Pardon, ale to jsou kecy. Česká televize má sedmi miliardový rozpočet.
Velká otázka je jak se chová ekonomicky. Měl by to zkontrolovat NKÚ, ale tomu se brání.
A chtělo by to rozsáhlou diskusi o tom co veřejnoprávnost zahrnuje. Pořady typu Star dance nebo sportovní přenosy z olympiády to dle mého soudu nejsou. To hravě zvládnou komerční stanice.
Spolupráce s Taiwanem a dalšími asjskými zeměmi typu Indie, Singapur, Vietnam a dalšími je samozřejmě žádoucí a potřebná.
Taiwan už z pouhého pudu sebezáchovy bude outsorcovat svůj výzkum a vývoj a čím více z toho bude u nás, tím lépe.
Problém paní Pekarové-Adamové je ale v její nulové sociální inteligenci, agresivitě, svazáckých manýrech, netoleranci a nadutosti. A to překryje i to dobré co dělá.
Problém této vládní garnitury je navíc ten, že zcela nepokrytě lhala a lidé nejsou hloupí. Vládu mohli sestavit díky náhodě a namísto toho aby si byli vědomi svého postavení, kdy většina občanů byla proti nim a snažili se vládnout otevřeně, pokorně a tak aby z toho občané něco měli, nastoupili agresivně, hloupě a arogantně. Především díky jejich neschopnosti jsme měli a máme nejdražší energie v EU, nejvyšší inflaci a nejvyšší propad životní úrovně. Namísto toho aby své kroky vysvětlovali (i když ledacos se vysvětlit prostě nedá) a diskutovali, tak společnost rozdělují svým nálepkováním, snaží se cenzurovat a ostrakizovat rozdílné názory a každého kdo poukazuje na jejich chyba odpálkovávají tím, že je proruský. A lidé zase nejsou tak hloupí jak si asi vláda a spol. myslí.
Babiš není alternativa, ale pokračování této vlády by bylo opravdové neštěstí. Chtělo by to pravicovou stranu s rozumným sociálním cítěním, která udělá potřebné kroky chytře a rychle. ANO to rozhodně není a žádnou jinou zatím nevidím. Ale třeba nějaká vznikne. Musela by ale dostat přes 40% hlasů. A možná už je také čas na změnu volby z poměrné na většinovou. Tak aby se nikdo nemohl schovat za stranickou sukni.
To, že Babiš je gauner je jasné. Také ale je jasné, že to co dělal za minulého režimu už v této době, 35 let po revoluci celkem nikoho nezajímá. Ostatně prezident Pavel by na tom bylo z tohoto pohledu ještě mnohem hůř.
Navíc nejeden dnes oslavovaný státník byl gauner, zločinec a terorista. V dávnější minulosti např. Oliver Cromwell a v novější Menachem Begin.
Babišovo problém je v jeho malosti, hamižnosti, nedostatku rozhledu, vzdělání i v tom, že postrádá velkorysost a sociální cítění. Pro něj je vše jen kšeft, a to z něj státníka opravdu neudělá.
Je na čase změnit Ústavu, konkrétně paragraf 87, kde by mělo být jasně definováno, že z pravomoci ÚS je vyňato rozhodování o platech a požitcích soudců a také rozhodování o ústavních zákonech.
A nově by se měl ustanovit speciální tribunál zabývající se soudci a jejich pochybeními, který by byl mimo standardní justici, nesměli by v něm být soudci a jmenoval by jej Senát.
Nikdy jsem si nemyslel, že se budu zastávat Babiše.
Ale to, že psal hlášení a chodil na výslechy bylo naprosto normální. To čekalo i sportovce, lidi na montážích, atd.
Ne vždy, ale často. Sám jsem takto byl na výslechu dvakrát po návratu ze Západu.
A to, že se v PZ kradlo je pravda. A fakt ne kvůli disidenství. Krádež je prostě krádež za jakéhokoli režimu. A každý normální podnik se tomu brání také za jakéhokoli režimu.
