Putina ani Fica nemusím, ale nepochopím mentalitu člověka jako jste, který vypustí takovou stupiditu. Bohužel i takoví jednodušší jsou mezi námi.
Já nepochopím mentalitu člověka, který nechápe nadsázku a ironii. Naopak mi odpověď Martin Horák připadá vtipná a velice výstižná 🙂 Právníci takové situace nazývají - tvrzení proti tvrzení....
Pokračování: Ta praxe se nazývá Phowa (přenos vědomí v okamžiku smrti, přenos do stavu, který je mimo konstrukci ega) Hranice ega je tam, kde je návykem upevněná hranice se tak prožívat. Potkal jsem náhodně jednoho světového fyzika, profesora univerzity v Košicích, pracující na mnoha laboratořích světa a potvrdil mi experiment, že když vytvořili vakuum a přístroje nedetekovali částice, pak pozorovatel experimentu pomyslí na částice (zpřítomní je myslí), tak přístroje je začnou detekovat a když je pozorovatel nechá zmizet z mysli, tak je přístroje přestanou detekovat.
Moji přátelé se setkali s Rakušanem prof. Antonem Zeilingrrem, Nedávno v 2022 obdržel Nobelovu cenu s 2 dalšími fyziky za největší objev, co existuje a ukazuje, že vesmír je úplně jiný než si myslí běžní lidé. Pozorovatel jevů v něm hraje úplně jinou roli, než jak si myslíme a rozdělujeme svět na vnitřní světa vnější svět, tady a tam. Pravda ale není lokální. Fascinující je, že jsem to co prokázali již v mých 10-12 letech vnímal a zapisoval si intuitivně na papírky, které mám dodnes a to v době, kdy jsem vůbec nevěděl o tom, že existuje buddhismus a nějací světoví fyzikové. Nelokálnost, nedualitu vesmíru jsem jasně vnímal a říkal jsem to i mým kamarádům v asi 12 letech na základce. Poslechněte si vysvětlení v kvalitním pořadu Pod lampou od známého slovenského fyzika pana Mojžíše Musíte celé, abyste pochopil, že vesmír je fascinující a neexistuje oddělenost,jak ji vnímáme. Toto souvisí s myslí velmi významně. Zde je odkaz (od času 1:22:00 do konce)
Tomu se říká - jeden o koze, druhý o voze. Já mluvím o osobních zkušenostech tisíců pacientů při boji s nádorovým onemocnění, což je zatím bohužel ve většině případů boj o vlastní život. A to nemá s náboženstvím, vesmírem, fyzikou apod. nic společného!!!!
Nemoc je tak silná, jak jí umožníte být silnou. Mysl má obrovské možnosti při práci se situacemi i v takové situaci jakou je nemoc a je vidět, že vy jste velmi silný člověk a pochopil jste na hluboké vnitřní úrovni podstatu a to je známka skutečné moudrosti. Proto váš život běží dál a bude běžet dlouho dál. Účastnil jsem se několikrát velmi významných buddhistických učení, která velmi perfektně ukazují jak pouhou sílou mysli, hlubokou vnitřní sílou, touhou jde opravdu změnit hmota těla. Nemůžu psát podrobnosti veřejně , ale je to pravda. Ale i světový fyzikové a i několik světových fyziků, se kterými jsem mluvil osobně, nebo komunikoval přes internet, nebo se s nimi setkali moji přátelé tak mluví o tom že hmota je spíše koncentrované vědomí než cokoli skutečného. Teprve vědomí pozorovatele dává hmotě význam a konkrétnost, ale podstatou je potencionalita. Proto je mysl a její stav extrémně důležitý v to jak se formuje i naše tělo i jevy kolem nás. Nemůžu zde vše vysvětlit, ale závěrem je toto. To jak myslíme tak se dějí věci a procesy s naším tělem a i takové se objevují situace, ve kterých se nacházíme a jak je prožíváme. Nejspíš máte silnou důvěru v kvalitu mysli a proto váš život běží dál a poběží dál. Ale vše co vzniklo, vždy dříve nebo později se rozpadne. To se týká všech jevů včetně našich těl, Jediné co je pevné a trvalé je mysl, bdělost, schopnost vnímat, doufat, prožívat jako taková. Jevy se mění ale ten prostor mysli je trvalý. Obrázky v zrcadle se mění ale samotná zářivost zrcadla je trvalá, vlny se bortí o skály ale podstata oceánu je pevná. .
