Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Školství je tedy názornou ukázkou systému, který za mnoho peněz poskytuje málo služeb. To, že studenti umí po 14 letech každodenní výuky jen trochu česky a anglicky, je velmi tristní výsledek současného školství. A nezachrání to ani 20 procent studentů přirozeně nadaných na matematiku. Pár měsíců po maturitě neumí mladí často téměř vůbec nic. Něco jiného jsou odborné školy, tam mohou být výsledky někdy i uspokojivé. Celkově je to ale bída a ubohost.👎😔
Á, známá mantra pana Pekaře v podání pana Zeleného. Ta mi tu chyběla! Konečně má diskuse tu pravou úroveň! 😀😀😀
Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih ne poslechem. Školy dnes neumí opravdu kvalitně připravit na život a profesi. Je to vidět názorně na maturitách, kde studenti umí po 14 letech každodenní výuky ve velké většině jen trochu česky a anglicky. Efektivita a kvalita vypadá poněkud jinak. Školství je dnes jen černá díra na peníze nic víc.😔
Bez mantry "Proč musí učitel.." pana Pekaře, v podání pana Zeleného, by této diskusi určitě hodně chybělo! 🤣🤣🤣
Ovšem osnovy neexistují už strašně dlouho. Mluvíme o RVP, rámcovém vzdělávacím programu, platným pro všechny, z kterého vychází ŠVP, školní vzdělávací program. Ve skutečnosti je RVP velmi moderní, dává velkou svobodu a možnost vytvořit ŠVP podle své vize. A to je ten problém. Nikdo nedá ucitelum rok volná na vytvoření švp, jedou často prostě podle toho, co bylo a co je v učebnicích (které jsou často extrémně naddimenzovane). Neexistuje žádný vzorový švp, podle kterého by školy mohly jet. Třeba dva tři, které je kazdy zameren trochu jinak. To nebylo, teď se konečně mělo tohle udrlat. Jenže pokusy o ověření vzorových ŠVP v praxi zeď ztroskotali... Například na tom, že RVP stále není dodělaný, ale učitele podle něj měli udělat ŠVP a učit podle toho. Stroj času jim zatím nikdo nedal, ale přesně takhle to ve školství často funguje.
RVP se vytváří roky, pracuje na něm tým specialistů,vedou spory o každou drobnost. učitel švp musí ale za běhu změnit (ideálně o své dovolené) a nikoho dalšího na to nemáte. Pokud se učitel nechce zbláznit, často prostě nějak jen překlopí a kosmetický upraví, co už má. Protoze není možné, aby na každé škole každá predmetova komise vymyslela s každou změnou RVP znovu a znovu kolo. Vzorové švp (tedy víc vzorových ŠVP) mělo být dávno a dávno, pokud chceme nějaký posun.
A pak to naráží na další. RVP základního vzdelavani je věc hezká, ale na přijímačkách a na středních školách počítají s tím, že děti naučíte třeba chemické názvosloví, větný rozbor,... A pak se vám ty děti na stredni buď nedostanou nebo v tom plavou...
Upřímě, pokud by byly vzorové ŠVP, tak by podle nich učila většina škol. Takže bychom byli zpět u osnov. Na druhou stranu by byly minimální problémy při přestupu dětí na jinou školu.
Že si někdo nemůže zvolit dovolenou , když ji má 3 měsíce v roce všechny prázdniny dětí může neustále jako argument používat jen někdo velice slaboduchý, arogantní a absolutně bez sebereflexe. Nikdo si nemůže v práci brát dovolenou jak a kdy chce, ale tak jak potřebují děti, kdy mají prázdniny a a hlavně jak mu dovolí zaměstnavatel a podstata a potřeby jeho práce. A tak by se ve vašem komentáři bez pokory a znalosti práce kohokoli jiného dalo pokračovat. Bohužel.
Jak jste háklivá na své zaměstnání, ale do učitelů klidně perete. Pan Nevrkla jenom korigoval nejen Vaše klišé o práci učitele.
Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění své osobité kouzlo, většinou hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Správnou racionalizací a reorganizací státní správy nejen ve školství by šlo ušetřit stovky miliard korun.😔
Tak tato mantra pana Pekaře mi fakt v diskusi chyběla!
🤣🤣🤣
Možná to tu už zaznělo.
Školy jsou příspěvkové organizace a hospodaří s příspěvkem od zřizovatele a od MŠMT. MŠMT pošle míň peněz na platy zaměstnanců (o školníka, uklízečky atd.) a zřizovatel pošle víc peněz a z toho určí část na platy zaměstnanců (pro školníka, uklízečky atd.). Každá skupina pracovníků bude placená ze svého balíčku, mezi balíčky nejde peníze přesouvat, protože zřizovatel (obec) platí provoz a MŠMT vzdělávací proces. Obě skupiny pracovníků bude řídit ředitel školy a škola je bude vyplácet.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bohužel, na tohle si stěžuje mnoho mladých učitelů. Výše platů není podle kvality výuky, ale podle odučených roků. Pak se cítí nespokojeně, když vidí, že někteří starší učitelé nepracují tak dobře jako oni a berou za to více. Kdyby se aspoň snížily rozdíly mezi platy začínajících učitelů a učitelů s dvacetiletou praxí.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Rozdíl v tarifním platu začínajícího učitele a učitele s 20letou praxí je cca 6 tis Kč. Na to se určitě každý třese.