Jsem si jistý že Pan Prezident Petr Pavel volil správně, tedy pětikolku. Ale musím uznat že má pravdu. Pan Fiala bude muset přidat. Mnoho voličů totiž věří populistům Bureš, Okamura, Konečná, věří jim všechny blbosti, sliby chyby a marmeláde z koblihe kolem pusy
A vy ještě věříte Fialovi ty předvolební kecy typu: my jsme změna (k horšímu), přinesli jsme republice lepší budoucnost (leda tak ukrajinské republice), naše země se přestane zadlužovat (máme nejvyšší schodek v historii), senioři budou mít důstojné stáří (tak je hned okradl o tisícovku na důchodě a o inflaci radši ani nemluvím), nezvýší daně (taky lhal jako když tiskne) a mladí lidé tady budou mít budoucnost (no, nezávidím jim to mládí a už vůbec ne tu budoucnost). Ale jinak dělá slušnou a hodnotovou politiku (to byla ironie - samozřejmě). Je to zkrátka sedmilhář...ne-li víc.
V současné době hlavně přešlapuje na místě. Ministerstvo chce rozvoj kompetencí, psychologové chtějí důraz na duševní pohodu, veřejnost a zaměstnavatelé chtějí všeobecný přehled a dovednosti, část rodičů chce důraz na znalosti a výkon, část rodičů chce, aby si děti ve škole "učily jen to, chtějí" a hlavně si hrály, žáci chtějí hlavně zábavu a "povídat si", přijímačky na SŠ vyžadují schopnost rychle vysypat znalosti, umět testové strategie a být odolný vůči stresu. A co učitelé? Ti chtějí hlavně mít možnost v klidu učit, jak nejlépe dovedou, aniž by jim to narušovali nezvladatelní žáci a agresivní rodiče. A mít k tomu dostatek materiálního a technického zabezpečení, pokud možno. Jak dlouho tohle může fungovat?
No nejde se zavděčit všem, ale přešlapovat na místě, to se také daleko nedostaneme. Není to legrace, to uznávám.
Ano, určitě. Úplně to vidím. Vaše dcera předškolního věku si jednoho dne sama od sebe vyndala z knihovny knihu a pustila se do čtení. Vy jste v tom vůbec nijak nefigurovala, stačilo jí, že zpovzdálí viděla, jak vy sama občas něco čtete. Ach jo... Víte, co děsí mě? Že někdo může tak nestydatě lhát, nebo svým lžím dokonce věřit.
A ne, já děti na rozdíl od vás nepodceňuju a moc dobře vím, že trocha nepohodlí a dělání něčeho, co je zrovna nepřivádí k euforii, jim nemůže nijak uškodit ani zkazit den. Natož pokazit jejich celoživotní vztah k učení, nebo je dokonce demotivovat a zničit jim jejich vnitřní talent. Možná že to vy byste jim měla víc věřit a nedělat z nich nesvéprávné křehké květinky, jejichž svět musí absolutně vždy a ve všem běžet podle nich. V takovém světě totiž nežijeme a až to jednou takhle vedené dítě zjistí, tak se zhroutí a vše, co se do té doby jakýmkoliv způsobem naučilo, mu bude k ničemu.
Nemá význam se s Vámi handrkovat a číst o tom, že nestydatě lžu. Tato diskuze je neplodná. Nebo plodí urážky, tak bude lépe ji ukončit.
Mi (nebo mně) se bude stýskat - 3.pád - komu, čemu? Poněkud jste se znemožnila - oba tvary jsou naprosto spisovné a zaměnitelné. Ach jo. Potřebujete si zjevně zopakovat 3.třídu, nejen 3.pád. Zde doučit:
No, moc pěkně česky to ovšem nezní....Když už, tak spíš - bude se mi stýskat.
Ale to se rýpeme v h....