Základ je kapitační platby buď úplně zrušit nebo značně omezit, a to nejlépe na třetinu. A zbytek by měl být skutečně za léčení a prevenci. Většina praktiků na prevenci kašle a ta prohlídka trvá 10 minut. Nelze se pak divit, že na ni pacienti nechodí.
Jak z toho ven? Důsledně kontrolovat jak preventivní prohlídky vypadají, a to třeba i anonymizovanými dotazníky u pacientů a také sankcionovat ty pacienty, kteří na preventivní prohlídky nechodí. A to se týká jak prohlídek u praktických lékařů, tak např. i u zubařů.
Pokud je někdo z těch dvou zlo, pak jednoznačně paní Jourová.
Kryptokomunistka, která chce nařizovat státům EU jaké mají mít právní systémy a koho mají volit. Úřednice, která by nejraději zrušila národní státy ve prospěch Bruselu.
Místopředsedkyně EK, která se významně podílela na průmyslovém úpadku EU a otevřela cestu k nadvládě Číny a USA.
Po skandálu s úplatky od Kataru v EP je nutné se ptát zda celá EK nebo její část není placená Čínou.
Osobně si myslím, že tato témata patří do obecné sexuální výchovy, popř. do výuky psychologie jako psychické odchylky. Možná je to vhodné pro 8. či 9. třídu nebo pro střední školy, rozhodně ne pro menší děti.
A vzhledem k obrovskému nárůstu odchylek typu LGBTQ+ u mladých lidí existují již studie hovořící o škodlivosti propagace těchto odchylek, byť jsou samozřejmě přirozené.
Ale v době kdy se děti seznamují se svojí sexualitou a v době puberty a post puberty se často jedná jen o snahu být něčím zajímavý a to může vést k následným psychickým poruchám.
Konečně rozumný článek. To, že zdravotnictví je černá díra na peníze je známo dlouho. Jen jaksi chybí odvaha s tím něco dělat.
A co s tím tedy dělat? Začít se musí od praktických lékařů. U těch zrušit podstatnou část kapitačních plateb, aby měli motivaci skutečně léčit. V současné době tomu tak není. Dále navýšit počet ordinačních hodin u praktiků a ambulantních specialistů ze 30 hodin minimálně na 35 hodin. Poté udělat revizi nemocnic a jejich vytížení a zrušit 24 hodinové fungování u všech, které jsou málo vytížené. Nejde o to je rušit, ale zefektivnit. Spousta z nich může pracovat na jednu směnu, tedy např. od rána od 8:00 do 16:00 nebo s nějakým překryvem např. do 18:00. Spousta z nich by se také mohla přeměnit na zařízení následné péče. A naopak, ty nejvytíženější a nejlépe vybavené, tedy např. fakultní, by měly plnohodnotně pracovat na tři směny. Totéž platí i o některých soukromých nemocnicích. A podle toho by také měla vypadat úhradová vyhláška.
Dalším opatřením je vrácení registračního poplatku ve výši 50,- Kč, zvýšení poplatku za pohotovost alespoň na 100,- Kč a příspěvek na stravu v nemocnicích alespoň ve ve výši 50,- Kč na den.
A pak samozřejmě možnost nadstandardů ve smyslu lepšího materiálu, výběru operatéra, atd., atd.
Soudci jsou státní úředníci jako všichni ostatní. Nemohou tvořit stát ve státě.
Ja načase změnit pravidla pro Ústavní soud, konkrétně paragraf 87 Ústavy České republiky. A sice v tom slova smyslu, že Ústavní soud nemá právo rozhodovat o platech soudců a také nemá právo rozhodovat o Ústavních zákonech.
V prvním případě vytváří ze soudců privilegovanou vrstvu, což je zcela nepřípustné a ve druhé se staví na Parlament České republiky, což je rovněž nepřípustné.
Nedivím se, že narůstají antipatie ke státu jako takovému.
Z toho ale nelze vinit občany ať už jsou jacíkoliv. Viníkem jsou politici a vlády obzvlášť. Podíváme-li se zpět, tak za posledních cca 20 let se jen přitvrzuje represe, osekává se svoboda slova, mnohonásobně vzrostla byrokracie, zákazy, příkazy, atd., atd. O pádu životní úrovně za poslední tři roky nemluvě.
