Komunismus v praxi za sebou nechal desítky milionů zbytečně předčasně zemřelých lidí. Celé motto článku je nesmysl.

Voliči ANO se uráží sami tím, že věří svému guru a jeho podržtaškům. Na jedné straně se dá touha po pocitu příslušnosti k velké skupině a miliardovým majetkům pochopit. Ten pocit je bohužel veskrze falešný. Nekritický obdiv je pohodlný, nevyžaduje přemýšlení, hodnocení informací, jen víru.

Myslím, jsem spokojený senior, který se má na stará kolena docela dobře.

I příznivci, nyní již čtyřkoalice, připouští, že vláda dělá chyby. Ale můžeme se na to podívat i z druhé strany. Je to vláda, za kterou se jako pracující senior nestydím. Řada věcí se jim povedla, nekřičel tu nedávno někdo, že bez ruského plynu nepřežijeme zimu? Nestalo se. Ceny benzínu, v Čechách důležitý parametr hodnocení vlády, spadly do normálu, stejně tak jiné zboží. Je dráž, než dříve, ale dá se to přežít. V dnešním světě žít takové normální roky, kdy mě stát nijak zvlášť neobtěžuje, nebojím se zavlečení do východní despocie a zatím se respektuje ústava, zaplať pán bůh za to. Nestěžuji si a rád bych, aby se ten stav o další čtyři, pokud možno nudné roky vládního úřadování prodloužil. Nemusím vidět premiéra každý den ve zprávách, jak vyvrací, že nebyl u zlé STB, jen u té hodné. Nemusím vidět tance na Tik Ťoku, kterými patrně potenciální ministryně financí kompenzuje matematickou nedostatečnost a nemusím ani toho pána, který s vizáží slušného chlapečka by rád stavěl reaktory v Dukovanech s Rossatomem. Největším ohrožením parlamentní demokracie je volič bez paměti, snad jich nemáme tolik.

Klaus otevřel Zemanovi dveře do Strakovy akademie, jeho angažmá jako ministra financí pomáhalo nastartovat bankovní socialismus devadesátých let. Tehdy ještě státní Česká spořitelna a Komerční banka by bez pomoci státu zkrachovaly. To také snížilo jejich prodejní cenu při privatizaci. Půjčka Sovětskému Svazu ještě na jaře 1990. Klaus by měl české veřejnosti co vysvětlovat a žádat o odpuštění místo vypouštění kritických názorů na současnou vládu. Samozřejmě ho to v jeho sebestřednosti ani nenapadne, ale pamětníci toho co se tu od roku 1989 odehrávalo žijí a pamatují si. Patřím k nim.

Jestliže Babiš kritizuje nárůst platů u politiků, ať zkusí podnikat bez dotací. Rád se vzdá pár tisíc z platu politika, když čerpá miliony.

Víte, on Babiš není politik, je majitel politického hnutí, které řídí jako firmu. A ve firmě vždy rozhoduje nejvyšší šéf. Proto mu tak v ANO údajně říkají. Jednou psychologové vysvětlí jeho masívní podporu od třetiny českých voličů. Ale příslušnost k v velké skupině může navozovat pocit bezpečí a ten je možná pro hodně lidí důležitější než pocit svobody, nemluvě o demokratických principech řízení státu, který nelze řídit jako firmu aniž by se nezvrhl v diktaturu. Průzkum na téma, kolik občanů ČR četlo ústavu, rozumí jí a ztotožňuje se s ní, by měl možná velmi smutný výsledek.

To už říkal Švejk, že každé přiznání ztěžuje pozdější zapírání. Ale Švejk není Babičova oblíbená četba, proto žákům na ZDŠ neodpověděl na otázku, kdo je autorem té knihy. Možná, že ta beseda se žáky 5. třídy tehdy prohrála Andrejovi volbu prezidenta. Zda to tak bylo se nikdy nedozvíme, ale byl by to velmi kuriózní fenomén i ve světovém měřítku. Rád si video z té besedy přehrávám, protože se mi líbí ten pobavený a současně nevěřícný výraz jednoho žáka, po Babišově odpovědi, že kráva v jednom ze svých žaludků vyrábí mléko. Když Babiš mává rozhodnutím Slovenského ministerstva vnitra, také mi naskakuje nevěřícně pobavený výraz, asi nejsem sám.

Babiš před celou sněmovnou podpořil své lži o Čapím hnízdě přísahou na zdraví svých dětí. Jak může předpokládat, že mu bude ještě někdy někdo něco věřit? Může, protože lidská paměť je zoufale krátká. Ale stejně z té přísahy mrazí.

