V dnešní době se lidé k sobě chovají čím dál tím hůř, protože je nikdo od dětských let neučí chovat se k sobě pořádně. Lidé by se k sobě měli učit chovat pořádně od malých dětských let a měli by se to učit pomalu a důkladně. Dnes se od dětí chce, aby se chovali jako dospělí v příliš malém věku a to děti prostě nezvládají. Tahle neznalost řádného vzájemného chování lidí se začala šířit ze Spojených států, stejně jako nesmyslná řešení tohoto problému. K dívkám a ženám patří sukně nebo šaty, vypadají v nich slušivě. Když budou dívky a ženy chtít vypadat slušivě, tak se chlapci a muži naučí brát je jako hezké a slušivé, i v krátkých sukních a šatech. Když se dívky budou už jako malé učit na základních školách chovat se pořádně i v krátkých sukních a šatech, budou to umět i jako dospělé ženy. Ke školním dívčím uniformám v Anglii patří sukně. U nás v Čechách se říká o někom že se otočí za každou sukní, představte si že by se říkalo, otočí se za každou kalhotou. To bychom ani nebyli Češi.

KSČ vznikla v roce 1921 jako revoluční komunistická strana, která chtěla jít cestou socialistické revoluce jako Bolševici v Rusku a stala se součástí Komunistické internacionály. KSČ vznikla z revoluční části Sociální demokracie. KSČ nebyla „levicová politická strana kapitalistické společnosti.“ KSČ vznikla jako komunistická strana, která bojovala proti vykořisťovatelské kapitalistické společnosti. Kapitalistické a kapitalističtí politici využily vzniku Československa jako „samostatného státu“ a podvedli obyvatele Československa, lidé viděli, že se zbavily cizích pánů a neviděli, že jim zůstali domácí páni. Kapitalistická společnost se vzpamatovala z poválečné bídy. Vedení KSČ před pátým sjezdem začalo stranu vést směrem k „levicové politické straně kapitalistické společnosti“ a odkláněli stranu od cesty k socialistické revoluci. Poslanci KSČ nebyli poslanci komunisté, ale „páni poslanci za KSČ. KSČ ztrácela důvěru lidí a i vlastních členů. Tenkrát se do KSČ a jejího vedení dostali zrádní prospěcháři a odkláněli stranu od komunistické internacionály. Takový vývoj se dnešním i tehdejším kapitalistům líbil. To že se do KSČ dostali, zrádní prospěcháři bylo velkým problémem, který nakonec způsobil konec KSČ a socialismu. Potom, kdy se stal Klement Gottwald vůdcem KSČ, se strana vydala na cestu Komunistické strany a socialistické revoluce. Bez této události by nebyl Vítězný únor a socialistické Československo. KSČ by se stala „levicovou stranou kapitalistické společnosti“ nebo by zanikla.

Za druhé světové války chtěli němečtí fašisté obyvatele Čech poněmčit nebo vyvraždit. Největší oběti a největší podíl na porážce fašismu přinesl Sovětský Svaz jeho Rudá armáda, letectvo, námořnictvo, partyzáni, odbojáři. Československo ztratilo ve druhé světové válce 360 000 lidí. Kdyby angličtí a francouzští politici před válkou neprováděli politiku Směřování Hitlera na východ, ti lidé by nezemřeli. Sovětští vojáci si zaslouží pomníky a památníky v České republice za to že jsme se nestali vyvražděným národem. Po roce 1989 byly v rámci „vyrovnání s minulostí“ odstraňováni pomníky a památníky sovětských vojáků. Útoky a odstraňování památníků Sovětských vojáků je ten nejhorší vandalský čin. Sovětský Svaz byl první socialistický stát na světě. Dnešní Rusko je stejně jako USA, Velká Británie, Německo, Česká republika, Polsko nebo Ukrajina je kapitalistickým státem a nemá nic společného se SSSR. Kolik válek rozpoutali USA od druhé světové války, jen proto, že se v nějaké zemi nežilo jako u nich? Kolik zemí USA hospodářsky zdecimovali ekonomickými sankcemi za pomocí OSN ze stejného důvodu. Kdyby byl dnes SSSR a socialistické státy, tak by dnes nebyla válka o Ukrajinu.

