Dobrý návod. Zákony, smlouvy a rozhodnutí soudu je třeba dodržovat pouze, hodí-li se nám to do krámu.

Jestli on se nejmenuje Kolder, Indra nebo Biľak.

Vy kdybyste bydleli s rodinou v osmém patře a tak blízko, dali byste i víc.

A ještě bychom měli učebnice začít dělat formou komiksu. Ale to až od druhého stupně. Na prvním to budou zcela nestresující leporela.

Dokud mentální inkluze nepokřivila školství, byly v každém typu školy děti na podobné úrovni. Jednou se dařilo, jednou méně. Známka vůbec není špatná ani stresující. To známka neumí. Špatná a stresující je pouze reakce okolí na známku. Rodiče s nereálnými představami způsobují, že se dítě zcela iracionálně začne bát obyčejného čísla. Takových rodičů mám ve škole spoustu. Dítě dostane pětku, tak mu všechno zakážou, dokud nebude mít jedničku. Ale to, že pro dítě s pětkou je obrovský úspěch posun na trojku, si nikdo z nich neuvědomí. Když dostaneš pětku, budeš sedět měsíc doma a učit se. To umí každý, kdo si pořídí dítě a hraje si na autoritu. Přitom by to šlo otočit. Když dostaneš jedničku, půjdeme o víkendu do ZOO. Jenže to bychom se museli snažit neúspěch dítěte pochopit. Daleko snazší je mentorovat a trestat.

To bylo keců o nejlevnějším palivu budoucnosti, když se plyn díky dotacím zaváděl do každé druhé vesnice. Vsadím se, že už tenkrát měl někdo dobře spočítáno, kdy se ty dotace bohatě vrátí. Teď už jen zbývá počkat, co mají vymyšleno na solární elektřinu.

Naše inkluzivní školství je jako atlet, který se rozhodl za každou cenu vyhrát maraton s koulí u nohy.

Pane Babiši, tajný agent Fiala. Váš úkol zničit vládní koalici jsem beze zbytku splnil.

Jestli se jedná o hrubou mzdu, tak to zase až takový problém při 90% zdanění nebude.

Zase průjem. A špatným koncem.

Já bych na dovolené úplně nechtěl, aby ředitel bydlel v chatě vedle.

Konečně skvělý nápad.

Máslo a PlayStation. Dvě nejzbytečnější věci.

A kdo to jako podle nich má pod palcem?

Ono šéfovat ministerstvu pro genderovou rovnost už je samo o sobě diagnóza.

To mám s Trumpem společné. Vždycky, když se mi na mobilu objeví patnáct nepřijatých hovorů z nějakého naprosto neznámého čísla, ze zdvořilosti volám zpátky.

Teď se do mě klidně pusťte. Ale opravdu je výhra, že přežila?

Ten Trump musí být strašně ohleduplný člověk.

Nereálné představy rodičů často zhoršují výsledky dětí. Dívka, která je spokojenou trojkařkou, jde psát písemku z češtiny s hrůzou, že pokud dostane trojku, rodiče jí zruší pronájem koně. Dítě dostane pětku a rodiče ho něčím potrestají do doby než dostane jedničku. To je nesmysl. Pro dítě, které látku ovládá na pět, je obrovským pokrokem trojka. Rodiče úplně zapomněli na pozitivní motivaci. Umějí zakázat mobil, televizi, počítač, ale neumějí v případě úspěchu navrhnout společnou návštěvu zoologické zahrady nebo něco podobného. Místo toho aby šlo dítě k testu s nadějí, že ho v případě úspěchu čeká něco pozitivního, jde k testu s hrůzou, že zase něco pokazí. To samozřejmě negativně ovlivní výsledek.

Nechte ho. Třeba má doma počítač a trochu s ním umí.