Tento článek by si měli přečíst Babišovi voliči. Samozřejmě to neudělají, ale text by mohly použít demokratické strany jako volební leták. Vše co autor uvádí si přesně pamatuji i rozhovor u Jana Krause, kde ještĕ před založením ANO, sám Babiš přiznává, že byl u STB, ale té hodné, proto nemůze jít do politiky. STB se ovšem nerozdĕlovala na hodnou a zlou, jen některé spolupracovníky motivovala výhodami a jiné výhrůžkami. Nyní na Slovensku zjistili, že se Andrej Babiš omylem domníval, že je spolupracovník, jak v televizi sám kdysi přiznal. Opět si vezmeme na pomoc citát z bible: "Kdo můžeš uvĕřit, uvĕř, kdo můžeš pochopit, pochop."

Lidi si v roce 1946 zvolili komunisty. A snášeli až na pár disidentů bez odporu socialismus (já taky). Lidi nejsou obecně blbí, ale občas, jak nás historie učí, velké blbosti provádějí a až příliš pozdě nahlíží na zbytečnost chyb, které udělali. Dokonce čím větší blbost, tím urputněji na ní lidé trvají. Nemáme se nač těšit v roce 2025, už kampaň bude mimořádně hnusná.

Pekař hedvábného tousťáku se rozohnil a posuzuje schopnosti ministrů. Snad by bylo vhodné připomenout, že Babiš jako rozhodčí a posuzovatel kvalifikace ostatních těžce propadl u přezkoušení ze znalostí 5. třídy při prezidentské volbě. Jak by Babiš jako anonymní osoba uspěl u vstupních testů do jakékoliv administrativní pozice, když nenapíše slušnou češtinou ani jednu A4, s počítačem příliš nekamarádí, jak kdysi sám přiznal. Proto nosil na vládu místo notebooku obrovské stohy papírových dokumentů. Nevzal by ministry ani na pumpu. A co on, zvládl by přijímací pohovor? Bible trefně mluví o třísce v oku bližního a opomenutí trámu v oku vlastním.

Tam je to trochu složitější.......

Je třeba také vzít v úvahu, že manželka prezidenta se pohybuje v mezinárodním prostředí a opravdu by neměla mít kabelku a boty za dva tisíce. V Česku je sto tisíc měsíčně stále velký příjem, ale na západ od nás to má například i řidič autobusu. I když nejsme bohatá země, podobný příspěvek si určitě můžeme dovolit. Za dotaci na hedvábný toustový chléb by se příspěvek mohl platit přes 60 let a nikdo tehdy Babiše nekamenoval, přestože jde o peníze rovněž vybrané od daňových poplatníků. Kritika ze strany politiků žijících ze státních peněz mi přijde velmi licomĕrná.

Jenže příjmy mèl bezesporu nadprůměrné a zřejmě proto očekával i jim adekvátní důchod. Není to první případ umělce, který zmiňuje, že ho nízký důchod překvapil, ale způsob výpočtu je pro všechny stejný kromě vojáků a policistů, ale to je jiná kapitola.

Lidé, kteří měli bezesporu nadstandardní příjmy z nich odváděli minimum na sociální pojištění. Dnes brečí, že mají malé důchody. To opravdu nechápou, že výše důchodu matematicky souvisí s tim, kolik na důchodový účet odvedli? Mít stejný důchod jako zaměstnanec, kterému bylo strháváno z každé stovky a, který odvedl vice než oni by jim připadalo spravedlivé?

To se teprve ukáže. Škoda, že nedokážete vĕcnĕ bez urážek diskutovat.

Jsem svobodný a taky dost starý, takže když mi tyká drzý utřinos je mi to jedno.

Sjezd Lidovců ovšem má jeden velmi dobrý vzkaz veřejnosti. Je to strana demokratická, kde se výsledek rozhodování rodí obtiźnĕ, jak to ve svobodné diskuzi a volbĕ bývá. 279 delegátů je 279 ne zcela totožných politických postojů. Lidová strana nemá jednoho majitele, který by dostával přes 90 procent hlasů a pohodlné si najmenoval předsednictvo strany, pardon, hnutí, a které by rovněž drtivĕ vitĕzilo ve volbĕ. Pozorný volič by mĕl toto sledovat a přemýšlet, jestli mandát získaný byť těsně ve svobodné volbě, je skutečně mandát slabý, jak se píše v článku.

Každý kdo demonstruje nepohodlí víček, si je nastaví proti nosu a pak běduje, jak moc víčko překáží, jenže právě jen v této jediné poloze, že Andreji. V horizontální poloze na stranu, levou či pravou nevadí vůbec. Takže je zbytečné víčko přetahovat a zdržovat se tím. Národe zlatých ručiček zkus trochu myslet.