Na Rusíny zapomněli? "Nesporně".

Ještě lepší je hnát před vojáky stáda dobytka - nebo (dnes) za odminovávacími tanky, či tlakovými explozemi. Ale máte pravdu. Bylo pro živou sílu lepší jít oklikou do týlu nepřítele přes miny, než čelně ze směru, kde byl útok očekáván. SS tehdy zjistili, že to funguje, a nejednou hnali před sebou civilisty či zajatce. I 1945 v Praze. Dukla byl příklad útoku na zakopaného nepřítele.

Cituji: "„Rusko útočí ve vlnách bez ohledu na ztráty. "

Komentuji: Georgij Žukov již prokázal, že tento styl válčení (přímo přes minová pole) přináší méně ztrát, než útok na pozice, kde číhá opevněný nepřítel. Tudíž strategický význam neřízených min, je jen v dodání milného pocitu "zabezpečení prostoru" jejich nastražiteli. Takže to vypadá, že ten, kdo je klade, nepočítá s tím, že je také bude muset jednou odstranit. V tomto případě je jeden prvních náznaků změny nerealistických cílů prezidenta Zelenského, v této válce o ruskojazyčná území, jako perimetru NATO.

Jen dodejme, že ve Francouzské cizinecké legii sloužili i Češi po boku bývalých SS. Normální (neemigrující uprchlíci) lidé brání svou filologickou vlast. A proto Ukrajině docházejí vlastenci. Vietnamcům, Malgašům, Alžířanům, Afgháncům, Angolanům a mnoha dalším vlastenci nedošli. Proč si někdo myslí, že vlastenci dojdou Rusům na filologicky ruském území a v sousedství Ruska - to je fakt záhada.

Výcvik ruské protiraketové PVO se posunul na vyšší úroveň. Je otázkou až se dobře vycvičí - jako Izraelci - jaké to může mít, pro naše "Chciválky" a nás ostatní, následky.

Takže PVO USA se cvičí v sestřelování Iránských raket nad Izraelem. Ruská PVO má nyní (díky Bidenovi) možnost se naučit sestřelovat rakety NATO. A pokud se Ukrajinci naučili sestřelovat ty ruské, no tak se dá celkem předpokládat, že Rusi, se svou raketovou technikou se v tom zdokonalí také. A pokud v těch amerických raketách je něco, co se mělo před Rusy utajit a Ukrajinci jim to tam pošlou, tak to "oprásknou" a zdokonalí si to o to, co ještě neuměli. A pokud zjistí, že NATO má "císařovi šaty", pak je to potvrzení konce, domnělé technické nadvlády NATO. A to pro Nás není dobrá zpráva. Nejásejme. Protivník posílí. Jako vždy.

To Vám opravdu jen tak připadá. My jsme nikoho takového nezažili. Za to zažíváme řadu současných "zhovadilců" s plnou tlamou aktuální formy "demokratického centralizmu". Je to loučení s pluralitou. Odsuzování nevíry. Oboustranně.

Ad "velením" - Ukrajince ruského původu ("genetického metalurga" Leonida B.) - jak se sám označoval a dalších generálů i ukrajinského původu. Protektoři (velitelé střední skupiny vojsk CA) se časem střídali.

Ad "byla připravena ... bojovat" - to je omyl. Pravdivý výrok má znít "byla připravována". To neznamená že záklaďáci (po r. 1968 99,99%) podléhali demagogii PŠM. Doporučuji zhlédnout znovu Černé barony a Tankový prapor. Po roce 1968 najít skutečně "věřící" (i v ÚV KSČ) spíše nešlo.

Ad "znáte znění" - znám. Jsme Češi a geneticky u nás byla víra (věřící) vždy vyhlazováni či vyemigrováni. Takže My všichni ochotně přísaháme kdekoliv a na cokoliv a komukoliv. (I vůdci a říši) Na (národní) .....izmus či (...cii) a (aktuální) spojenectví vlád - se přísahalo vždy. I reprezentanti (důstojníci a praporčíci) za Duklu Jihlava. A jak je řezali ("My se Rusů nebojíme, my jim dáme do těla" se pělo na každém pochodovém cvičení - "k radosti velitelů" a Dzúra.