V dnešní kapitalistické společnosti se mluví o „totalitním komunistickém režimu,“ o „nevinných obětech totalitním komunistickém režimu,“ o počtech popravených, uvězněných, zastřelených při přechodu hranic, zemřelých při zatčení, vyšetřování, věznění, pokusech o útěk z vězení. Proč se nemluví o zavražděných komunistech, příslušnících SNB, STB, vojácích a lidech, kteří se připletli kapitalistickým teroristům do cesty? Ztráty z tohoto boje mezi kapitalismem a socialismem. Proč se všude a otevřeně dnes nemluví o kapitalistických teroristických skupinách, které rozpoutali krvavý teror, aby zde zase byl kapitalismus? Proč dnešní kapitalistická společnost otevřeně nebuduje pomníky všem teroristickým skupinám a nevyznamenává nejvyššími vyznamenáními jejich členy, kteří se dopouštěli vražd, přepadů, žhářství, sabotáží, sloužili kapitalistickým zpravodajským službám? Kapitalistické teroristické skupiny se dopouštěli, svých zločinů protože se jich chtěli dopouštět. Dopouštěli se jich ve jménu návratu kapitalismu do Československa. Příslušníci STB a SNB po nich pátrali, odhalovali je a předávali socialistickým soudům k potrestání za jejich zločiny. Kapitalismus v jakékoliv podobě zůstane kapitalismem, ať se mu říká kapitalismus, imperialismus, fašismus, ať se schovává za výmysly o demokracii, svobodě, lidských právech.

Za socialismu jsem se učil o únorových událostech roku 1948, že šlo o vítězství pracujících pod vedením komunistů nad kapitalisty a jejich snahou znovu zavést poměry předválečného Československa. Dnes nás kapitalisté učí, že šlo o „komunistický puč,“ a o nastolení „totalitního komunistického režimu.“ Napadá mě několik otázek, na které dnešní kapitalisté a jejich zastánci nedali odpověď, které bych uvěřil. Dnes kapitalisté říkají, že komunisté neměli v roce 1948 šanci na stejný výsledek ve volbách jako v roce 1946. Tak proč kapitalisté vyvolali vládní krizi v únoru? Jak to tak dobře věděli? Co se vlastně stalo, když byla přijata demise kapitalistických ministrů? Vláda byla přece doplněna politiky ze stejných kapitalistických stran jako ministři, kteří podali demisi. Pochod zastánců kapitalistů a kapitalistických politiků už nemohl zastavit odhodlání lidí, kteří uvěřili komunistům zbavit se vykořisťujících kapitalistů a jejich podporovatelů. Toto odhodlání nemohl zastavit ani krvavý kapitalistický teror, který kapitalisté rozpoutali potom, když komunisté začali v Československu budovat a bránit socialismus. Československo se stalo socialistickým státem v roce 1960, do tohoto roku zde byla lidově demokratická společnost. Kapitalistům v předválečném Československu a v dnešní době zamlouvá ta jejich „kapitalistická demokracie.“

Socialismus byl mnohem lepší společností než dnešní kapitalistická společnost. Dnes nežijeme v demokratické společnosti, jak si vymýšlejí dnešní kapitalističtí politici a lidé, kteří jim slouží a pomáhají. Kapitalistická společnost stojí a padá na penězích, kapitálu, proto se jí říká kapitalistická. Demokracie je jen způsob řízení společnosti a to si lidé pletou. Přes třicet let nás kapitalistická společnost vymývá mozky a učí nás „peněžní myšlení“ a zapomíná učit obyčejné lidské myšlení. Přestože komunisté udělali mnoho chyb a omylů, některé nepochopitelné, zažili porážky, neúspěchy je socialismus mnohem lepší společností než dnešní kapitalismus. Dnešní kapitalismus se hodně změnil od doby, kdy kapitalisté střídali v moci krále a šlechtu ale pořád to je kapitalismus ve kterém jsou bohatí a chudí. To že, dnešní kapitalismus je jiný, než tenkrát to je zásluhou i socialismu. Pohled na socialismus a kapitalismus to záleží také na úhlu pohledu. Dnešní bohatí kapitalisté s mocí, bohatstvím a peněžním myšlením je samozřejmě lepší kapitalismus. Pro někoho kdo nemá ani moc ani peníze a má místo „peněžního myšlení“ obyčejné lidské myšlení byl mnohem lepší socialismus. Já zažil dětství za socialismu, učili jsme se v občanské nauce a dějepisu, o socialismu a kapitalismu. Dnes žiji v kapitalismu a na vlastní kůži zažívám, to co jsem se za socialismu o kapitalismu učil. Takže jsem se přesvědčil, že si dnešní kapitalističtí politici vymýšlejí, takže jim nevěřím to, co říkají oni a ti co jim pomáhají.