Tak že ti, co profláki jeho deportaci by měli být potrestáni za zbytečnou smrt tří lidí a těžká zranění dalších, vč. úhrad veškerých nákladů, jako je odškodné pozůstalým a léčebné náklady. Myslím ale, že z toho nic nebude a zůstanou vysmátí. Jako vždy. Hanba.
No hlavně Merkel babu, tu hnát k zodpovědnosti jako první.
Spousta věcí jde vždycky "udělat jinak" - jenže těch způsobů, jak věci dělat "jinak" je také hodně - a obvykle žádný nevyhovuje všem. Je mnoho věcí, které by se měly na školách změnit - ale společnost se jaksi nedokáže domluvit, jakým směrem by se měly změnit. Já bych rozhodně hodně věcí změnila - ale je vysoce pravděpodobné, že bych měnila jiné věci a jiným směrem než třeba vy, nebo moji kolegové. 🙂 Jisté je, že české školství je určitým společenským kompromisem mezi naprosto protichůdnými požadavky různých částí veřejnosti - ale i systému samotného. Vlastně je pod takovým tlakem, že největším zázrakem je, že se ještě nesesypalo úplně - a je to hlavně zásluhou spousty učitelů - srdcařů. A druhým zázrakem je, že v takových podmínkách ještě dokáže generovat studijní výsledky, které jsou v mezinárodním srovnávání vysoce nadprůměrné. Ovšem obávám se, že už to dlouho za těchto podmínek nevydrží.
Máte pravdu - je mnoho způsobů a žádný nevyhovuje všem. Tento současný je jeden z nich. A ubírá se prapodivným směrem.
Pletete dohromady "učení" a "získávání vědomostí a vzdělání". Přirozená věc, která je dětem dána od přírody a na kterou stačí jen pasivně pozorovat svět kolem, je právě to "učení", které spočívá v získání, procvičení a osvojení se běžných lidských dovedností nutných k přežití. Takto se děti naučí chodit, mluvit, oblékat se, samostatně jíst, dodržovat hygienu, hrát si apod. "Získávání vědomostí a vzdělání" je něco úplně jiného a "přirozeně", tak jak byste si to přála vy, se to nikdy nenaučil ani nenaučí nikdo. Dítě nezačne samo od sebe číst, psát, nebo počítat, když mu neukážete jak na to a nebudete to s ním procvičovat. Tohle prostě samo neodkouká jen tak, že bude pozorovat jak to dělají ostatní. A to je pořád jen základ. Naučit se tímto způsobem historii, geografii, přírodní vědy... Ne, to fakt nejde, i když by to bylo hezké...
Ale tak pokud vám stačí, že se vaše děti nebudou pomočovat, naučí se mluvit a dokážou se samy najíst příborem, pak OK. Někomu to třeba může vyhovovat. Ale já chci, aby ty moje i ty, které mi svěřili jejich stejně smýšlející rodiče, byly trochu víc, než jen mluvící opičky v šatičkách. A funguje to poměrně dobře, protože ne, tato forma učení (chcete-li budu tomu říkat vzdělávání) pro ně není vždy příjemná a raději by se věnovaly něčemu jinému, ale jde jen o část jejich zážitků, které ve škole získávají. Ten zbytek na těšení bohatě stačí.
Velmi se mýlíte. Děsí mě představa, mít učitelku vašeho typu. Cvičené opičky v šatičkách, co se nepomočují? Moje dítě četlo a počítalo ještě před nástupem do školy, a to jsem mu to skutečně neukázala, jak na to. Ano, nadání tam je, potvrzené PPP, tak to šlo samo, jako po másle. Nejsou všechny děti stejné. Každý potřebuje své a není univerzální postup. A to je právě ta možnost změny ve školství. Ne zatvrzele zůstávat na místě. Překvapuje mě, že když pracujete s dětmi, víte o nich tak málo, a tolik je podceňujete. Škoda.
