Tady se opozicnici predhani s vladaři, kdo zpusobi vetsi maler. Sotva se zacne rozkryvat kauza ODS na Olomoucku (kde pomahal i zapisnik konecneho vlastnika akcii, gaunera faltynka), mame zde dalsi z hnuti, kde je mnoho clenum lip. I dozimetr ma dosah k Ano, konkretne stinove ministryni vnitra, takze je zrejme, proc o tento post tak stoji. No uvidime, zda se neco prokaze ci se vse zamete, jak byva zvykem. Kazdopadne dobra komedie.

Jsem ráda, že jsem Vás pobavila. Hezký den. Jana 🙂

Starý vyšlehaný opratě, co si hrajou na dvacítky. Sorry.

Vy určitě ne souzním s vámi

Takoví jako pan Ondráček

Tihle lidi by se měli léčit

Za 8 let u moci měl pouze dva roky přebytkový rozpočet. Za poslední dva roky nás každého, včetně kojenců, zadlužil 80 000Kč. Za jeho dluh 800 miliard jen letos musí vláda Fialy splatit 100 miliard. To by vás mělo zajímat, copak pro stát udělal, když nesplnil volební sliby, třeba postavení 60 km dálnic plus obchvaty měst a obcí. On to nesplnil, ani když do toho započítal i ty obchvaty.

Bohužel je, protože jím ten ten problém začal.

No, z ústavu postižených jsou spíše ti, kterým to označení vadí, hlavně ta pravda.

Jediný, kdo tady ovládá kartely a sekty je slovenský stbák Bureš. Když papouškujete jejich názvy a označení, proč třeba toto neřešil za 8 let, co byl u moci. Aha, on musel řídit lidi, kteří mu zajišťovali dotace do firem, na které nemá vliv, které ovládá nějaká Monike.

Moje mama je už několik let v útulku (domov důchodců) Mladší brácha bydlí v Chomutově, já ve Zdibech a jen starší brácha zůstal doma. Teda v Hranicích a mama bydlela na baráku v Lipníku. A po smrti taty tam zůstala sama. Velký brácha jí tam chodil skoro furt, ale měl práci ve Zlíně a bylo toho moc, uštvaný... Povedlo se ji dostat do útulku v Hranicích, tak nějak pro jistotu. Naučila se tam, zvykla si. Taky dělala všechno sama, sestřičky nepotřebovala. I covidové období přežila. Ale letos to už bylo špatné. Víc v nemocnici než v útulku. Narozeniny, které má teď 26 oslavila s rodinou, co jsou na Moravě, už v září. Já tam byla v srpnu, věděla jsem, že se pak netrhnu.

No a s kanalizací? Loni dělali tlakovku. Vzhledem k tomu, že jsem bezdomovec na svém pozemku, ve staré maringotce a třech starých stavebních buňkách, to byl horor s obcí. Když jsem se sem před 15 lety stěhovala, tak jsem v jednom výkopu s vodou táhla i hadici na kanalizaci. Ačkoliv to věděli, nechali mi přípojku udělat k maringotce, zatím co já ji chtěla ke vjezdu. Místostarostka mi začala vysvětlovat, že to mám "úplně luxusně" protože se z maringotky napojím přímo. Můj argument, že v maringotce nemám vodu, odpad.. přešla tak, že si to udělám. No hádala jsem se fest, ustála i vyhrožování, že zaplatím za "zhodnocení pozemku" za metr 100 korun. Řvala jsem, že mi nic nezhodnotili, že naopak znehodnotili mou investici a že se klidně půjdu soudit, protože ignorovali moje přání mít to ve vjezdu. Nakonec zajistili protažení ke vjezdu (i když jsem to stejně asi zaplatila).

Dnes mi psal brácha, že se z mamy stal ležák. To je smutné.

