Taky jsem to jednou udělala a dceřiny 6.narozeniny, které měla v lednu, jsme slavili až v srpnu na její jmeniny. Důvod byl prozaický - do 6 let se za děti neplatilo jízdné ve veřejné dopravě. A nechtěla jsem ji navádět, aby lhala popř. průvodčím nebo revizorovi, kdyby se jí zeptali, kolik je jí let, nebo jestli už chodí do školy. Do 1.třídy šla po prázdninách.
Víte, co mi při srpnové "narozeninové" oslavě řekla? "Mami, to je divný, minule jsem měla narozeniny v zimě a teď je mám v létě." Děti nejsou hloupé.
Já nechápu, jak může jet někdo na kole po silnici, kde jezdí auta. Je to strašně nebezpečné, protože rozdíl v rychlosti obou dopravních prostředků je strašně velký. Když jedu na kole, tak zásadně buď po chodníku nebo po cyklostezce. Jiná možnost neexistuje, protože mnoho řidičů aut jsou buď blázni anebo pod vlivem omamných látek. A cyklista nemá absolutně žádnou ochranu. Nejde mi do hlavy, že policajti to nechápou. Už jsem dostal několik pokut za jízdu po chodníku, ale vždy ji rád zaplatím, protože díky tomu stále žiji. 😁
Ani cyklisti nejsou žádní svatoušci, to mi věřte. Mne před sedmi lety srazil bezohledný cyklista na krátkém přechodu vedoucímu k tramvajovému ostrůvku, před nímž mi řidič osobního automobilu dal přednost. Cyklista ho zleva objel, v docela slušné rychlosti do mne narazil, srazil mě na obrubník ostrůvku a než jsem se vzpamatovala z pádu, byl pryč. A to auto taky. Ačkoli to bylo v červnu ve čtyři hodiny odpoledne, zrovna nikde nebyl žádný svědek, ani někdo, kdo by mi pomohl.
Utrpěla jsem zlomeninu krčku kyčelního kloubu, takže následovala operace - totální endoprotéza kyčle, měsíční pobyt v nemocnici - vč. rehabilitace.
Dospělé cyklisty na chodníku nerada vidím, stejně jako ty bravurní jezdce na elektrokoloběžkách. Tam, kde není pro ně vyznačený pruh, nemají co dělat a jak je vidět, pokuty bezpečnost chodcům nezajistí.
Někdy mám pocit, že tahle země je jen pro starý. Důchody zvyšované o inflaci, mimořádné důchody před volbami, slevy na vše. Teď tady budeme mít dál přiblblý letáky, aby se důchodci nedejbože nemuseli naučit na počítači (kde ale většina normálně funguje). Stejně jako držení pobočky na kdejaký dědině, aby si důchodci mohli chodit pro důchod.
Důchodcům nezávidím, děkuji za jejich práci před lety a desítkami let, ale je potřeba si upřímně říct, kdo ve státě ty důchody platí a kdo ze svých daní celý stát sanuje - a to jsou pracující.
Přeji vám, abyste důchodu nedočkal a nemusel řešit každodenní obyčejné problémy, vč. finančních, seniorského věku. Tato digitalizovaná doba (i tato země) není pro starý!
My jsme si na své důchody vydělali poctivou prací po celý produktivní věk, což se o řadě lidí z kategorie mladší/ch generace/í nedá říct.
Mrzí mě uměle vykonstruovaný a bohužel stále více se prohlubující mezigenerační rozkol. Pokud se seniorského věku dožijete, poznáte to možná taky. Ale kdoví co bude za rok, desetiletí nebo půl století?
Mohu potvrdit, žila jsem tam 18 let, ale nakonec jsem se před osmnácti lety vrátila na milovanou Moravu, do rodného Brna. Na jižní Čechy a Budějce obzvlášť mi zůstaly hezké vzpomínky. A taky tam žijí moji nejbližší (dcera s vnukem a vnučka s rodinou a pár dobrých kamarádek a kamarádů).
Za návštěvu Budějce určitě stojí, doporučuji.
Co člověk, to názor. Rozhodovat o tom stejně nebudeme my - občané, ale snad to budou skuteční odborníci z oblasti ekonomie. Kdyby se podařilo motocyklové závody, jako byla kdysi slavná Velká cena, na brněnský okruh vrátit, kdo by si asi připsal největší zásluhu a řádně se tím při každé příležitosti chlubil? Odpovíte si jistě sami a správně.
Faktem však zůstává, že státní kasa je prázdná a seznam mnohem potřebnějších dotačních položek (jak se strany státu, tak kraje) je dlouhý. Nechme se překvapit, jak to s MotoGP v Brně dopadne.
P.S. Brno už si ukouslo jedno pořádné sousto, kterým se může udusit, a to je vybudování obrovské multifunkční haly v areálu výstaviště.
Úmyslně zablokovat vozidlo složek IZS (lékaře, záchranáře - zdravotníky, hasiče nebo i policii) považuji za trestuhodnou bezohlednost největšího kalibru.
Některé příspěvky v diskuzi ovšem stojí za zamyšlení o jejich pisateli. Jak je vidět, někdo musí do všeho zamotat své politické názory a přesvědčení, které podle mne v případě záchrany života a zdraví nejsou na místě.
Není na zváženou, že za minulého režimu nebylo potřeba pořádat potravinové, oděvní, nábytkové a jiné sbírky, např. pro chudé děti na vybavení školními potřebami, na jejich možnost navštěvovat zájmové kroužky nebo se zúčastnit lyžařského výcviku školy či školy v přírodě? A to nemluvím o milionových sbírkách na léčbu těžce nemocných nebo nějak zdravotně postižených dětí.
