Že nemáme povinnosti, schopnost postavit se životním výzvám?
Nežijeme v době, kdy naši rodiče kupovali družstevní byty po revoluci za svůj roční, dvouletý plat a otcové uživili v pohodě rodinu z průměrného příjmu.
My se musíme dost otáčet, když ceny bytů odpovídající platům v součtu 10+ let. Typická situace: malé děti, ženy na rodičovské, měsíční hypotéky v řádech desetitisíců a to vše jako mladí otcové zvládáme.
A k těm sebevraždám...
Průměrný roční počet sebevražd:
1971–1975 2 574
2011–2015 1 540
2018–2022 1 258
Mohu vidět někde tu stoupající křivku?
Podívejte-samozřejme dnes to mají mladí a mladé rodiny hodne težké-Nelze porovnávat dobu pred a nyní..Tehdy-kdo poctive pracoval a hodne pracoval-zsmestnavatel si jej opravdu vážil..Byli rekreace, tábory, rúzné akce peo deti-za pakatel-ano-platily se nej.mesiční poplatky-ale nebylo to o penezích-ale ta doba byla o vzájemné úcte, pokoře, vztahy-ať uz mezi lidma nebo k urč.hodnotám...Človek-který pracoval-sice nej.dobu čekal-ale dostal byt..Kdo nepracoval-šel za katr-dnes je podpora v nezamest.Bydlení přesne jak píšete znamená luxus..Musí se umet utáhnout..Ale tato doba a vše kolem stojí jen na penezích-nikoliv na nej.skut.hodnotách..Ano musejí se mladí otáčet-to máte pravdu-né každý to však dá..Né každý-je dnes zoodpovedný-spíše hledá tu jednoduchší cestu-jak k tomu všemu přijít-aby jej to stálo co nejmíň..Asi tak..
Jedno je zajímavé...uznávaný psycholog to psychicky neustál...to je divné...všem radil a sobě si neporadil.
Spoustě jeho rad dávám za pravdu , jenže v době kdy spousta rodin tak ,tak vyjde s penězi, je v rodině napětí , které někdy graduje je výchova dětí problém.
Ale nesouhlasím s občasným fyzickým potrestáním , Vyrůstal jsem v rodině kde oba rodiče pracovali( zdr. sestra , skladník) , dřeli na stavbě rodinného domu , máma šla z práce na noční aby byly peníze na stavbu , já tátovi čtyři roky musel pomáhat.
Občas jsem dostal pořádnou facku od táty , často jsem dostal i od mámy.Ale psychicky jsem se z toho nesložil , tak jak tvrdí tento
,,, psycholog,,
Nejdříve zemřel táta...máma se o něj dva roky starala jelikož byl ,, ležák,,A když máma v 89 letech podlehla covidu tak jsem o obrečel a občas si jdu zavzpomínat na ně na hřbitov....
Jenže na druhé straně vidím jak se výrostci brutalně mlatí a kopou v parku bez zábran , jak se několikaleté dítě vzteká a řve v obchoďáku , že chce hračka a máma nad ním stojí a prosí jej...a psychologie nepomáhá...to je jen idea psychologů....
Dítě by mělo mít také pravidla a mantinely , které by mělo dodržovat....jinak si bude myslet , že může vše....
Ale každé dítě je jiné , každá rodina je jiná , každá výchova je jiná.A psycholog třeba poradí....ale s rodinou nežije a děti nevychovává.Teorie je pěkná , ale praxe je někde jinde.
Jen je s podivem , že za poslední desetiletí přibylo sebevražd lidí , dětí , zpěváků, herců...To máme spoustu odborných psychologů a daleko víc psychicky labilních lidí, kterým psychologové pomáhají....nepomáhají..
Ano souhlasím..Teorie a skut.realita jsou dve zcela rozličné veci..A co funguje v prvním připade-nefunguje již v mnoha dalších..Přesne jak píšete..Každý človek je jiný, každé díte, každá rodina..Teorie je sic fajn ale jen velmi zřídka jí lze proplést s realitou-ruka v ruce..
A víte že drtivá většina pachatelů násilných trestných činů byla sama vystavena násilí v dětství? Silně pochybuji, že zrovna ty tři děti byly vychovávány způsobem doktora Ptáčka. Vůbec bych se nedivil, kdyby jejich papínci byly ze staré školy stupidních mouder "Škoda každé rány, které padne vedle." a "Stromky se mají ohýbat, dokud jsou mladé." Neuvěřitelná kvanta dat a studií jasně říkají - fyzické tresty nepomáhají, naopak mohou způsobovat agresivitu.
