Kéž by se tenhle tlučhuba konečně naučil umění mlčet když je třeba mlčet a mluvit jen tehdy, bude-li mít co říci, aby to mělo hlavu a patu. Knedlíček sice oplývá emocemi, expresivními vyjádřeními a siláckými gesty (inu, zase jeden ,,diplomat“, kterému si diplomacie podivným řízením osudu přihodila, ačkoli nemá ani tušení o tom co to ta diplomacie vůbec je), ale už dlouho nepamatuji, že by řekl cokoli, co mělo alespoň pravdivý základ a relevanci. Proto nám neobjasní, čeho by se podle jeho názoru měl Putin v Turecku bát. Zelenského? Myslím, že Volodymyra se nemusí obávat ani fyzicky, ani mentálně. Zelenskyj je sice mladší, ale bývalého judistu a agenta tajné služby by nepřepral. A mentálně? Silou myšlenek, přesvědčivostí argumentů? To sotva. Pokud si přehrajeme řadu Zelenského veřejných vystoupení, ať doma, na půdě OSN, v Bruselu či na sítích, zjistíme, že tenhle mužík, o nás z propagandistických důvodů prezentovaný jako velký státník (navzdory 165 cm výšky), ve skutečnosti žádným velkým myslitelem není a že emoce u něj v každé kolizní situaci převálcují chladný rozum, takže pak reaguje tak iracionálně a vznětlivě jak to nedávno převedl při setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Vážně lituji, že nám Lipavský nevysvětlí co ho vedlo k výroku, že údajně zbabělý Putin se obává setkání se Zelenským v Ankaře, protože bychom se třeba dozvěděli něco, co nám dosud zůstává utajeno… Co dodat? Snad jen to, že:

*

Jeník s tváří a srdcem konzistence tvarohu,

rázně hodnotí kdo je zbabělec a kdo hrdina,

já však jeho smělým slovům věřit nemohu,

tam kde jeho rozum končí, IQ teprve začíná.

*

Merz dokazuje že je synem svého národa,

pruský duch každé prdy přesmrdí hravě!

Vyhrožuje Putinovi? To není jen náhoda,

nejspíše se zhlédl v Hitlerově věčné slávě.

*

Ukrajina není členskou zemí Evropské unie,

ale bez Zelenského Brusel snad už ani nežije;

Ač Ukrajina není ani členským státem NATO,

se Zelenským jak přisátým s klíštětem je spjato.

*

Volodymyr všude musí být, nacpe se kamkoli,

všechny všude o všechno jako berňák oholí.

Čekám až z Vatikánu dorazí radostná zpráva,

že ze Zelenského stala se papežova ruka pravá.

*

Pak jistě nepotrvá dlouho a Lev XIV. zaplesá,

že se Zelenským Bůh se radí jak šéfovat nebesa.

Volodymyr stal se tím čím dřív morové rány byly,

nebylo před nimi úniku a všechno živé zahubily.

Konec války bude především koncem Volodymyra Zelenského a jeho režimu. Ale rovněž dostane většinu západních lídrů do velkých problémů a urychlí konec jejich politické kariéry, zejména Macron, Starmer, Fiala, všechny hlavy pobaltských států a jejich parťáci z ,,koalice ochotných“ , kteří nezvládajíce domácí problémy všechen svůj politický i lidský kapitál investovali do cizí války, jakmile utichnou zbraně, budou si muset začít balit igelitky a zadními východy opouštět vládní sídla, zatímco u předních dveří bude číhat rozlícený dav, aby si s nimi vyříkal co dělali špatně a co ještě hůře. Pokud jde autorovu jistě upřímnou obavu (hahaha), že mír zničí Putinovu ekonomiku, mám pro něj informaci, která ho jistě potěší: ani mír, ani válka nemohou zničit ekonomiku největší země světa s největšími zdroji surovin a proto i v nouzi plně soběstačnou. Rusko může trochu zchudnout, ale nikdy nezchudne tolik, jak to dokážou členské země EU, pokud na svá bedra převezmou (samozřejmě bez souhlasu daňových poplatníků) tak hrozné břemeno, jakým bude rekonstrukce poválečné Ukrajiny a – nedej Pánbůh! – dokonce členství Ukrajiny v Evropské unii. Co dodat? Snad jen povzdech:

*

Zbožné přání otcem myšlenky se zase stalo,

holt někdo si přeje aby prase kozu potrkalo,

jiný sní o tom že Rusům dojde chléb a máslo,

ale spíše uvidí, jak v Evropě všechno zhaslo.

