Byla jsem sirotek a vychovávali mně rodiče maminky. Je mi 82 let / chopin, plicní fibroza../ Tenkrát jsem byla mladá a po smrti dědečka babička nechtěla být sama a tak jsme ji vzali k sobě domů. Kluci byli malí a já měla i méně starosti a mohla chodit do práce. Pár let uplynulo a babička měla problémy / stařecká tbc a ona spala s dětmi v jednom pokoji. Tak jsme uvolnili maličkou ložnici pro babičku. Chtěli jsme pro ni samostatnou místnost , jak lékař řekl. Manžel odjížděl za prací i mimo republiku, takže jsem byla na vše sama. Nebyly pleny atd. zažádali jsme o větší byt /měli jsme družstevní, kde by měla babička klid. Nedočkala se. Tak to dopadlo aniž by se toho dočkala. A to jsme neměli tenkrát zdání co je demence a alzhimer. Zvládala jsem to dobře za občasné pomoci manželovy maminky. Dnes by to bylo jednodušší. Já jsem zatím na tom slušně, rodina se snaží, ale i já když něco potřebuji dám předem vědět a nespěchám. Jen chybí lékař, který chodil za pacientem když nemohl / pracovala jsem jako obvodní zdr, sestra tak vím jak to tenkrát bylo s těmi návštěvami. Můj obvodní lékař na návštěvy nechodí a rychlá služba sestává ze zdravotníky a ne z lékařem, tak rovnou do nemocnice. To já nechci. Děkuji, že se některé rodiny snaží postarat o svoje staroušky.
Mám fíkus už mnoho let a je veliký až jsem ho musela dát na společnou chodbu, protože mám malou garsonku , ale listy se mění tmavnou a šediví a opadávají. Potřebuji se poradit co s tím, a prosím o radu, Omývám listy postřikem, hnojím nejen tyčinkami, ale i tekutým hnojivem. Mám ho asi padesát let. Děkuji.
Je to kruté, mně zemřel chlapeček v roce 1959 druhý den po porodu, nedostala jsem žádnou zprávu o úmrti jen sdělění lékařky "...váš chlapeček dnes v půl deváté zemřel". Ani jsem ho neviděla, prý to nešlo pro můj stav a navíc byl pochován na hřbitově u Pardubic v Drozdicích, kde byl hřbitov s novorozeňátky za čas necitlivým zásahem zrušen. Proč byl zrušen, to jsem se nedozvěděla. Tenkrát jsem byla moc mladá / 16 let a myslela jsem si, že to tak má být. / A je mi to do dnes líto, že jsem něco nepodnikla.
Františkovy Lázně jsou moje srdeční záležitost, hlavně v Sanatoriu Dr Peták. Bohužel mně propadl poukaz na začátku rozšiřování infekce a zákazu. Moc mi chybí perfektní přístup včetně veškerých služeb. Nejsem očkovaná /81 / a i znovu získávat veškeré dokumenty které by bylo nutné absolvovat, mi moje dýchání znemožňuje. Tak přeji všem co mohou vše absolvovat krásný pobyt a léčbu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Cesty duší jsou knihy právě o tom. Je to asi 5 knih. Přečetla jsem .