V článku jmenovaný generál Přikryl pracovat po své degradaci jako pomocný dělník ve firmě Fruta (dříve Wantoch) v Nymburce. Jeho úkolem bylo na nádvoří firmy stloukat sudy. I tady budil mezi zaměstnanci zasloužený respekt. I když existoval přísný zákaz oslovovat dotyčného “pane generále”, většina zaměstnanců to nerespektovala a oslovovalas ho dál “pane generále”.
Budoucností je autonomní mobilita, ať se nám to líbí nebo ne. Škoda, že se diskuse nezaměřuje na tento strategický fakt. Jak daleko jsou jednotlivé firmy s vývojem autonomních aut? V San Franciscu jezdí v komerčním provozu zhruba tisícovka plně autonomních a elektrifikovaných aut Waymo. Nejspíše se nás tato výzva netýká.
Martine, napsal jsi to zajímavě a přesvědčivě. Možná více zdůraznit, jaké typy daňových efektů budou z toho pro ČR vyplývat (DPPO, daň ze závislé činnost, srážková daň z vyplacených dividend, platby pojišťovnám atd.). Dále třeba ocenit externality (pozitivní i negativní). Vznikne standardní diskontní model kde významným cash outflow bude výše investiční pobídky. Potom už jenom hledat, při jaké limitní výši investiční pobídky bude čistá současná hodnota projektu (NPV) kladná. Také bych se rád na ta čísla podíval.
Slavia má problémy zejména v managementu. Chybí strategické řízení. Vše se řeší v operativní, nanejvýš taktické rovině. ( viz Ihatarren). Tykač je zkušený manažer a měl by situaci řešit systémově. Namísto Tvrdíka profi manažera se zkušenostmi ze sportovního prostředí. Dále špičkového sportovního ředitele, který bude formálně i odborně nadřízen Trpišovskému. Volní jsou Petr Čech či Pavel Nedvěd. JT bych zatím ponechal. Pokud bude mít oponenta, bude stále dobrý.
Zisk a jeho tvorba v kapitalismu představuje odměnu vlastníkům za podstoupené podnikatelské riziko. Je na rozhodnutí vlastníků (Valná hromada), jak se ziskem naloží. Může ho ponechat ve firmě k dalšímu rozvoji, popř. si ho může vyplatit jako podíl na zisku (dividendu) a investotovat inkasované peníze v alternativním projektu. Toto přichází v úvahu v situaci, kde podnikatel získá z alternativně investovaného kapitálu vyšší výnosnost (ROCE - Return On Capital Employed). Jedinný způsob, jak může stát zasahovat do distribuce zisků privátních firem je výše zdanění dividend (tzv. srážková daň). Zdanění příjmu z dividend v České republice se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o paragraf § 8. Příjem a tedy i dividendy se obvykle daní sazbou 15 %. Je třeba si uvědomit, že dividenda se vyplácí ze zdaněného zisku, takže stát profituje na dividendách dvojí formou: DPPO 21% + srážková daň 15 %, tzn.celkem 36 %. Za socialismu patřil zisk firem státu, který ho na základě rozhodnutí státních úředníků následně redistribuoval "na společensky prospěšné akce". Shrnuto: distribuce zisku je inherentní vlastností kapitalismu a nemá nic společného s EU.
Byl jsem tam také. A pamatuji si, jak
se naštval, když Cipro zlomil jeho spoluhráči nohu.Bylo to slyšet až na tribunu. Jako když se zlomí klacek.
To byl ten impuls pro to nádherné sólo a gól. Nikdy už jsem nic podobného neviděl.
Týden na to hrále Slavia o titul na Tehelném půoli proti Slovanu. CCa do 69 min. stav 0:0, což by stačilo na titul. Potom gól a v samém závěru druhý. Titul získal Baník Ostrava, který zvítězil v Plzni. Do Plzně se, na rozdíl od dneška, tehdy jezdilo pro body. Slavia 75/76 třetí. Potom půst až do roku 1996.
Na zápase Slavia-Jablonec 7:1 jsem byl. Opravdu to bylo tak, že Svoboda a stavu 5:0 proháčkoval míč od vlastní brány až do Stárkovy sítě. Obešel vše, co mu stálo v cestě. Nejspíš to byl impuls pro jeho následný přesun do Slavie. Slavia potom v následujícím posledním kole prohrála na Tehelnom poli se Slovanem 2:0 a přišla o titul. Svoboda, při tehdejším s,svému 4:3:3 hrával středního záložníka. Obvykle mezi bratry Herdovými a docela jim to šlo.