To je snad vtip! Chápu, že opoziční partaje mají potřebu investovat čas, peníze a energii do předvolební kampaně, aby občany seznámily, byť nevyhnutelně jen zkratkovitě, se svými programy a představily osobnosti, které vysílají do boje se soupeři. Opozice logicky nemá takový prostor pro veřejnou sebeprezentaci jakého se dostává vládním stranám. Lídři vládní koalice jsou prostě viditelnější, tak jako kočí na kozlíku třímající opratě spřežení a práskající bičem je vidět více než panáček přikrčený na stupínku vzadu za kočárem. Proč ale mají mít předvolební kampaně strany vládní koalice? Vždyť jejich kampaň probíhá nepřetržitě od toho dne, kdy se chopily vlády! Přímo v každodenní praxi všem na očích předvádějí čeho jsou schopny, co nezvládají, jaké osobnosti mají k dispozici, zda plní či neplní své sliby a programové prohlášení, jak si počínají při řešení problémů, zda zvládají nebo naopak generují krize, jak jsou na tom v zahraniční politice – a každý jednotlivý občan může posoudit, zda se mu pod touto vládou žije lépe než dříve nebo naopak hůře. Představa, že mimořádně nepopulární vláda vedená (údajně) nejhorším premiérem z dvaadvaceti hodnocených předsedů vlád náhle zvrátí svá negativa v pozitiva záplavou billboardů s působivými slogany a výlety mezi občany, je zcela mimo realitu. Fialova vláda a její protagonisté v uplynulých letech už předvedli vše, co voliči potřebují vědět, aby se rozhodli, že jim opět dají šanci anebo je pošlou do opozice. Já jsem pro druhou možnost.

Hm, a kdo podporuje Rusko? Inu, podle politruka Gabala a spol. každý, kdo nepodporuje Ukrajinu tak, jak ji podporují Fialova vláda, Evropská unie, Česká televize, Vladimír Votápek a ďábel. Gabal neřeší příčiny, proč mnozí lidé nepodporují Ukrajinu (přesněji režim Volodymyra Zelenského), aniž by tím vyjadřovali podporu putinovskému Rusku, protože v jeho prostoduchém uvažování není místo pro myšlenkové nuance. U Gabala jako u každého fanatického ideologa platí proslulá bolševická propozice ,,kdo nejde s námi, jde proti nám“. Nejsi bezvýhradně oddán Ukrajině? Pak musíš být oddán Rusku! Ivana ani na okamžik nenapadne možnost, že kritický postoj k Ukrajině apriori neznamená adoraci Ruska. Ivan nechce nic slyšet o hlouposti, nezodpovědnosti, neschopnosti a lumpárnách Ukrajinců – už tím, že bojují s Ruskem, které Ivan nenávidí a jež by nenáviděl i kdyby k nenávisti neměl žádný racionální důvod, musí být podle jeho přesvědčení světci a naší morální povinností je se k nim modlit, vzývat je a přinášet jim oběti. Zkrátka, Ivanova slepá a oslepující oddanost Ukrajině vychází z pradávné strategické poučky, pravící, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem.

Pokračování níže.

Jasně, Míra je strašně fajn a je s ním sranda, navíc má mezi politiky vzácnou schopnost téměř jevištní mluvy a také hlas, jímž by se snadno uživil v dabingu. Leč jeho ideová orientace, recepty na řešení současných problémů a také kontroverzní politická minulost z něj činí personu non grata. Obávám se (nebo raduji?), že Kalousek je pro praktickou politiku již nepoužitelný, tak jako pravěká kamenná sekera pro těžbu dřeva v dnešních lesních závodech. Oceňuji jeho vtipné, často ironické komentáře, jimiž mydlí politiky a partaje hlava nehlava, ale nepřehlížím fakt, že právě u něj má werichovský humor navrch nad skutečným politickým myšlením. Takže, Míro, sorry, ale tvá hvězdná hodina na politickém orloji už pominula. Ale politickému kabaretu se dál věnuj, legrace není nikdy dost.

