S bílým žralokem a s mořským krokodýlem je ovšem amen, pokud se střetnou s kosatkou, která je skutečným vládcem moří - až 10 metrů délky, deset tun svalů, zuby srovnatelné se zuby tyranosoura, tarbosaura či spinosaura, rychlostí, obratností a inteligencí překonávající jak paryby, tak plazy, a navíc lovící v rodinných klanech, schopných zdolat i ty největší kytovce včetně vorvaňů a plejtváků. Pokud jde o krokodýly, je nutno uvážit, že šance žraloka při souboji s mořským krokodýlem jsou značně sníženy tím, že plaz má i z břišní strany ,,pancéřování" a že zuby žraloků nejsou v dásních nijak zvlášť pevně usazeny.

Pan generál (jehož si osobně vážím) překvapivě vyrukoval s konceptem cizinecké legie pro Ukrajinu právě v časech, kdy se armády téměř všech evropských zemí, Česko nevyjímaje, potýkají se stále se prohlubujícím nedostatkem zájemců o službu v armádě (ale také u policie). Uniforma už neláká tak jako kdysi a představa válečných útrap a pravděpodobné smrti v boji v cizí zemi a za cizí zájmy je snad přímo odstrašující. Jistě, pár desítek mládenců dobrodružných povah nebo vymytých mozků či nezaměstnaných ve finanční tísni se jistě najde, ale tihle interbrigadisté průběh a výsledek války nebudou mít šanci zvrátit. A jestliže Rusko nevnímá jako výraznější pomoc podporu 10 – 20 tisíc dobře vycvičených severokorejských vojáků s dlouholetou praxí, co by mohlo velení ukrajinské armády očekávat od nepočetných dobrovolníků po jednoměsíčním výcviku? Kdysi se takovému mužstvu říkávalo hezky česky kanónenfutr, čili krmivo pro děla, protože se jednalo o špatně vycvičené a mizerně vyzbrojené vojáky, kteří bývali obětováni buď kvůli odvedení pozornosti nepřítele jiným směrem, nebo o zahlcení jeho obrany přívalem nepřátel, které chtěj nechtěj musí postřílet, ačkoli příliš nebezpeční nejsou. Pan generál je ze staré, ještě sovětské školy a proto je mu taktika vln chabě vyzbrojených a nezkušených vojáků valících se proti pozicím nepřítele blízká, ale doba se přece jenom změnila, lidí je v armádě málo a obětování několika set či několika tisíc mužů se už nepraktikuje. Dokončení níže.

S tím, že by válka mohla být přenesena z východu Evropy na západ kontinentu či dokonce na území Velké Británie, britští stratégové nejspíše nepočítají. A troufají si dělat ramena z toho důvodu, že jsou si jisti tím, že Rusko nemá zájem o jiné evropské země než o Ukrajinu, resp. o svržení režimu prezidenta Zelenského. Což ostatně vědí na Západě všichni (kromě českého premiéra Fialy a jeho homunkula Lipavského), jen se jim spíše než nebolavá pravda hodí strašit evropskou veřejnost údajnými imperiálními ambicemi Moskvy a záměrem Vladimíra Putina vrátit Rusku moc, kredit a rozlohu bývalého Sovětského svazu. A co za strašením údajnými světovládnými ambicemi Ruska je? Inu, snaha západních vlád udržet si podporu stále více nespokojené veřejnosti s vyčerpávající pomocí ukrajinskému režimu, která v konečném důsledku Ukrajinu před porážkou nezachrání, ale evropské státy totálně vyšťaví a povede k dramatické proměně politické mapy Evropy. Britové ostatně nad jiné vynikají jako váleční štváči a daleko od reality není podezření, že to byl tehdejší britský premiér Boris Johnson, kdo se přičinil o to, aby se Ukrajina s Ruskem ocitly ve válce. Mimochodem, známá ukrajinistka Víchová včera na vlnách ČRo uvedla, že Zelenskyj je nemalou částí Ukrajinců nenáviděn, což je možná důvod, proč takový počet mužů odmítá za Ukrajinu bojovat a hledá bezpečí daleko za hranicemi. Lidovky přinesly zprávu, že britští vojáci působí na Ukrajině už dlouho – a stejně dlouho se o tom spekulovalo, po sociálních sítích kolovala vysoce autentická videa. Dokončení níže.

