Obávám se, že česká ekonomika je ve vztahu k euru ve velice nevýhodné situaci. Protože je ČR tak silně provázaná především s německou ekonomikou, že je vlastně jeho další spolkovou zemí, tak se jakýkoliv výkyv v eurozóně a především v Německu téměř okamžitě propisuje k nám. Ale vzhledem k tomu, že máme českou korunu, musejí firmy i občané při úhradách transakcí s eurozónou navíc nést transakční náklady spojené s konverzí koruny na euro a naopak. Takže z eura zatím čerpáme jen nevýhody. Zato výhody nám unikají mezi prsty.
Je zvláštní, jak se naše generace - tedy "Husákovy" děti - stala z řešení problémů prostředků státu (přes 30 let odvádíme horentní sumy do státního rozpočtu) - stala "problémem". Když se začínáme blížit době, kdy bychom pomalu měli začínat myslet na klidný život v postproduktivním věku, najednou zjistíme, že na nás "nejsou peníze". Chjo. To si snad ani nezasloužíme.
Z privatizačních akcí na začátku 90. let minulého století bylo i v tehdejších cenách celkem dost miliard. Kdyby se vhodně investovaly, neměli bychom sice důchody jako v Německu nebo ve Švýcarsku, ale zároveň bychom teď nemuseli řešit otázku, jak saturovat důchodový systém tak, aby se v poměrně krátké době nezhroutil. Jenže to by se privatizační peníze nesměly rozházet.
Je krásné, jak zaměstnavatelé naříkají, že nejsou lidi - a přitom člověk nad 40, neřku-li nad 50 mívá problém nějakou solidní práci sehnat. Samozřejmě, že nikdo neřekně - nebereme Vás, protože jste starý/á, to by si koledoval o pěkně mastnou pokutu za diskriminaci. Ale stačí, aby si zaměstnavatel vyhradil už v nabídce, že odpoví jen úspěšným kandidátům - a nemusí nikomu nic zdůvodňovat. To je další problém. Chce to prostě jednoznačná kritéria - podobně jako ve škole - dosáhl jsi xy bodů = úspěch, méně = neúspěch.
Podle mě by bylo vhodné zařadit datum narození do vysoce citlivých údajů, na které by se vztahovalo GDPR. Prostě do toho, kolik je mi let, nikomu nic není. A argument, že starší lidé mají obvykle menší nebo větší zdravotní problémy, neobstojí. Jestliže člověk projde zdravotní prohlídkou před nástupem do zaměstnání, není co řešit.
Kdyby provoz veřejnoprávních médií hradil stát ze státního rozpočtu, přestala by média být veřejnoprávními a stala by se médii státními. Možná, že v tom vidíte slovíčkaření, ale je v tom podstatný rozdíl. Jde o to, že by média ztratila nezávislost. Přesně podle hesla "koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
Tento článek by si měli přečíst hlavně zákonodárci. A po více než půl století konečně aspoň trochu zkrátit pracovní dobu. Je ostutda, že za více než půlstoletí se nijak výrazně nezkrátila. Takže by se mělo přestat uvažovat o rušení státních svátků a naopak využít technologický pokrok k tomu, aby především zaměstnanci získali alespoň trochu volného času navíc.
Tento jev jsem zaznamenal u jogurtů. Kelímek bílého jogurtu měl nejdřív objem 0,5 litru, po čase se objevily kelímky o objemu 0,4 litrů a dokonce i 0,375 litru. Když jsem pátral po vysvětlení, narazil jsem na argument, že výrobci chtějí své produkty lépe zpřístupnit zákazníkům - zachováním ceny při menším objemu. Já v tom však vidím spíš pokus o oklamání spotřebitele. Neměla by v takovém případě zasáhnout ČOI?
7
Sledujících
0
Sleduje
7
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Respekt k sobě a k ostatním jsou spojené nádoby. Těžko si bude vážit ostatních ten, kdo si neváží sám sebe.