Takže Putin NEDODRŽEL příměří, o kterém s ním nikdo nejednal a k němuž se nezavázal? Nepřipadá vám tohle obvinění absurdní? Jako kdyby nás někdo vinil z toho, že neplníme smlouvu, kterou jsme neuzavřeli, anebo bychom podávali k soudu žalobu na nějakou fešandu, protože nepřišla na rande, o které jsme ji ani nepožádali a proto ani neslíbila, že se přijde a padne nám do náručí. Logika našich politiků, politických komentátorů a novinářů zjevně churaví mozkovým ideologickým virem, takže svůj tok špatně přežvýkaných domněnek spletitou kanalizací dovádějí až do mentální žumpy. Putin nedodržel co dodržel nemusel, ba s ohledem na vlastní postavení a na zájmy Ruska ani nesměl. V souvislosti s řečeným mám za vhodné upozornit na práce neurologů a neuropatologů Koukolíka, Stránského, Spitzera (a dalších), abychom pochopili příčinu a důsledky pozvolné degradace lidských mozků a poklesu IQ, které po dvou milionech let plynulého rozvoje k vyšším a vyšším schopnostem zhruba před čtvrtstoletím začaly upadat, až v současné době jsou na tom lidé narození po roce 2000 mentálně a kognitivními funkcemi poznání hůře než žijící senioři a ještě hůř než naši předkové v časech osvícenectví, tedy ve druhé polovině 18. století. Profesor Koukolík při pitvách zjišťoval překvapivé degenerativní změny na mozcích právě u těch nebožtíků, kteří za svého života zastávali významné funkce, ať politické či například v soudnictví, ve kterých měli výsostnou moc rozhodovat o našich osudech, o státních záležitostech s dopady na celá desetiletí, na budoucí generace. Pokračování níže.

„Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, které podporuje i Evropa a USA, Vladimír Putin ho odmítá a opět hledá způsoby, jak se mu vyhnout. Znovu se ukazuje, kdo chce válku a kdo si přeje mír,“ pravil moudře premiér Fiala. Moudře? No, jeho moudrostí si už hodně dlouho nejsem jist. Jako politik a předseda vlády nepřesvědčil o tom, že je správným mužem na správném místě. Už z jeho citovaného výroku je zřejmé, že nechápe vůbec nic z toho, čemu by měl jako politik – dokonce s vládní odpovědností – rozumět. Předně by měl umět rozlišovat situaci obou aktérů konfliktu:

1) Ukrajina je v defenzívě, navzdory masivní podpoře celého Západu prohrává a proto má eminentní zájem o zastavení bojů, aby její územní, lidské a materiální ztráty nebyly ještě větší než doposud.

2) Rusku se jeho ofenzíva daří, přesvědčilo se o slabosti Západu, cítí se silné v kramflecích a především nemůže akceptovat takové podmínky zastavení bojů, případně míru, jaké mu předkládá Kyjev s jeho evropskými spojenci. Pokud by jim vyhověl, rázem by se z pravděpodobného vítěze stal jistým poraženým.

Fiala by měl vědět a přiznat si, že poměr mezi Ruskem a Ukrajinou není rovnocenný a jak Donald Trump upozornil v Bílém domě, Zelenskyj nemá v rukou žádné trumfy. Proto Fialova představa, že případné příměří by od obou stran konfliktu vyžadovalo stejnou míru ústupků a stejné výhody i nevýhody, je zcela mimo realitu – za daných okolností by pro mír mnohem více než Ukrajina muselo obětovat Rusko. Dokončení níže.