Pokud zvítězily lež a nenávist, jak vytrubují do světa juvenilní aktéři už po staletí cyklicky se opakujících demonstrací mladých proti poměrům, které vytvářeli jejich předkové, jimž vděčí prakticky za všechno. A to nejen za to, že jsou, ale také za jinde ve světě nevídaný luxus, ve kterém jim je dopřáno vyrůstat, dospívat, vzdělávat se, bavit a přitom všem nesmírně náročném obžerství ještě si udělat čas na pořádání akcí na likvidaci systému, bez něhož by se narodili do zemljanky a trudné, předčasně vyhaslé životy prožili po způsobu burlaků na Volze. Pokud nevědí oč jde, doporučuji vyhledat si na internetu proslulý obraz Ilji Repina, na němž je vše, co potřebují vědět, aby se z kritiků systému stali jeho vášnivými obhájci. V dnešní fázi jejich mentálního vývoje zatím nezbývá než jejich rozhořčení nad poměry korigovat správným směrem kruciální otázkou: Kdo za to může? A protože sami si nejsou schopni na ni odpovědět bez pomoci těch, kterým to stále ještě jakžtakž myslí, poskytnu jim nápovědu pomocí francouzského přísloví: Není kouře bez ohně. To znamená, že není následku bez příčiny. Tak jako se nejpřesvědčivějším důvodem pro všechny rebelie, povstání a revoluce stali ti, které revolucionáři svrhli, protože zapomněli na lásku k bližním a na další křesťanské a humanistické hodnoty, tak jako by Karla Marxe ani nenapadlo sepsat Kapitál, tedy ,,kladivo na kapitalisty“. Pokračování níže.

Proboha, co to ten chlapec blábolí? Sotva po dlouhé době neviditelnosti vystrčil nos, už znovu veřejnost svými výklady irituje. Předně všichni mladí by mohli těm, kteří byli mladí za socialismu, závidět – vždyť údajně neschopní bolševici (pochybuji, že by všichni architekti, projektanti, stavební dělníci a zaměstnanci ostatních profesí byli komunisty) dokázali každoročně dokončit a předat veřejnosti kolem čtyř set tisíc bytů (zatímco po převratu v průměru sotva desetinu!) – a to s veškerou občanskou vybaveností včetně škol, jeslí, mateřských školek, řady obchodů, kulturních center, restaurací, biografů, pošty, zdravotních středisek, sportovních areálů, a navrch do veřejného prostoru umístit četná umělecká díla, zejména plastiky (mimochodem, mnozí umělci ještě dnes se slzou v oku vzpomínají na dobu, kdy se na ně ze strany státu zakázky na umělecká díla určená právě pro zkulturnění panelových sídlišť, jimiž zbohatlík Češka tak okázale pohrdá, ale jejichž obyvatelé jsou s nimi spokojeni a neměnili by. A aby se lidem na sídlištím lépe žilo, postarali se o zeleň v míře, jaká nikdy dříve a po pádu socialismu už vůbec neměla obdoby. Osobně znám pražská sídliště Krč, Novodvorská, Prosek a Jižní Město, která v časech, kdy Prahu vedl primátor Zuska, oplývala prostory vyhrazenými pro stromy, keře, trávníky a květinové záhony, takže například na sídlišti Novodvorská (na kterém jsem dospíval) si jeho obyvatelé mohli připadat jako v lůně přírody! Pokračování níže.

Uznávaný expert? Kým? Opravdu neznám nikoho, kdo v oblasti zahraniční politiky a obrany stojí za řeč, aby Iana Brzezinského hodnotil jako respektovaného odborníka. Ledacos ovšem objasňuje poznámka, že kdysi radil ukrajinské vládě. Ke škodě Ukrajiny, protože jak je vidět, Ukrajina se po jeho radách změnila v bitevní pole, tisíce lidí zahynuly, tisíce byly zmrzačeny, miliony uprchly do zahraničí, infrastruktura je z poloviny zničená, Západ je ekonomicky vyčerpán, téměř odzbrojen a na pokraji kolapsu, Evropská unie se rozpadá na frakce navzájem si nerozumějících států, demokratické vlády se jedna po druhé kácejí jako kuželky, národy se bouří – a pan Brzezinsky, už podle fyziognomie dravý jestřáb, by bez ohledu na statut NATO coby ryze obranného společenství vrhl armády Aliance na ukrajinské bojiště, aby podpořily stát, který členem Severoatlantického paktu není a jeho autoritářský prezident dělá co může, aby svět zatáhl do třetí světové války. Doufám, že Ian Brzezinsky žvaní pouze jako soukromá osoba bez reálného vlivu na americkou vládu a na velení NATO. Co dodat? Snad jen to, že:

*

Holt, někdo se snaží hasit, jiný je zapálený žhář,

Ian Brzezinsky s nadšením mává hořící pochodní,

snad co nejdřív bude odhalen a usvědčen jako lhář,

být to totiž na něm, světu by zbývalo už jen pár dní.

