Nominální růst by byl docela fajn, kdyby ho nepozřela inflace. Takže zase nic...

Mě by jen zajímalo, co takový politik který skončí (a většinu svého profesního života nic jiného než politiku nedělal), může dělat? Obávám se, že pro zaměstnavatele je to ještě větší "cejch" než podnikatel, který se rozhodne stát zaměstnancem.

Oni mají na psychiatrii vycházky? Jak jinak se takový člověk, jako je Solovjov, může dostat do médií, aby tam blábolil o svých nesmyslných nápadech?

Za současné situace se izolace Ruska musí jen prohlubovat. Dokud bude u moci fašistický režim masového vraha Putina, není jiná cesta možná.

Doufám, že zasáhne antimonopolní úřad a udělí za postup KB pořádnou pokutu.

Trikolora, Trikolora... jo, počkejte, to je ten obskurní naprosto nevolitelný subjekt, který si hraje na politickou stranu?

Se zápisem v trestním rejstříku může někdo vykonávat odpovědnou funkci politika?! Tady je něco hodně špatně.

To je ale rozumný přístup. V práci trávíme tolik času, že není možné dělat něco, co postrádá smysl.

Odpověď na otázku v nadpisu je jednoznačná: Jasně, že špehování. Za zaměstnance má mluvit jeho práce, ne to, jestli stráví 8 nebo víc hodin denně na židli za stolem nebo u ponku. Sledování pracovních výsledků postačí, není třeba nedůstojně natáčet zaměstnance a zjišťovat, kolikrát za směnu si odskočí třeba na toaletu. To jsou metody, které ve 21. století nemají místo.

Kdyby firmy neškrtily mzdy a platily je na rozumné výši, z Česka by se stalo středoevropské Švýcarsko.

Ta kratší pracovní doba je jen virtuální - tím, že se z ní vypustila přestávka na oběd. Fakticky se pracovní doba nezkrátila minimálně 30, ale spíš 50 let. Technologie na to už ve většině pracovních pozic dávno máme. Včera bylo pozdě, pracovní dobu je třeba zkrátit co nejdříve.

Tuhle "soudružku" snad nikdo, kdo má v hlavě aspoň dvě mozkové buňky, nemůže volit.

Jasně, práce v horku nebo chladu je náročná. A kde jsou pracovní pozice náročné proto, že se pracuje pod psychickým a časovým tlakem? Ty by měly být také hodnocené jako vysoce náročné činnosti.

My, Husákovy děti, jsme těmi, kdo v důchodové hře prohrávají. Na začátku kariéry nám všichni říkali: Na funkce a vyšší platy jste ještě moc mladí, nemáte zkušenosti. Když jsme konečně ty zkušenosti tvrdě získali, už jsme na nějaký pracovní postup staří a "málo dynamičtí". Navíc jsme celý život platili poměrně vysoké daně. A nakonec na nás zbyde místo zaslouženého důchodu almužna.

Co je na manipulaci s fyzickou kartou ve srovnání s mobilem složitého? Karta má podle mě naopak výhodu v tom, že jí nedojde baterie ani neohrozí výpadek signálu mobilu. A bezkontaktní vklady a výběry dnes umožňuje většina bankomatů i pro klasické karty.

Chcete se podílet na penězích, které banky rýžují? Jak by řekla (pra)babička ze seriálu Taková normální rodinka: "Ale děti, to přece není vůbec žádnej problém!" Kupte si akcie některé z bank a dostanete dividendy.

Moment, on někdo příčetný volí "pana" Turka? Kam jsme to dopracovali?!

Ono to přijde. Ale pak nechtějte vidět ten hukot.

Proč se mi vybavují vzpomínky na neblahé časy SSSR, kdy se nástupcem zemřelého generálního tajemníka s velkou pravděpodobností stal ten, kdo organizoval jeho pohřeb?

A takoví lidé mají volební právo. Pak se těm odhadům výsledků, které nás čekají, nemůžeme divit. Chjo.