Zaznamenal jsem komentář, jehož autor radostně jódloval, že Lipavský údajně Turka usadil. Viděl jsem a nesouhlasím, Knedlíček Silničního stíhače neusadil. Pouze, jak je jeho taktikou v situaci, kdy postrádá věcné argumenty (což je téměř pokaždé kdykoli narazí na racionální argumenty protistrany) vytáhne ruskou kartu a oponenta obviní z proruské propagandy nebo z opisování ruských propagandistických narativů. Na to, aby kohokoli ,,usadil“ silou svých myšlenek a přesvědčivostí argumentů Knedlíček nemá, protože postrádá silné myšlenky a přesvědčivé argumenty. Pozorně jsem mu naslouchal a proto si mohu dovolit konstatovat, že Jeník bude v opoziční lavici bezduše omílat své rusofobní fráze ještě v době, kdy západní lídři už budou běžně jezdit do Moskvy na přátelské návštěvy, podnikatelé zakládat společné podniky s ruskými partnery a potrubí natažené z Ruska do Evropy bude k prasknutí napumpované ropou a plynem ze Sibiře, aby evropský průmysl nezkolaboval. A Ukrajina? Až ji Zelenskyj po prohraných volbách opustí, v Kyjevě se chopí vlády nějaké alter ego kdysi vyhnaného prezidenta Janukovyče, vztahy se postupně urovnají na stupeň ,,snesitelné“. A vylidněná, o čtvrtinu menší a stejně chudá Ukrajina znovu najede na osvědčenou metodu přežívání bezdomovců – znovu si bude půjčovat a dluhy nesplácet, energie si zajišťovat tak jako před válkou nelegálním ,,odsáváním“ z ruských dodávek západní Evropě, stejně jako američtí Indiáni za babku rozprodávat zbývající ornou půdu zahraničním agropodnikům a osadníkům ze západu. Dokončení níže.

Kdepak, Knedlíček Silničního stíhače neusadil. Pouze, jak je jeho taktikou v situaci, kdy postrádá věcné argumenty (což je téměř pokaždé kdykoli narazí na racionální argumenty protistrany) vytáhne ruskou kartu a oponenta obviní z proruské propagandy nebo z opisování ruských propagandistických narativů. Na to, aby kohokoli ,,usadil“ silou svých myšlenek a přesvědčivostí argumentů Knedlíček nemá, protože postrádá silné myšlenky a přesvědčivé argumenty. Pozorně jsem mu naslouchal a proto si mohu dovolit konstatovat, že Jeník bude v opoziční lavici bezduše omílat své rusofobní fráze ještě v době, kdy západní lídři už budou běžně jezdit do Moskvy na přátelské návštěvy, podnikatelé zakládat společné podniky s ruskými partnery a potrubí natažené z Ruska do Evropy bude k prasknutí napumpované ropou a plynem ze Sibiře, aby evropský průmysl nezkolaboval. A Ukrajina? Až ji Zelenskyj po prohraných volbách opustí, v Kyjevě se chopí vlády nějaké alter ego kdysi vyhnaného prezidenta Janukovyče, vztahy se postupně urovnají na stupeň ,,snesitelné“. A vylidněná, o čtvrtinu menší a stejně chudá Ukrajina znovu najede na osvědčenou metodu přežívání bezdomovců – znovu si bude půjčovat a dluhy nesplácet, energie si zajišťovat tak jako před válkou nelegálním ,,odsáváním“ z ruských dodávek západní Evropě, stejně jako američtí Indiáni za babku rozprodávat zbývající ornou půdu zahraničním agropodnikům a osadníkům ze západu, a svá ložiska nerostných surovin. Dokončení níže.

Vzhledem k tomu, že Rusko stejně jako Spojené státy Evropskou unii v podstatě ignoruje, nepokládá za autoritu globálního významu a její existenci pouze bere na vědomí, je tvrzení o tom, že nejen Turkovo hlasování, ale i hlasování jakéhokoli jiného europoslance by Putinovi udělalo radost nebo je naopak rozhněvalo. Myslím, že Kreml po všem, s čím byl po celé roky ze strany Bruselu konfrontován, Evropskou unii vyškrtl z mapy světa jako subjekt hodný pozornosti, byť samozřejmě s jednotlivými členskými státy je ochoten udržovat určitou úroveň bilaterálních vztahů, pokud jsou podobně jako Slovensko a Maďarsko jednat samy za sebe, bez bezvýhradné podřízenosti bruselské centrále EU. S Turkem se to nejspíše má jako s kolegyní Nerudovou, která pro změnu permanentně dští proti Rusku oheň a síru jako zlá pohádková saň – v Kremlu patrně ani netuší, že existuje a ať hlasuje jak chce, Putinovi je to putna.