Psychika opravdu umí v boji s nemocí zázraky. Ale její možnosti jsou pouze omezené!! V oblasti onkologie mám bohužel velké zkušenosti ze skupiny onkologických pacientů, která má několik tisíc členů. U nejhorších typů umí psychika přidat dny nebo i týdny života, ale to je bohužel vše 🙁 Zničit nádorové buňky silou mysli je bohužel nesmysl. Internet je bohužel plný takových blábolů, ale skutečné důkazy chybí....
Hned při první návštěvě onkologie před 12 lety jsem se dozvěděl, že moje léčba bude paliativní a kvůli stádiu 4B tu budu cca rok. Teď nemají další účinnou léčbu, takže se to blíží. Prakticky všichni s mou diagnózou se kterými jsem začínal, tu už nejsou. Ale za ty roky jsem toho zažil spoustu, přesně jak píše Anička - se zubatou za zády si člověk ten život užívá daleko víc, ale pouze v případě, že nepodlehne psychickému tlaku té potvory, což často dělá. Není to jen o tom, užít si života co nejdéle, ale každý rok v onkologii přináší nové objevy v oblasti dožití. U některých diagnóz to jsou roky, ne jen měsíce. Aničce přeji ať bojuje co to půjde a bude mít možnost vyzkoušet nějakou novou biologickou nebo imunologickou léčbu, která jí prodlouží život o spousty let!
Na dálnici jsou místa pro otáčení údržby, všichni ostatní to mají zakázáno a musí na nejbližší přejezd nebo podjezd. Tedy stejné jako tady. Chodci mají podchody, ještěrky a vozidla záchranného systému mají tento přejezd... Jsou nádraží, kde to vypadá stejně a musí se takovým přechodem, ale tam jezdí vlaky max. 20 km/h ne jako tady na koridoru, kde se jezdí 160 km/h. Ve stanici to možná bude o něco méně.
Mohli by tam dat alespon takove ty sloupky s odvijejicim se pasem a na nem by byla cedule. Zeleznicar by si ji vyhakl a zandal. Tady to opravdu z fotky nevypada, ze je to jasne, ze je tam zakaz. Ikdyz vzdy pouzivam na nadrazi podchod, ale mohla to byt obrovska tragedie.
Ten přechod je spíš přejezd pro ještěrky, které jezdí k vlakům s různými objemnějšími věcmi. Takže je asi technicky nemožné, aby si řidič u každé koleje něco odklidil a za sebou zase vrátil. V Praze na hlavním to vypadá podobně a občas tam policie čistí peněženky těm co riskují
Jen mě napadá jedna věc. Řidič samozřejmě nemá čas na hledání v přepravním řádu během trasy. Nevím, jak je obsáhlý, možná dost. Ale to nemá možnost na obratové stanici zvednout telefon a zavolat na číslo, kde dostane správnou informaci? Když ne od svého dispečera, tak na infolince DP? Mám zkušenosti ze školení v naší firmě - druhý den si většina zaměstnanců nepamatuje ani polovinu toho, v čem byli proškoleni. Nechci řidiče omlouvat, ale řídit autobus MHD v Praze je nápor na psychiku, zodpovídat za autobus plný lidí není maličkost a otázka dokonalé znalosti co se týká jízdného je spíš práce revizora, který na dokonalé prostudování má čas v teplé kanceláří. Ale to je jen můj laický názor.