Co tahle par faktu, zemni plyn neni nizkoemisni. Jeho spalovani ano, ale pri tezbe unika metan. Fotovoltaika taky neni bezemisni, pri jeji vyrobe vznika NF3 coz je sklenikovy plyn 13000× horsi nez CO2.
Na druhou stranu musim rici, ze se mi nepodarilo zatim zjistit kolik NF3 vznika a zda presto ze je horsi nez CO2 tak v celkovem souctu to muze byt lepsi akternativa.
Tak tedy spalování zemního plynu (chemie 8. třída). Tedy oxidu uhličitého je tam dost.
Metan CH4+2 O2 = CO2 + 2 H2O
Ethan 2 C2H6 + 7 O2 = 4 CO2 + 6 H2O
atd. 1 mol CO2 "váží" 22,4 g.
Když pominu všechno, co už tu zaznělo - od životnosti baterie, přes energetický mix až po nutnost každou delší cestu pečlivě plánovat od nabíječky k nabíječce. Tak je tu zase ten pohled, že od Průhonic na východ je Balkán. Ano, v Praze jsou na trafostanicích nabíječky, možná i nabíjecí pouliční lampy. Já ale bydlím v paneláku na malém městě, kde jsou celkem dvě nabíječky u nákupních center - čtyři auta naráz k nabíjení. Neumím si představit, kde bychom dobíjeli, kdybychom měli u nás všichni elektromobily.
Když před více než 100 lety Daimler vynalezl spalovací motor, nikdo nevěřil v masové rozšíření automobilů s tímto pohonem. Benzín se prodával v lahvích v lékárnách. Aby to všechno fungovalo, musela by být v každé vesnici lékárna s příručním skladem lahví s pohonnými hmotami. A nebo to všechno dopadlo nakonec jinak?
Russia on tour za posledních sto let:
▪ 1924 Srpnové povstání v Gruzii
▪ 1929 Čínsko-sovětský konflikt
▪ 1937 Muslimské povstání v Sin-ťiangu
▪ 1938–1945 Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
▪ 1939 Invaze a okupace Polska (pakt Stalina s Hitlerem)
▪ 1939–1945 Druhá světová válka (kterou CCCP rozpoutala po boku s Německem)
▪ 1939–1940 Zimní válka
▪ 1940 Sovětská okupace pobaltských zemí
▪ 1941–1945 Pokračovací válka
▪ 1944–1945 Laponská válka
▪ 1944–1956 Partyzánská válka v Pobaltí (Lotyšsko, Litva, Estonsko)
▪ 1950–1953 Korejská válka
▪ 1953 Východoněmecké povstání
▪ 1953–1972 Laoská občanská válka (Tajná válka)
▪ 1956 Maďarské povstání
▪ 1967–1970 Opotřebovací válka
▪ 1968 Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (více než 20 let okupace)
▪ 1961–1991 Eritrejská válka za nezávislost
▪ 1971 Indicko-pákistánská válka
▪ 1975–2002 Občanská válka v Angole
▪ 1977–1978 Etiopsko-somálská válka
▪ 1979–1989 Sovětská válka v Afghánistánu
▪ 1991–1993 Občanská válka v Gruzii
▪ 1992 Válka v Podněstří
▪ 1992 Konflikt ve východním Prigorodném
▪ 1992–1997 Občanská válka v Tádžikistánu
▪ 1994–1996 První čečenská válka
▪ 1999 Válka v Dagestánu
▪ 1999–2009 Druhá čečenská válka
▪ 2008 Válka v Jižní Osetii
▪ 2009-dodnes Povstání na severním Kavkaze
▪ 2014–dodnes Anexe ukrajinského Krymu a okupace východní Ukrajiny
▪ 2015–dodnes Sýrie
▪ 2022–dodnes Válka na Ukrajině
Má ještě někdo podobný pocit, že nastal nejvyšší čas to bestiální vraždění v podání sadistických psychopatů z Kremlu, svého času terorizujících cirka polovinu planety, jednou pro vždy ukončit?
Ještě 1920 přepadení Polska a porážka maršála Tuchačevského u Varšavy generálem Pilsudskim. Tzv. Zázrak na Wisle.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Miluška Voborníková před vztahem se Spáleným chodila 4 roky s obráncem Sparty a posléze i Slavie Josefem Bouškou. Bratr Milušky, Ivan Voborník hrál fotbal za Teplice a posléze i za Slavii. Takže "fotbalový příběh" v rodině.