To je už vážně na palici: Zelenskyj a lídři evropských zemí Starmer, Macron, Tusk a Merz se shodli na třicetidenním příměří a to od pondělí! Jaksi opomenuli, že o příměří se nevyjednává se spojenci, nýbrž s nepřáteli a že pokud u jednacího stolu chybí zástupce nepřítele, pak příměří dojednané se jen se spojenci je stejně bezzubým aktem jako jakýkoli jiný nicotný akt, který ze samé podstaty nulity nikoho k ničemu nezavazuje, nikomu neukládá povinnosti ani nepřiznává práva. Je prostě tím, čemu se v právu říká ,,právní zmetek“, takže se ani nedivím tomu, že Rusko nereflektuje na dohodu téhle podivné partičky pomatenců, kteří už nevědí, co by podnikli – ono se totiž toho už víc dělat nedá než improvizovat a pokoušet se toho, kdo zjevně vítězí, zastrašit a verbálně vmanipulovat do pozice toho, kdo prohrává. A že s přitvrzením sankcí v případě, že Putin navržené příměří odmítne, souhlasí i Trump? Popravdě, neumím si ani představit jakými dalšími sankcemi by Západ chtěl Rusko přimět k povolnosti, aby přitom sám nezkolaboval a Rusko naopak neposílil. Západ není celý svět, to ani zdaleka, a když uvážíme v jak špatné kondici se už celé roky nachází a že vytrvale (protože je nepoučitelný) míří na pokraj propasti, pak se nedivím tomu, že Putin se jeho výhrůžek neobává. Prvotní iluze, že až se do Bílého domu vrátí Trump, chopí se mírové iniciativy, vylekaný Putin před jeho majestátem ohne hřbet a bude poslouchat jako pudlík, už vzala za své. Putin není Fiala, Rusko není Česko, Evropa není tím čím bývala, dokud sebe sama neobětovala kvůli Ukrajině. Pokračování níže.

Tehdejší ministr Bojar chybu neudělal. Zachoval se jako zodpovědný člen vlády a reagoval pouze na varování německé strany, která upozornila, že Šťáva je osoba v Německu vyšetřovaná pro podezření z kriminálních aktivit. Navíc dopis není úředním rozhodnutím, jde o neoficiálně vyjádřený názor bez právní závaznosti. Problém a katastrofální škoda, kterou všichni utrpíme zaplacením tak astronomické kompenzace za pouze FIKTIVNÍ škodu, která ve skutečnosti Šťávovi nevznikla, už proto, že bylo nezadatelným právem České republiky si v tendru vybrat kohokoli a kohokoli také vyloučit (a to dokonce bez uvedení důvodu). Hanebnou roli v této skandální kauze sehráli již na počátku arbitři, zejména český zástupce s problematickým morálním profilem a podle mého názoru úplatný. A ještě horším gaunerem je Jan Kalvoda, právní zástupce pana Šťávy (panečku, jeho palmáre bude činit několik set milionů korun!), protože v době, kdy byl členem vlády Bojar, byl jím také Kalvoda na postu ministra spravedlnosti. Čili nejen premiér a ministr zdravotnictví, ale také on je osobně zodpovědný za to, že došlo ke sporu s takovým nýmandem jakým je Šťáva (kterého mimochodem náš rozumbrada a všeználek Mirek Kalousek nazývá milým sousedem a kamarádem, oba totiž bydlí v Bechyni). A ještě větší hanbou je, že ač Kalvoda byl ministrem vlády, která je za tuto strašnou kauzu, v níž nejde o ochranu práva, ale o zneužití práva, zodpovědná, využil příležitosti a v předtuše tučné kořisti ujal se Šťávova zastupování v arbitrážních a soudních řízeních. Pokračování níže.