Aha..-Vetšina? A co ta další část-která žije řádný život-ta se už jaksi nepočítá..?Víte mít obhajobu pro delikventy je sice fajn-ale každý máme na výber a svuj zivot v rukách..Počítal jste i ty-kteří meli fajn rodiny a presto se ocitli na hrane? Víte ono je to hodne sporné..Je zcela jednoduché argumentovat tím-,, no ten človíček to doma nemel lehkké-tak je z nej agresor...Zcela sporadické...
Předesílám - děti nebiju.
Vyrostli jsme na generacích, kde pohlavek či nějaká ta rána rákoskou, zákaz televize, či jití ven s kamarády byly relativně běžnou záležitostí. Věděli jsme, že jsme provedli něco špatně a dostali trest. Příčina a následek. Ve škole většinou stání v koutě. Nebo na chodbě. Dnes by se to označilo za psychické ponižování a týrání.
Ale co mi nejde do hlavy - upouštíme v rámci zlepšení výchovy od přísnějších trestů, dorost nemá respekt k hodnotám a autoritám, nemají pocit povinnosti a tím i potřebu dodržovat jakákoli pravidla. Nejsou schopni se postavit životním výzvám a problémům. A páchají sebevraždy. A to vše na statisticky stoupajících křivkách.
Neměl by ten efekt být obrácený ?
Souhlasím..Myslím-že dnes je svet převrácený kapku naruby...
??? Vic mimo reakci už napsat nešlo? To se týká úplně všech! A nejagresivněji se v kolektivu chovají děti agresivních rodičů!
Agrese podporuje agresi-Ano.Ale pokud díteti nastavujeme určité mantinely-nastavujeme je i zároveň sobe..Vedet jaký trest je adekvátní a jaký nikoliv.Určite, pokud díte provede nej.závažnou vec-tak jej za to rozhod.nepochválím-v mnoha připadech ani dlouhodobé domluvy a rozmluvy nejsou k nicemu.Ale bezohlednost a nezájem je mnohdy daleko horší...Což bych řekla je dnešni trend..A plácnutí pres zadek ješte Nikomu žádnou újmu neudelalo..Práve naopak..Nenadarmo se říká-,, Ohýbaj ma mamko, pokial som len Janko.Až už budem Jano, neohneš ma mamo!....🙂Takže i takové plácnutí přes zadek je kolikráte efektivnejší než neco stále dokola a bez efektu opakovat..Takže je zapotřebí opravdu umet rozlišovat co je fyzický trest a co Nikoliv..Tak samo to múžeme přenést-co je vlastne,, psychický trest,,...Jsou připady kdy na díte jen zvednete hlas a ono se už cítí dotčene a volá na ,, Linku bezpečí,,-že je týrané...Napochodují prinejlepší k Vám Ospody, přinejhorším PČR a je vymalováno..Tím jsem chtela jen říct-že je třeba umet Opravdu dobře rozlišovat-co je fyzický trest a co nikoliv a né jen tak nesmyslne plácat o násilnostech a fyzic.trestech-pinevadž jedná se opravdu o velmi citlivé veci a hodne tenký led..
No, pochopit... Tomu se říiká trh a pochopit to s tále nechcete vy všichni. Pokud chcete lékaře v nemocnicích, je třeba s tím systémem něco dělat. Je absolutně neudržitelný. Součástí změn je i to, aby si lékař vydělal slušné peníze i když zrovna z nějakého důvodu nemůže sloužit noční.
Jasne-každý zamestnanec chce být za svoji práci adekvátne odmenen-lékaři nejsou žádná výjimka! -Problém je sloužit noční, další problém jsou přesčasy a co problém neni prosím? Brát hodne penez za málo muziky?!
Jsou v dobré pozici, jako učitelé, policie která nemůže být tak razantní, ale také povolání zjevně nutná pro chod státu.
Tedy i popeláři a další.
Jenže, s ohledem na to, že většině se reálný příjem zmenšuje to je nejen absurdní, ale také nemorální.
Znám pár kapacit z lékařských oborů a od nich nezaznivá, že mají málo, ale štvou je naprosto jiné věci.
Ono ten přístup mnoha lékařů a zdravotnického personálu je také horší a horší, až si člověk klade otázku, proč si ten obor spousta vybrala.
Byla li to touha po penězích, měli jít dělat práva a obhajovat kdekoho, kdo zaplatí.
Svádět vše na dosavadního ministra když se jich tam vystřídalo od revoluce tolik je absurdní.
Čímž mu nějak nefandim, ale házet vše na něj je směšné.
V době růstu se změny nedělají a v době krize se vše bude zvedat, některým?
