Politika byla vždy samá špína a podrazy. Docela závidím těm, kteří slepě fandí jedné nebo druhé straně. Nemusí přemýšlet, komu dají svůj hlas. Fiala to podělal prohlášením o německých platech, Bartoš to s průhledností své strany přehnal a dorazil to digitalizací stavebního řízení. Babiše mám v podstatě rád, protože jeho projevy mě často rozesmějí víc, než někteří komici a humor léčí. Spíš je mi líto těch, kteří mu bezmezně věří. A koho má obyčejný člověk s fungujícím selským rozumem vlastně volit? Populismus některých stran je tak evidentní, že ty volit nelze. Chvílemi mám pocit, že by dost hlasů získala strana, která by se jmenovala - "Proti všem" :-)

Za trest muset doživotně řídit? :-)

Studie jsou dnes úplně na všechno, spousta jich nakonec vyvrací ty předchozí. Dodnes netuším, jestli je dobře pít mléko nebo jíst vejce. Jedno období vychvalovaná strava, pak po dalších studiích skoro jedovatá. Samozřejmě rodiče vítají všechny studie třeba o ADHD, než aby přemýšleli jak své děti vychovávají a v jakém prostředí vyrůstají. A cukr? Jasný zabiják! Je super, jak rodiče ochraňují své děti. Já koukám na život selským rozumem a díky rakovině rozlišuji jako nebezpečné to, co přímo ohrožuje náš život. Nevím, kolik mladých lidí zemřelo na konzumaci cukru. Ale když vidím umírat dvacetiletou dívku na rakovinu čípku, jen proto, že měla moderní matku, která jí vychovávala podle všech studií, bez cukru a byla odpůrce očkování, protože o jeho škodlivosti četla na internetu.... Až teprve realita života, mě naučila odlišovat životně důležité věci, od těch dalších, kam patří i cukr....

Poslední dobou všude slyším o špatném vlivu cukru pro lidský organismus. Asi nemá smysl to rozporovat. Ale z druhé strany se valí informace o psychických problémech mladé generace. Jelikož cukr je nejstarší druh antidepresiva, napadá mě, jestli nemají málo cukru 🙂 🙂 Jako onkologický pacient, který se dlouhodobě pohybuje v této komunitě, mohu konstatovat jediné. Umírají mladí, staří, ti kteří žijí naprosto zdravě i ti, kteří žijí nezdravě. Ale ohledně cukru, se po sdělení diagnózy snaží tuto složku vyřadit z jídelníčku. Ženy zvyklé na dortíček a sladkou kávou, dostanou během pár dnů abstinenční příznaky - nervozita, třes, nespavost. Takže se zbaví škodlivého cukru a psychika, která dostala ránu už sdělením diagnózy, dostává další. A bez dobré psychiky se s nemocemi špatně bojuje. Nemám nic proti omezení cukru u dětí, ale na druhou stranu by se jim mělo zakázat dýchat ten nezdravý vzduch, který asi byl po válce taky trochu jiný. Bydlím na ulici, kde díky dopravě patří vzduch mezi nejhorší v republice. A přesto tu občas vidím amatérské běžce, jak při běhu popíjí filtrovanou vodu a ukusují bio tyčinku 🙂 Vždy platilo, že všeho moc, škodí. Ale co pomůžeme tím, že se snažíme žít podle všech výzkumů a zdravých doporučení, když si ničíme psychiku, která nám v budoucnu může vyvolat spoustu jiných problémů. Teď mluvím o rodičích malých dětí - pořád sledují, jestli dítě nesnědlo nebo nevypilo něco nezdravého a pokud se dostane na oslavu dětských narozenin, jsou celou dobu ve stresu, jestli je ta voda, kterou pijí, je filtrovaná, koláče bez cukru atd. Je mi líto dětí i rodičů....

Pozor na obklíčení od učitelů češtiny!! :-)

A jak je možné, že ten odkaz otvírají a prohlížejí lidé, kteří tento stupidní humor nemají rádi? Asi budou jednodušší, pokud to dělají. 🙂 Já to beru s nadhledem a většinou se i zasměji.

A kdo je to ten bůh? Bratr paní Columbové? O té také všichni mluvili, ale nikdy jí nikdo neviděl 🙂 🙂

Ach jo. Poslední dobou řeším vztahy ve své rodině - já (děda) dcera + zeť a dva vnuci 8+3. První roky života staršího vnuka jsem se o něj často staral, aby dcera mohla dodělat školu. Učil jsem ho základy slušného chování, protože to považuji za důležité, pomáhat ostatním atd. často jsme řešili liberální výchovu, ale jako hlídací dědeček jsem byl důležitý, tak u mě platili trochu jiná pravidla. Pro vnuky bych udělal cokoliv, miluji je, ale neumím se vyrovnat s tím, že neposlouchají, pokyny rodičů naprosto ignorují, starší lže, dělá naschvály, nezdraví atd. O tom, že by něco udělal, si mohu nechat zdát, odpadky hází pod postel místo aby došel 3 metry do koše, ale to je asi dneska normální. Už si beru jen toho menšího, protože se na veřejnosti za toho staršího stydím. Nepozdraví, nepoděkuje, zlobí. Ve škole problémy, ale určitě si na něj zasedla učitelka..... Co z něj asi vyroste? Když to vidím na firmě při náboru nových mladých pracovníků, tak je mi smutno. Je nedostatek pracovníků a u těch mladých jsme rádi, že aspoň chodí včas do práce a něco dělají. Ale je jich bohužel velká menšina. A pak si tu přečtu tento článek a přemýšlím, jestli patřím na psychiatrii já nebo autorka....

