Madam,

neznám vás, nevím kdo jste, ale věřte, že vysokoškolské vzdělání nikterak nezaručuje, že vystudovaný člověk správně chápe realitu a fakta o přírodě a soužití člověka s ní a se zvířaty v ní.

Já nemám ani dokončené střední vzdělání a z oboru, který jsem studoval jsem nakonec utekl.

Přesto mohu říci, že přírodě a zvířatům rozumím, neboť jsem s nimi v té divočině pár desítek let žil.

A to nejen s vlky.

Nemám ze zvířat strach, to se více bojím lidí a jejich řádění.

Já si se zvířaty i povídám. Mám za sebou i tři roky života s lvicí a ani ta šelma není nebezpečná, pokud s ní si povídáte a jste v souladu.

Lvice je jen velká kočka, stejný mazel, jako ta kočka domácí.

To pouze člověk jí nerozumí, když ji neumí chápat.

Lidstvo se mezi tím vlastní vinou žene do záhuby válkami, vražděním, nenávistí k sobě vzájemně a k přírodě, závistí jeden druhému a bůh ví čím vším ještě.

Nepotřebuji studovat, k ničemu to lidem není. Lidí pouze potřebují konečně chápat a cítit, být empatický a se srdcem na správném místě. Potřebují se naučit citu a porozumění, to je celé.

Já (nejen) s nimi pár let žil.

I s jinými zvířaty.

Ale to vy pane nikdy nepochopíte.

Tato věta z Knihy džunglí přesně zní:

"Jsme jedné krve bratříčku, ty i já."

A je to pravda, člověk, má li tu schopnost, může si se zvířaty i povídat. Tohle mi nikdo v mém okolí sice nevěří a nechápe to, ale já to vím proto, že já tu schopnost mám.

Osobně se setkání s vlky nebojím, již jsem je párkrát i zažil, neboť si s nimi rozumím.

Divočáci mě při toulkách přírodou v noci zahřívají, když chci spát, jeleni si ke mě přijdou pro pamlsek, srnky a srnci také.

S vlky to tedy taky není problém. Nemají důvod mě napadat, vědí, že k nim mám vztah stejně, jako kterákoliv zvířata.

A ano, ta věta od R. Kiplinga je pravdivá a platí.

Smekám a obdivuji.

Také moc děkuji.

Já už jsem starý a nemám sil, tak aspoň píšu o zvířatech povídky, jen mi chybí vydavatel.

Myslím si, že pán svědky z novin nepozval, taková událost je přitáhne sama.

Kolikrát člověk ani neví, že je má za zády a kde se vzali, tu se vzali a pak se začnou vyptávat.

Já to znám osobně již od r. 1992 až po rok 1998, když jsem je míval za zády téměř 24 hodin denně, když jsme jezdili na dálnici a zavazeli nám u práce při nehodách.

A v r. 1997 za námi jezdili i do Jeseníků, když jsme pomáhali po povodních v Karlovicích.

Pane Dušek, důležité je, že jste to přežili.

Je dobré a těší mě, že jste měli možnost si z bytu vyzvednout dárky, některé další věci a hlavně osobní doklady, nebýt toho, nastaly by vám zbytečně další starosti shánět a vyřizovat jejich duplikáty.

Velice mě mrzí, že je vaše žena nemocná (a zřejmě vážně, což je zlé).

Přeji vám aspoň trochu klidné a veselé vánoce a hlavně vám osobně, i vaší ženě mnoho zdraví nejen v tom roce 2025.

Držte se.

I hasiči mají možnost se takto dostat do dalších bytů pomocí žebříků a plošin.

Vím a chápu, že mají mnoho i jiné práce a já si jich moc vážím, ale napadá mě, zda by i ostatním lidem z tohoto domu nemohli pomoct zachránit aspoň ty nejdůležitější věci. Byl by to bezva počin.

U nás v kraji je zvěřina nesehnatelná.

Že ji lidé nemilují?

Hloupost, já osobně bych ji moc rád, ale jednak tu není kde sehnat a za druhé je cenově nedostupná (pokud už by vůbec byla.

Autorům článku doporučuji se napřed ptát lidí, než napíšou to, co není pravda.

V r. 1997 na tom byly hrozně Karlovice pod Vrbnem.

To jsem viděl a zažil dny, kdy jsme tam z Brna jezdili i 3x týdně se zásobami všeho, co potřebovali. Ten kraj miluju, nedaleko je mé rodiště a dnes marně pátrám, jak na tom v Karlovicích jsou.

Myslím na ně. Jsem už moc starý, jinak bych se tam rozjel zjistit, co by zase potřebovali. Taky už nemám ty možnosti, jak jsem měl tehdy, tak mě mrzí, že už nemohu pomoci, jako v ten rok.

Já bych tam, být mladší, klidně jel.

Ale má to hned několik háčků:

1) Nemám dost informací, kde je to sjízdné a kde ne.

2) Mohlo by se stát, že bych jen překážel složkám IZS a to bych nerad.

3) Jsou opravdu místa, kde nemají pomoc zatím žádnou.

