Já bych se ohradil proti kritice plavkyně Seemanové. Byla jedinou evropankou ve finále na 200m volným způsobem. A kritika za čas? Nesmyslná. Nikdo z plavců z celého světa se v tom bazénu nepřibližuje nejen k nějakému světovému či evropskému rekordu, ale ani k rekordu osobnímu. Je již známo, že ten bazén je prostě pomalý z důvodu jeho malé hloubky kolem 2m. Krásně je to vidět při závodech ve znakařském stylu, kdy po skoku do bazénu před startem, narážejí plavci nohami na dno.
Citace z článku: "Ještě předtím, než dojde k exekuci, může dlužníka kontaktovat inkasní agentura, které dluh věřitel předal." A to "předání dluhu" má být jaké právní jednání? Inkasní agentura po vás může požadovat zaplacení dluhu na základě smlouvy o postoupení pohledávky nebo na základě pověření věřitelem. Postoupením pohledávky dochází ke změně věřitele, kterým se tak nově stává inkasní agentura, a může se tak stát i bez souhlasu dlužníka. Aby však dlužníkovi vznikla povinnost zaplatit novému věřiteli, musí být o této změně informován ze strany původního věřitele nebo to musí inkasní agentura prokázat. Do této doby lze dluh splatit původnímu věřiteli. Častěji však inkasní agentury vymáhají pohledávky na základě pověření věřitelem (plné moci udělené věřitelem), kdy jednají jeho jménem a na jeho účet. Je třeba trvat na tom, aby inkasní agentura předložila příslušné pověření (plnou moc). Úhrada dluhu nesprávnému subjektu totiž dlužníka nezbavuje povinnosti splnit závazek svému věřiteli. Inkasní agentura nemá nárok na zaplacení neodůvodněně vysokých nákladů a poplatků spojených s vymáháním dlužné částky. Pokud dluh není uhrazen včas, má věřitel toliko právo na úrok z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených například se zasláním upomínky. Nic více. Celý článek je obsahově nepřesný a v určitém rozsahu i zavádějící a propagující činnosti inkasních agentur. Inkasní agentura není subjekt oprávněný realizovat výkon rozhodnutí a tím spíše není exekutorem. Její oprávnění jsou v podstatě omezena na výzvu k zaplacení dlužné částky a jejího příslušenství.
Pro pana autora článku k rozšíření si vědomostí. Ty velké bojkoty olympiád nebyly dva, ale tři. Vedle zmíněných bojkotů v roce 1980 a 1984 byly již roce 1976 bojkotovány letní olympijské hry v kanadském Montrealu, a to téměř všemi africkými zeměmi. Důvodem bojkotu v roce 1976 byl protest proti souhlasu novozélandské ragbyové reprezentace s přípravným zápasem proti JAR, která tehdy byla dlouhodobě z olympijských her vyloučena kvůli apartheidu.
A jak soud rozhodl se z článku nedozvíme. Určitě ne tak, jak je v něm kurzívou uvedeno, že "výživné se snižuje na absolutní minimum". Naprosto zbytečný článek, jenž má být rádoby zajímavý přičemž je to neskutečný paskvil a napsaný zřejmě jen proto, aby paní redaktorka za svůj plat vykázala nějakou činnost.
26 mil. Kč za to dá jen někdo, kdo si tisícikorunou zapaluje doutník. Pozemek téměř celý zastavěný. Bez zahrady. Do 10 metrů za domem frekventovaná silnice. O pár dalších metrů dále hlavní železniční koridor včetně přejezdu se zvukovou signalizací. Na pozemek vyvýšený výhled ze sousedního domu. Celý článek není nic jiného než neskrytá reklama realitky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Aha, tak že stádo cestovatelských blbů, které na zákony a předpisy země, ve které jsou návštěvě, kašlou, musí vylézt na pyramidu v Gize, ačkoliv je to výslovně zakázáno. A ještě se tím veřejně v médicích chlubí. Zřejmě to tak dělali na té své expedici víceméně pořád. Není co dodat, měli by se vzájemně profackovat.
1 odpověď