K tomu nejsou potřeba žádní konspirátoři, politici si zcela vystačí.
Co se týče tzv. dezinformační scény, je potřeba být velmi opatrní. Již mnohokrát se ukázalo, že včerejší dezinformace je zítřejší informace.
Stejně tak je na místě opatrnost pri formulaci a posuzování verbálních trestných činů. Zavírat někoho za verbální trestné činy je pitomost. A otázka zní co je vůbec trestný čin. Šíření nenávisti proti skupině obyvatel? Ok, ale ta intenzita už by musela být taková, aby hrozila přerůst v násilí nebo by přímo k násilí vyzývala. Naše soudy jsou příliš aktivistické. V zásadě je možné jako trestný čin definovat výzvy k násilí, šikaně, teroru a diskriminaci. Nic více a nic méně. Vše ostatní by měl být maximálně přestupek a i v tom bych byl velmi opatrný. A tresty by měly být především peněžité v citelné výši doprovázené "nucenými" pracemi a domácím vězením. Tresty vězení jsou pro společnost velmi drahé a ve vězení se každý zločineckému řemeslu maximálně přiučí.
Bojovat s dezinformacemi formou represí je hloupost. Tím jejich autoři získávají punc pronásledovaných hrdinů. A jak je známo, tak zakázané ovoce nejlíp chutná. Jedinou cestou je vysvětlovat, vyvracet, dokazovat. Bez ostrakizace a nálepkování.
Činnost insolvenčních správců je obecně často velmi problematická. Stačí si vzpomenout na případ H Systému. Ten měl v majetku pozemky, které kdyby se prodaly za reálnou cenu, tak stačily na 100% úhradu dluhů. Insolvenční správce je prodal cca za pětinu. A nový majitel za dva roky za tu reálnou cenu. To byla čistá krádež. A takových případů je více.
Souvisí to se nekolika věcmi. První je jejich zcela nedostatečný počet. Například Slovensko jich má na poloviční počet obyvatel pětinásobek. Pak je to otázka jejich poboček, které jsou v 99% případů jen formální. Správci tak rozhodují v místech, která neznají a kde často v životě osobně nebyli. Problematický je i jejich výběr. Bývalý ministr Pelikán připravil systém zkoušek tak, aby je, pokud možno, nikdo neudělal. O "úspěšnosti" je možné se přesvědčit na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Neuspějí advokáti, daňový poradci, atd., atd. Pelikán šel na ruku insolvenční lobby, která nemá zájem o konkurenci. Jeden čas byla dokonce snaha o uzavření počtu insolvenčních správců.
Jak z toho ven? Počet správců zvýšit alespoň na pětinásobek a podstatně jim zvýšit odměny. To se týká hlavně té základní v oddlužení. A pustit mezi ně odborníky z praxe se znalostí vedení firem, apod.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Rozumný článek.
Z pohledu člověka z praxe bych já osobně viděl tyto kroky:
1) Detailní analýza sociálních dávek, jejich podstatné zjednodušení a zamezení zneužívání.
2) Podstatné snížení počtu státních úředníků, a to o 30-50%. Samozřejmě se zjednodušením agendy všeho druhu.
3) Podrobná analýza investičních výdajů a porovnání s komerční sférou. Je známým faktem, že stát dělá vše dráž o cca 30% a více. Najít důvody proč, a zlevnit.
4) Analyzovat a zlevnit služby státu, respektive za stejných výdajů dosáhnout více. A to se týká zdravotnictví, školství, policie, obrany, atd.
5) Až poté co se odhalí a vyčerpají všechny rezervy by mělo přijít na řadu zvyšování daní. Ještě předtím by se ale měla zreformovat a zjednodušit daňová soustava, vrátit EET, zdanit odvody kapitálu mimo republiku a důsledně zamezit odvodům nadnárodních firem formou nejrůznějších více či méně fiktivních služeb. Výše těchto odvodů ať už přiznaných nebo nepřiznaných činí cca 1 bilion Kč.