Teď jsem práci hledala. A poměrně častá reakce byla "vy nám vyhovuje po všech stránkách, ale už jste pro nás drahá!" Takže raději vzali někoho, koho budou muset zaučovat a kdo neodvede požadovaný výkon....možná se už v USA naučili hledět na zisk, který pracovník přinese a ne na to, že za práci musí platit?

Zjevně nevíte. Můj stryc byl lékař, teta je lékařka, tři neteře jsou lékařky. Můžu vám operovat slepé střevo?

Takže podle vás ty obě strany bude vyslýchat kdo? Starosta? Když dojde ke rvačce, bude chlapy rozhánět matrikářka nebo účetní? Protože starosta mezitím vyslychá dvě babky, které po sobě plivly na ulici.

Policie taky třeba rozhodne, co je přestupek, co půjde dál u nich a co odloží. To bude taky dělat někdo na obecním úřadě? Starosta řeší babky, matrikářka někde domlouvá chlapům, aby se nervali a dál už je tam jen uklízečka.

Ano, pokud otec na syna řádně platí a nemá omezená práva, je škola i školka povinna podat veškeré informace ohledně dětí. I kdyby neřekli přímo, kde dítě bydlí, není až takový problém se to pod nějakou záminkou dovědět.

Kamarádka mohla v bytě bydlet zcela legálně stejně jako tisíce dalších. Řada bytů se neprivatizovala. Tedy klidně mohla v tom bytě vyrůstat s rodiči a teď bydlet dočasně třeba na chatě. Nemá tedy co vracet. Jiná věc je, že paní z článku bydlí "na dobré slovo " a platí nesmyslně velký nájem, pokud tedy nejde o velký byt

Co z uvedených příkladů vám připadá jako respektující výchova? Mě tedy absolutně nic. Oba příklady jsou pouze o naprosté neochotě splnit si svoji povinnost a dítěti vysvětlit, že takto se situace řešit nedá.

Která tam potřetí kvůli tomu samému člověku nepřijede. Dostat kohokoliv k bezdomovci, byť viditelně zraněnému, je nadlidský výkon. Zkoušela jsem to několikrát. Tomuhle navíc nic nebylo.

Stejně tak mohli třeba udělat kotrmelec. Policie v takovém případě nemá co řešit a většinou ani nepřijede.

Hmmm.....vydělával jsem, měl jsem několik sportů, kamarády....o rodině nikde ani slovo.

Dokud byl zdravý a užíval si s kamarády a žena lítala kolem dětí a domácnosti, bylo všechno ok. Teď jsou děti dospělé a když si chce žena konečně taky po práci někam vyrazit nebo si sednout s kamarádkami, tak má sedět doma s manželem a poskytovat mu plný servis. Tak to je fakt dojemný příběh.

I když je pán nemocný, tak by se mohl zamyslet, kolik toho on dělá pro rodinu? Chápu, že s rakovinou asi nebude prát ani vařit, ale objednat ženě kytku nebo občas s ní zajít do restaurace by asi dokázal, ne?

Zjevně o pomoc žádal a to zcela zbytečně. Kdybyste článek četl, věděl byste, že volali X krát lékaře. Jenže ti mají jiné povinnosti, třeba stávkovat.

Možná by stačilo se na schůzky řádně připravit. Po 36 letech na různých středních školách řeknu asi tolik, že ke mě chodili i rodiče, kteří nebyli na jediné schůzce na ZŠ a často jeli ve dvou i dvě hodiny. Protože jsem s nimi komunikovala že zájmu a ne z povinnosti. Protože si došli popovídat a věci typu rozpočtu školy dostali dopředu mailem, takže se na ně i ptali. A protože byli zvědaví, kdo se jim stará o děti. Přistupovat k tomu jako k činnosti za trest je hodně špatně - že strany učitele.

Zaměstnavatel to nedává ze svého, odečte to z toho, co zaměstnanec vydělá. Zkuste si nejprve zopakovat aspoň zaklady ekonomiky, než zacnete psát.

A proč se jich tedy nezdržíte?

V praxi to tak - až na toho ředitele - samozřejmě není. Malé i větší školy většinu těchto funkcí sdružují nebo mají v necelých úvazcích. A ředitel malé školy obvykle řídí i mateřskou školu a jídelnu, což je na větších školách oddělená organizace.

Ale asi bychom mohli ušetřit na poradcích ministra, když mu nejsou schopni dodávat relevantní data.

Zatim všechny první dámy spravovaly nadaci, a určitě ne zadarmo. Měly co dělat, o co se starat a bylo na mě vidět.

Tohle je poprvé, co první dáma, navíc s vlastním přijmemv podobě výsluh, natahuje ruku po cizím.

Problém je jinde. Osobně si klidně připlatím za nadstandardní služby, ale musí dávat smysl. Když mi na soukromé klinice nabídnou VIP pokoj, kde je největší výhodou možnost hotelové stravy, ale musím si jej platit hned od nástupu a přitom vím, že nastupuji v den operace, nejméně den poté budu na JIP a pak mám dva dny tekutou stravu a propustí mě domů, ztrácí to jakýkoliv smysl. A hodně mi vadí, když mi pak personál dává najevo, že jsem otravný póvl, který odmítl vyhodit cca 30 000 Kč oknem.

Ona tady už dávno je, za lepší péči si samozřejmě platit můžete. Jen to není jak u zubaře, kdy platit prostě musíte, protože základní péči většin z nich jednoduše vůbec nenabízí.

Stačí se naučit číst a v příspěvku byste si to hravě našel. Ovšem ten váš úžasný online systém si s tím neporadí, to tady víme všichni.

A nestojí náhodou v té první linii rodina? Neměli by rodiče vysvětlovat dětem, co je realita, jak ji rozpoznají a že mít vlastní názor neznamená tupě papouškovat mainstream?

Jedním dechem se zveřejňují články, jak učitelé ničemu nerozumí a neumí vysvětlit ani ty nejjednodušší pojmy a nepracují s technikou ani s médii a najednou jsou "v první linii"? Nebo je to tak, že obraz učitele se modeluje podle toho, kolik hlasů potřebuje vládní garnitura?

Zkuste si šouravým krokem dojít k telefonu a zavolat si do nejbližší lékárny. Nebo k nejbližšímu veterináři. Obyvkle není problém to tam nechat na dobu, kdy půjdete někam poblíž nebo pro léky a jedna tableta se koupit dá, jen se člověk musí ptát