Pohádka má být pohádkový příběh, útěk do pohádkového světa před krutou realitou a v dnešní době je realita velmi krutá. V pohádkovém světě má být všechno pohádkové, pohádkové postavy se mají chovat jako pohádkové postavy. Lidské pohádkové postavy se mají chovat jako lidské pohádkové postavy. Král se má chovat jako král, princezna jako princezna. Podle toho je nejlepší česká pohádka Pyšná princezna. Tam se postavy chovají, jak se v pohádkách mají chovat. V dnešních pohádkách se pohádkové postavy jak strašidelné, tak lidské chovají jak lidé v dnešní společnosti. To je velká chyba. V pohádce Klíč svatého Petra se princezna se vyzná v účetnictví a začíná tušit, že kancléř je podvodník. Tohle není pohádková princezna. Vodník se také moc nechová jako správný pohádkový vodník i když se nakonec pohádkově polepší. Kancléř se chová jako správný pohádkový podvodník. Muzikant, zloděj a podvodnice se chovají docela pohádkově. Princezna se nakonec taky pohádkově polepší. Z novějších pohádek je česky pohádková Princezna ze mlejna, Klíč svatého Petra je z novějších pohádek, z těch pohádkově lepších.

Němečtí fašisté chtěli Obyvatele Čech a Moravy poněmčit nebo vyvraždit, za to, že dnes žijeme a mluvíme česky, vděčíme SSSR a jeho Rudé armádě, která měla hlavní podíl na porážce fašismu. Vojáci a důstojníci Rudé armády, letectva, námořnictva, partyzáni a odbojáři, kteří skutečně věřili a bojovali za SSSR a socialismus, porazili fašismus, a osvobodili nejen své území ale také další země. Díky takovým bojovníkům proti fašistům jakým byl Alexej Petrovič Maresjev, který se nevzdal ani po sestřelení a zraněný se plazil ke svým. Nalezli a pomohli mu lidé, kteří se nepodrobili fašistům. V nemocnici mu amputovali nohy, musel se s touto situací vyrovnat a rozhodl se vrátit k bojovému letectvu. Muselo to pro něj být těžké, ale dokázal to a pokračoval v boji proti fašistickým agresorům jako bojový stíhač. Zažil jsem dobu socialismu, četl jsem knihu Příběh opravdového člověka a viděl jsem i film. Četl jsem víc knih z doby socialismu. SSSR by nezvítězil v boji s fašisty, kdyby nebyli bojovníci, kteří skutečně věřili v socialismus a Sovětský Svaz. V Československu i v SSSR byli skuteční komunisté i proradní prospěcháři a to je potřeba rozlišovat, už kvůli takovým hrdinům, jako byl Alexej Petrovič Maresjev.

Komunistické strany vedly boj proti kapitalistické společnosti, aby odstranily vykořisťování chudých lidí bohatými kapitalisty, tento boj vedla i KSČ v Československu. Byli různí chudí lidé, někteří odevzdaně snášeli svou chudobu, někteří se snažili přestat být chudými, některým nevadilo být chudými a pracovali a dokonce pomáhali bohatým proti jiným chudým. Chudí lidé, kteří nechtěli být chudými a chtěli, se zbavit bohatých se stali komunisty, uvěřili jim a pod jejich vedením bojovali za porážku kapitalismu a vítězství socialismu. Dnes se říká, že KSČ neměla šanci na opakování výsledků voleb z roku 1946. A jak to tak dobře kapitalisté věděli? Proč kapitalisté vyvolali vládní krizi v únoru a jednoduše nepočkali do voleb? Kapitalisté byli v roce 1948 poraženi a KSČ mohla začít budovat socialismus. Jak určitě dobře víte tak se společnosti po roce 1948 říkalo lidově-demokratická, socialistickou se stala společnost v Československu v roce 1960. Žádnou společnost, ani tu dnešní kapitalistickou nepodporuje „celý národ.“ Proti komunistům se bránila předválečná kapitalistická společnost, četnictvem, policií, armádou, svými zastánci. Po vítězství nad kapitalisty v únoru 1948 se nová socialistická společnost bránila proti kapitalistům a jejich snahám o návrat k moci. Socialistická společnost se bránila proti jakýmkoliv nepřátelům, kteří se neskrývali se svým nepřátelstvím a trestala je za jejich zločiny, vraždy, přepady, loupeže, žhářství, špionáž, šíření štvavých letáků, štvaní proti socialismu, převaděčství a další zločiny proti socialismu.