Jako bytostný pacifista, pro kterého je jakékoli násilí, ale zejména válka, za hranicí všeho přípustného, co lze ve vztazích mezi lidmi, národy a státy ještě akceptovat, bych samozřejmě uvítal, kdyby z obou stran fronty přestaly létat kulky, granáty, rakety, drony, stíhačky, ustřelené hlavy a končetiny, a kdyby lidé mohli večer ukládat děti do postýlek bez obavy, je to může být naposledy, kdy je políbí na dobrou noc. Když ale vidím na snímku pohromadě pány Zelenského, Starmera, Macrona, Tuska a Merze, nejhorší válečné štváče na západní straně konfliktu, kteří už od začátku svou militaristickou a rusofobní politikou skončení války znemožňují, neboť jsou posedlí snem, v němž Rusko vidí na kolenou a Ukrajinu spolu s jejími spojenci triumfující, tak je mi jasné, že jediným důvodem, proč jsou všichni náhle pro okamžité a bezpodmínečné příměří je to, že se ze svého snu začínají probouzet do reálného světa. Budíčkem je jim skutečnost, že Rusko je mnohem silnější než si mysleli a Západ podstatně slabší než věřili. Po více než třech letech je jasné, že Ukrajina ani s gigantickou materiální, politickou a morální podporou padesáti států není schopna dosáhnout cílů, o kterých na počátku války Zelenskyj (tehdy ještě prezident) promlouval jako o samozřejmosti a o kterých na Západě nebylo pochybností. Vždyť už promýšleli zahájení soudního procesu pro válečného zločince Putina, brali jako hotovou věc, že Rusko poté, až vyklidí všechna okupovaná území, bude Ukrajině kompenzovat všechny hmotné i morální škody, které způsobilo. Pokračování níže.

A nyní by autor mohl pro zajímavost porovnat stav ruské armády a úroveň její výzbroje a techniky se situací ozbrojených sil na Západě, zejména u našich evropských spojenců. Chápu, že se mu do toho nechce, protože i ruské mínusy – bychom si u nás cenili jako plusy – mít je. S výjimkou Spojených států všechny ostatní členské země NATO, potažmo Evropské unie, jsou na tom objektivně o dost hůře než Rusko. Armádní sklady jsou vyprázdněné, všude chybí vojáci, nábor se nedaří, 70% občanů podle vlastního přiznání by v případě ozbrojeného konfliktu dezertovalo, vojenská technika se počítá na pouhé kusy a podle expertů bojeschopnost české armády klesla na úroveň domobrany, schopné bránit republiku při trvalém ústupu (rychlostí běhu Emila Zátopka) pouhé dva dny. Přiznat si pravdu je důležité, protože snaha pozvedat vlastní sebevědomí bagatelizací ekonomického a zbrojního potenciálu potencionálního protivníka je chybou, která se už mnohokrát v historii vymstila těm, kteří se jí dopouštěli. Obě poslední světové války jsou toho důkazem a ostudné porážky Spojených států a jejich spojenců všude, kam v posledních osmdesáti letech vyslaly své armády rozsévat spolu s bombami demokracii rovněž nepotvrzují správnost teze, že cesta k vítězství vede přes podceňování nepřítele. Mimochodem, když už autor nastolil téma vojenské kondice Ruska, mám za vhodné pro pobavení daňových poplatníků zmínit, že zatímco ministryně Černochová si za stovky miliard z jejich daní pořizuje nejdražší hračku na světě, americké stíhačky páté generace Lockheed Martin F-35A Lightning II, Čína šokuje. Pokračování níže.

A vědí v Moskvě, kdo je řadová europoslankyně Danuška Nerudová? Já jen abych se ujistil o tom, že její ostrý vzkaz dorazil až do Kremlu a že Putina opravdu vystrašil...

*

Co předvádí vládní koalice, k níž Pavel patří,

přesahuje politického šílenství veškeré meze!

Exkomunistu napadlo: Zemanovi to natři!