Svět umění a vzdělání jsou pro mne prioritou,

politickým názorům umělců však nedám šanci;

jako sedlák nechce mít zahradu divočáky zrytou,

já nechci politiku rozvrtanou aktivistickými kanci.

*

Talent, sebeláska a přecitlivělá duše činí z lidí

miláčky štědrých Múz tvůrčím libidem nadané;

umělec věří, že dál a hlouběji než prostý lid vidí,

ale zřídka spolu s nadáním také rozum dostane.

*

Zvlášť umělci z Prahy vskutku něco extra jsou

(což si o sobě myslí každý, kdo v metropoli tvoří)

a když pevném v šiku za lepší svět rvát se jdou,

snahou hasit zlo vždy dosáhnou, že i dobré shoří.

*

Kumštýři jsou pravdivými když věnují se umění,

ale politicky bývají mimo realitu - zkrátka mimoni;

Kocáb, Svěrák, Klus, Hutka či Holubová nezmění,

že Havlovo lejno tak jako kdysi lidem už nevoní.

Kdoví, zda vize premiéra Fialy nemá reálný základ. Cesta ke sblížení českých a německých platů už začala být budována, ale zatím jen z německé strany. Německu se ekonomicky nedaří, firmy krachují a kácejí se jako kostky domina, anebo kvůli svému přežití stěhují se do zahraničí, nezaměstnanost tudíž roste a platy setrvale klesají, takže bude-li Německo, kdysi lokomotiva Evropy, dnes jen jeden ze sedmadvaceti vagonů, v nynějším ekonomickém a sociálním trendu ještě tři čtyři roky pokračovat, pak svými průměrnými platy klesne na českou úroveň. A profesor Fiala, v té době již bez vládního angažmá, bez poslaneckého mandátu a vyloučen z ODS už jen politický důchodce, bude moci jako externista studentům politologie na své alma mater připomínat, že on to byl, kdo voličům sliboval, že české a německé platy budou na stejné úrovni. Co dodat? Snad jen, že:

*

Profesor Nutella už neví, co národu by slíbil,

aby zlákal ke Spolu aspoň pár důvěřivých volů;

všem by se český plat na úrovni německého líbil,

ale dočkáme se až německé platy klesnou dolů.

Tak a je to definitivní: premiér Fiala se už dočista zbláznil. A nyní nastává správný okamžik pro Džamilu Stehlíkovou, psychiatričku proslulou diagnózami na dálku, bez vyšetření pacientů, jíž soud přiznal jasnovidecké schopnosti, aby vyhodnotila duševní stav Petra Fialy s resultátem, že pro výkon funkce předsedy vlády je již stejně málo způsobilý jako americký pomatenec Biden a aby navrhla jeho okamžité odvolání, neboť pod jeho vedením republice hrozí vznik mimořádných a nevratných ekonomických, politických, sociálních a bezpečnostních škod…

Bože chraň, Uršulka znovu Evropě hrozí nápady?

Tuhle ženskou nastrčil do Bruselu snad sám ďábel!

U ní nelze snadno rozlišit věrnost Evropě od zrady,

pomůže snad jen když Uršule ze zadku odpojí kabel.

Tak a je to definitivní: premiér Fiala se už dočista zbláznil. A nyní nastává správný okamžik pro Džamilu Stehlíkovou, psychiatričku proslulou diagnózami na dálku, bez vyšetření pacientů, jíž soud přiznal jasnovidecké schopnosti, aby vyhodnotila duševní stav Petra Fialy s resultátem, že pro výkon funkce předsedy vlády je již stejně málo způsobilý jako americký pomatenec Biden a aby navrhla jeho okamžité odvolání, neboť pod jeho vedením republice hrozí vznik mimořádných a nevratných ekonomických, politických, sociálních a bezpečnostních škod…

