Tak se podivejte, s čím po předchozí vládě začali a jak schodek jen snižuji. Kdežto předchozí vláda začala po předcházející s minimálním dluhem, zato pak to navýšili gigantickým způsobem. Neuvěřitelné.
Asi nemáte pravdu:
Rozpočet ČR
2009 –192,39
2010 –156,29
2011 –142,77 Miroslav Kalousek
2012 –101,00
2013 –81,26
2014 –77,78 Jan Fischer
2015 –62,80 Andrej Babiš
2016 +61,77
2017 –6,15
2018 +2,94 Ivan Pilný
2019 –28,52
Asi byste neměl užívat podpůrné látky, nebo kouřit trávu v takovém rozsahu. Souhlas s okupací tedy psal již tehdy +0 letý Pavel, zajímavé, to byl sloh?
Co se vám na to nezdá "Současný prezident turista Pavel Havlovi sahá s bídou po pás. U něho stále nemohu rozdýchat jeho členství a funkce v KSČ i to, že svým rukopisem napsal životopis ve kterém souhlasí s okupaci Československa v roce 1968."
Životopis psal někdy v roce 1987
Ministerstvo obrany si je vědomo, že při jednáních se Švédskem tahá za kratší konec provazu. A snaží se ukázat, že v případě nutnosti by se Česko bez gripenů obešlo. Minulý týden podepsalo dohodu se Slovenskem o tom, že mu bude české letectvo ještě rok hlídat vzdušný prostor a že v budoucnosti to může být naopak.
„Podepsaná deklarace potvrzuje ochotu Slovenska pomoci v budoucnosti s ochranou vzdušného prostoru České republiky, pokud by to bylo z jakýchkoli důvodů potřebné,“ uvedla česká obrana. Slováci totiž koupili od americké vlády stíhačky F-16 a své dosluhující MiG- 29 poslali na Ukrajinu. Když se dodávky s USA zpozdily, Slováci si vyjednali u spojenců hlídání svého nebe.
Podle leteckého odborníka Tomáše Souška by podobný scénář byl hlavně prohrou současného vedení ministerstva. „Hypoteticky lze o pomoc požádat sousedy, ale bylo by to selhání, o kterém snad nikdo neuvažuje,“ řekl Novinkám Soušek.
Naopak, to rozmýšlení trvalo velmi dlouho, Švédové také nenabídli žádnou neodmítnutelnou nabídku a v neposlední řadě nabízejí zastaralý koncept, který se jednoznačně ukázal jako neživotaschopný - viz Izrael vs. Írán, kde si Izraelci dělali s F-35 nad Íránem co chtěli.
Jestliže má malé české letectvo mít nějaký smysl, potřebuje rozdílové stroje, kterými jsou POUZE F-35. Nikdo na světě nemá nic srovnatelného, ani Čína, ani Rusko.
A Írán má Gripeny?
Boze ja si nemusim nic cist. Ty blaboly pisou stejne jen pomatenci co hledaj ve vlkovi nejakou romantiku. Vlk je selma a podle toho se i chova. Prijde cas kdy se cloveka bat prestane. Je spousta starych dukazu kdy vlci napadli cloveka a i dnes ve svete se to stava. Nevim na co si hrajete ale stovky let zkusenosti neprechytracite.
Tak napište nějaké případy napadení člověka vlkem (pozor na křížence)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To klidně můžete. Ale ukazuje to na vaši nechytrost. Indonésie je tím známá, že se tam žádné náboženské války nevedou, že jednotlivá náboženství jsou k sobě tolerantní. Jenže lidé, kteří nevystrčili nos z české kotliny, budou omílat svoje, že?
1 odpověď
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Indonésie je často dávána za příklad země, kde může koexistovat demokratické zřízení s islámem jakožto majoritním náboženstvím. Indonéský většinový islám je pak často hodnocen jako umírněný a tolerantní, zvláště v porovnání s některými zeměmi Blízkého východu. Slova o umírněnosti, toleranci a pluralitě indonéské společnosti donedávna zaznívala pravidelně jak ze západních médií, tak z úst samotných Indonésanů, politiků, islámských učenců i obyčejných lidí.
Vzhledem k množícím se zprávám o sílícím náboženském radikalismu, útlaku náboženských menšin, vlivu fundamentalistů na chod indonéské vlády a dalších náznacích plíživé islamizace je však tento názor spíše jen zbožným přáním. Vývoj posledních let tak nutně vyvolává otázku, jakým směrem se indonéská společnost ubírá. Tento článek je pokusem o poskytnutí kratší deskriptivní analýzy o posilování role islámu v indonéské společnosti a politice v období posledních čtrnácti let éře politické a sociální transformace od pádu dlouholetého autoritářského vládce, generála Suharta.
Jeho odstoupení uprostřed masových demonstrací, sociálních bouří a rabování v květnu 1998 je považováno nejen za počátek nové éry demokratických reforem, ale také razantního nástupu různých extremistických hnutí a -ismů, především islámského radikalismu, které autoritářský režim dlouho držel na uzdě. To však někdy vyvolává dosti mylný dojem, že za Suharta nebo před ním podobné jevy neexistovaly nebo byly rozdrceny v zárodku železnou pěstí polovojenského režimu. Tenze mezi islámem a jinými věroučnými systémy, jakož i rozpory v rámci samotné ummy zde totiž by