30 případů majora Zemana je nejlepší seriál natočený za socialismu, vypráví historii SNB a STB od doby jejich vzniku v roce 1945 po dobu 30 let. Hrdinou příběhu je příslušník SNB Jan Zeman, jeho osudy od návratu z koncentračního tábora, pátrání po vrahovi jeho otce, vstupu do SNB, jeho pátrání v různých případech po dobu 30 let. Tento seriál vypráví sice vymyšlené příběhy ale inspirovanými skutečnými událostmi. Někdy jde o kriminální případy, někdy jde o případy kdy SNB a STB spolupracovali na odhalení nepřátel socialismu. Tento seriál na vymyšlených případech ukazuje skutečné události. Podobné události se skutečně staly, podobní lidé jednaly tak jak jednali osoby v tomto seriálu. Příslušníci SNB, STB, kriminálníci, převaděči na hranicích, pašeráci, Banderovci, spolupracovníci nebo agenti cizích špionážních služeb, nepřátelé socialismu, teroristé, chuligáni, narkomani.

Nejsem politik, nejsem volič dnešních politiků, zažil jsem život za socialismu, dnes žiju za kapitalismu. Tahle dnešní společnost není demokratická, není svoboda a lidská práva ale kapitalistická společnost, boj o moc mezi kapitalistickými politickými stranami, tržní ekonomika, konkurenční boj, výrobní prostředky vlastní různě bohatí kapitalisté. Po roce 1989 kapitalističtí politici a kapitalisté tuto zemi rozkradli, rozprodali a s velkou slávou a pýchou to co bylo za socialismu pomalu a těžce vybudováno. Kapitalisté své podniky vlastní, vydělávají své miliony a miliardy na čemkoliv, například na zbraních, které jinde ve světě zabíjejí, protože někde chtějí lidé žít jinak než v USA a jiných světovládných kapitalistických zemích. Tahle nešťastná země je zničená kapitalismem, který je tu od konce socialismu. To kapitalisté mění obyvatele svých zemí v poslušné, nemyslící, někdy až fanatické tvory, kteří pro ně pracují, aby mohly žít v bohatství a přepychu. Kapitalismus je džungle, kapitalisté jsou dravé šelmy a lidé co pro ně pracují lovná zvěř. Lovná zvěř se ukrývá nebo utíká před šelmami, někteří lidé co pracují pro kapitalistické šelmy, jsou tak podvedení kapitalistickými šelmami, že se sami nabízejí k sežrání. Komunisté se stali lovci kapitalistických šelem. To že socialismus skončil, není vinou že je to neuskutečnitelná myšlenka, viníci byli lidé, kteří bojovali za socialismus. Komunisté udělali pochopitelné i nepochopitelné chyby. Komunisté nejsou ani skalní, kovaní, konzervativní ani slušní, reformní, moderní. Komunisté jsou prostě komunisté.

Skupina známá bratry Mašíny byla teroristickou skupinou, která chtěla krvavým terorem otřást komunistickým režimem. V té době bylo hodně takových teroristických skupin, které vraždily, přepadávaly, zakládaly požáry. Měli na svědomí životy příslušníků SNB, STB, KSČ i nevinných lidí. Skupina bratrů Mašínů ukradla trhavinu, aby zavraždila víc lidí najednou. Tato skupina byla větší než těch pět členů, kteří chtěli utéct do Západního Německa. STB byla této teroristické skupině na stopě a odhalila jejich zločiny až po útěku pěti teroristů. Zbylí teroristé byli zatčeni, souzeni, odsouzeni a potrestáni. Mašínové vraždili, protože chtěli vraždit. Byli z bohaté rodiny a pohrdali chudými lidmi. Pokladník Rošický měl u sebe zbraň, ale nebyl připraven s ní někoho zabít. Proto byl zavražděn, jeho vrah chtěl vraždit, a proto vraždil. Že byli, za jejich zločiny potrestány i jejich rodiny? Kdo je vychoval, aby byli schopni vraždit? Kdo je podporoval v jejich zločinech, aby je mohli páchat? Jejich rodiny. Srovnávat boj proti Německým fašistům, kteří chtěli Čechy poněmčit nebo povraždit s terorem proti komunistům a lidem, kteří jim věřili je odporné.

