Zmizet mají především mobily ze škol! Spoustě problémům, nejen se zrcadly, ale i závažnějším, by se tak předešlo. Moje čtrnáctiletá dcera doposud svůj mobil nemá a žíje. Pokud někomu nasísá ve škole přes rameno, neovlivním, ale na škole jsou ohledně telefonů neustálé problémy. Když pak ze školy přijde zpráva typu, že se děti na socsítích nepěkně baví, osočují, popřípadě, aby rodiče dětem mobily prohlédli, popřípadě je na nich nenechávali do noci hrát hry, že jsou potom ve škole unavené, nesoustředěné apod., mám o starost méně. Zastávám názor, že je lepší problémům předejít, než pak pracně řešít následky.
Máme doma každoročně vlaštovky i kominíčky. Nenapadlo by mě jim hnízdo shazovat nebo znemožnit vlet pod návratí. Nemají to ve dnešním světě jednoduché. Hmyzu ubývá a do toho jim škodí člověk. Říkávalo se, že vlaštovky v domě jsou štěstí v domě. Máme u nás i ježky, zimují ve stodole a večer chodi na připravenou baštu. V zimě krmíme venkovní ptactvo, když vylétnou na jaře včely, mají u úlů přípravenou vodu, aby nemusely daleko. Vysazujeme stromky, kytky a keře, aby to bylo na světě hezčí. Pro všechny. U baráku nemáme stání pro auto, ale zahrádku plnou kytek, na stodole přístavník, který si v zimě ptáci ozobávají... Kéž by nás takových bylo víc.
Máme hospodářství, zkušenosti letité. Závidět nám není co, ale závidí se. Kdyby lufťáci, ale někteří místní, z dědiny.... Co všechno chováme, pěstujeme na poli....nikdo nevidí práci, jen výsledky. A za ty roky je to vlastně velmi absurdní - hnůj, pach, smrdí, zvuky vadí, ale maso, vajíčka, nebo teplý škvarek, to by brali všichni i na rohy. Co se to s lidma stalo....?!
Co mnoho lidí také neví je to, že si pro příspěvek na bydleni mohou přijít, až tři měsíce po zaplacení nákladů na bydlení...., které potom předloží.... a když do toho ještě třeba spadají alimenty na děti, které se započítávají do příjmů, dostanou v tomto příspěvku o to méně. Místo, aby se za alimenty poplatily potřeby na děti, sežere to třeba inkaso. Ohromná výhra. Ohromná pomoc.
Díky, státe! Diky za to, že starý člověk, který zůstal sám, celý život pracoval, teď neví, jestli si má zatopit, zaplatit léky nebo koupit máslo.....
Jsem také matka samoživetelka. Mám dceru, 12 let. Rodiče nežijí. Alimenty 1.500,- a ještě nepravidelně, většinou po urgenci na PČR, popřípadě přes soud. Otec dcery gambler a milovnik alkoholu. Žijí ve vlastním malém RD, již spláceném, do práce chodím. Ale nemít mnoho jidla z vlastních zdrojů, také bychom asi nefungovaly. Určitě bych nemohla vše kupovat. Ale mám pole, kde si vypěstuji, chovám zvířata na maso, vajíčka, hosdpodařím, zavařuji kompoty, dělám mamelády, kečupy, protlaky, pečené čaje, povidla, toustovou pomazánku....apod. Není mi co závidět, ale mnoho lidí závidí.
Hlídání dcery prarodiči jsem nikdy nezažila. Naopak. Pokud jsem potřebovala něco s malým děckem nutně zařídit, ne tak jet za zábavou, musel ještě někdo pohlídat moji maminku ( babičku). Alzheimer. Strašná nemoc. Víc nás v rodině nebylo, takže jsem musela o hlídání babičky poprosit sousedy. Ale zvládla jsem.
Rodiče mě měli, když bylo mamce 45let, otci 51 let. Babičky, dědečky jsem nikdy nepoznala, tudíž nemůže být řeč o nějakých prázdninách, společných chvílích a tak..... Jako dítě jsem to neměla jednoduché, sourozenci s věkovými rozdíly - nejmenším 17 a největším 25 let už byli z domova, oženění, vdané, odstěhovaní..... Jako malá jsem musela rodičům v letech pomáhat s prací na domě, na poli, kolem zvířat.... Ještě teď si vybavuju pár pracovních chvilek, kdy se vrstevníci chodili o prázdninách koupat a já, se špatně mobilním otcem tahala na káře do kopce domů seno. Nebo mě rodiče omluvili z odpoledního vyučování a já šla vylamovat klásky kukuřice, popřípadě sklízet z pole řepu..... I takové stránky přináší život pozdě narozeného dítěte... Matka v letech si možná mateřství užívá, ale jak to vnímá potomek postupem času asi moc lidí neřeší... Vztah s otcem jsem měla komplikovaný od samého začátku, a to jsem ještě nebyla ani na světě...... - a už matku posílal na potrat... Tenkrát, otec v padesáti, nebyl asi až tak moderní záležitostí, jako je tomu dnes a spíš se za to i styděl..... Matka byla samozřejmě proti, bylo na tento zákrok už pozdě a ani tak by na něj nešla.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jako Hojer úžasný a věrohodný.... hrál parádně, až z něho šel místy strach....
1 odpověď