Biden, zmatený, v prostoru, čase a událostech již zcela dezorientovaný stařík potýkající se s Alzheimerem, v posledních týdnech svého prezidentování Zelenskému povolil použití zbraní, jimiž svět posouvá ještě blíže třetí světové válce, přestože všichni kolem něj už nejen vědí, ale také nahlas připouštějí, že Ukrajina ani s pomocí celého Západu Rusko neporazí, ale ani neuhájí režim, který Zelenskyj po svém zvolení nastolil a jenž nemalá část Ukrajinců nenávidí. Už chápu nedávný návrh jednoho ze spolupracovníků Kamaly Harrisové, aby Biden předal své kompetence viceprezidentce a stáhl se do ústraní než napáchá ještě více škod než se mu podařilo spáchat doposud. Biden tento rozumný návrh neakceptoval zřejmě ve snaze vstoupit do historie jako státník, jemuž se podařilo rozpoutat globální jadernou válku…

Takový pořad slouží jen k podpoře předsudečné mezigenerační animozity. Seniorům nelze spravedlivě apriori přisuzovat ,,zahořklost starých internetových uživatelů, kteří mají nutkavou potřebu kritizovat juniory kvůli jejich věku a zájmům“. Předně kritika kohokoli pro jeho věk je ze samé podstaty nesmyslná, neboť datum narození není zásluhou, není proviněním, není ničím, oč by se člověk svým přičiněním jakkoli zasloužil, pokud ovšem pomineme zásluhu (či zavinění) na početí a porodu jeho rodičů. Také nelze apriori interpretovat jistou míru životní skepse s duševním stavem zvaným zahořklost. Senioři už mají mnohé odžito a mají osobní zkušenosti s politickými vizemi, programy a hesly, které mladí přirozeně postrádají a proto jsou pro ně jen obtížně, pokud vůbec, představitelné. Varování, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly (ani neupírejme politikům dobré úmysly, alespoň na začátku jejich kariéry) neuvěří, protože neseni na vlně mladistvého idealismu jsou přesvědčeni, že všemu rozumějí lépe než senioři a že staří rozmrzelí bručouni, kteří zkazili co mohli, zejména budoucnost mladým, svádějí vlastní neúspěchy na systém – a proto straší a proto se stávají voliči ,,antisystémových“ stran. Senioři se navíc narodili a žili v době, která se diametrálně liší od doby, kterou znají jejich potomci a potomci jejich potomků. Jinými slovy, senioři znají minulost i současnost, zatímco junioři pouze současnost, takže postrádají tak široký rozhled, jaký mají jejich rodiče a prarodiče. Dokončení níže.

Když pan premiér jako vizi naší budoucnosti zmínil Německo, já mám za vhodné připomenout slavný, později často parodovaný výrok Adolfa Hitlera, jímž oslovil nadšený a naprosto konsternovaný německý národ: ,,Dejte mi deset let a Německo nepoznáte!" Nemýlil se, slib splnil. Pravda, nepočítal s tím, že mu jeho vizi pomůže realizovat Rudá armáda a její spojenci z protihitlerovské koalice, ale to je nepodstatné, jestliže tím podstatným měla být proměna Německa k nepoznání. Když Hitler se svou novomanželkou Evou Braunovou líbánky v podzemní noře korunovali společnou sebevraždou a v ruinách Berlína utichla kanonáda, Berlín a celé Německo skutečně byly k nepoznání, jen jinak než jak si tuto změnu představovali nacističtí pohlaváři - ani k tomu nepotřebovali Hitlerova hlavního architekta Alberta Speera. Proto se slibu premiéra Fialy obávám, protože jak jsem ho poznal, dopadlo by to s Českem jako s Třetí říší – po jeho vládě by zůstala jen vylidněná, spálená a vydrancovaná země, v rámci rozvojové pomoci pozvolna zalidňovaná dodávkami migrantů ze západního rezervoáru afrických a asijských muslimů.

