Počátek stagnace české společnosti leží v porušení principu volné soutěže jednotlivých politických stran (jejich pozitivních, nikoli negativních programů, které mají ideu, nikoli ideologii). Absence inspirativnich myšlenek vede k autoritářstvi, jehož účel je jediný - udržení moci. K tomu slouží mnoho podprahových metod - např. ignorance potřeb společnosti, zneužívání moci vůči nejzranitelnejsím skupinám obyvatel, omezování názorové plurality. Vláda petislepence neobstala, protože nemohly obstát typy lidí, kteří ji tvořili. Krajské volby jsou hlasováním ani tak pro ANO, jako jasné NE dosavadními stylu vládnutí a zejména jeho obsahu. Poučné? Uvidíme...
Jihočeský kraj je skvěle spravovaným regionem. Obyvatelé ocenili veřejnou službu svou volbou. V čele stojí kompetentní lidé. Infrastruktura je zajištěna i ve vysokých polohách, protipovodňové značení silnic bylo provedeno profesionálně, takže se dalo bez problémů projet z Prachaticka směrem na Plzeňsko . Klobouk dolů, Jihočeši !
Osobní zkušenost: praktický lékař, psychiatr - gerontolog, oční lékař lékaři ORL v okrese nedostupni, kapacity na lůžkové interně, neurologie nedostačující, diagnostika a léčba čistá technologie bez zájmu o lidskou bytost případná hospitalizace téměř s projekci, kapacita v sociálních službách katastrofa. Toto je výsledek práce generace narozené v 70. Letech a později. Absence strategického a koncepční myšlení, mnoho slov, málo úctyhodných činu, hlavně sobeckost chamtivost, známosti a ostré lokty.
Každá ztráta života se počítá. I ta Majdanu v Kyjevě, i ta na civilním obyvatelstvu do konfliktu i po něm a to na obou stranách. Proto se ozbrojené konflikty nemají podporovat a strany se maji vést politickyky k mírovému řešení např. K realizaci minskych dohod.Dusledky jsou evidentní dnes a dočkáme se dalších.
Nejhorší je, když se domácí péčí o dementního rodiče fyzicky a psychicky vyčerpaný jediný rodinný příslušník sám senior, který nemá podmínky pro denní péči o nemocného , setká s nepochopením (???) praktického lékaře (není účelné předepsat domácí zdravotní péči), v rozumném dosahu není ordinace gerontologa, psychiatra ani lůžkového psychiatrického oddělení (s dementním člověk se dojíždí do sousedního kraje), při hospitalizaci primář neurologie apeluje na denní dohled nad pacientem propuštěným do domácího léčení, primář neurologie má za to, že když "může chodit, tak propustit domů" a v místě bydliště není volná kapacita v domově pro seniory se zvláštním určením. Reálně se naplňuje slib "dožití doma". K tomu VZP poradí změnit praktického lékaře v případě, že u registrujícího praktika nelze dosáhnout domácí zdravotní péče z veřejného pojištění a v rozumném dosahu bydliště praktičtí lékaři z kapacitních důvodů další pacienty nepřibírají do stavu. "Skvěle" naplněné ústavní právo na zdravotní péči a na důstojný život ve stáří! Společnost není připravena řešit z veřejnoprávních prostředků takovou sociální situaci (osobní zkušenost na Chomutovsku).
Vláda se drží původní proklamace - nepracuje pro lid této země. Z toho plyne zneužívání státní moci proti nespokojenym občanům využívajícm přirozené právo formou, kterou sami zvolí, vyjádřit protest. Dává přednost tajtrlikování před reprentanty cizích mocností, kteří v domácím prostředí jsou podobně konfrontovani s protestujícími.
Zemědělství je třeba především rozumná vnitrostátní politika nezatížená ideologiemi, úcta k lidské práci, důvěra v odpovědnost člověka za to, co činí ve prospěch svůj, společnosti, životního prostředí. Žádná finanční podpora neospravedlní mýcení a zaorávaní. Je teba kontuity s těmi, kteří tuto zemi na venkově kultivovali, národ vyživovali a nesli nejhodnotnější tradice zemedelstvi před námi. A to platí obecně navzdory stupidním komentářům . Zemědělci mají právo odporovat a zatím tak činí statečně.
Úpadek ekonomický se promítá do myšlení a chování lidí na všech úrovních, především do výchovného prostředí v rodinách, do vzdělávacích procesů a zejména v kultuře - povrchní témata, neprofesionální zpracování, úroveň interpretace až na výjimky katastrofální. Cestu vidím v rozvoji regionů protože tradiční centra ovládla dekadence.
Podle stejného (evidentně účelově) vypracovaného navodu se v české justici postupuje už řadu let. Úspěšně ji aplikují soudní funkcionáři napříč soudy. Pro objektivitu je třeba dodat, že podobně postupovala ( a možná i dnes postupuje) i podnikatelská sféra a další zaměstnavatelé. Protiprávní hnus v "demokratické " společnosti.
Mladí, se kterými jsem v kontaktu já ( např.
Rodina čítající 35 osob české, německé, slovenské , portugalské, anglické národnosti ve věku 3 až 75 let) ctí rodiče a jejich konzervativní postoje, což jim nebrání zvládat nové ( nikoli módní povrchní nepromyslene byznysem motivovane ) technologie a zvladaji je na stredoskolske i vysokoskolske urovni. Neodříkaji se pozitivních i negativních zkušeností minulých dob a generaci ( nebourají pomníky, neoceňují neocenitelné ) jsou pokračujícími nositeli těch nejosvédčenejšich a nejlepších tradic svých etnik, především různorodosti a individuální jedinečnosti včetně těchto charakteristik národně státních českou menu v to včítaje. Budují svou současnost a budoucnost nekompromisně podle své zkušenosti. Nepotřebují prázdné projevy ani manipulace motivované bůh ví čím . Potřebují sebevědomou ( nikoli sebestřednou) politickou reprezentaci, která je schopná hájit na mezinárodní úrovni národní zájmy. Protože rozmanitost a schopnost udržet ji ve všechh součástech lidské existence je základním vesmírným principem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Rodiče mají ústavní právo vychovávat děti tomu odpovídá povinnost tak činit. Rodiče tudíž nemohou být vyloučení z aktivní účasti na výchově dětí kdekoli i ve škole. Školský zákon jako norma nižší právní síly rodiče opravňuje žádat ředitele o vyloučení dítěte z výuky ředitel má správní uvážení - žádosti může ale nemusí vyhovět. Je LGBT agenda výsledkem vědeckého poznání ? Má být tato agenda předmětem výuky? Anebo výchovy? Školský zákon v řadě věcných témat nejde do hloubky a v některých bodech je protiústavní.
.
1 odpověď