4) V r. 1997 jsem pomáhal v Karlovicích a co je mi nyní známo, opravdu by potřebovali znovu pomoc nevídanou.

Tak prosím nekritizujte ty, kteří pomáhat chtějí, nebo píšou o tom, že pomoc potřebují.

Nebo je v tom jen na nafocení pro internet kvůli cenzuře a pak už v tom není. Prostě to rozváže a shodí a není v ničem.

Terezko, vše nej a nej přeji.

Jste statečná bojovnice a hodně jste toho dokázala.

Moc bych si přál, aby jste se vrátila k reality show Mise Nový domov.

Byla jste v něm úžasná. Tam jste ukázala své srdce v tom pravém světle.

Za to si zasloužíte obdiv a úctu.

Držím vám své pěsti pro štěstí a moc.

S úctou Míra.

Vůbec mě to nepřekvapuje.

Zajeďte si do Telče, ale pozor, tamější obyvatelé používají směrová světla velice sporadicky, tak 5% ano, ostatek nikoliv.

Tak tam jezděte opatrně a pomalu.

A bacha, i když jste na hlavní, může se vám stát, že vám do cesty vletí někdo z vedlejší.

Jezdit tímto městem je dobrodružství a je třeba být stále ve střehu.

A nejčastější jev i v okolí je, že lidé, kteří vycouvávají z parkoviště se nedívají, zda někomu nevjedou do cesty a případně do vás nabourají z boku. Mě takto robili pravé přední dveře už dvakrát.

Nechápu proč si lidi myslí, že když je mladá krásná ženská modelkou a má tělo, který se nestydí ukázat, tak musí hned být hloupá, nebo nešikovná.

Budete se divit, ale znám dost těch, který taky dělaj modelky, nebo fotomodelky a přitom doma normálně vaří a starají se o domácnost.

Některé se třeba starají proto, že bráchové, nebo tátové podnikají a tak se starají nejen o svou, ale i jejich nejen domácnost, ale i o jejich rodiny.

A co obdivuju nejvíc, že to stíhají i když často jezdí na akce, kde musí odšlapat dost kroků na molech a vrací se domů hodně utahané a mnohdy docela bolavé.

Nu což, chtěl bych vidět mnohé ty, které zde Emily odsuzují, jak by to zvládali. Je to tedy jen závist? Moc bych za to nedal, jenže ono mnohdy není co závidět.

Nesuďme ty, v jejichž botách jsme nešli s nimi jejich cestou života. Nic o nich nevíme a z internetu a novin jejich život nepoznáme.

Vím, je to těžké.

Loni mi na rakovinu umřela žena, vím co to tedy je.

Aničko, bojuj.

Přeji ti, aby jsi tenhle boj vyhrála. Poraž tu potvoru, co mi ženu vzala i za ni.

Jak čtu z dalších komentářů, jste pane dost nervózní a neurvalý člověk.

Já osobně se přiznám, anglicky nerozumím ani slovo.

Jsem totiž starý dědek a za mého mládí nebyla ta možnost se učit jiné jazyky, pouze povinně rusky, ale z ruštiny už za ta léta nevím taky nic.

Navíc je nepopiratelný fakt, že žiju v zemi, kde je čeština jazykem mateřským a mám ji tedy raději, než jazyky jiných zemí a národů.

Co ale nepochopím, proč vám vadí, když po vás někdo chce (a já to chci také), aby jste na českém serveru v Česku psal česky.

To vám jde o co?

Machrovat, jak umíte Anglicky?

Nebo se zalíbit těm, co nás nutí umět jazyk, který je nám vzdálen a cizí?

To jen proto, že je náš stát "Amerikazován"?

Že tak, jak jsme kdysi byli podřizováni Sovětskému svazu, tak máme nyní být podřízeni Americe?

To jen proto, že politici naší země nedokáží žít s tím, že bychom byli neutrální země?

Proto nám i vy sám vnucujete zase tu angličtinu?

Zas tak úplně to pravda není.

Nevím proč, ale tady v našem kusu kraje Vysočiny je nějak nevidívám a nepotkávám. Zdá se, že ty opravdu hezký, ba až krásný děvčata žijí asi jen ve velkých městech, jako je Praha, možná Brno, Olomouc, Ostrava ... ale tady u nás asi vymřeli.

Jen byl nějakej rozmazanej, jako duch.

A že jej ta holka nezaznamenala?

To lezla na plot i když věděla, že tam někdo je?

Spíš to vypadá, že záznam holky šel přes dřívější záznam někoho jinýho, kdo to napřed obhlížel a tím se ta postava vlevo trochu rozmazala.

Skrytý za ním před případnou takovouto nehodou. V tom má pan Vejnar pravdu.

Ale i vy pane máte pravdu, před ním, je li to myšleno před nadměrem.

Takže pravdu máte oba, každý trochu jinak a proto je zbytečné to rozvádět.

Doprovodné vozidlo s majákem musí být na dálnici vždy za nadměrným nákladem.

Před nadměrem se naopak musí pohybovat vždy na úzkých komunikacích, aby upozornilo protijedoucí vozy.