatistická Luhanská oblast, která je zcela pod kontrolou Ruska a v dohledné době asi není pravděpodobné, že by se situace změnila, pokud k tomu kdy vůbec ještě dojde. Že by české firmy…

Dodávky ruského plynu přes ukrajinský propojovací bod Sudža do Evropské unie mírně klesly. Dnešní objem dosahuje 43,6 milionu metrů krychlových proti 44,5 milionu ve čtvrtek. Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že její požadavek na tranzit plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka Ukrajina odmítla. Plyn pro evropský trh je teď přesto nejlevnější od poloviny února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters. Odsoudil zároveň nedostatek jednoty mezi západními zeměmi tváří v tvář válce na Ukrajině.

Mezinárodní bruslařská unie (ISU) odebrala Rusku pořadatelství listopadového závodu Grand Prix v krasobruslení. Hledá místo Moskvy náhradního organizátora, přičemž národní federace mají případný zájem o převzetí závodu ohlásit do 6. května. Jedná se o poslední zastávku šestidílného seriálu v termínu od 25. do 27. listopadu, po níž následuje už jen finále Grand Prix v Turíně.

Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině.

Dramatická situace panuje na více než 400kilometrové polsko-běloruské hranici. Uprchlíci ze Sýrie, Iráku a v poslední době i z Afghánistánu, kteří se nacházejí na území Běloruska, se neustále pokoušejí nezákonně překročit hranice Polska a zároveň i Evropské unie, informoval ve čtvrtek portál wp.pl.