Politika byla vždy samá špína a podrazy. Docela závidím těm, kteří slepě fandí jedné nebo druhé straně. Nemusí přemýšlet, komu dají svůj hlas. Fiala to podělal prohlášením o německých platech, Bartoš to s průhledností své strany přehnal a dorazil to digitalizací stavebního řízení. Babiše mám v podstatě rád, protože jeho projevy mě často rozesmějí víc, než někteří komici a humor léčí. Spíš je mi líto těch, kteří mu bezmezně věří. A koho má obyčejný člověk s fungujícím selským rozumem vlastně volit? Populismus některých stran je tak evidentní, že ty volit nelze. Chvílemi mám pocit, že by dost hlasů získala strana, která by se jmenovala - "Proti všem" :-)
Je to bezmozek, jako mnoho dalších, kteří nerespektují zákonem povolené rychlosti, natož sednout za volan opilý jak dělo a vzít ještě do auta děti bez podsedáků nebo sedaček. Škoda, že neexistuje trest doživotního řízení motorových vozidel. Beztak by se opět ožral a jel i bez řidičáků a zmařil další život.
Za trest muset doživotně řídit? :-)
Chápete to špatně. Po vysazení cukru a snížení přídělu sacharidů může nastat takzvaná sacharidová chřipka, která trvá pár dnů. To jsou ty příznaky, které popisujete. Je to důsledek změny střevního mikrobiomu a je to v podstatě regulérní abstinenční příznak. Protože tělo je na cukru závislé jako na droze. Pokud se vydrží pár dní, příznaky odezní. Naopak existují studie, které prokazují korelaci mezi konzumaci cukru a psychickými poruchami jako ADHD a deprese. Opět to souvisí se stavem mikrobiomu. Je to velice obsáhlé téma a v podstatě se jim vědci zabývají až v tomto tisíciletí.
Studie jsou dnes úplně na všechno, spousta jich nakonec vyvrací ty předchozí. Dodnes netuším, jestli je dobře pít mléko nebo jíst vejce. Jedno období vychvalovaná strava, pak po dalších studiích skoro jedovatá. Samozřejmě rodiče vítají všechny studie třeba o ADHD, než aby přemýšleli jak své děti vychovávají a v jakém prostředí vyrůstají. A cukr? Jasný zabiják! Je super, jak rodiče ochraňují své děti. Já koukám na život selským rozumem a díky rakovině rozlišuji jako nebezpečné to, co přímo ohrožuje náš život. Nevím, kolik mladých lidí zemřelo na konzumaci cukru. Ale když vidím umírat dvacetiletou dívku na rakovinu čípku, jen proto, že měla moderní matku, která jí vychovávala podle všech studií, bez cukru a byla odpůrce očkování, protože o jeho škodlivosti četla na internetu.... Až teprve realita života, mě naučila odlišovat životně důležité věci, od těch dalších, kam patří i cukr....
Poslední dobou všude slyším o špatném vlivu cukru pro lidský organismus. Asi nemá smysl to rozporovat. Ale z druhé strany se valí informace o psychických problémech mladé generace. Jelikož cukr je nejstarší druh antidepresiva, napadá mě, jestli nemají málo cukru 🙂 🙂 Jako onkologický pacient, který se dlouhodobě pohybuje v této komunitě, mohu konstatovat jediné. Umírají mladí, staří, ti kteří žijí naprosto zdravě i ti, kteří žijí nezdravě. Ale ohledně cukru, se po sdělení diagnózy snaží tuto složku vyřadit z jídelníčku. Ženy zvyklé na dortíček a sladkou kávou, dostanou během pár dnů abstinenční příznaky - nervozita, třes, nespavost. Takže se zbaví škodlivého cukru a psychika, která dostala ránu už sdělením diagnózy, dostává další. A bez dobré psychiky se s nemocemi špatně bojuje. Nemám nic proti omezení cukru u dětí, ale na druhou stranu by se jim mělo zakázat dýchat ten nezdravý vzduch, který asi byl po válce taky trochu jiný. Bydlím na ulici, kde díky dopravě patří vzduch mezi nejhorší v republice. A přesto tu občas vidím amatérské běžce, jak při běhu popíjí filtrovanou vodu a ukusují bio tyčinku 🙂 Vždy platilo, že všeho moc, škodí. Ale co pomůžeme tím, že se snažíme žít podle všech výzkumů a zdravých doporučení, když si ničíme psychiku, která nám v budoucnu může vyvolat spoustu jiných problémů. Teď mluvím o rodičích malých dětí - pořád sledují, jestli dítě nesnědlo nebo nevypilo něco nezdravého a pokud se dostane na oslavu dětských narozenin, jsou celou dobu ve stresu, jestli je ta voda, kterou pijí, je filtrovaná, koláče bez cukru atd. Je mi líto dětí i rodičů....
