To by ale znamenalo zaplevelit vysílání značným množstvím reklamy. Jinak bohužel média vydělávat neumějí.

Poslanci jsou naši služebníci. V zastupitelské demokracii musí vykonávat vůli svých voličů. Samozřejmě tady funguje přednost přání většiny před přáními menšiny. Pravda, není to ideální princip. Ale nic lepšího zatím nebylo vymyšleno.

Pokud prokážete, že nevlastníte zařízení, na němž je možné sledovat veřejnoprávní rozhlas a televizi, platit poplatky nemusíte. Technologický pokrok v poslední době šel dopředu natolik, že není nutné sledovat rozhlas a TV jenom v "kouzelných bedýnkách". Můžete je sledovat třeba v mobilu.

To, že veřejnoprávní média nesledujete, není jejich vina. Dosud jsem měl to štěstí, že jsem nepotřeboval třeba kardiostimulátor nebo operaci mozku. Přesto se z mého pojištění platí i tyto činnosti lidem, kteří je potřebují.

Kdyby provoz veřejnoprávních médií hradil stát ze státního rozpočtu, přestala by média být veřejnoprávními a stala by se médii státními. Možná, že v tom vidíte slovíčkaření, ale je v tom podstatný rozdíl. Jde o to, že by média ztratila nezávislost. Přesně podle hesla "koho chleba jíš, toho píseň zpívej".

Zkrácené úvazky jako individuální řešení například pro rodiče s dětmi jsou jistě fajn. Ale obávám se, že dokud to zaměstnavatelé nedostanou nařízené zákonem, těžko budou dobrovolně ve větším rozsahu pracovní dobu zkracovat.

To není vymytí mozku, to je projev samostatného názoru. Prostě nejsem ovce.

Američané umí být svérázní, ale tak potrhlí, aby zopakovali takovou zpozdilost, přece jen nejsou.

Byla po celé volební období viceprezidentkou. To je málo?

Arogantnímu a neschopnému Trumpovi nepomůže ani svěcená voda. Natož babička a bouiřlivák.

Hlavně je nutné konečně díky vědecko technickému pokroku výrazněji zkrátit pracovní dobu. Když člověk v práci a činnostmi s ní souvisejícími stráví půlku dne, pak s cirkadiálním rytmem nic moc nenadělá. Pracovní doba je u nás stejná už víc, než půl století. To je naprosto tristní.

Přesně! A navíc pozorovatelů je mnoho a z různých států, takže se asi těžko budou domlouvat tak, aby doložili nepravdivé výsledky.

Zpochybnění voleb je legitimní vždy. Ale to, co předvedl Donald Trump po minulých prezidentských volbách, byl pokus o podněcování terorismu.

Přesně - s hrůzou zjišťuju, že v mém životě převládá právě to "musím" nad "chci" a nebo "zkusím". Ani jsem si nějak nevšimnul, kdy se to zlomilo.

Vy mě děsíte, pane Vašátko, jsem přesně v polovině uvedného věkového rozpětí - nedávno mi bylo 55 let. Také mám na krku hypotéku, i když v současné době už naštěstí nijak zvlášť vysokou, luxusní dovolené si taky nedopřávám. Ale stejně - mám tedy "pěkné" vyhlídky.

Podle toho, co jsem četl, je hrozba vyhoření právě v pomáhajících profesích celkem výrazně vyšší, než v ostatních profesích. Na pomáhajícího člověka (zvlášť, když je výrazněji empatický) můžou časem dolehnout problémy těch, kterým pomáhá. Může to vyústit v jistou beznaděj typu: Svět je zkažený, řítí se do záhuby, když lidé trpí zdravotními, vztahovými nebo finančními problémy. Snadno se řekne, že to chce udržet si odstup a nepomáhat "na sílu". Ale o to hůř se někdy taková podmínka dodržuje. Je to trochu jako v tom přirovnání: Dva přátelé jdou po pláži, na kterou příliv vyplavil mnoho mušlí. Jeden z nich se co chvíli shýbne, sebere jednu z mušlí a hodí ji zpátky do moře. Neblázni, říká mu druhý. Stejně nezachráníš všechny. Máš pravdu, odvětí první. Ale tuhle jsem zachránil. Podle mě jde o to uvědomit si, na co stačím a co už je nad moje síly.

I kdyby to byla "jen" fikce, může to být prostě souhrnné zobecnění situací, které nakonec vyústí v popisované poruchy.

Samozřejmě, že existuje i "zlenivění", ale myslím si, že syndrom vyhoření je takové zoufalé volání organismu nebo mozku po změně. Protože v současném stavu prostě nemůže dlouho fungovat. Přirovnal bych to ke snaze rozjíždět auto se zataženou ruční brzdou. To také nemůže dopadnout dobře.

Obávám se, že je to podobně nešťastný názor jako například ten, že svalové křeče jsou jenom projevem nechutě k pohybu.

A k tomu televiznímu zpravodajství: Když můj táta začal trpět problémy se srdcem, lékař mu doporučil, aby sledoval TV zprávy a četl noviny. Ale minimálně půl roku staré, rozhodně ne aktuální.