Matky samoživitelky byly i tehdy, vím, o čem mluvím, byla jsem jednou z nich a ve výplatě jsem dostávala jen 90 Kč tzv. přídavek na dítě, takže jsem jako vysokoškolačka musela vyjít měsíčně se 1490 Kč (nájemné činilo 353 Kč + energie, rozhlas a televize). Alimenty byly nulové, protože dítě jsme si osvojili (tzv. zrušitelně) a hned po rozvodu si manžel založil novou rodinu a osvojení zrušil. Ano, žilo se tenkrát jinak, to nelze srovnávat. Byli jsme asi skromnější, mezilidské vztahy byly rozhodně lepší a ani ve škole nedocházelo k šikaně kvůli sociální stránce života. Žádné charitativní sbírky (s výjimkou burz dětského oblečení, hraček a sportovních potřeb - brusle, lyže, kola) se neorganizovaly. Nadace a různé pofiderní neziskovky neexistovaly.
Říká se, že jsme byli všichni stejně chudí, asi ano, majetkové rozdíly byly minimální. Ale když pomineme ideologické pozadí poválečného období až do konce osmdesátek, což není určitě zanedbatelné a netoužíme a nevoláme po návratu k socializmu, ale to, v čem žijeme nyní, neodpovídá ani zdaleka představám a nadějím z roku 1989 a let následujících. Toto jsme ale taky nechtěli. Máme to brát tak, že je vždycky něco za něco?
Toto je jen další důkaz současného stavu, zejména morálky, v naší republice. A důvěru ve spravedlnost naší justice už má málokdo, leda tak nepřekonatelný optimista nebo "blázen". A stejný metr pro všechny i v jiných oblastech života neplatil, neplatí a platit nebude, protože tak to bylo, je a bude. A je skoro jedno, která žába sedí na prameni. Máme na to rezignovat, smířit se s tímto stavem, nebo ještě máme naděje na změnu k lepšímu? Ta prý odchází poslední, no nevím...
Je to moc smutná zpráva o předčasném konci života dobrého člověka. Bude v partě našich skvělých, slušných a oblíbených herců chybět. Připomněli jsme si jen zlomeček z jeho mnoha úspěšných filmových a divadelních rolí, jimiž se zapsal do kroniky českého divadla, filmu a herectví a hlavně do našich srdcí.
Čas pro odchod si zvolil sám a jistě ho k tomuto osudovému rozhodnutí vedly vážné důvody.
Přejme Karlu Heřmánkovi ten klid a mír a zachovejme si na něj hezké vzpomínky.
Upřímnou soustrast a hodně sil v těchto těžkých chvílích celé jeho rodině.
Věřím, že i v tomto smutném případě (naštěstí s dobrým koncem díky řidiči - Člověku - úmyslně používám velké Č) bude platit ono známé "karma je zdarma". Až se tomu, kdo se takto krutě zbavil kocourka Vildy s úmyslem připravit ho o život, něco hodně nepříjemného v životě přihodí, měl by si uvědomit, že nic se neděje bez důvodu. Doufám, že na své jednání doplatí hodně brzy. Třeba má ještě šanci se změnit.
Všichni nemusíme zvířata zrovna milovat, ale nic nás neopravňuje vědomě jim ubližovat. Jsme přece lidi a do vínku jsme od přírody dostali rozum a cit.
A souhlasím s názorem, že naše legislativa by v tomto ohledu měla přitvrdit.
Když slyším své známé lidi z okolí a čtu si ty komentáře, je to pořád dokola stejná "písnička" - různá cena a kvalita výrobků stejné značky a ve stejném obalu u nás a jinde v EU (konkrétně v Německu). Příjmy zaměstnanců na běžných pracovních pozicích a výše starobních důchodů zvláště lidí vyšší věkové kategorie, jejichž výdělky nedosahovaly často ani firemního, natož celostátního průměru, nemá snad ani smysl porovnávat se Západem. K tomu u nás v nedávném období vysoká inflace, vysoké ceny energií, náklady na bydlení atd. To se pak skutečně dá s měsíčním příjmem vyjít jen s nakupováním toho nejběžnějšího zboží denní potřeby ve slevách.
A ne všichni důchodci, do nichž se příslušníci mladších generací s oblibou strefují, mají chytré mobily, počítače, internet a k tomu potřebnou gramotnost. Mnohdy nemají poblíž ani své děti nebo vnoučata, tak si potřebné nákupy plánují podle slev, o nichž se dozvídají z letáků. Jistě je neekonomické a neekologické a zbytečné tisknout je v obrovském nákladu a na drahém papíru. A taky je distribuovat kamkoli bez ohledu na vzdálenost prodejny konkrétního obchodního řetězce v dané lokalitě.
Za sebe říkám - letáky zachovat, ale v rozumné míře a ne bez rozmyslu jako dosud. Je to sice těžší cesta, ale může přinést spokojenost i užitek na všech stranách. I když asi všem se nikdy nikdo zcela nezavděčí.
S podporou války na Ukrajině na úkor vlastní země a jejich občanů nesouhlasím. V každém národě se od nepaměti najdou darebáci a zrádci, ten náš nevyjímaje. Ale neházejme všude a všechny do jednoho pytle. Co je nového v tomto případě? Konečně nebyla utajena národnost provinilého cizince. Stejný metr (pravidla a zákony) má platit pro všechny bez rozdílu národnosti. I u nás nejen pro občany ČR.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dozví se veřejnost, jak to nakonec s tímto "chovatelem a milovníkem zvířat" dopadlo? Ani v tak mimořádné situaci, jako je povodeň, není omluvitelné ponechat zvířata napospas osudu. Nepostarat se o ně a navíc, aby nemohla se nemohla pokusit sama před velkou vodou zachránit, nechat je uvázané na řetězu, je trestuhodné! A trest by měl přijít rychle a být exemplární!!!