Dobrý den.
Potkal jsem ve svém životě více takových žen. A před léty doslova ženu mých snů.
Fakt mi stala za to, abych se hodně snažil. Bylo to tak jak popisujete v článku. Často mne pak přepadla pocit bezmocné. Nakonec jsem si ale řekl, že můj život a čas zde je cennější než jej utrácet řešením problémů, které jsem nezpůsobil a tak jsem to po 1,5 roce, sice s těžkým srdcem ukončil.
A světel div se, potkal jsem do 1/2 roku úžasnou ženskou, se kterou si už 1 a 1/2 roku rozumíme, smějeme se, povídání si doslova o všem se dosud nikdy nevyčerpalo a těšíme se na další čas strávený spolu.
Oba cítíme jak vedle sebe každý rosteme a rozvíjíme se.
Za mne je v tomto případě lepší neutrácet svůj čas. Na světě je plno lidí, které stojí za to poznat než vyvolávat v někom potřebu a schopnost, aby vnímala i ona vaše potřeby a pocity.
Hezky den přeji všem
Honza
Honzo, naprosto přesně. Mně to došlo až po 10 letech, studoval jsem Plzaka, trápil kamarády a pak jsem to pochopil. To jsou v podstatě nemocní lidé, umí být zlí, nevěrní ve všech směrech, bezohlední a krutí. Všem bych poradil - utečte, než skončíte na antidepresivech nebo v kriminale.
Že ono to nakonec bude tím jestli je v atmosféře toho CO2 0,0004 nebo víc nebo míň ? Tak s tím by se rozhodně mělo rychle něco dělat. Ať se i OSN přidá k zákazu spalováků. Že na zemi každou vteřinu přistane někde jedno letadlo bych zatím vůbec neřešil, stejně jako nějaké soukromé tryskáče a ty lodičky co vyklápí každou hodinu tisíce turistů ty zrušit taky nemůžete, tam byste mohli narazit.
Pane première, já si zase myslím, že je skoro jedno, jestli je to levičák nebo pravičák. Měl by to být především člověk z reálné praxe, který něco dokázal a pohyboval se v tržním prostředí. Znám takových lidí poměrně dost, ale většina z nich se nechce vůbec v politice angažovat. To je asi důvod, že jsou v politice lidé, kteří tuhle zemi vést neumí. Nejsou to už dávno osobnosti, které určují směr a mají vize, ale bohužel nejsou to už ani úředníci, kteří by dokázali zemi alespoň spravovat.
Klidně autorce ten názor zkazím. Po odchodu manžela tam, odkud není návratu, jsem byla pět let sama. Byly různé pokusy, ale nic vážného, protože nebyl důvod. Potom změna, našel si mne ON ve chvíli, kdy už jsem vlastně nedoufala. Slušný, pozorný, starostlivý. Už první společné chvíle byly předzvěstí, že mi tento muž za to stojí. Bylo a je to oboustranné. Co bych si víc mohla přát. Je nám spolu moc hezky a nic víc nepotřebuji.
Gratuluji a přeji vám oběma hodně lásky a krásných dnů.
Ano jsme skanzen. Nevím, co si kdo myslel, že nás západní "podnikatelé" přijdou vodit za ruce, že nás budou učit ? Mě teda vždycky chtěli jen podojit. Chtělo by to trochu hrdosti, inteligence, zrušit tu dotační nehoráznost, motivovat mladé, aby se šli učit řemeslo. Když máme na .... "oprav si barabiznu po babičce" , tak snad by se našel peníz i pro kluky, kteří by se učili řemeslo. Nebo se vám líbí všichni ti "operátoři výroby", kteří dají součástku A na místo B v předepsaném čase ?
Neseženete vyučeného kluka do výroby, neseženete zedníka, instalatéra, elektrikáře...
Před pár dny článek "Proč je nevěra tak lákavá" , dnes "Jak horko svádí k podvádění".
Nemohli byste napsat něco o krásném romantickém vztahu, kde jeden pro druhého je oporou ?
Třeba o manželství, kde vychovávají inteligentní, pracovité, odpovědné děti, kde úcta k partnerovi je ta z největších hodnot ve vztahu ?
A samozřejmě to, co je pro někoho tak lákavé, nepřímo změnou teploty omlouváte, by je ani ve snu nenapadlo ?
Napadlo vás někdy, že v případě nevěry, nemusí trpět nejvíc ten, který je podváděný ?
Ne ?
I v béčkovém seriálu hrdinka brání chlapci, kterého tajně miluje, aby si nic nezačínal s dívkou, kterou
nemiluje, protože nechce, aby si ten chlapec ublížil.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Tak si otevřete podnik na zpracování kaolinu...
1 odpověď
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
Proč bych to dělal ? Mám podnik na zpracování drátu.