Ad "období VŠ" - Neznám Vámi použitou zkratku. (Vojenské školství i vysoké školství existují stále). Pamatuji zkratku ZVS. Největší panika panovala v útvarech okolo Prahy (Unhošť VU-9371) ve výroční dny srpnových událostí. Zjevné bylo, že lidová armáda by do lidu nestřílela. Ani na hlídání Brežněva (špalír od Ruzyně k Hradu) přiletěl i s Remkem, ostré nikdo ze záklaďáků neměl. Všichni byli prošacováni , zda si někdo nějakou ostrou včeličku neschoval. Byl tu Absurdistán. A všichni to věděli. A když se hrála hymna okupantů, tak celý národ stál a mlčel. Jako dnes, při promocích na VŠ, pod vlajkou v barvách OUN-M.

Nepochybně. Škoda Ludvíka Vaculíka. To byl skutečný prorok. Chybí mi. Osobní zkušenosti s Ukrajinci v uniformě CA ze srpna 1968(69) (Hrihorij Hrihorjevič Hončarenko - T23 1945 1. v Praze s Fr. Součkem na podvozku), tenkrát (1969) ještě s "G") a jejich regulovčíky na silnicích mi nechybí. Něco jsme zažili a pamatujeme si. Tehdejší president L. Svoboda je znal také. I Ukrajince. Pořád máte možnost dát řeč i s Ukrajinci polského původu (na stavbách) , ale i repatrianty z Ukrajiny českého původu - před trokem 2014. Jejich autentické prožitky, by možná Váš nesouhlasný názor, kultivovaně vyjádřený, možná ovlivnily. Bez osobních zkušeností je to vždy o víře ve zdroje informací. Pochybovat je lidské.

Zlatý "voči". Možná jim dát víc než zatím deklarují. I Oděskou oblast a i Kyjev s okolím. Smířit se s vnitrozemským statutem, bez ruskojazyčného elementu 5-té kolony, bez armády, bez EU i NATO. A doufat, že to bude Rusku stačit. Haličsko-Volyňskou demilitarizovanou filologickou republiku, se státním ukrajinským jazykem, jako dědičku Haličsko-Volyňského království, možná, přežít nechají. Levobřežní Ukrajinu, Červenou Rus i s Kyjevem, Záporoží, Pomoří (Cherson) a Oděsu považují za historické části Ruska. A věří tomu. Jenže po náletech ukrajinských dronů na Moskvu je víra v možnou budoucnost nezávislé Ukrajiny pochybná. To s přihlédnutím k historickým zkušenostem všech národů (a povstalců), které (kteří) nějak v minulosti na Moskvu zaútočili. "Moskali" to vyřešili vždy. Preventivně. Mongoli, Zlatá Horda, Tataři, Poláci (1612), Napoleon, Hitler měli víru ve vítězství také. Ti 2 poslední měli k disposici i zdroje celé Evropy i z kolonizovaného a neutrálního zámoří - snad s výjimkou anglo-území. Putin má navíc k disposici zdroje i ze zemí s nedeficitními rozpočty. Věřitele (spojence) shání daleko snadněji, než západní, bez strategických surovin, deficity mořené, post-otrokářské, post-koloniální, post-fašistické režimy) podporované post-komunistickými rekto-alpinisty. Je jedno jak se sami titulují a jakou propagandou krmí své občany. Důležité je to, čemu věří Rusi - u sebe doma. Vlastenců je více jen na jedné straně. A není to jen o ideologii, ale i o životní úrovni. A o té se hlasuje i nohama. V tomto smyslu se (i repatriovaní) Ukrajinci vyjádřili, už před rokem 2014.

To, že Sparťani zbančí Slávistu, zabloudivším v barvách svého oblíbeného klubu do jejich sektoru (či naopak), ještě neznamená, že máme líbat (či hladit) některou ze stran rowdies či hooligens. Normální lidé se násilnickým fanatikům vyhnou. Zažili jsme je tu oboje 20/21-8/1968 pak dalších téměř 23 let. Co seli (vychovali svým příkladem, jako generál letectva CA Vladimir Rodionovič Kličko (1947–2011) v Mimoni, zodpovědný za případné použití jaderných zbraní uložených u Nás/ otec současného Kyjevského starosty/) - to sklízí. A my si to pamatujeme a vidíme. Na tygru se nejezdí a kobra se nepusinkuje.