Jak je možné, že individuu typu TMBK se svým stupidním "takyhumorem" je tak protěžován a dennodeně jsou jeho plody na titulce? To jsou lidi tak jednoduší, že jim stačí toto?
A jak je možné, že ten odkaz otvírají a prohlížejí lidé, kteří tento stupidní humor nemají rádi? Asi budou jednodušší, pokud to dělají. 🙂 Já to beru s nadhledem a většinou se i zasměji.
Ach jo. Poslední dobou řeším vztahy ve své rodině - já (děda) dcera + zeť a dva vnuci 8+3. První roky života staršího vnuka jsem se o něj často staral, aby dcera mohla dodělat školu. Učil jsem ho základy slušného chování, protože to považuji za důležité, pomáhat ostatním atd. často jsme řešili liberální výchovu, ale jako hlídací dědeček jsem byl důležitý, tak u mě platili trochu jiná pravidla. Pro vnuky bych udělal cokoliv, miluji je, ale neumím se vyrovnat s tím, že neposlouchají, pokyny rodičů naprosto ignorují, starší lže, dělá naschvály, nezdraví atd. O tom, že by něco udělal, si mohu nechat zdát, odpadky hází pod postel místo aby došel 3 metry do koše, ale to je asi dneska normální. Už si beru jen toho menšího, protože se na veřejnosti za toho staršího stydím. Nepozdraví, nepoděkuje, zlobí. Ve škole problémy, ale určitě si na něj zasedla učitelka..... Co z něj asi vyroste? Když to vidím na firmě při náboru nových mladých pracovníků, tak je mi smutno. Je nedostatek pracovníků a u těch mladých jsme rádi, že aspoň chodí včas do práce a něco dělají. Ale je jich bohužel velká menšina. A pak si tu přečtu tento článek a přemýšlím, jestli patřím na psychiatrii já nebo autorka....
Všichni u počítačů nebo telefonů popíjejí kafíčko a chrlí rozumy, jak to lze vyřešit. Situace na trhu práce je, taková jaká je. Sehnat kvalitního pracovníka je nadlidský úkol, To platí všeobecně. Takže firmy pokud chtějí vůbec fungovat, musí hledat kličky a porušovat předpisy. Ve zdravotnictví je to stejné. Lidé radí, jak se lékaři musí bránit, odmítnout něco, co předpisy zakazují. A ti stejní lidé píší své otřesné zážitky, když mají zdravotní problém a stráví několik hodin v čekárně, protože se lékaři zachovali přesně podle jejich rad..... Všichni vědí, že by se mělo zdravotnictví reformovat, ale to už víme desítky let. Křeslo ministra zdravotnictví je asi tím nejhorším ve vládě. Jak tu někdo správně psal, je nutné počítat náklady, které se za poslední roky obrovsky zvýšily - údržba budov, energie, platy zaměstnanců v této sféře atd. To je totiž součást zdravotnictví. A zbývá zapojit selský rozum - populace stárne a dožívá se stále vyššího věku. Ale naše těla na to vůbec neslyší a neposunou zdravotní komplikace až na později... Medicína jde stále dopředu, lékaři umí zachraňovat pacienty, kteří se dřív vozili do márnice. Místo toho ještě roky chodí po doktorech se svými zdravotními problémy. Jsem dlouholetý onkologický pacient a díky tomu se dobře orientuji v této problematice. Tabulky dožítí se u některých typů nádorů přepisují obrovskou rychlostí v důsledku nových druhů léčby. Takže ten, který před lety navštěvoval onkologa max dva roky, plní čekárny onkologů ještě pět nebo deset i více let. Takže nic není tak jednoduché, jak si místní teoretici myslí....
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tak jste druhý ,který má zajímavý chod myšlenek.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jenom dva? Nevím podle čeho se to počítá? Pokud podle reakcí, tak těch jednodušších je nás spousta! Jinak si neumím vysvětlit, že mám zhruba stejný počet srdíček jako Vy mračounů 🙂
1 odpověď