Žádná ojedinělost. Zrovna asi před dvěma hodinami mi psali přes whatsapp moji loňští deváťáci, že se jim po mně stýská už teď (mi po nich taky, mimochodem 😄 ) a poslali mi fotku, jak jich někde 8 sedí a kecají. A hned u toho psali, že se brzy přijdou na mne podívat.
To je skvělé, asi jste pro ně byla dobrou učitelkou. Kéž by to tak bylo ve více předmětech a u většiny učitelů. Snad je i učení skutečně bavilo.
Mě spíš vadí systém, který tu je, mám k němu plno výhrad. Spousta věcí by šla dělat tak, aby dětem prospívala.
Jestli ono to nebude tím, že učení se není příjemné, nikdy nebylo a nikdy nebude. Proč? Protože je to náročné a existují miliony příjemnějších činností. Pokud chce ale člověk něco umět a znát, nemá na výběr a musí to nepohodlí překousnout. Stejné je to i v případě, že máš člověk umělecký, nebo sportovní talent a nechce ho zahodit. Jen talent totiž nestačí. Musí tvrdě, soustavně a neúnavně trénovat, což není příjemné. Nebaví ho to. Bolí ho to. Ale dělat to musí. Pokud začneme dělat jen to, co je pro nás snadné a příjemné, přijde stagnace, zakrnění, úpadek a konec. Přesně v tomto pořadí. Ostatně nebylo by to poprvé. V historii se to stalo už mnohokrát. Jakmile začala nějaké civilizace upřednostňovat své pohodlí před vším ostatním, brzy následoval její pád a nahrazení civilizací jinou.
Nebude to tím. Učení je pro děti přirozená věc, která je jim od přírody dána. Dělají ji, zajímají se o dění okolo sebe, chtějí všechno pochopit a poznat, pomáhat, pracovat a není jim to nepříjemné. Ovšem jen do okamžiku, než nastoupí do školy. Zájem a nadšení upadá, stává se z toho nutné zlo. A potom ano, uvědomí si, že je to už nebaví a existuje spousta příjemnějších činností. Nastupuje přemáhání, nechuť, skutečný zájem se vytrácí. Dítě nemusí dělat jen to, co je snadné, pokud ho něco hluboce zajímá, je ochotné na tom pilně pracovat.
Psala jste, že u vás se většina dětí do školy těší, a zároveň, že učení se není příjemné, nikdy nebylo ani nebude, tak to mi nějak nejde dohromady. Na co se tam těší, na nepříjemnosti? Já si naopak myslím, že učení se je příjemné, pokud probíhá přirozeně a je o něj skutečný zájem.
Ojedinělost? Já jiné neznám, takže kde se nachází? Asi skoro všude. Ta naše ve středních Čechách. Spíš by mě zajímalo kde se nacházejí ty mučící ústavy před kterými každé ráno stojí nekonečné fronty plačících dětí svíjejících se v hysterických záchvatech z představy, jak se musí jít učit zbytečné věci, které jim nikdy k ničemu nebudou a ony to už na prvním stupni dokáží přesně určit.
Bohužel mám jiné zkušenosti, a to, že škola v dětech přímo zabíjí přirozenou touhu něco vědět a naučit se. Vlastně ani neznám dítě, kterému by nadšení pro učení se ve škole vydrželo až na druhý stupeň.
Autor by měl občas zvednout pozadí a jít se do nějaké ty školy osobně podívat, protože situace, kterou popisuje ve většině z nich (minimálně na prvním stupni) nevládne už tak dvacet let. Možná víc. U nás se většina dětí do školy těší a mnohé z nich nás chodí navštěvovat i dlouho poté, co vyrostou a pokračují jinam. Proto mě podobné články, které se snaží společnost přesvědčit, jaké jsou všechny školy v naší zemi univerzální zlo a jak v nich všechny děti bez rozdílu trpí a strádají, vždycky akorát tak přiměji protočit oči...
Buď chvála takové škole! A kdeže se ta ojedinělost nachází?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pane Bože, už ať Jurečku vezme čert.