Piráti si svou snahou dělat vše průhledně, dost natropili. Politika byla vždy plná nežádoucích vlivů, ale zkušení matadoři z toho ještě uměli vytěžit. Když jsem viděl Michálka, jak se vyjadřuje plný emocí, bylo jasné, že tím spoustu lidí popudí. Choval se jako dítě, kterému sebrali hračky. Proti zkušeným politikům, kteří se roky učí mluvit tak, aby se to líbilo občanům, prostě nemají šanci... Říkat v politice pravdu, je cesta do pekel. Ač nemám rád Kalouska, tak musím uznat, že jeho přímost mě občas imponovala. Ale oj je zkušený politik, tak ví, jak mluvit dál. Piráty ovládly emoce ale vybruslit ze svých projevů už neumí.... Je to škoda, mladá krev s jinými názory naši politickou scénu občas oživila. Ale bojovat s Fialou nebo Babišem, na to ještě nemají.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem už starý. V široké rodině s mnoha dětmi jsme měli jen synovce, u kterého jsem věřil této diagnóze, hlídat ho byl opravdový nápor na nervy. Ale kolik měla na svědomí nemoc a kolik rodiče, kteří byli víc v hospodě než doma? Kam se poděl obyčejný selský rozum? Vždyť já začínám mít pocit, že kdyby dnešní rodiče zůstali bez informací vědců, pseudovědců, výzkumníků a podobných rádců, tak nejsou schopni své děti vychovat 🙁 Na všechno máme studie, které nám radí, co všechno je dobře a čeho se vyvarovat. Pokud to bude takto pokračovat, tak vymřeme, protože se vlastně máme vyvarovat prakticky všeho. A pokud náhodou najdeme něco, co je dobře, tak to brzy jiná studie vyvrátí. Naše babička nás v létě na vesnici přes prázdniny hlídala, šest vnoučat najednou. Když jsme moc zlobili, tak přiletěl pohlavek nebo výprask, nadávala nám do nevychovaných spratků a parchantů a přesto jsme se všichni těšili na další prázdniny u ní. Mám dva vnuky, které hlídám. Ten starší ( 8 ) má podle dcery samozřejmě ADHD a za problémy ve škole může učitelka. Rodiče řeší vše pouze domluvou, vnuk z nich nemá žádný respekt. Mě postupně docházela trpělivost a z domluv a výhrůžek měl srandu. Po třech varováních dostal studenou sprchu a po delší době výprask na zadek. To bylo řečí okolo, co jsem si to dovolil. On uražený a já zásadový, takže jsem řekl, že ke mě nesmí, dokud se neomluví a nezačne trochu poslouchat. Ostatní členové rodiny včetně dědů a babiček tvrdili, že už ho nikdy neuvidím. Po pár týdnech nevydržel, omluvil se a dodržuje pravidla. A teď mě závidí - umí pozdravit v obchodě, poprosí, poděkuje...
3 odpovědi