Ta příjemná vedra, o kterých jsem psala, samozřejmě nevylučují občasný deštivý den. Píšu o tom, co by, kdyby. Bohužel zimě se nevyhneme. Už to tady vidím v květnu, jak budete všichni lamentovat, kdy už začne být konečně teplo a jak vám pomrzly meruňky a vše ostatní na zahradách. Jste trapáci na druhou.
Já pořád říkám: nestěžujte si, zima bude dlouhá! 🙂
Přestěhuj se někam do Afriky 🙂), pokud je pro tebe 28 stupňů v noci krásná teplota, tak to ti fakt závidím. Pro mne 18, nebo i méně, mám totiž peřinu (teď ale zahálí, z kůže se svléknout neumím, prý to ani bezbolestně nejde)
Já spím jen v povlaku, je to jako spacák, nefouká dovnitř a je v něm příjemně!🙂
Cvičení na spartakiádách bylo až na výjimky dobrovolné, lidi si chodili zacvičit a pokecat s kamarády a na nějakou propagandu kašlali.
Školy cvičily povinně! Na jednu spartakiádu jsem nacvičovala 3 skladby, protože rok předtím jsem byla starší žákyně, pak dorostenka a nakonec nás nahnali na nácvik svazarmovců!
Dnes jsem viděla film Psí láska. Bylo to úžasné! Moc Vás obdivuju, ani za mlada bych něčeho takového nebyla schopná. Jste silná žena, drsňačka, přeju Vám krásný život s Vašimi modrokookými kluky a holkami, i když nechápu, jak je rozeznáváte. Někde mám okopírovaný deník Češky, která jela se psy na Aljašce, ale už jsem to dlouho nečetla, nevím, kdo to byl a kde jela. Až to najdu, kdybyste chtěla, tak Vám to pošlu. Buďte pořád taková. Jaká jste, užijte si život podle svého, moc Vám držím palce!😀
Já jsem matka dvou Husákových dětí. Taky jsem lítala do tmy venku, sáňkovala na kopci, kde teď stojí paneláky, lyžovala v gumových "lyžařských " botách na dřevěných lyžích bez hran v parku. Na hory jsme nejezdili, asi nebyly peníze. Ale maminka mi vyprávěla, že v 5 letech sjela na lyžích Velký Javor. Protože jsem jen věděla, že je to na Šumavě, ale ten kopec jsem nikdy neviděla, věřila jsem jí to a připadalo mi to jako příběh z pohádky. Pamatuju si, že kromě krásných skleněných koulí visely na stromečku kostky cukru, zabalené do stříbrných papírů s třásněmi, asi z nějaké dávné kolekce. Kromě oblečení jsem vždycky dostala panenku, menší či větší. U kamaráda z ulice jsem si hrála s Merkurem, ale ten se prý pro holky nehodí, takže jsem si stavěla až se synem.🙂
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Je to tak. Chodím se starými trampy jednou týdně na výlet (7-8 km), dojdeme do hospůdky, dáme pivo a oběd, cestou pokecáme, díkybohu, že to ještě jde!