Až ten mimozemšťan přiletí na Zemi a opatří si verifikované informace o situaci na naší planetě, pokud není dementní, rychle své názory přehodnotí a sám uzná, že jeho tvrzení, že Rusko válkou na Ukrajině ničeho nedosáhlo, je mimo realitu. Rusko již dnes dosáhlo mnohem více než v co mohl Putin na počátku agrese doufat: Evropa je gigantickou podporou Ukrajině ekonomicky vyčerpaná, téměř odzbrojená, politicky rozhádaná, sociálně na dně, ideje a programy, na kterých po desítky let spočívala Evropská unie, se ukázaly být neživotaschopné a pro Evropany i pro svět již nepřitažlivé, a dokonce Evropu a Spojené státy od sebe vzdálit natolik, že ze siamských dvojčat se staly od sebe navzájem stále více vzdalující příbuzní. A pokud jde o situaci na Ukrajině, navzdory bagatelizaci ze strany západních ,,expertů“ ofenzíva ruské armády svými výsledky překonává nejhorší obavy ukrajinského velení - i proto ještě včera nesmiřitelný rusobijec Zelenskyj dnes stále častěji promlouvá o diplomatickém řešení konfliktu a proto posílá do Moskvy návrhy, aby před příchodem kruté východoevropské zimy obě strany zastavily útoky na infrastrukturu, atd. K dalším výsledkům (či následkům, podle gusta) ruské agrese patří z hlediska Moskvy úspěšná operace rychlého vylidňování Ukrajiny od Ukrajinců, resp. od lidí, kteří se za Ukrajince pokládají. Ke gigantickému exodu obyvatelstva Ukrajiny samozřejmě docházelo již dlouho před vypuknutí války, vždyť Ukrajinu již krátce po získání nezávislosti opustilo přes osm milionů lidí, kteří se vydali hledat štěstí na Západ, ale také do Ruska. Dokončení níže.

Abych vyloučil podezření či přímo osočování ze snahy rehabilitovat komunisty a socialismus a tím podvracet demokracii a kapitalismus, předesílám, že jsem nebyl členem KSČ, SSM, Lidových milicí, ROH, SČSP a dalších prorežimních organizací, nestal jsem se ani agentem, spolupracovníkem, či držitelem konspiračního bytu ve službách StB, ale naopak už na škole jsem se zapojoval do aktivit, za něž se tehdy trestalo. Přesto… Pane Strachoto, mám strach, že jako demokrat jste už pohořel. Už proto, že jste svou kariéru založil na profesionálním antikomunismu, čímž jste ovšem mentálně a morálně značně determinován i handicapován. Jako každý obchodník s deštěm i obchodník s antikomunismem by neměl svůj politický šunt nabízet snadno manipulovatelným, protože naivním a nedovzdělaným, zákazníkům na školách. Předně samotný program ,,vyprávění příběhů bezpráví“ je-li vztahován pouze k historii předlistopadového Československa je zavrženíhodnou mystifikací, nejsou-li informace o bezpráví páchaném na občanech socialistickým režimem konfrontovány s bezprávím, jehož se dopouští už pětatřicet let ,,demokratický“ režim. Především justice, ale také ve sféře veřejné správy. A že ho už bylo a je! Ale především mne vadí, že usilujete o implementaci antikomunismu do nezralých hlaviček, aniž byste žádal, aby se žáci a studenti nejprve seznámili se samotným marxismem bez toho, aby byl ironicky a s předem daným odsudkem parafrázován antikomunisty. Pokračování níže.

Ekologii pokládám za důležitou discipínu a sám se velmi (nezřídka na úkor vlastních zájmů a s nasazením života) angažuji ve prospěch ochrany přírody a životního prostředí, ale nemohou souhlasit s porovnáváním současných poměrů s poměry před čtyřiceti a více lety, jestliže takové srovnání je motivováno politickými důvody, v daném případě snahou publiku sugerovat, že socialistické Československo stálo za prd. Nelze vypreparovat situaci v Československu minulého století z dobového a geografického kontextu, protože jen s nevýznamnými rozdíly vztah společnosti k ekologii byl v různých státech, ať před železnou oponou či za ní, obdobný, protože odpovídal tehdejší úrovni vědeckého poznání v kombinaci se snahou o ekonomický rozvoj, což byla - a dodnes je - priorita každé vlády, ať sebe sama definuje jakkoli. Stejně tak by autor mohl porovnávat automobily či stavební materiály a technologie z doby před půl stoletím se stejnými produkty současnosti. Zhůvěřilost! Uvádění přesných dat je správné, ale vždy je třeba je oprostit od ideologických podtextů, aby nevyznívaly jako laciná kritika systému, který se však v oblasti ochrany přírody a životního prostředí nechoval o nic hůře, ani lépe než sousedé. Analogicky: Můj děda i táta kouřili partyzánky bez filtrů, protože v době jejich mládí nejenže o škodlivosti tabakismu lidé nic nevěděli, ale kouření bylo dokonce doporučováno i lékaři dámám jako zdraví prospěšný prostředek. Později výrobci k cigaretám přidali filtry, protože vědci přišli na to, že kouření škodí. A dnes už je na krabičkách varování, že kuřáci páchají sebevraždu. Inu, pokrok

Je mi až trapné stále připomínat pravdu

(a ne že bych o to mít pravdu nějak stál)

když civil zabije jednoho, přišijí mu vraždu,

když voják pobije tisíce půjde si pro metál.

