V roce 1968 mi bylo 24 let. Na film jsem do kina šla dvakrát,protože film tak naprosto dokonale vystihl atmosféru těch událostí, že jsem u toho brečela. Tak jako 21.srpna 1968, kdy jsem ráno pustila rozhlas a řekla jsem si, že dávají po ránu jakousi blbou rozhlasovou hru, a ona to byla tvrdá realita.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Přineste mramor, bude se tesat! Vánoce, tedy to, co se z nich časem stalo, ignoruji již léta.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Přesně. Nenechávám se zhypnotizovat kolektivním šílenstvím.