V právním státě, ve kterém ve státní správě funguje alespoň špetka logiky, by o insolvenci neměl rozhodovat státní úředník, případně někdo státem pověřený. Ale věřitelé. Ať sami věřitelé rozhodnou zda peníze chtějí všechny i za cenu, že možná nedostanou nic, nebo zda se spokojí s návratem například 30%. Jak si může stát dovolit někomu odpustit dluh jiné osobě, na základě nějakého práva na druhou šanci. Viděl jsem to u souseda, který se s tím ani netají. Napůjčoval si dohromady 2,5 milionu, zrekonstruoval za ně "cizí" barák, následně šel do insolvence, několik let (myslím 5) mu strhávali 8 tisíc měsíčně a nyní je v klidu, oddlužený, v nově zrekonstruovaném domě psaném na tchýni. Z těch 2,5 milionu vrátil prý jen 500 tisíc... Já za svou hypotéku platím měsíčně 13 tisíc, a celkem 1 milion preplatím jen na úrocích. Nechce stát rovnou zavést, že hypoteční společnosti budou po 5 letech zbytek dluhu odpouštět? Prostě krást a podvádět se u nás vyplatí, bohužel naše politická špička se řídí heslem, podle sebe soudím tebe.
Když si myslíte, že to je tak super, tak běžte tam taky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Riziko, které se bohužel musím postupovat. Zakony na to nemáme, bohužel.
1 odpověď