Proč bych si něco zjišťoval, když mám v okolí spoustu dětí s diagnostikovaným ADHD, takže je stačí pozorovat a přitom znát nebo sledovat chování jejich rodičů. A pak přidám životní zkušenosti a selský rozum. Nepopírám, že ADHD je diagnóza, která je nepříjemná. Ale jsem si jistý tím, že je v obrovské míře zneužívána hlavně rodiči, kteří nechtějí hledat příčinu především ve své výchově. Ale oni za to zase tolik nemohou, protože výzkumy přeci zjistily..... A budete se strašně divit, v rodině máme poměrně renomovaného dětského psychologa, který raději odešel z oboru, protože dnešní rodiče nechtějí slyšet o tom, že musí začít u sebe. Těch rodičů, kteří po něm chtěli aby jim potvrdil ADHD bylo hodně. A žádné neměli, jen je to pro rodiče jednodušší. Když zlobí v restauraci nebo MHD, tak vysvětlí okolí, že má ADHD a nelze ho uklidnit. Krásná to doba, když za všechno může někdo jiná nebo závažná diagnóza....

Já vycházím ze životních zkušeností. Spíš mám pocit, že více by měli studovat někteří lékaři, kteří se tím zabývají. ADHD stanovují i u hyperaktivních dětí, které jsou jinak docela normální, jen nemají nastavené pravidla od rodičů. Ti si pak za určitou dobu nevědí s takovým dítětem rady, tak zajdou k lékaři, který jim přidělí tuto diagnózu. Rodiče mají konečně vysvětlení se kterým všude operují. Jak je to dnes jednoduché, když za všechno může nějaká nemoc a nemusí se řešit případná chyba ve výchově nebo rodinném prostředí.

Jsem už starý. V široké rodině s mnoha dětmi jsme měli jen synovce, u kterého jsem věřil této diagnóze, hlídat ho byl opravdový nápor na nervy. Ale kolik měla na svědomí nemoc a kolik rodiče, kteří byli víc v hospodě než doma? Kam se poděl obyčejný selský rozum? Vždyť já začínám mít pocit, že kdyby dnešní rodiče zůstali bez informací vědců, pseudovědců, výzkumníků a podobných rádců, tak nejsou schopni své děti vychovat 🙁 Na všechno máme studie, které nám radí, co všechno je dobře a čeho se vyvarovat. Pokud to bude takto pokračovat, tak vymřeme, protože se vlastně máme vyvarovat prakticky všeho. A pokud náhodou najdeme něco, co je dobře, tak to brzy jiná studie vyvrátí. Naše babička nás v létě na vesnici přes prázdniny hlídala, šest vnoučat najednou. Když jsme moc zlobili, tak přiletěl pohlavek nebo výprask, nadávala nám do nevychovaných spratků a parchantů a přesto jsme se všichni těšili na další prázdniny u ní. Mám dva vnuky, které hlídám. Ten starší ( 8 ) má podle dcery samozřejmě ADHD a za problémy ve škole může učitelka. Rodiče řeší vše pouze domluvou, vnuk z nich nemá žádný respekt. Mě postupně docházela trpělivost a z domluv a výhrůžek měl srandu. Po třech varováních dostal studenou sprchu a po delší době výprask na zadek. To bylo řečí okolo, co jsem si to dovolil. On uražený a já zásadový, takže jsem řekl, že ke mě nesmí, dokud se neomluví a nezačne trochu poslouchat. Ostatní členové rodiny včetně dědů a babiček tvrdili, že už ho nikdy neuvidím. Po pár týdnech nevydržel, omluvil se a dodržuje pravidla. A teď mě závidí - umí pozdravit v obchodě, poprosí, poděkuje...

Piráti si svou snahou dělat vše průhledně, dost natropili. Politika byla vždy plná nežádoucích vlivů, ale zkušení matadoři z toho ještě uměli vytěžit. Když jsem viděl Michálka, jak se vyjadřuje plný emocí, bylo jasné, že tím spoustu lidí popudí. Choval se jako dítě, kterému sebrali hračky. Proti zkušeným politikům, kteří se roky učí mluvit tak, aby se to líbilo občanům, prostě nemají šanci... Říkat v politice pravdu, je cesta do pekel. Ač nemám rád Kalouska, tak musím uznat, že jeho přímost mě občas imponovala. Ale oj je zkušený politik, tak ví, jak mluvit dál. Piráty ovládly emoce ale vybruslit ze svých projevů už neumí.... Je to škoda, mladá krev s jinými názory naši politickou scénu občas oživila. Ale bojovat s Fialou nebo Babišem, na to ještě nemají.