Když se v Německu zmocnili moci fašisté, vyhlásili boj Socialismu, SSSR a komunistům, začali někteří politici Anglie a Francie prosazovat politiku „Směřování Hitlera na východ.“ V roce 1935 Fašistické Německo začalo budovat armádu, vojenské letectvo a vojenské námořnictvo. Anglie uzavřela s Fašistickým Německem novou námořní smlouvu, umožňující stavět ponorky a velké hladinové lodě. V roce 1935 se SSSR přidal ke spojenecké smlouvě mezi Československem a Francií. V roce 1938 připojilo Fašistické Německo ke své říši Rakousko. Na cestě k válce se SSSR bylo na řadě Československo. Fašistické Německo použilo v Československu Německých fašistů z pohraničních oblastí. SSSR se snažil v roce 1938 Československu pomáhat, žádal, aby byla situace v Československu projednána v Společnosti národů. Anglie a Francie to odmítli. SSSR ujistil Československou vládu, že dodrží spojeneckou smlouvu. SSSR navrhl Francii jednání generálních štábů armád, tento návrh se z francouzského velvyslanectví do Francie vůbec nedostal. Československo se SSSR nesousedil, jednotky Rudé armády by museli přijít na pomoc přes území kapitalistického Polska nebo Rumunska. Polsko pohrozilo, že proti jednotkám Rudé armády zasáhne. Do Československa přiletěli tajně sovětští vojenští letečtí důstojníci, aby dohodli přílet vojenských letadel. Sovětský maršál A.M. Vasilevskij vzpomínal ve své knize, že jednotky na pomoc Československu byly připraveny u hranic. Československá vláda raději přijala Mnichovskou dohodu než pomoc SSSR.

Po 1. Světové válce bylo za poražený stát označeno nově vzniklé kapitalistické Německo, hledalo jak s někým obchodovat a nakonec obchodovalo se SSSR. Až když se v Německu zmocnili moci fašisté a obrátili své válkychtivé plány proti SSSR, Socialismu a Komunistům, Byli němečtí fašisté přijati kapitalistickými státy, „do party.“ Dnešní kapitalistické Rusko vzniklo po konci SSSR, nebylo poraženým státem ale nově vzniklým. Kapitalistické USA a Německo mělo „vzít do party.“ Kapitalistické USA a Německo se chovali ke kapitalistickému Rusku prezidenta Putina jako k poraženému státu. USA rozšiřovali svůj agresivní pakt NATO k hranicím Ruska. Takhle se chovají nepřátelé Ruska. Když byla Korea obsazena Japonskem, hledali někteří její obránci pomoc, aby mohli svou zemi osvobodit a našli ji u SSSR. Po 2. Světové válce se severní část Koreje osvobozená Rudou armádou přidala k socialistickým státům. Po konci socialistických států pokračovala KLDR ve snaze bránit svou zemi. USA nevadí, co je v KLDR, USA vadí, co v KLDR není. Stejný chaos jaký je v USA. Kdyby nebyli, na KLDR uvaleny sankce OSN, schválené i kapitalistickým Ruskem, KLDR by byla přímo „asijským šavlozubým tygrem.“ Kapitalistické státy vedené USA tohle nechtějí. Proč by tedy kapitalistické Rusko a KLDR nemohli spolu obchodovat?

Vlasov byl zrádce, zradil Sovětský Svaz, Komunistickou stranu, Rudou armádu a její důstojníky a vojáky. ´Jeho "Ruská osvobozenecká armáda" byla armáda zrádců. V Praze za povstání hledali pomoc před Rudou armádou u Československého kapitalistického odboje, a když pomoc nenašli, odešli z Prahy a nechali ji na pospas německým fašistům. Vlasov byl prospěchářský zrádce. Smrt si zasloužil a neumíral dost pomalu, aby dostatečně zaplatil za svou zradu.