Já raději nepřemýšlím, co bude když bude. Říkám, že až nějaká situace nastane, tak to budu řešit. Snažím se žít tak, aby po mě nebylo moc restů. A když něco začnu, tak kdybych to neměla dokončit, nohu si za krk nedám. Nevím, jestli by to pomohlo, ale vím, že já takovou gymnastiku nezvládám 🙂.A když to budou chtít po mě dokončit kluci, tak to dodělají. Loni kanalizace, letos plot s vratama. Co bude dál, neřeším. Uvidíme. Zatím mám sílu na zvířata, pekárnu, zahradu. A až to nepůjde, tak se na to postupně vykašlu

To už jsme u reinkarnace. Logiku to má, protože kde by se furt braly nové a nové duše, nebo kam by chodily ty použité? A nebo varianta druhá, že duše není, je jen prakticky to tělo. Nad některými věcmi člověk raději nepřemýšlí. Ale když mama začne mít ty pohřební řeči, tak něco jí říct musím (obzvláště já, která furt všechno komentuje). Snažím se přistupovat k životu stylem "co je teď, budoucnost neřeš" Na všechno to nejde, ale zrovna duchovno se tím dá

To vždycky říkám mé mamě, když začne řeči o odchodu. Tak jí říkám "zpytuj svědomí, co jsi ještě neudělala a musíš to stihnout. Jinak tě nahoru nepustí"

Mámu ještě mám, teď jí bude 90. Táta už ale odešel. Chybí mi jako řemeslník "tato, jak se dělá toto? Tato, naklepeš mi kosu, srpy? Tato nabrousíš mi nože? ... Celý život dělal na dráze, napřed dělníka na tratích, kolejové svršky. potom na dílně mistra. Máma byla celý život u dětí, ve školce, dětských domovech. Já od maturity jsem z baráku, ale zase je to dobré v tom, že se pak líp snáší ten odchod nahoru. A moc se s námi nemazlili, což je skvělé v tom, že líp snáším kotrmelce co dělám. Byli tu vždycky pro nás, ale ne jako olizovací, ale poradit, když to šlo tak pomoct

Naši měli zvířata a 3 děti. Do toho v 68 postavili barák. Takže na nějaké výlety nebyl čas ani peníze. Jednou jsme o prázdninách jeli na týden na kolech na výlet. Všichni. Ale bylo to pěkné. Naši až potom k stáru trochu jezdili, ale spíš ke známým (Německo, Skotsko). Já jsem si po rozvodu užila cestování dost, protože dělám sekuriťáka sama na sebe a když byla práce daleko (Milovice, Mladá Boleslav, Frýdlant...), tak jsem si koupila karavan, abych nedojížděla denně. A při mé povaze jsem byla všude za chvíli doma.

Letos jsem si užila s kolenem taky svoje. Začalo bolet, natékat, neohnula jsem ho... Tak jsem byla u ortopeda, rentgen a pojmenoval problém ARTROZA. Že ji mám v rameni, kyčli, to jsem věděla ale to jen bolívá a nenatéká. Ale když vím co mi je, hned jsem klidnější. Musím se s tím naučit žít. Ale u pana doktora rotopeda 😄 jsem zanechala nezapomenutelný dojem

Jo jo taky nechodim na takove akce . Jsk pisete z pribyvajicim vekem se mocc necpu mezi lidi . Ja jsem radeji v ustrani . V lete prace na zahrade a pokut mne nebolelo koleno jskoz to mne toti leto bolelo silene tak kolo a vyjiždky do prirody … ani nejsem nato jezdit k mori i kdyz mi spousta znamych rika ze jsem divny ??!! Ale mne to tam netahne a zdrejmne to jsem zdedil po mamince a otci taky na to nebyli … ter preckat zimu a uvidime co bude dal ???😄

Na akce nechodím. Když byli kluci malí, tak jsem jim ukazovala: pražská povodeň, vstup do NATO... Ale dnes už jsem raději doma. Co jsem dřív dělala hodinu, dnes matlám půl dne a pokud vyjde, tak třeba odpoledne pospím, než jdu do práce. Dnes jsem byla s holkama u kamarádky. Má ročního psa, tak řádili všichni na zahradě. A teď jsem přišla z práce, dnes brzo, že je víkend, tak zatopit, naložit větší kusy a tak do 8 spát

Já zabíjela klackem, ale když se pohnul a špatně trefilo, tak byl zbytečně pomlácený. To podříznutí je čistší, a když se trefím mezi obratle, tak ani nemusím následně strhnout vaz

Zvířata zasmrcuju sama. Naučil mě to táta a děda. Akorát jsem dříve dávala klackem za uši, dnes podřezávám. Je to jistější. Dříve hlava rozbitá, zátylek modřina, a třeba se stejně nevykrvil. Dnes mám zvlášť nože, s těma nekrájím cibuli. A chodím vyvražďovat i kamarádkám. Takový obecní kat. Ale jen malá zvířata. Králík, slepice, husy, kachny, umím i kapra ale to nechovám. Nezvládla bych asi ovečku, kozle, chrochťu