Doufá že tak Fialovi do zadku hlouběji vleze?

*

Pavel býval pro komunisty perspektivní kádr,

pilně se učil jak imperialisty srazit na kolena!

Kdysi oddaný bolševik pevný jak žulový kvádr,

proč pravičáka Klause kvůli Rusku rád nemá?

*

Snad se také jednou dočká nepozvání na Hrad,

když nepozvání zavádí jako nový hradní mrav,

až následník na Hradě vyvětrá Pavlův smrad,

uloží všem Pavlovi neodpovídat ani na pozdrav.

,,Nevím, jaký má Rusko zájem na boji proti zemím Evropské unie, co by tady hledalo?“ Na CNN Prima NEWS tuto neideologickou a svrchovaně racionální otázku položil europoslanec Ivan David (SPD) Jiřímu Pospíšilovi z TOP 09, který byl v politice už vším, aniž bychom dohledali, čím jako politik republice a pak Praze prospěl. Bývalého náměstka primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) dotaz fascinoval a přímo ve studiu se proti Davidovi ostře ohradil – prý zpochybňuje základní zájem udělat vše pro to, aby reálný válečný konflikt na Ukrajině skončil. „Kdyby tu kdysi byla vaše politika, Američané by Hitlera nikdy neporazili,“ dodal. Pospíšil k argumentaci využil akci v Plzni, kde si připomínají osvobození americkou armádou z doby druhé světové války. „Kdyby tu tehdy byla vaše politika, Američané by Hitlera nikdy neporazili a Hitler by tu byl dodnes,“ vmetl rozohněný Jirka do tváře chladnokrevného, v řeči vždy zdrženlivého europoslance Davida, kterého je prakticky nemožné vyprovokovat k prudkým reakcím. Inu, Jiřík, ten je vždy hotov raz dva s každým, kdo nehraje podle stejných not jako on. Žel, ke své škodě ve stavu rozčilení ztrácí schopnost věcně argumentovat a svým typickým huhláním začne pálit na oponenty nikoli z intelektuálního kanónu, nýbrž z emocionální vzduchovky. Až je tím k smíchu. Jiřík už opravdu natolik zhloupl, že ani neví co říká? Anebo za hlupáky pokládá nás, takže se odvažuje plácat nesmysly v očekávání, že jeho výklady budeme brát vážně? Pokračování níže.

Takže Lipavský uléhá do postele s Putinem, že ví, o čem ruský prezident sní? Netuším, jak se dokázal dostat Putinovi pod peřinu, protože pokud vím, Putin je na holky a kluka by se nedotknul ani násadou od koštěte. Takže nezbývá než vyslovit podezření, že Lipavský, jak jsme si u něj už zvykli, opět fantazíruje a své představy nám servíruje jako fakty. Mimochodem, ve vládních kruzích a v provládních médiích stále častěji slýcháme termín ,,agresivní válka", samozřejmě výhradně v souvislosti s Ruskem, protože žádná z válek, kterou vedli Američané, Britové, Francouzi a ostatní naši přátelé, nikdy agresivní nebyla. Zdá se, že právě tohle je jedním z kouzel západní demokracie – západní státy mohou bombardovat, střílet, rozsévat otravné bojové látky, klást v terénu tisíce min, vypalovat vesnice a pobíjet bezbranné venkovany, jako například ve vietnamské obci My-Lai, ale nejde o válečné zločiny a už vůbec ne o agresivní válku. Václav Havel kdysi bombardování Srbska letectvem Severoatlantické aliance definoval jako ,,humanitární akci“, takže máme jasno: Rusové vždy vedou agresivní války, zatímco západní armády válčí v rukavičkách, aby snad, proboha, nikomu neublížily. Až se divím, že například američtí mariňáci a partyzáni z Viet-kongu po sobě nestříleli paintballovými kulemi ze želatiny, aby si užili bojovky a přitom nikdo doma nechyběl na večeři. Jen nechápu, jak se mohlo přihodit, že dva miliony Vietnamců neagresivní pojetí války nepřežily a proč v téhle přátelské bojové hře zahynulo také 58 tisíc Američanů...