Že se takové pitomosti jako "sexistické chování" nebo "sexuální obtěžování" dějí v USA, mě nepřekvapuje. Když se tak děje v naší staré kulturní Evropě, to už mě přímo děsí. Abych se začal bát, až budu v létě v nějakém městě na výletě, zeptat se nějaké místní obyvatelky na cestu, kdybych zabloudil. U nás v Čechách se prostě řekne, že se někdo chová pořádně nebo nepořádně. Nestalo se nic nepořádného. Když se takto pitomě chtějí chovat v USA, ať se tak u sebe chovají, ale u nás v Evropě takové výmysly, nesmysly a pitomosti nešíří. Španělé jsou jižní temperamentní národ a umějí se radovat z úspěchu. Co kdyby nějaký pacient u nás v Čechách řekl v nemocnici pořádné zdravotní sestře, že je hodná a hezká sestřička, měla by ho zažalovat a poslat do vězení?

Tento rok bylo také výročí událostí února 1948, těmto událostem se dnes říká "Komunistický převrat." Ani jsem si nevšiml že by se únorovým událostem roku 1948 věnovala nějaká zmínka. Událostem roku 1968 se dnes říká "reforma socialismu" nebo "socialismus s lidskou tváří." Proč se dnešním kapitalistům tyto události tal zamlouvají? Není to tím, že by díky těmto událostem skončil socialismus o dvacet let dřív? Nepřítel socialismu, nemůže socialismus pochopit, právě proto že je jeho nepřítelem i kdyby navštívil Sovětský Svaz. Na ZDŠ, za doby socialismu jsme se učili, že jak Socialismus, tak Kapitalismus má svá pravidla a podle těchto pravidel se tyto společnosti poznají. Pokud pravidla Socialismu neplatí, pak to není Socialismus. V roce 1968 se děli věci, které neměli se Socialismem nic společného!

Obránci KLDR bojují za osvobození Korejského poloostrova od cizích okupantů a jejich domácích pomahačů. Nejprve Koreu okupovali Japonci, po nich USA. Po 2. Světové válce se kapitalisté z Japonska a USA rychle domluvili, co na tom že ve válce zahynulo spoustu vojáků a civilistů z obou stran. Co na tom že USA použili jaderné bomby, aby ukázaly, že jsou nejmocnější kapitalistickou velmocí toužící ovládat svět. Dnešní obránci KLDR našli před lety pomoc u SSSR. Rudá armáda po porážce Japonska ve 2. Světové válce opustila Severní Koreu. USA Koreu neopustily a dodnes její jižní část okupují. SSSR a socialistické státy už nejsou, ale Obránci KLDR ve svém boji pokračují, nezapomněli na mrtvé z bojů za osvobození Koreje. USA mají nejničivější armádu na světě. Proč by se nemněli obránci KLDR na boj, i když tento boj nemohou vyhrát? Kolik vojáků jsou USA připraveni ztratit při svém ovládaní světa.

Když někdo pracoval za socialismu například jako soudce, byl socialistickým soudcem socialistické společnosti. Jak tuto svoji práci vykonával, poctivě bylo na něm. Když někdo porušil socialistické zákony nebo byl nepřítelem socialismu, bylo povinností socialistického soudce takového člověka odsoudit. U dnešního kapitalistického soudce "nezávislého soudu" záleží, přes vyšetřování policie na tom kdo soudce ukecá, obhájce nebo žalobce. Když někdo soudil za minulé doby i za této doby je jen jeho věc. Kdo by soudil za této doby, na jejím začátku, kdyby nesoudili soudci, kteří se učili soudit za minulé doby?

Je rozdíl mezi skutečným komunistou a prospěchářem s členským průkazem KSČ. Komunisté v kapitalistických státech před 2. Světovou válkou usilovali o porážku kapitalistické společnosti a nastolení spravedlivé socialistické společnosti, která by odstranila vykořisťování člověka člověkem. Dělníci pod vedením komunistů se nestřetávali s četníky, policisty a stávkokazy pro něco špatného. Myšlenka socialismu nebyla špatná, ale provedení mělo své chyby. Socialismus skončil, protože komunisté dopustili, že se mezi ně dostali prospěcháři. Komunisté chtěli být vedoucí silou „levicových pokrokových sil.“ Těmto „silám“ byli komunisté naprosto ukradení a jen komunisty využívaly, ke svým vlastním zájmům. Já sám pamatuji konec socialismu a viděl jsem lidi, kteří měli na bundách odznak OF a v kapse průkaz KSČ.