Všichni u počítačů nebo telefonů popíjejí kafíčko a chrlí rozumy, jak to lze vyřešit. Situace na trhu práce je, taková jaká je. Sehnat kvalitního pracovníka je nadlidský úkol, To platí všeobecně. Takže firmy pokud chtějí vůbec fungovat, musí hledat kličky a porušovat předpisy. Ve zdravotnictví je to stejné. Lidé radí, jak se lékaři musí bránit, odmítnout něco, co předpisy zakazují. A ti stejní lidé píší své otřesné zážitky, když mají zdravotní problém a stráví několik hodin v čekárně, protože se lékaři zachovali přesně podle jejich rad..... Všichni vědí, že by se mělo zdravotnictví reformovat, ale to už víme desítky let. Křeslo ministra zdravotnictví je asi tím nejhorším ve vládě. Jak tu někdo správně psal, je nutné počítat náklady, které se za poslední roky obrovsky zvýšily - údržba budov, energie, platy zaměstnanců v této sféře atd. To je totiž součást zdravotnictví. A zbývá zapojit selský rozum - populace stárne a dožívá se stále vyššího věku. Ale naše těla na to vůbec neslyší a neposunou zdravotní komplikace až na později... Medicína jde stále dopředu, lékaři umí zachraňovat pacienty, kteří se dřív vozili do márnice. Místo toho ještě roky chodí po doktorech se svými zdravotními problémy. Jsem dlouholetý onkologický pacient a díky tomu se dobře orientuji v této problematice. Tabulky dožítí se u některých typů nádorů přepisují obrovskou rychlostí v důsledku nových druhů léčby. Takže ten, který před lety navštěvoval onkologa max dva roky, plní čekárny onkologů ještě pět nebo deset i více let. Takže nic není tak jednoduché, jak si místní teoretici myslí....

Kolikrát jste vzbudil spícího bezdomovce nebo feťáka a laskavým hlasem mu vysvětlil, že spí na nevhodném místě? Zajděte do parku, většinou u nádraží a zkuste si to!!!

Předpokládám, že s tímto přístupem budou chlapečka malinka učit, jak si má utírat pipinku, kdyby se později rozhodl, že není muž 🙂

V kterých jiných zemích? Já nakupuji v okolních zemích (Německo, Rakousko, Polsko) a pokud tam jedu, předem kouknu na letáky na netu. Především u drogerie, kde jsou jsou rozdíly nejmarkantnější a zároveň se jedná o trvanlivé zboží. Kdo má dost peněz, tak letáky neřeší. A ti, kteří je nemají, jako jsem já? Těm zůstává alespoň radost, že jsme něco koupili levně 🙂

A kam vedle podpora druhé strany? Naučila je pracovat, vzdělávat se, přiblížila je k civilizovanému světu? Ne. I malé děti umí obsluhovat střelné zbraně, tunely umí budovat lépe než Metrostav a zabít žida je jejich životní poslání. Jak vidíme v Evropě, tak ne jen židy, ale nejlépe všechny, kteří jsou jiné víry, než islámské. Ale využívat podpory cizích států, včetně sociálních výhod zemí, které je přijali, umí výborně. Je mi líto civilistů, ale když tam vozili na korbě mrtvého žida, tak tito civilisté tuto skutečnost oslavovali na ulicích úplně stejně, jako teroristé. Lidský život pro ně nic neznamená a pokud zemřou oni, tak jsou to mučedníci, kteří přijdou do nebe. Židé už jednu zkušenost mají s Hitlerem a další nechtějí připustit. Po večerních procházkách v západních metropolích je začínám chápat. Střet civilizovaného světa s tím druhým už probíhá nedaleko od nás, když k tomu přičteme fanatické náboženství, tak já se židům nedivím a mám pro ně pochopení. Zkuste ve francouzské tramvaji zakřičet aláh akbar a sledujte, co se stane. To jen občané civilizované země zažívají to, co židé mají kolem sebe a co jim vtrhlo do jejich státu a nechutným způsobem vraždilo jejich spoluobčany. Na hrubý pytel musí být hrubá záplata.

To je pravda, ale mám příbuzné i na venkově a ti fungují podobně, jen musí jednou týdně sednout do auta a dojet udělat větší nákup do většího města. Většinou 10 - 20 km. I v menších městech je několik obchodů známých značek, kteří provozují letákové slevy. K tomu nejsou zapotřebí velké hypermarkety. Doma si u večeře otevřou internet, vypíšou nejvýhodnější zboží (většinou trvanlivé) a pokud nevyužívají mrazík, tak do místních obchodů chodí pouze pro čerstvé pečivo. Také jsem si říkal, jak to mají těžké, ale jelikož už to jsou starší lidé, tak jsem dostal dostal zajímavou odpověď - k lékařům jezdíme častěji a často absolvují podstatně větší vzdálenosti kvůli nějakému vyšetření.

