Jen konstatuji: V toce1938 Měl Hitler obsazené Rakousko, čili jižní hranice Moravy nebyla nijak chráněná, Německo Česká hranice končila u Jeseníku, Poláci se chystali vpadnout do Ostravy a Maďaři měli připravený vpád na Slovensko a Sověti na Podkarpatskou Rus..
Kdo si myslí, že jsme měli šanci se ubránit, s vědomím, že na se nám nikdo nechystal pomoci, je hlupák.
Ač se nám to nemusí líbit, tak článek má logickou pravdu.
SSSR v té době vůbec s Podkarpatskou Rusí nesousedil. Ta byla obklopena Polskem, Rumunskem a Maďarskem.
Jedna souprava tramvaje (s dvěma vagony) má přibližně 120 míst k sezení a 320 míst ke stání. Předpokládáme, že bude obsazena zhruba 75 %, což odpovídá přibližně 300 cestujícím.
Na jednu trasu s 10 zastávkami může nastoupit a vystoupit zhruba 1/3 cestujících na každé zastávce. To by činilo přibližně (300/3) × 10 = 1000 lidí, plus dalších 300 lidí (aby byla zachována kapacita na 75 %), což ve výsledku znamená 1300 cestujících na jednu trasu.
Interval mezi tramvajemi je 10 až 20 minut, ale jezdí jich více za sebou. Předpokládáme, že jedna tramvaj udělá stejnou trasu přibližně 20krát denně, což by činilo celkem 26000 cestujících za den.
Cena jízdenky je 30 Kč, takže 26000 cestujících × 30 Kč = 780000 Kč za den. Pokud by jedna souprava tramvaje jezdila pouze 200 dní v roce (kvůli servisu), vydělala by 200 × 780000 = 156 000 000 Kč.
Cena jedné soupravy je přibližně 60 000 000 Kč, takže je zaplacena za méně než 100 dní. Předpokládáme, že životnost jedné soupravy je až 30 let s opravami, ale pro účely výpočtu uvažujme 15 let (jsme národ, který ničí). Celkový výdělek jedné soupravy by tedy činil 234 000 000 000 Kč .
V tomto výpočtu nejsou zahrnuty náklady na údržbu a mzdy, ale mám dojem, že je zde velká rezerva.
Jak může být dopravní podnik málo výdělečný, když jedna tramvaj vydělá tolik, a ve výbavě mají několik stovek souprav? Obdobně to bude i u autobusů.
Průměrná cena jízdenky ani zdaleka není 30 Kč. Děti v Praze do 15 let jezdí zdarma, důchodci také. Pravidelní cestující mají lítačku, kde jim vychází jízdné na 10 Kč za den. Pouze nahodilí cestující platí 30 Kč, těch však bude malé procento. Podle výroční zprávy: tržby z jízdného 4,46 mld. Kč, počet cestujících 1,173 mld. - tedy v průměru 3,80 Kč/osobu.
Může mi někdo vysvětlit, jak při malém poklesu deficitu (z 295 na 252 miliard), očekávané stagnaci HDP je možné, že letos bude deficit 3,6 % a příští rok 2,2 % HDP?
Kvůli inflaci vzroste HDP v běžných cenách, takže relativně míra zadlužení k HDP klesne. Reálný HDP (ve stálých cenách) bude proti tomu stagnovat.
Podíval jsem se na poslední dostupnou účetní závěrku pojišťovny, která je uvedena na justice.cz V roce 2021 měla tato zdravotní pojišťovna čistý zisk necelé 3 mil. Kč a akumulované zisky z min. let má ve výši 40 mil. Kč. Částka 100 mil. Kč se tak ve světle těchto čísel jeví úplně jinak. Mnozí zde vyčítají "hamižnost" pojišťovny, ale prostě 100 mil. Kč je pro tuto instituci obrovská částka, kterou jen tak někde nevykouzlí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Já tahle projetí návěstidel nikdy moc nechápu. Pokud jede jeden vlak jedním směrem, druhý opačným, po jedné koleji, musí být mezi nimi nějaká výhybka, kde se vlaky vyhnou. Tím pádem jeden vlak má postavenou vlakovou cestu a má volno a druhý nemá a má stůj. Jak se tedy dva protijedoucí vlaky dostanou na stejnou kolej? Pokud by ten co má stůj neměl postavenou cestu a projel na stůj, musel by někde na nějaké neprehozene výhybce vykolejit. Tam musí být chyba ještě někde jinde 🤔
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
"Nepřehozenou výhybku", resp. její jazyk si vlak svoji hmotností posune do polohy tak, že nevykolejí. Tak zvaně ji "řízne". Poškodí ji, ale ve většině případů projede bez vykolejení.
1 odpověď