Dvě faktické připomínky:
1) V šeru dávných věků neexistovala žádná řeka s názvem Berounka. Té řece se říkalo (ještě celkem nedávno) Mže.
2) "A Labe by se vlévalo do Vltavy." Tak to tedy nikoli. Ne že pravidla stanovená nejsou, jsou (viz hledání pramene Amazonky českou expedicí), ale u nás se nikomu nechce šťourat v zažitém systému. Na Mělníku je situace jasná a jednoznačná. Labe přitéká od Prahy (splňuje všechny čtyři základní podmínky). Otázka tudíž je jak se jmenuje vodní tok přitékající od Brandýsa. S tím jsou ovšem spojené šlamastyky další, např. název města Vrchlabí.
Splňuje jen 3 podmínky. Labe pramení ve vyšší nadmořské výšce.
A jak mám pochopit výraz že Labe přitéká od Prahy? Asi jak že Berounka přitéká od Štěchovic?
Dobře. Evidentně jste to stále nepochopil, tak vám to vysvětlím. Vltava v Mělníku je mnohem větší než Labe. Má větší průtok, je delší, má větší povodí. Takže podle pravidel by se Labe mělo vlévat do Vltavy. A nebo pokud postupujeme proti proudu toku (což myslí pan Petr Smolek) by Labe do Mělníka mělo přitékat z Prahy. Jasné?
A není váš dotaz hloupý? Přehrada reguluje odtok do níže položených oblastí a akumuluje vody přítoku do nádrže.
Hloupá je reakce těch lidí, kteří si nepřečtou celé vlákno, že pane Hajovsky. Já reagoval na paní Kouřimskou a na její tvrzení, kterému nerozumím. Zatím mi to stále dostatečně nevysvětlila.
Přehrada není od toho, aby to povodeň úplně eliminovala. Přehrada je od toho, aby snížila průtok. Ona tu zátěž protáhne na více dní. To může dělat dokud jí stačí kapacita. Pokud jsou takové vytrvalé deště, tak vždy budou záplavy, ale přehrada dokáže zmenšit záplavové území. Lidstvo staví přehrady už stovky let a vy se chcete hádat a tvrdit, že to nemá smysl. Podívejte se na historii Karlova mostu, budete se divit, kolikrát už měl spadnutý některý z oblouků. Za dobu existence vltavské kaskády ani jednou. Proč asi...?
No a co? Jak to souvisí s mou otázkou: jak by nová přehrada regulovala přítok?
Přečte se odkaz. Navrhovaná opatření společně s přehradou mají zajistit aby kulminační průtok významně nepřevyšoval q100.
V odkazu se uvádí toto: "Retenční objem je vymezen pro zachycení vrcholové části hydrogramu povodně nad průtokem 100 m³/s, ve funkci tedy bude při povodních s kulminačním průtokem nad cca Q10 ~ Q20." Možná s ostatními opatřeními by to bylo i více ale tady se bavíme o přehradě.
Byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil informaci z článku, že přehrada je vhodná pro dvacetiletou vodu a nevhodná pro stoletou vodu.
Podle mého selského rozumu je přehrada vhodná pro regulaci jakéhokoliv množství vody. Pokud je vody daleko více, než může přehrada pojmout (a o tom není např. při stoleté vodě sporu), tak přehradou část vody, která je nad její kapacitou, může jen protéct, ne?
Samozřejmě za předpokladu, že se přehrada neprotrhne.
Ale to by neměla, na to má přeliv...
Já si to vysvětluji takto: Když přehrada není, tak se postupně hladina řeky zvyšuje a lidé vidí co se děje a třeba se nechají evakuovat. Malá přehrada zadrží nápor vody třeba na pár hodin a pak to začne přetékat. Poteče stejně vody jako by tam nebyla a záplavy budou prakticky stejné. A navíc tam bude ta rychlá náhlá vlna, což mnohé lidi může překvapit.
Je navržena na transformaci 100 leté vody. Kdyby stála byl by 4 dni čas ji upustit. A samotná fransformace povodňové vlny(okrájejí jejích špiček) je zásadní na odvrácení či zmírnění škod. A většina odborné veřejnosti je shoduje, že bez přehrad to u nás nejde.
Kde je uvedeno, že je navržena pro transformaci 100 leté vody?
dobrý den,
Vám pro zajímavost posílám informace o tržbách KMK Granit, kde jednoznačně vyplývá, že příjmy z vývozu třeba za rok 2022 tvořily až 72% příjmů společnost, pan Tatýrek z firmy Granit neuvádí pravdivé údaje .. Možná si kladete i otázku, co z toho záměru má stát. Stát z toho má 16,591Kč z každé vytěžené tuny. 1,66 mil ročně. Z této částky odvede obci 38% cca 630 tis. . Přikládám ceník, KMK Granit, kdy se živec prodává okolo 540,-Kč za tunu a to na domácím trhu. Při 100 000 tunách ročně nebo i 200 000 je ten hrubý příjem ( bez výdajů) pěkná sumička, ale hlavně pro těžaře. Stát následně bude hradit náklady na rekultivaci, opravu silnic atd… Takhle se tady hospodaří..
Karlovarský kraj je jedním z krajů, postižených důlní činností a slibují zvýhodnění a miliardy na rekultivace území zasažených důlní činností. Naproti tomu tu chtějí otevírat další povrchový důl, a to uprostřed nádherné přírody.
Děkuji za zajímavé informace. Mé otázky ale zůstaly nezodpovězeny.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Výška pramene je irelevantní. Čtvrtou podmínkou je tvar soutoku. I tuto splňuje Labe, řeka přitékající od Kralup nad Labem.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak jsem dohledal tato pravidla: "Při stanovování hlavního pramene největšího světového veletoku byla brána
v úvahu následující hydrografická a hydrologická kritéria (jsou uspořádána sestupně
podle důležitosti):
− délka stálého říčního toku;
− největší vzdálenost bodu na rozvodnici
od ústí;
− plocha povodí;
− množství protékané vody za jednotku
času – průtok;
− nadmořská výška pramene.
Doplňkovým kritériem je vyrovnanost
podélného profilu toku."
Výška pramene je zde uváděna jako jedno z kritérií.
Z jakých zdrojů čerpáte vy?
2 odpovědi