Do toho si nabíhají ještě ministři, když zrovna teď chtějí zavádět diskutabilní, každopádně dražší jídelníčky ve školách a podobně.
Můžeme platit jen to ,na co máme.
Zredukujte státní aparát, zajistěte ať nejen ministři začnou hospodařit jak mají, reorganizujte policii ať například rizikové a výsluhy nemá ten, co váží nákladní vozidla , což by v pohodě zvládl po zákonné úpravě civil a tak dál .
V neposlední řadě zastavte stupidní dotace, samostatné odvětví bez valného přínosu, násobně se zvyšující vyplácení různých dávek a tak můžeme bohužel pokračovat pořád.
Lékaři zkrátka nemají málo na naši zem.
Máte úplnou pravdu!
Přene tak.A myslím že vetšina lidí si všímá-jak to ve skutečnosti opravdu je..Obhajobou je-že jsou zdravotníci nespokojení, vyčerpaní a pod..Ale to mne jako pacienta vúbec nezajímá..Proč potom šel skladat slib a šel na medicínu? K vúli penez? Samozřejme, každý zamestnanec chce být za svou práci adekvátne odmenen..Ale týká se toto pouze zdrav.rezortu? V žádném případe!
Ano, život klade různé nároky, práce není vždy snadná... Ovšem za celou svou praxi jsem v práci nedostala ani jeden domácí úkol. Když skončím, mám volno.
Máte proste štestí, mnoho dalších to třeba takhle super zařízené nemá-apropo-třeba zrovna kantoři-musí se i doma připravovat na další den...A detem to určite nikterak neublíží-ba naopak-odpoutá je to alesp.chvilkove od PC a mobilú...No a co se unavených rodičú týķá-rozhodli se mít deti-tak přijmu i s tím veškerou zodpovednost za ne-neprehazuji ji na kantory-i tito mají své rodiny a deti a chodí rovnež unaveni domú..
Je to jen Vás osobní názor, to je velmi důležité připsat a doplnit. Máte na něj samozřejmě právo. Jiná věc je objektivní pravda, tam už to bude složitější.
Samozřejme-múj názor a objektivní pravda-Vždy tady byly úkoly-a musely se plnit, ač to mnoha nevyhovovalo, ale múžu po pravde říci nikterak neublížilo, práve naopak...Dnes se propaguje-co nejméne učení, co nejmenší naroky na deti a ouvej jaká nám tu roste novodobá společnost...A toť objektivita...
No nevím jak jinde,ale taky se mi zdá blbost v 1a 2 třídě mít úkoly.Dam příklad.ziju společně s dcerou a vnukem prvnackem.vstavaji v půl 7 dcera ho odvede do školy v družině musí být až do konce do čtvrt na 5 i tak dceři nevychází být v práci 8,5 h takže když nemám směnu já tak nadelava.hodiny nebo si vezme práci domu.Coz když dorazí domu kolem 17h a malý má až 2 úkoly denně tak si dá kávu malého nechá tak půl h si hrát a jde se na úkoly což je také přes hodinu.Pak jen taktak večeře a malý jde spát.Opravdu idylické dětství.U svých dcer první 2 roky úkoly opravdu nebyly.
Paní Jaruško, jste babička, jako já...Já jsem ješte pracující babička.Bydlím rovnež s mladými a vnoučky.Ale snažím se i při svém 12hodin.úvazku pomáhat...Když je potřeba, vnoučky vyzvedávám ze školky, či školy, vařím, uklízím, hraji si,píšu s nima úkoly, či se s nima učím...A pokud díte chodí do družiny-tam přeci jako první-si vždy píší úkoly...Tak v čem vy vidíte problém?Díte by melo s nastoupením do ZŠ mít nej.svoje prvořadé povinnosti-a tím je přec škola a s ní spjaté úkoly-nic víc nic míň..Copak delá to vaše vnoučátko skoro 5h.v té družine?Hraje si s detma? A po té co příjde domú a než si maminka vypije kafčo , tak si opet hraje? A pak jde spinkat? Hmm..A nemelo zústat radeji ješte ve školce?.. S příchodem dítete na ZŠ se přec už očekává, že si jíž nebude ceké dny jen hrát...Ale příjímá jíž nej.malinkatou zodpovednost...A tím je škola a s ní vše spjaté...
