Uvědomujete si, že objem znalostí se zvětšuje exponenciálně, tedy to co jste napsal je absolutní nesmysl?

Maturant z gymnázia před třiceti lety například neměl v podstatě tušení o základech biochemie. Dnes se základy biochemie běžně vyučují na učilištích.

Když se podívám do dnešního učiva chemie z VŠ a před třiceti lety, tak polovinu z věcí, která tam je dnes, v tom 30 let starém učivu není.

Kdysi byla VŠ známka vzdělanosti. Dnes je to jen titul (na doživotí)..Proto ho má 30%. Tolik chytrých lidí v populaci není...Anebo máme samé chytrolíny?

A o co tedy podle vás jde. Já se v tom totiž už jaksi nevyznám a neorientuji. Som voľako zmätený. Vďaka. Děkuji.

Jak to bylo "doopravdy"? Aby byl film životný a naplněný člověčinou, tak tu asi nelze všechnu dohledat v archívech. Je potřeba dovolit autorům jistou míru fantazie. Např. slavný Formanův "Amadeus" byl založen na předpokladu, že Salieri Mozarta nenáviděl a usiloval mu o život. Přitom všichni historikové tvrdí, že je to navýsost nepravděpodobné, až vyloučené. Že tedy tito skladatelé byli vlastně dokonce přáteli. Kupodivu snad nikdo se nad touto fabulací nenávisti nerozhořčoval, neboť ta dala filmu velký náboj o střetu průměrného skladatele s géniem. Tomu se prostě říká "umělecká licence"...

Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se lze doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až kolem 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění své kouzlo, hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají většinou buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Úspory jsou jistě možné všude, ale ve školství obzvláště. Naše školství jde poslední dobou razantně dolů.

Vysokoškolák je pro zaměstnavatele určitou zárukou, že si dokáže poradit sám. Zaměstnanec jde pro radu k vedoucímu, vedoucí k řediteli a ředitel už nemá za kým jít – musí si poradit sám.

No MU bych opravdu nedával za příklad.To myslíte universitu, kde nerudová kšeftovala s tituly? Netahám do toho politiku. Jen říkám ,že díky takovým lidem,to pro mne je pochybná universita a dávat ji do jednoho pytle s UK opravdu nechci. A určitě nejsem sám.

Určitě ne. Vliv školní výuky na pracovní život je ze znamých důvodů velmi nadhodnocen.