Čeština se v domovských zemích migrantů nevyučuje. Prostředky (stipendia) na výuku svých národních jazyků tam posílají samy cílové země. A po nás pak chtějí solidaritu? Migrant chce vždy do země, jejímž jazykem hovoří. A to jsou ty post-koloniální, post-otrokářské, ale i post-fašistické země, které se politicky i historicky (i tvorbou národních kolaborantů) přičinili o politickou a ekonomickou situací v zemích původu migrantů, svým kořistnictvím - na kterém národy střední a východní Evropy neprofitovali. Ani tvorbou turistických magnetů z potu, krve, surovin znásilněných a ukradených zemí. Uprchlíkům je jedno jakým jazykem se v bezpečné destinaci mluví. Nelegálním migrantům záleží zejména na "mlsu" pro vosy. Když nechci vosy u stolu tak odstraním vosí mlsky. A hlavně nežádám souseda o "solidaritu" s vosami, zejména těmi mladými v branném věku a bez rodin. Ti (ty) si mají budovat lepší svět u sebe doma.

1a) Odkaz  )#

1b)

Odkaz 1  

2a)

Odkaz  

2b)

Odkaz 3  

3)

Odkaz  

Dráždili tygra holou řití, kobru bosou nohou. Odmítali a odmítají být ten moudřejší. Nerespektování faktu, že vrána k vráně sedá i zákazů diskriminace etnických menšin, nebylo právě jejich přínosem, pro vlastenecké cítění nefilologických Ukrajinců. Těžko soucítit s někým, kdo se nepochybně značně podílel na Naši okupaci i na dalších tzv. internacionálních vojenských výpomocích - například v Afghánistánu a historicky se dopouštěl genocidních činů (SS-Galizien). Jak o tom vypovídá jejich inspirativní historie vyjádřená jejich vlajkou (v barvách OUN-M) i státním znakem ("Trizub") . Jejich sousedi si jejich historické aktivity (Világoš, Polská povstání, SNP) dobře pamatují. Bohužel, nikoliv všichni.

Naše vláda se plně orientuje na "postgenocidní" státy a národy. Farizejsky jen na některé. A oni to sami o sobě vědí. My to víme také, jenže naši kolaboranti se, za skutečně pronárodní postoje, stydí i dnes. Cui bono. A My se stydíme za Ně. Pecunia non olet!

Od Britů se ještě nenaučili (jako AH) budovat koncentrační tábory a etnické rezervace. Pro domorodce, na svém rodném území, je totiž ani nepotřebují. Búrové vědí svoje. Seminoli, Siux a ostatní první národy, včetně občanů frankofonní části Luisiany a Aboridginců v největších "postotrokářských" zemích světa také.

..Ti co tam jsou doma a filologičtí Ukrajinci to nejsou. Do země kde UA vojsko má zakázáno cokoliv od domorodců požít (z pudu sebezáchovy), se do demilitarizovaného pásma nikdo pro-ukrajinský nepohrne.

Ve válkách nejvíce umírají Ti nejchudší. Při rozhodování jestli je důležitější mír nebo "Obamacare" (zdravotní péče), se nerozhoduje snadno, ale volební sliby se plnit musí. "Lidská jatka" jsou, pro normální (a zejména ty chudé) lidi, nevolitelná.

Mně chybělo jen začlenění podílu Ukrajinců na sovětských intervencích - okupacích (internacionálních pomocích) - Maďarsko, Afghánistán, Československo - to jako důkaz shodné výchovy, mentality a odpovědnosti. Vina a podíl "běžného" ruského vojína, není shodná, na rozdíl od stejně "běžného" ukrajinského generála sovětského letectva v Mimoni, otce současného kyjevského starosty, připraveného k operačnímu nasazení jaderných zbraní, umístěných na našem území.

Odkaz  

Je úplně jedno jestli Ti okupanti sloužili rudé vlajce se srpem a kladivem, či zda jejich děti slouží pod žlutomodrou vlajkou OUN-M s dnešním (i tehdejším) státním znakem. Nosili ho i jako dozorci ve vyhlazovacích táborech na čepicích i u SS jednotky - (Galicien). Jako voják Svobodovy východní armády a jejich západních (našich) spojenců, či Slovák v průběhu SNP, byste se jim asi do pařátů dostat živý nechtěl. Natož být židem. Naše kolaborantská vláda takto hanobí naše padlé hrdiny i osvoboditele a jejich odkaz. Je urážkou každého člena nevyhlazených národů. Československa, Ukrajiny i Polska.

Snaha o obnovu hranic Říšského komisariátu v hranicích z roku 1942, byť jako perimetru NATO, je vlastizradou.

Odkaz 2