Super napsané, a pravdivé. Jen ještě přidám zkušenost - sport je zdravý a proto chci, aby moje dítě chodilo 2x týdně někam sportovat. Problém je, že sportovní kroužky jsou ve většině zaměřené právě na ten úspěch. Začne to nenápadně a pak se dozvíte, že už je to málo, že by měl chodit častěji a víc trénovat a musí se účastnit závodů - ale moje dítě tak ambiciózní není a ani v mém zájmu není, aby se kroužek zvrtnul v dřinu pomalu každodenních tréninků, já chci, aby se dítě hýbalo a mělo z toho pohybu radost. Něco takového najít je celkem těžké.
Ano, máte pravdu.Díte by melo mít z kroužku radost, chválím Váš postoj.Je celá řada kroužkú, nemusí se sportu venovat ,, vrcholove,, - jen pro zábavu.A veřte, že je spousta takových kroužkú..Moji malí vnoučci mají oba takovéto kroužky.Ten starší hraje fotbal-i závodne.Mají tréniky, zápasy a pod..Baví jej to -a má z toho radost a je to kroužek za odmenu ! Na prvním míste je vždy však škola.
S autorkou článku zcela souhlasím.Je to přesne jak píše! Kde jsou doby, kdy jsme meli nekolik dom.úkolú+ přípravy do každého předmetu, ať už psaní, čtení, počítání+ individuální úkol...Deti se intelektuálne rozvíjely, učily se tak zároveň určité zodpovednosti, cílevedomosti, zdravé soupeřivosti apod.A zábavné kroužky také byly.Kdo se chtel aktivneji venovat jakémukoliv sportu, musel mít samozřejme v prvé řade splneny školní aktivity, které byly v souladu..Možná byly požadovány a kladeny vyšší nároky na deti i rodiče, ale bylo to jen dobře.Ponevadž samotný život není procházka rúžovým sadem a klade na lidi rúzné nároky a požadavky.
6
Sledujících
4
Sleduje
6
Sledujících
4
Sleduje
Ve většině s vámi souhlasím. Ale fyzický trest je každý, který fyzicky zabolí a je výsledkem našeho nezvládnutého vzteku. Samozřejmě, že je rozdíl, když někdo dítě řeže hlava nehlava a týrá ho, nebo ho jednou za čas plácne přes zadek. Nicméně v jednom komentáři jsem už psala, že jsou i daleko efektivnější metody než je plácnutí přes zadek, jen vyžadují od rodiče daleko větší mentální nasazení, energetický výdej a čas. Plácnutí přes zadek zafunguje na pár minut (často ani to ne) a pouze pokud je aplikováno velmi, velmi zřídka. Je pochopitelné, že v určité vypjaté situaci to rodiči ujede a dítě plácne, ale výchovné to opravdu není. Já mám ADHD a mám dceru s ADHD. Dovedete si možná představit, do jak vypjatých situací jsme se dostávaly a že pro mě byla výchova dcery extrémně náročná. Taky jsem ji občas plácla, ale časem jsem našla s pomocí sebevzdělávání a psychoterapeutů opravdu daleko účinnější metody s dlouhodobým dosahem. Ideální je se k dítěti v danou chvíli snížit tak, aby byl možný přímý pohled z očí do očí, pevně ho chytit za ruce a naprosto nekompromisně a důrazně dítěti říct, že takto NE. V jiných okamžicích může pomoci dítě pevně obejmout a nic neříkat (když má záchvat vzteku). Pak je velmi funkční tzv. "timeout". Poslat dítě do svého pokoje bez přístupu k TV, počítači, mobilu, atd a po nějakou omezenou dobu si ho nevšímat. Až se vše uklidní, promluvit si. Takových různých výchovných metod je opravdu hodně a nejsou důsledkem nezvládnutého vzteku rodiče = špatný příklad.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ano-máte pravdu-je mnoho výchovných a adekvátních zpúsobú-sami jsme je aplikovali..Každé dítko , každý človek-je jiný/ né..Co platí pro jednoho-neplatí pro druhého..Je mnoho zpúsobú..Já jen chtela reagovat na to-že žvatlat o fyzic.násilí a propagovat nej.teorii-která má daleko k realite-viz jak píšu-neplatí jeden vzorec pro všechny stejne tak jako v matice..A rovnež nemúžete porovnávat díte s Adhd a díte které jej nemá-přesne jak píšu-na kazdeho platí neco jiného..Je mnoho situací ať už vyhroc.méňe či více-my dospelí také nejsme úplne bez chyb-tak jako ty deti-také se pořád učíme..Ale pokud díte nekdo plácne přes zadek a druhý hned vtomto vidí fyzic.násilí-poťe se múze stát že na dítko jen zvednete hlas a Ono bude videt v tomto psychické násilí..Přesne jak píšu-umet rozlišovat a nikoliv jen plácat nesmysly-které uškodí daleko víc..