Možná je dobře, že se tato kauza dostala do médií. Ukazuje to na to, zvrácenost dnešní doby. Už roky neplatí, že rodina je to nejvíc, staří lidé umírají odložení v různých zařízeních a jsou vděční, když jim děti nebo vnoučata aspoň zavolají, případná návštěva bývá vzácným zážitkem. Bydlím v domě plném starých lidí ve věku 75 a více. Jen minimum z nich navštěvují děti a dospělá vnoučata. Pokud budeme v dětech vychovávat stejný přístup ke starým lidem, jako to dělají matky v článku, tak bude hodně málo lidí, kteří si budou užívat spokojené stáří v rodinném kruhu...

Tak mám pocit, že většina našich občanů je nesvéprávná. Pokud si umí přečíst tento článek na netu a ještě ho komentovat návrhem na tvrdé tresty, tak umí evidentně zacházet s internetem. Přitom stačí napsat na určených webových stránkách, - Milka - a jen si vybrat kde se dá koupit nejlevněji. Váhové a objemové jednotky nás učili už na základní škole, takže umím rozeznat rozdíl mezi např. 1,5 l a 2 l. Pro ty, kteří s tím mají problém, stačí sledovat cenu za kg nebo litr. To by měli zvládnout i absolventi zvláštní školy. Jelikož je cukr známý jako nejstarší antidepresivum, které způsobuje závislost, tak já si Milku také rád dopřeji. Pomoci vyhledávačů nakupuji nejlevněji už roky a pokud mám naléhavou chuť, tak zaplatím dvojnásobek běžné ceny v nejbližší večerce 🙂 A když tu čtu komentáře o nezdravosti cukru, tak se usmívám. Nepopírám, že je nezdravý. Bojuji roky s rakovinou a ze začátku jsem se bál, dát kostku cukru do čaje. Jenže po čase kolem mě začínali umírat stejně postižení lidé, kteří se cukru pro jistotu vzdali. Cukr tedy hlavním nebezpečím nebude. Rád si dám čokoládu, sladký zákusek, přeslazený čaj. Krmím své nádorové buňky, jsou evidentně spokojené, protože se zatím nepustili do mé svaloviny, jak to bohužel bývá v konečných stádiích nemoci a nedá se to ničím zastavit. A to nejdůležitější? I díky cukru jsem vyrovnanější, nemám abstinenční příznaky jako ti, kteří ho najednou vynechají. Asi stačí používat selský rozum. Jen mi zatím nikdo nevysvětlil, jak je možné, že se lidé dožívají sta let a přitom jako už jako kojenci dostávali cumel namočený v medu nebo cukru 🙂

Odkaz  

Já myslím, že právě maminky malých dětí, jsou velice snadno manipulovatelnou skupinou. Pod vlivem článků na internetu a různých diskusních skupin na něm, mám pocit, že ztrácí logický rozum, hned jak se dítě narodí. Velice brzy usoudí, že jediným správným krokem je výživa ve formě čisté vody ( samozřejmě prohnané přes několik filtrů) a jídlu nejlépe rostlinnou stravu v bio kvalitě ze švýcarských hor. Děti netrestáme, nekřičíme a pořád vysvětlujeme. Pak nastoupí do školky a děti jsou u vytržení, kolik existuje pro ně příjemných věcí. Na základní škole už je to ještě horší, protože stačí dvacka od babičky a kousek čokolády nebo limonáda jim změní svět. A ten zážitek, když jim spolužáci ukážou zakázaný svět hranolek, burgrů a coly 🙂 Ale to už jsou ve věku, kdy umí lhát a nechávají rodiče v přesvědčení, že je bolí břicho a proto si pohankou kaši k večeři raději nedají. Popisuji situaci z vlastní rodiny a příbuzenstva, nikoliv informace z internetu. Pokud takovým matkám někdo předloží informaci, že domov důchodců přinese jejich dětem traumata v podobě pohřebáků a houkajících sanitek, tak jde logika do pr..... Spíš mi to připadá, že se bojí trochu i ony sami. To, co nám ve městě připadá naprosto běžné - houkající sanitky, pohřební vozy - může tyto matky děsit, protože je to v jejich bydlišti vzácnost. Do teď učili děti, jak se chovat, když potkají medvěda a teď houkající sanitky.... Článek napsaný výstižně. Je mi strašně líto rodičů takových matek, které budou bránit jejich vnoučatům, aby je navštívili v LDN nebo DD, aby z toho neměli trauma a nepoznali běžnou realitu života...

Antivirotika neboli virostatika jsou na co?

Souhlasím. To odpovídá tomu, co píšu. Na úpravu a naservírování jídla stačí sám majitel, nebo šikovná zaučená pomocná síla s platem 20 000,- mimo pásku....