*

Válka je válečným zločinem sama o sobě

a je putna v jakých hadrech lidé se mordují,

když člověk skončí v lazaretu nebo v hrobě,

o správnou uniformu už ani trochu nestojí.

Slíbené provádění kontrol cenové politiky producentů, distributorů a prodejců je opravdu na h….., neboť v ekonomice ovládané volnou ruku trhu ani státu nepřísluší zasahovat do sféry soukromého podnikání, a nadto – jak nás premiér ujistil – vláda rozhodně nemíní ceny másla (či čehokoli jiného) zastropovat, neboť objektivně postrádá právní a ekonomické instrumenty, kterých by k takovému účelu mohla využít. Ale není důvod k panice – o cenách potravin, vlastně čehokoli, nakonec vždy rozhodují zákazníci a můžeme si být jisti tím, že pokud zákazníci v masovém měřítku přestanou nakupovat sortiment, který se jim jeví být předražený, prodejci zakrátko půjdou s cenami svižně dolů, neboť sklady přeplněné zbožím, které nikdo nechce, nadto zbožím tzv. rychloobrátkovým, které se snadno zkazí, což je mimo jiné případ másla, jsou pro ně horším strašákem než nízké ceny. S cenami másla ve vztahu k Agrofertu se to má jako s produkcí řepky olejky – jedná se o pouhý mýtus, účelově vymyšlený politickými konkurenty Andreje Babiše a jejich sympatizanty (zejména z řad novinářů) jako leitmotiv jejich jinak impotentních volebních kampaní. Polnosti na kterých Agrofert pěstuje řepku činí sotva desetinu z celkové výměry zemědělské půdy, na níž řepku pěstují ostatní producenti, a pokud jde o máslo, Babiš uvedl pravdu, když tvrdil, že podíl Agrofertu činí sotva 8% z celkového obchodu s máslem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže slíbil, že prověří podezření na kartelovou dohodu mezi čtyřmi největšími obchodníky s máslem, ale na výsledek kontroly si prý máme počkat až do jara. Dokončení níže.

Pokud Ukrajina vyvine a vyrobí vlastní jadernou bombu, přestane existovat ještě dříve než by ji stačila použít. V každém případě, bez ohledu na to, kdo je agresorem a kdo obětí agrese, Zelenskyj krok za krokem přivádí svět stále blíže na pokraj globální katastrofy. A svět se dopustil už na počátku konfliktu, resp. už před jeho vypuknutím osudové chyby tím, že akceptoval vše, co ukrajinského diktátora (dnes již bez mandátu) Zelenského napadlo, ustupoval jeho vydírání, toleroval ultimáta, bral vážně jeho démonizaci Ruska coby nejhoršího nebezpečí pro svět – a přitom si odmítal připustit fakt, že skutečným nebezpečím je samotný Volodymyr Zelenskyj. Čím? Totální ztrátou schopnosti realistického myšlení. Jistěže není pochyb o tom, že se stal prezidentem země, která byla Ruskem napadena a část jejíhož území je okupována. A že samozřejmou reakcí hlavy napadeného státu je postavit se do čela obrany země, burcovat spoluobčany do boje a na mezinárodní scéně hledat spojence, kteří budou ochotni bránící se zemi všemi myslitelnými prostředky podporovat. Jenže každý, kdo vleze do ringu, byl měl akceptovat průběh mače a nerozpakovat se ,,hodit ručník“ na znamení, že si je vědom bezvýchodnosti své situace a proto zápas končí. A když to neudělá on, protože třeba toho není schopen, musí mu život zachránit jeho kouč a souboj skrečovat za něj. Žel, Zelenskyj nevložil osud Ukrajiny do rukou Západu, nýbrž osud Západu (a patrně celého světa, když je řeč o jaderných zbraních) uchvátil do rukou Ukrajiny. Dokončení níže.